22 C 132/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 17 830,81 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody způsobené porušením práva žalobkyně na rovné odměňování dle § 110 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („z. p.“), v období od dubna 2021 do června 2022.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracovala jako doručovatel listovní motorizovaný s řízením v dodejně [lokalita]. Její práce byla svou složitostí, odpovědností a náročností plně srovnatelná s prací paní [jméno FO], doručovatelky listovní motorizované s řízením pracující na území [lokalita]. Žalobkyně pracovala u žalované na stejné typové pozici označené 412050 a tarifním stupni označeným 05 jako srovnatelná zaměstnankyně paní [jméno FO]. Přesto je její základní tarifní mzda nižší než mzda její [Anonymizováno] kolegyně. Žalobkyně namítá, že odlišná lokalita nemůže být dle zákoníku práce kritériem pro stanovení rozdílné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

3. Žalovaná částka 17 830,81 Kč byla vyčíslena jako rozdíl mezi základní tarifní hrubou měsíční mzdou žalobkyně a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelné zaměstnankyně [jméno FO] za sledované období od dubna 2021 do června 2022.

4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne [datum], kdy uvedla, že žalobní nárok zcela neuznává.

5. Žalovaná uvádí, že dle § 110 z. p. lze stejnou prací nebo prací stejné hodnoty rozumět práci stejné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, ve srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné výkonnosti a výsledcích. Toto v případě žalobkyně není naplněno. Navrhla tedy celou žalobu zamítnout.

6. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná zejména specifikovala, že se nemůže jednat o práci srovnatelné hodnoty u žalobkyně a paní [jméno FO]. [jméno FO] je zařazena u dodejny [adresa] a většinu pracovního času doručuje pěšky, neboť jde v částech jejího okrsku o hustě obydlenou oblast. [jméno FO] doručuje zásilky převážně osobně v terénu, přičemž vozidlo využívá k přesunům mezi vzdálenějšími obcemi/doručovacími místy, kde však opět doručuje pěší pochůzkou. Navíc po část žalovaného období, konkrétně od dubna 2021 do září 2021 paní [jméno FO] vykonávala u žalované práci na pozici listovní doručovatel pěší, tedy nelze ji pro toto období vůbec označit jako srovnatelného zaměstnance.

7. Zároveň podmínky výkonu práce žalobkyně v atrakčním obvodu [adresa] jsou méně náročné než u zaměstnankyně, kterou žalobkyně uvádí jako srovnatelnou. Prací stejnou nebo srovnatelnou tedy nemůže být práce osoby s vyšší praxí, osoby pracující v jiném rozvržení pracovní doby, osoby pracující v noci, osoby pracující v odlišném (a na organizaci práce náročnějším) prostředí, osoby obsluhující větší počet klientů, osoby doručující ve více doručovacích okrscích nebo osoby obsluhující organizačně náročnější okrsek, či obecně pracoviště. Práce srovnávané zaměstnankyně je objektivně namáhavější a složitější a je konána v náročnějších pracovních podmínkách. Vyšší namáhavost práce je dána především větší hustotou dopravy a vyšší mírou nehodovosti. Doručovatelé v [lokalita] se navíc potýkají s neustálou fluktuací obyvatel, s rozsáhlou výstavbou a zvětšováním okrsků. Srovnávaná zaměstnankyně paní [jméno FO] byla pečlivou doručovatelkou a vykonávala nad rámec popisu své práce i třídění došlých listovních zásilek z kurzu. Na svém obsluhovaném území měla větší počet doručovaných zásilek než žalobkyně.

8. Soud k věci provedl následující dokazování:

9. Z kopie pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že na základě ní byla žalobkyně od [datum] zaměstnána u žalované na dobu neurčitou na pozici poštmistr, pošty v obvodu [adresa],.

10. Z kopie dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla od [datum] nově místo výkonu práce atrakční obvod Depo [adresa], pravidelné pracoviště [adresa].

11. Z kopie dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla od [datum] zaměstnána u žalované na pozici doručovatel listovní motorizovaný s řízením.

12. Z kopie mzdového výměru žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že tato měla s účinností od [datum] stanovenou v typové pozici 412050 doručovatel listovní motorizovaný s řízením v tarifním stupni 05 základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 21 680 Kč.

13. Z kopie mzdového výměru žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že tato měla s účinností od [datum] stanovenou v typové pozici 412050 doručovatel listovní motorizovaný s řízením v tarifním stupni 05 základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 22 880 Kč14. Z kopie výplatních pásek [jméno FO] za období leden 2021 – leden 2022 vyplývá, že tato měla průměrnou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 23 300 K15. Z Odpovědi na žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], vyplývá, že průměrné základní mzdy zaměstnanců v pracovním poměru k [Jméno žalované] na uvedených typových pozicích s místem výkonu práce na území hl. m. Prahy byly v jednotlivých letech a měsících tyto:Typová poziceledenrok 2023dubenúnorbřezen31308029261Kč[PSČ obec]29 226 Kč[PSČ obec]41105023558 Kč[PSČ obec][PSČ obec][PSČ obec]41205024136KČ24146KČ24 134KČ25339KČ41405026410 Kč[PSČ obec][PSČ obec][PSČ obec]42107026 672 KČ26 611 KČ26576 KČ27 501 KČ42107123 700 KČ23 700 KČ24 210 KČn/a42206026952 KČ26 940 KČ27 064 KČ27825KČ42304022 760 Kč22 650 Kč22 590 Kč[PSČ obec]42407027573 KČ27555 KČ27 561 KČ28 747 KČ43205028 218 KČ27186 KČ27 260 KČ27 824 KČTypová poziceledenúnorbřezendubenkvětenrok 2021 červen červenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec31308028 270KČ28 296KČ[PSČ obec]29 332 KČ29 177 KČ29 211Kč29 158 KČ28948KČ29 067 Kč29 098KČ29098KČ28948KČ41105022 792 KČ22 770 KČ22 705 Kč23551 KČ23 457 KČ[PSČ obec]23 515 KČ23 428 KČ[PSČ obec]23 515 KČ23 515 KČ23 431 KČ41205023 294 KČ23 266 KČ22 980 Kč23 980 KČ23 686 KČ[PSČ obec]23 967 KČ23 817 KČ[PSČ obec]24005 KČ24 034 KČ23 849 KČ41405025 5 91 KČ25 589 KČ25 594 Kč[PSČ obec]26439 KČ[PSČ obec]26 390 KČ26391 KČ26 390 Kč26 422 KČ26436 KČ26425 KČ42107025 768 KČ25 803 KČ25 387 KČ26 844 KČ26 412 KČ26 796 KČ26 771 KČ26471 KČ26484 KČ26713 KČ26 747 KČ26 5 68 KČ421071n/an/a23397 KČn/an/an/an/an/an/an/an/an/a42206026225 KČ26 240 Kč[PSČ obec]27O76KČ[PSČ obec]27 085 Kč[PSČ obec][PSČ obec][PSČ obec][PSČ obec]27176KČ[PSČ obec]42304022001 KČ[PSČ obec]22015 KČ22810 KČ22 685 KČ[PSČ obec][PSČ obec][PSČ obec]22 703 Kč22945 KČ22977 KČ22 929KČ42407026813 KČ26869 KČ26 314 KČ27 669 KČ27005 KČ27 776KČ27 842 KČ27 389 KČ27360KČ27835 KČ27 775 KČ27 326 KČ43205028 239 KČ28 240 KČ28 210 KČ29 219 KČ29 185 KČ29 217 KČ29 219 KČ29 217 KČ29 202 KČ29 218 KČ29 225 KČ29 218 KČTypová poziceledenúnorbřezendubenkvětenrok 2022 červen červenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec31308029 105 Kč29 172 KČ29 224 KČ29 204KČ[PSČ obec]29171Kč29171 KČ29 102KČ[PSČ obec]29 098KČ29 126KČ29 126KČ41105023442 Kč23 517 KČ23477 KČ23 492 KČ23 511 Kč[PSČ obec]23 5 25 KČ23 550 KČ[PSČ obec]23522 KČ23542 KČ23526 KČ41205023766KČ23 9 74 KČ23 885 KČ23970 KČ24009 KČ24 034 Kč23 987 KČ24 046 KČ24 018 Kč24 107 KČ24 079 KČ24 069 KČ41405026 409 Kč26 420 KČ26 404 KČ26 391 KČ26 337 KČ[PSČ obec]26422 KČ26419 KČ[PSČ obec]26 412 KČ26423 KČ26418 KČ42107026617KČ26779 KČ26 652 KČ26 709 KČ26 710 KČ26731Kč26 750 Kč26 791 KČ26799KČ26 778 KČ26 707 KČ26 662KČ42107123 800 KČn/a21685 KČ21 280 KČ22135 KČn/a23 900 KČ24 520 KČ24 210 KČ26150 KČ24 210 KČ24 210 KČ42206026914 KČ[PSČ obec]26948 KČ27036 KČ25 9 33 KČ[PSČ obec]27064 KČ27064 KČ26 993 KČ26 387 KČ26808 KČ27 036 KČ42304022 919 Kč[PSČ obec]22901 KČ22913 KČ22 941 KČ22 929 Kč22958 KČ22960 KČ22987 KČ22 839 KČ22 854 KČ22805 KČ42407027276 Kč27 690 Kč[PSČ obec]27 619 KČ27 590 KČ[PSČ obec]27 584 Kč27 725 KČ27641Kč27 618 KČ27723 KČ27639 KČ43205029128 KČ29 114 KČ29123KČ29 128 KČ29 127 KČ29 038 KČ28 590 KČ28 590 KČ28449 KČ28143 KČ28 390 KČ28319 KČÚdaj „n/a“ znamená, že uvedená hodnota se v daném období nevyskytovala.16. Z výstupů ze systémové databáze transakčního systému SW APOST vyplývají data dle níže uvedených tabulkový přehledů (data srovnávaných zaměstnanců):Obyčejné listovní zásilky, obchodní psaní a noviny – denní průměrObdobí[Jméno žalobkyně] jméno FO17. 10 202137487918. 11 202140790219. 12 202132388520. 1 202235793521. 2 202235292422. 3 202237688223. 4 2022423105024. 5 202239510116 20223451055Propagační materiály – denní průměrObdobí[Jméno žalobkyně] jméno FO25. 10 2021127026. 11 202115258627. 12 202118751628. 1 20228827429. 2 20228662430. 3 202213256531. 4 202210452932. 5 20221215486 2022132341Zapsané listovní zásilky – denní průměrObdobí[Jméno žalobkyně] jméno FO33. 10 2021128834. 11 2021158135. 12 2021156836. 1 2022137937. 2 2022107238. 3 2022147739. 4 202287640. 5 202213766 20221271Počet doručovacích místObdobí[Jméno žalobkyně] jméno FO41. 10 202157796442. 11 202157796443. 12 202157796544. 1 202257796545. 2 202257896546. 3 202257896547. 4 202257896548. 5 20225789676 202257896815. Z výstupů ze systémové databáze transakčního systému SW APOST vyplývá, že [jméno FO] byla v období od dubna 2021 do září 2021 doručovatelem pěším. Od října 2021 pak doručovala jako doručovatel listovní motorizovaný s řízením.16. Ze Systému odměňování zaměstnanců [Jméno žalované], směrnice SM-1/2019 – verze 5.0 až 10.0, vyplývá, že tento upravuje pro účely odměňování zaměstnanců v oddíle 2 tzv. typové pozice (TP), tj. souhrn pracovních činností shodného nebo podobného charakteru a rozsahu. TP je identifikována názvem a číselným kódem. TP jsou:− základem systému odměňování zaměstnavatele (výše mzdy se stanovuje podle TP),− formou zajištění rovného přístupu v této oblasti (TP je přiřazena ke každému pracovnímu místu bez ohledu na to, kdo na toto pracovní místo nastoupí).Pro hodnocení TP využívá zaměstnavatel metodu analytického hodnocení prací (AHP). Podstatou této metody je posouzení složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, náročnosti na úroveň odborné přípravy a náročnosti na organizaci a řízení. Mezi další posuzovaná kritéria patří fyzická a intelektuální zátěž, odpovědnost a bezpečnost práce a tzv. zvláštní požadavky (např. racionalita myšlení, kombinační schopnosti, flexibilita apod.). Základem pro posouzení kritérií je popis pracovní činnosti pro TP.Popis pracovní činnosti se zpracovává na TP, případně na pracovní místo. Za zpracování popisu pracovní činnosti na pracovní místo odpovídá vedoucí zaměstnanec. Hodnocení TP zajišťuje úsek řízení lidských zdrojů (ULZ) ve spolupráci s tzv. gestorem změny pro TP (vedoucí zaměstnanec na úrovni G-1, nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, který metodicky řídí danou oblast), zástupcem útvaru bezpečnost, případně dalšími zaměstnanci dle projednávané odborné problematiky.Výsledkem hodnocení TP je:− zařazení TP do tarifního stupně, který je základem pro stanovení výše základní a variabilní mzdy,− vytvoření karty typové pozice (karta TP) obsahující soubor informací vyplývajících z hodnocení jednotlivých kritérií.Návrh na vytvoření nové TP, nebo změnu stávající TP předkládá specializovanému útvaru odměňování gestor změny pro TP. Důvodem je změna organizační struktury, technologie, organizace práce, popisu pracovní činnosti, nebo vznik nové pracovní činnosti. Formulář na zpracování žádosti a postup je uveden na intranetu ČP.Každá TP je začleněna do profesní skupiny. Profesní skupina je souhrn podobných činností, který je jednoduchým způsobem identifikovatelný v rámci jednotlivých druhů činností a je samostatně sledován.Přehled TP a profesních skupin je uveden v Katalogu hlavních pracovních činností TP, který je přílohou opatření Systém typových pozic.Výsledky AHP a změny v systému TP schvaluje ředitel ULZ.17. Ze Systému odměňování zaměstnanců [Jméno žalované], směrnice SM-1/2019 – verze 5.0 až 10.0, vyplývá, že tento upravuje pro účely odměňování zaměstnanců v oddíle 3.3.1. tzv. základní tarifní mzdu. Tarifní mzda určená zaměstnanci ve mzdovém výměru nesmí být nižší než minimum a vyšší než maximum vyplývající pro příslušnou TP z přílohy č. 1 Katalog hlavních pracovních činností TP opatření Systém typových pozic. V případě, že má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, posuzuje se jeho tarifní mzda k minimální a maximální tarifní mzdě alikvotně podle poměru jeho sjednané týdenní pracovní doby vůči kratší týdenní pracovní době.18. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. doručenky datové zprávy vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uvedeného uplatnila u žalované nárok na nárok na náhradu škody ve výši 46 409,81 Kč.19. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně působila v období od dubna 2021 do června 2022 jakožto zaměstnanec žalované na pracovní pozici „doručovatel listovní motorizovaný s řízením“ (kód typové pozice 412050, tarifní stupeň 5) atrakční obvod depo Depo [adresa], pravidelné pracoviště [adresa].Zaměstnankyně žalované [jméno FO] vykonávala v rámci typové pozice „doručovatel listovní motorizovaný s řízením“ (kód typové pozice 412050, tarifní stupeň 5) v období od dubna 2021 do června 2022 svou práci u dodejny [adresa]. V období od dubna 2021 do září 2021 [jméno FO] fakticky vykonávala práci pěšího doručovatele, nikoliv motorizovaného.Základní tarifní mzda byla jednotlivým zaměstnancům stanovena dle tabulkového přehledu níže:Datum účinnostiŽalobkyně[jméno FO] datum21 680 Kč23 300 KčSystém odměňování žalované se opírá o tarifní stupně, které určují mzdu v závislosti na typové pozici (TP) s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost práce, pracovní podmínky a předmět práce a její výsledky. Systém typových pozic je u žalované určován na základě komplexního analytického hodnocení prací dle metodologie AHP (Analytické hodnocení prací), která má zohledňovat požadavky zákoníku práce a standardy Mezinárodní organizace práce.Žalobkyně oproti srovnávané zaměstnankyni doručovala v průměru denně méně zásilek, ať již obyčejných či doporučených:SlužbaŽalobkyně, jméno FOObyčejné listovní zásilky, obchodní psaní a noviny368 ks (10. – 12. 2021) 374 ks (1. – 6. 2022)888 ks (10. – 12. 2021) 976 ks (1. – 6. 2022)Zapsané listovní zásilky14 ks (10. – 12. 2021) 12 ks (1. – 6. 2022)79 ks (10. – 12.2021) 75 ks (1. – 6. 2022)Propagační materiály155 ks (10. – 12. 2021) 111 ks (1. – 6. 2022)367 ks (10. – 12. 2021) 480 ks (1. – 6. 2022)Počet doručovacích míst577 (10. – 12. 2021) 578 (1. – 6. 2022)964 (10. – 12. 2021) 965 (1. – 6. 2022)1. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.2. Podle § 110 z. p. zaměstnavatel porušuje zásadu rovného zacházení, pokud odměňuje zaměstnance za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty odlišně. Žalobkyně se domáhala doplatku mzdy na základě rozdílu mezi mzdou pracovníků vnitřní služby s různým místem výkonu práce ([adresa] vs. [adresa]). Tvrdí přitom, že žalovaná bez věcných důvodů stanovila pracovníkům vnitřní služby mimo hlavní město nižší základní tarifní hrubou měsíční mzdu.3. Otázka porušení práva zaměstnanců žalované mimo [lokalita] na rovné odměňování již byla v minulosti opakovaně soudy řešena, a to zejména, pokud jde o pracovníky na pozici „Řidič“ (viz např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 16/2016 a 17 C 57/2016). Nelze sice paušalizovat a závěry soudů v těchto věcech bez dalšího přenášet na projednávanou věc. Na druhou stranu ovšem nelze ani ignorovat judikaturu, která takto vznikla (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018, a usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. I. ÚS 2820/20). Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Co 8/2018, uvádí:„12. V daném případě se žalobce proti žalované domáhal plnění představující rozdíl mezi mzdou zaměstnance žalované vykonávajícího na pracovní pozici řidiče – kód 432050, v 5. tarifním stupni, v atrakčním obvodu [adresa], a mzdou téhož zaměstnance žalované vykonávajícího práci v atrakčním obvodu [adresa] s tvrzením, že vyplácením nižší mzdy řidičům zaměstnaným mimo hlavní město se žalovaná dopouští porušování ust. § 16 a ust. § 110 ZP. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 3976/2013, jestliže zaměstnavatel bez věcných důvodů zaměstnanci stanoví či s ním sjedná odměnu za práci, která je v porovnání s ostatními zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty v rozporu se zásadou rovného zacházení, jde o porušení právní povinnosti; zaměstnanec, který byl nerovným zacházením postižen, má právo domáhat se náhrady takto vzniklé újmy podle ustanovení § 265 odst. 2 ZP. Po právní stránce je tedy třeba újmu vzniklou zaměstnanci v důsledku mzdové diskriminace posuzovat jako specifický nárok plynoucí z ustanovení zákoníku práce o náhradě škody. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. prosince 2016, sp. zn. 21 Cdo 436/2016, mzda zaměstnanci se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků; za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.13. Odvolací soud především sdílí závěr soudu I. stupně, že za situace, kdy bylo mezi účastníky řízení učiněno nesporným, že zaměstnanci žalované vykonávající práci řidiče v 5. tarifním stupni v atrakčním obvodu [adresa] byli odměňování nižší mzdou, než titíž zaměstnanci žalované vykonávající práci v atrakčním obvodu [adresa], stíhalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že ze strany žalované nedošlo k porušení zásady rovného zacházení ve vztahu k těmto zaměstnancům ve mzdové oblasti, žalovanou (viz obdobně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 1743/2009). Soud I. stupně proto postupoval zcela správně, když žalované v tomto směru při ústním jednání konaném dne [datum] poskytl poučení ve smyslu ust § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Odvolací soud má pak dále, ve shodě se soudem I. stupně, za to, že žalovaná uvedenou skutečnost neprokázala, naopak lze z provedených důkazů přijmout závěr, že práce řidičů v obou atrakčních obvodech je v zásadě srovnatelná, a proto vyplácení vyšších mezd řidičům v atrakčním obvodu [adresa] není nikterak opodstatněné.34. Výše uvedené shrnutí relevantní právní úpravy a jejího výkladu je uplatnitelné i na projednávanou věc.35. Ani v projednávané věci není sporu o tom, že žalobkyně ([Anonymizováno] zaměstnanec) měla v rozhodném období nižší základní tarifní hrubou měsíční mzdu než zaměstnankyně žalované působící na téže typové pozici v [lokalita] ([jméno FO]).36. Zároveň z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná (přinejmenším formálně) zavedla systém hodnocení práce svých zaměstnanců a její kategorizace do typových pozic reflektující požadavky § 110 z. p.37. Jednotlivé typové pozice a zařazení pracovníků a jejich práce do nich je tedy vyjádřením výsledku formalizovaného hodnocení práce zaměstnanců žalované z hlediska „složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a hodnocení její náročnosti na úroveň odborné přípravy, požadavků na odborné a měkké kompetence, složitosti objektu vykonávané práce, náročnosti práce na její organizaci a řízení, odpovědnosti za škody a bezpečnou práci, zátěže fyzické včetně rizika pracovního úrazu“38. Na toto navazuje systém odměňování založený na tarifních stupních odpovídajících jednotlivým typovým pozicím. V těchto mezích pak má být stanovována mzda jednotlivým zaměstnancům. Rozhodování o ní probíhá v zásadě na dvou úrovních. Na úrovni globální (celopodnikové) má být po projednání s odborovými organizacemi vypracován a schválen plán mzdových nákladů. V rámci něj je vedoucím zaměstnancům přidělen objem na tarifní mzdy pro jednotlivé typové pozice. Na globální rozhodování pak navazuje rozhodování „lokální“ zajišťované vedoucími zaměstnanci. Ti provedou hodnocení svých podřízených zaměstnanců a na základě toho v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků stanoví výši jejich tarifních mezd.39. Lze tak shrnout, že sama žalovaná nastavila své interní procesy takovým způsobem, že jí prováděná kategorizace práce do typových pozic má zásadně odrážet kritéria vymezující stejnou práci nebo práci stejné hodnoty dle § 110 z. p. (složitost, odpovědnost a namáhavost, srovnatelnost pracovních podmínek, pracovní výkonnost a výsledky práce). Pokud tak sama žalovaná zařadila žalobkyni i srovnávaného zaměstnance [jméno FO] na stejnou typovou pozici (423040 Pracovník vnitřní služby), vyplývá z toho důvodný předpoklad, že se v jejich případě jednalo o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty dle § 110 z. p.40. Soud vyšel zejména z odlišné (nižší) výkonnost žalobkyně oproti srovnávané zaměstnankyni při doručování jednotlivých typů zásilek (viz body 16 a 19 odůvodnění tohoto rozsudku). A zároveň po určitou část porovnávaného období srovnatelná zaměstnankyně vykonávala obsahově jinou pracovní pozici, kdy doručovala zejména jako pěší doručovatel nikoliv jako listovní doručovatel motorizovaný se řízením.41. Za daných okolností nelze mít za to, že práce žalobkyně a srovnávané zaměstnankyně [jméno FO] byla stejnou prací nebo prací stejné hodnoty, jak činí Městský soud v Praze v bodě 13 výše citovaného rozsudku ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Co 8/2018. Práce, kterou žalobkyně skutečně vykonávala byla zejména z hlediska faktického výkonu dané pozice, kdy žalobkyně a paní [jméno FO] vykonávaly obsahově rozdílnou práci a dále z kvantitativního kritéria byla práce žalobkyně menší intenzity než práce, kterou vykonával srovnávaná zaměstnankyně paní [jméno FO]. Soud tak uzavřel, že v případě žalobkyně a srovnávané zaměstnankyně žalované se tak nejednalo o objektivně stejnou práci (rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 1. 7. 1986, Gisela Rummler proti Dato-Druck GmbH., věc 237/85, 61985CJ0237).42. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že mezi prací žalobkyně a srovnávané zaměstnankyně [jméno FO] v rozhodném období existovaly podstatné rozdíly, pokud jde zejména o faktický výkon dané pozice, pracovní výkonnost a výsledky práce (diametrálně odlišné množství doručovaných zásilek). Uvedená kritéria jsou přitom definičními znaky stejné práce nebo práce stejné hodnoty dle § 110 odst. 2 z. p. Nenaplnění, byť jen jediného z nich znamená, že není naplněna ani posledně uvedená definice, resp. hypotéza normy § 110 odst. 1 z. p.43. Z podstaty věci tak v projednávané věci nelze hovořit o porušení práva žalobkyně na stejnou mzdu dle posledně uvedeného ustanovení. Žaloba byla proto zamítnuta.44. V rozsahu zpětvzetí žaloby, pak soud částečně řízení zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř.45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 987,80 Kč.46. Tyto náklady sestávají do doby, než byla žalovaná zastoupena právním zástupcem dle ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 paušální náhradu ve výši 300 Kč za 1 úkon (vyjádření ve věci ze dne [datum]) a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 510,04 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení a účast na jednání soudu dne [datum]) a včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. V neposlední řadě pak žalované náleží DPH ve výši 21 % z odměny právního zástupce, náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 1 507,80 Kč. Náklady žalobkyně tak dosáhly celkem 8 987,80 Kč.

Odůvodnění

V písemném vyhotovení rozsudku ze dne 28. 4. 2025 č.j. : 22 C 132/2024 – 49 v záhlaví, v bodě I. jeho výroku v jeho odůvodnění odst. 1. a 3., byla nesprávně uvedena výše žalované částky.Podle § 164 o.s.ř. opraví předseda senátu v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.V důsledku zjevné chyby v psaní, soud uvedl v záhlaví rozsudku, v jeho výrokové části a v odůvodnění, nesprávné výše žalované částky, kdy je zde namísto částky 21 018,65 Kč, jak byl rozsudek vyhlášen, nesprávně uvedeno 17 830,81 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o zjevnou chybu v psaní, odstranil ji soud dle § 164 o.s.ř., vydáním tohoto opravného usnesení.