Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 533 104,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 38 997,38 Kč za období od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 994,1 Kč za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 533 104,13 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 5,99 % ročně z částky 529 377,69 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 60 928,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu nárokovala žalobkyně zaplacení částky 533 104,13 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalující strany byla mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 681 403 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 7 618 Kč, splatných vždy k 18. dni měsíce, počínaje dnem [datum]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vycházela žalobkyně z údajů získaných jak od žalovaného, tak ze třetích stran, jako je bankovní i nebankovní (CBCB/CCB, SOLUS) registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když sjednané splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto v souladu se smlouvou prohlásila s účinností k [datum] celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby žalovaný na jistině dluží 533 104,13 Kč. Výše žalované jistiny je rozdílem mezi součtem výše poskytnutého úvěru (681 403 Kč) a účtovaných poplatků (3 726,44 Kč) a splátkami ze strany žalovaného. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba úvěru ve výši 5.99 % ročně, přičemž úrok je počítán denně z nesplacené jistiny úvěru a stává se jeho připsáním k jistině úvěru její součástí. Žalobkyně požaduje smluvní úrok v sazbě 5,99 % ročně od [datum], tj. ode dne zesplatnění úvěru, do zaplacení. Žalobkyně zkapitalizovala úrok v částce 19 994,10 Kč, která je tvořena úrokem v sazbě 5,99 % ročně z částky dlužné jistiny ve výši 529 377,69 Kč za období ode dne následujícího zesplatnění, tj. [datum], do předání nároku k soudnímu vymáhání, tj. [datum], a dále požaduje tento úrok do zaplacení. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni poplatky dle Ceníku [právnická osoba]. platného v den poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak v případě prodlení žalovaného účtovala na poplatcích částku 300 Kč za 10 dní prodlení se splácením úvěru, přičemž tento poplatek představuje administrativní náklady spojené s evidencí pohledávky po splatnosti a dále náklady spojené se zasílání výzev k úhradě. Žalobkyně tento poplatek účtovala vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Žalovaný si sjednal pojištění úvěru proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, jehož měsíční výše činila 670 Kč. Žalobkyně účtovala poplatky celkem v nesplacené výši 3 726,44 Kč. Žalobkyně zkapitalizovala úrok z prodlení v částce 38 997,38 Kč, která je tvořena úrokem v sazbě 12 % ročně z dlužné částky 533 104,13 Kč (tvořené jistinou a poplatky) za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum], do předání nároku k soudnímu vymáhání, tj. [datum], a dále požaduje zákonný úrok z prodlení do zaplacení. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle § 142a zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Ani po této výzvě žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně doplnila, že prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází, tzv. úvěrových registrů, umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. Žalobkyně dále prověřila při posuzování úvěruschopnosti veškeré dostupné informace v registru vedených exekucí, v insolvenčním rejstříku, přičemž nikde nebyl nalezen negativní záznam. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 17 291 Kč, což pracovník žalobkyně stanovil interním výpočtem na základě doloženého daňového přiznání za poslední dostupné zdaňovací období. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 037 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr v [Jméno žalobkyně] s limitem 1 000 Kč a s orientační splátkou 30 Kč, úvěr pro fyzické osoby – hotovostní - PH v [Jméno žalobkyně] se splátkou 5 845 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková mimo [Jméno žalobkyně] s limitem 35 000 Kč a s orientační splátkou 1 050 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že splátka nového úvěru činila 7 618 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 8 698 Kč. Revolvingové produkty nemají pevně stanovenou splátku. Splátka závisí mimo jiné na čerpání sjednaného úvěrového rámce či na smluvním nastavení, zda je rámec splatný ve splátkách, či jednorázově (jako např. u KTK). Dle ekonomického modelu žalobkyně vypočetla, že platební kapacita žalovaného je pro poskytnutí úvěru zcela dostatečná.
3. Žalovaný byl usneseními ze dne 7. 1. 2026, č. j. 22 C 3/2026-28 a č. j. 22 C 3/2026-29, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k žalobě, která byla k usnesení připojena, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno 10. dnem od uložení k vyzvednutí, tj. dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě ani k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nijak nevyjádřil.
4. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
5. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.
6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli Smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 681 403 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 120 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 7 618 Kč, vždy v 18. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit [datum]. Žalovaný se zavázal hradit úrokovou sazbu 5,99 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecných obchodních podmínkách [Jméno žalobkyně], Soukromá klientela a Ceník [Jméno žalobkyně], platný v den poskytnutí úvěru. Žalovaný si sjednal pojištění úvěru proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti a zavázal se hradit pravidelnou měsíční paušální úhradu ve výši podle aktuálně platného ceníku. Výše pojištění ke dni uzavření smlouvy činila 670 Kč. V případě prodlení žalovaného byla žalobkyně oprávněna účtovat za náklady spojené s prodlením poplatek ve výši 300 Kč za 10 dní v prodlení se splácením úvěru, přičemž tento poplatek byla žalobkyně oprávněna účtovat vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. V případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, byla žalobkyně oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. V takovém případě byl žalovaný povinen jednorázově zaplatit všechny dluhy z úvěru. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z databází, tzv. úvěrových registrů, umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. (Smlouva o úvěru č. [hodnota], Ceník [Jméno žalobkyně] pro soukromou klientelu s účinností od [datum], Posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, poslední splátku uhradil dne [datum]. Dne [datum] provedl žalovaný splátku poplatku po splatnosti ve výši 777,56 Kč (Výpisy z úvěrového účtu, číslo účtu: [č. účtu] za období od [datum] do [datum], Podklady pre súdne konanie – úvěr [hodnota] [Jméno žalovaného]). Žalovaný byl upozorněn na dluh po splatnosti s upozorněním na možnost žalobkyně prohlásit celý dluh za okamžitě splatný a možnost žalobkyně domáhat se tohoto nároku soudní cestou (Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobkyní informován o odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzván k úhradě částky 533 882 Kč (Dopis žalovanému „Splaťte okamžitě celý dluh“ ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve výši 592 095,61Kč (Oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] s dokladem o odeslání).
7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. 15.
14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
16. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
17. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
18. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o.z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Žalobkyně tvrdila i prokázala, že povinnosti adekvátně posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála. Žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalovaného a skutečnosti, že žalovaný nemá závazky, které by vylučovaly poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále provedla lustrace žalovaného v databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie žalovaného. Žalobkyně tak dostála zákonné povinnosti zkoumat dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného.
20. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a následně, když žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a žalovanou stranu vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok ve výši 12 % ve smyslu § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to až do úplného zaplacení dlužné částky.
21. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 928,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 325 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 533 104,13 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 730 Kč ve výši 6 873,30 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem [tituly před jménem] [Jméno advokáta], uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.