Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.
II. Každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, a nahradit žalobci náklady řízení. Dle tvrzení žalující strany byla dne [datum] s žalovanou č. [hodnota] uzavřena kupní smlouva, podle níž žalobce na žalovanou č.[hodnota] převedl pozemek v k.ú. [adresa]. Žalovaná č. [hodnota] se ve smlouvě zavázala uhradit na účet žalobce nejpozději do 60 dnů od zapsání vlastnického práva do katastru nemovitostí kupní cenu ve výši [částka]. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne [datum]. Kupní cena ze strany žalované č. [hodnota] tak měla být uhrazena do [datum]. Po opakovaných urgencích ze strany žalobce žalovaná č. [hodnota] dne [datum] uhradila částku [částka], a dne [částka]. Před provedením druhé platby byla dne [datum] uzavřena dohoda s žalovaným č. [hodnota], který se zavázal částku [částka] uhradit žalobci nejpozději do [datum] s tím, že prohlásil, že dluh za žalovanou č. [hodnota] splní a stane se novým dlužníkem vedle žalované č. [hodnota]. V dohodě uzavřené mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota] byla dále sjednáno, že žalovaný č. [hodnota] po uhrazení kupní ceny uhradí úrok z prodlení ve výši [částka], který měl žalovaný č. [hodnota] uhradit do [datum]. Žalovaný č. [hodnota] však úroky z prodlení v termínu jejich splatnosti neuhradil, a neučinil tak ani poté, co mu byla ze strany právního zástupce žalobce zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Žalobce se proto obrátil se svým nárokem na soud.
2. Obvodní soud pro [adresa] usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyzval žalované ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. k tomu, aby se vyjádřili k nároku žalobkyně uplatněného v žalobě, aby v případě, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě zcela či zčásti neuznávají, uvedli všechny skutečnosti a označili k nim všechny důkazy podporující jejich tvrzení. Žalovaní byli také poučeni o právu vznést námitku věcné a místní nepříslušnosti zdejšího soudu, jakož i na skutečnost, že pokud se žalovaní v soudem uvedené lhůtě na výzvu soudu nijak nevyjádří ani soudu nesdělí skutečnosti, které by jim v tom bránily, bude mít soud za to, že žalovaní proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř. nemají námitek (srov. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Na uvedenou výzvu žalovaní žádným způsobem nereagovali.
3. Dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovaní se na výzvu soudu nijak nevyjádřili, soud tedy postupoval ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že žalovaní proti postupu soudu nemají námitek. Soud shledal, že v daném případě jsou naplněny podmínky pro vydání rozsudku bez nařízení jednání ve smyslu §115a o.s.ř., a proto soud postupoval dle § 115a o.s.ř., a na uvedené jednání účastníky řízení nepředvolával.
4. Obvodní soud pro [adresa] v tomto řízení provedl dokazování, přičemž jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. jak každý samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Z Kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v platném znění (dále jen „Smlouva“ a „OZ“) uzavřené mezi žalobcem a žalovanou č. [hodnota] soud zjistil, že došlo k uzavření kupní smlouvy na nemovitou věc, pozemek parc. č. [Anonymizováno], výměra [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, druh pozemku orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Mezi stranami byla dohodnuta kupní cena ve výši [částka], která dle ujednání měla být žalovanou č. [hodnota] uhrazena nejpozději do 60 dnů od zapsání do katastru nemovitostí.
6. Z Oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná č. [hodnota] byla obeznámena právním zástupcem žalobce o převzetí zastoupení. V Oznámení byla žalovaná č. [hodnota] seznámena s aktuálním stavem, tedy že žalobci doposud neuhradila část kupní ceny ve výši [částka], a žalované č. [hodnota] byla poskytnuta náhradní lhůta k zaplacení částky [částka] do [datum]. V případě, že dluh nebude v dané lhůtě uhrazen, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Oznámení bylo zasláno také žalovanému č. [hodnota].
7. Z listiny obsahující prohlášení žalobce a žalovaného č. [hodnota], opatřené datem [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaný č. [hodnota] uzavřeli dohodu o uznání dluhu vzniklého z kupní smlouvy, kdy žalovaný č. [hodnota] se dluh ve výši [částka] zavázal uhradit nejpozději do [datum], a že rovněž splní dluh za žalovanou č. [hodnota] a stane se novým dlužníkem vedle žalované č. [hodnota]. Žalovaný č. [hodnota] se zavázal také k uhrazení úroku z prodlení, nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný č. [hodnota] byl obeznámen se skutečností, že žalobce se svého nároku bude domáhat soudní cestou v případě, že dluh nebude uhrazen.
8. Z Oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] byli právním zástupcem žalobce upozorněni na chybný výpočet úroku z prodlení, kdy správná výše byla stanovena na částku [částka]. Výše nákladů na právní zastoupení zůstala nezměněna. Žalovaní byli právním zástupcem žalobce upozorněni na možnost žalobce domáhat se svého nároku soudní cestou, pokud nebude dluh z jejich strany do [datum] uhrazen.
9. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
10. Po právní stránce soud věc zhodnotil následujícím způsobem:
11. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
12. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle § 1892 odst. 1 kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.
15. Dle § 1805 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.
16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou č. [hodnota] došlo v roce 2023 k uzavření kupní smlouvy kdy soudu byla předložena listina obsahující ujednání stran ohledně prodeje pozemku, specifikovaného v této smlouvě, nebyla však uvedeno datum uzavření této smlouvy, byť žalobce v dalších soudem předložených listinách, a žalobním návrhu uvádí datum [datum]. Mezi žalobcem a žalovanou č. [hodnota] bylo dohodnuto, že kupní cena bude na účet žalobce uhrazena do 60 dnů od provedení vkladu vlastnického práva žalované č. [hodnota] do katastru nemovitostí. Účinky vkladu nastaly dne [datum], a dle smluvního ujednání pak žalovaná č. [hodnota] byla povinna uhradit kupní cenu ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná po opakovaných urgencích ze strany žalobce dne [datum] uhradila částku [částka] [částka] částka, byla uhrazena dne [datum], přičemž ještě předtím, dne [datum], došlo k uzavření dohody o přistoupení k dluhu ve smyslu § 1892 odst. 1 o.z. s žalovaným č. [hodnota], který se zavázal uhradit dluh ve výši [částka], jakož i náklady na právní zastoupení a úrok z prodlení nejpozději do [datum]. Žalovaný č. [hodnota] však po svém přistoupení k dluhu úroky ve výši [částka] ve stanovené lhůtě neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky jemu, i žalované č. [právnická osoba] ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobci se podařilo žalobními tvrzeními a předloženými důkazy dostatečně prokázat žalovaný nárok, přičemž žalovaní na svou obranu neuplatnili ničeho, rozhodl soud tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).
17. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši [částka] z tarifní hodnoty ve výši [částka] za každý ze dvou úkonu uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), dále z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 AT (výzvy k plnění), dále ze tří paušálních náhrad výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT ve výši [částka] /úkon, vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%.
18. Dále soud dodává, že náhradu nákladů řízení neuložil soud žalovaným uhradit společně a nerozdílně. Tato povinnost je stanovena pouze pro případ, že subjekty tvoří nerozlučné společenství, a tedy nemohou být úspěšně žalováni každý zvlášť. Tak tomu však v tomto případě není. V této věci je žalován dlužník a ručitel, přičemž mohli být úspěšně žalováni každý samostatně. Soud vycházel z premisy, že samostatní společníci platí náhradu nákladů řízení podle poměru účastenství na věci a na řízení, popř. rovným dílem, nelze-li poměr účastenství určit (DRÁPAL, Ljubomír. § 91 [Společenství účastníků]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 592, marg. č. 5). Se zřetelem k tomu, že žalovaní byli v projednávané věci samostatnými společníky a poměr jejich účasti na věci a na řízení nelze určit, je na místě náhradu nákladů řízení rozdělit, proto rozhodl soud ve vztahu mezi žalobkyní na jedné straně a každým z žalovaných na straně druhé, že každý žalovaný je povinen nahradit žalobkyni polovinu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí, v souhrnu k oběma žalovaným, celkem [částka], přičemž na každého z žalovaných pak připadá náhrada ve výši jedné poloviny, tj. [částka].
19. Jelikož byl žalobce v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalovaným nahradit náklady řízení žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.