Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 123,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 123,72 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 57 123,72 Kč s příslušenstvím (uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku) z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se tak se splátkami do prodlení. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splacením úvěru je žalobkyni rovněž nad rámec poskytnuté jistiny ve výši 45 000 Kč povinen uhradit smluvní úrok ve výši 12 123,72 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak ani přesto žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný byl usneseními ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací], vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k žalobě, která byla k usnesení připojena, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno 10. dnem od uložení k vyzvednutí, tj. dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě ani k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
4. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 45 000 Kč a závazek žalovaného tyto finanční prostředky žalobkyni splatit (smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně dluh za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, dodatek č. [hodnota], seznam postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním žaloby předžalobní výzvou včetně dodejky.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše smluvního úroku pak z čl. II. úvěrové smlouvy.
9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 45 000 Kč a tomu odpovídající povinnost žalovaného splatit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky. Žalovaný však svou povinnost neplnil, a proto je rovněž povinen uhradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 12 123,72 Kč. Následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a nárok žalobkyně nijak nerozporoval. Dlužné úroky plynou z ujednání úvěrové smlouvy. Zákonný úrok z prodlení pak z § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 896 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 286 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 123,72 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva a písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.