Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně z částky [částka] od 15. 11. 2023 do zaplacení, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 23. 10. 2019 s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, v níž se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu č. [č. účtu] až do výše úvěrového limitu [částka], a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 13,90 % p. a. a v případě porušení smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je i Sazebník poplatků, Produktové podmínky a [právnická osoba] podmínky žalobce, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi.
2. Účastníci řízení výslovně vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný k výzvě soudu uznal nárok, který je uplatňován touto žalobou, požádal jen o poskytnutí delší lhůty k plnění v délce 6 měsíců, a to zejména z vážných zdravotních důvodů svého syna. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.[právnická osoba] listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Společnost [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen „banka“) uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru k běžnému účtu ze dne 23. 10. 2019, na základě které žalovanému poskytla kontokorentní úvěr na běžném účtu č. [č. účtu] až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly [právnická osoba] podmínky banky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Strany si dohodly v článku II. bod 4. úvěrové smlouvy ve spojení s úrokovým lístkem Komerčního bankovnictví platným od 9. 9. 2019 úročení úvěru sazbou 13,9 % p. a. Dále byl sjednán v článku III. bod 1. smlouvy úrok ve výši 30 % p. a. při překročení úvěrového limitu, tedy pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a také v bodě 5. písm. d. stejného článku smlouvy úrok z prodlení ve výši 30 % p. a. z dlužné částky při prodlení s úhradou jakékoli částky v důsledku porušení kteréhokoli smluvního ujednání. Žalovaný neplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas a překročil sjednanou výši úvěrového limitu, jak plyne z předloženého výpisu z jeho běžného účtu ze dne 31. 7. 2023. [právnická osoba] s článkem III. bod 3. smlouvy převedl tedy žalobce částku přečerpání účtu [částka] na nově zřízení úvěrový účet č. [č. účtu] za účelem jeho uhrazení žalovaným. Z toho důvodu žalobce v souladu s Produktovými podmínkami prohlásil úvěr za ihned splatný v celé výši ke dni 4. 7. 2023, o čemž byl žalovaný informován dopisem z 6. 7. 2023 (Oznámení o převodu dluhu na účet[tel. číslo] /[Anonymizováno] ze dne 6. 7. 2023). Před zahájením soudního řízení zástupce žalobkyně zaslal žalované straně předžalobní výzvu k plnění s poučením o zahájení soudního řízení pro případ neuhrazení dlužné částky. Žalovaný do dne podání žaloby uhradil žalobkyni částku v celkové výši [částka], kterou žalobkyně započetla na smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % p. a. z dlužné jistiny od 1. 9. 2023 do 15. 11. 2023 a na část jistiny.4. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.6. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci uzavřely smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, vypověděla smlouvužalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle ust. § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dlužné částky.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud určil v rozsudku lhůtu ke splnění uložené povinnosti delší, a to lhůtu 60 dní od právní moci rozsudku, s ohledem na vážný zdravotní stav syna žalovaného.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].