Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 40 000 Kč s příslušenstvím (uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku) z titulu bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] nebo [právnická osoba]), IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitel“) a společností [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy. Původní věřitel poskytl dne [datum] žalovanému celkem 40 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol] prostřednictvím platební brány [právnická osoba] Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil žalobkyni ničeho nezaplatil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani přesto žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný byl usneseními ze dne [datum], č. j. 22 C 202/2025-19 a č. j. 22 C 202/2025-20, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k žalobě, která byla k usnesení připojena, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno 10. dnem od uložení k vyzvednutí, tj. dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě ani k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
4. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] zaevidována příchozí platba od společnosti [právnická osoba] ve výši 40 000 Kč, pod variabilním symbolem [var. symbol] (výpis z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] č. [hodnota]). Původní věřitel postoupil dluh za žalovaným na právní předchůdkyni žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dluh za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], současně byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 110 813,54 Kč (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku).
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Původní věřitel poskytl dne [datum] žalovanému částku ve výši 40 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] prostřednictvím platební brány [právnická osoba] Platba byla identifikována variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaný tím získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdkyni žalobkyně pohledávku za žalovaným, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a nárok žalobkyně nijak nerozporoval. Zákonný úrok z prodlení plyne z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 050 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva a písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.