Výrok
1.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 190 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 190 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.2.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení, ve výši 72.940,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1.Žalobce ve své žalobě podané dne [datum] se domáhal vydání bezdůvodného obohacení, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dne [datum] uzavřel žalobce, jako zájemce s žalovaným, jako zprostředkovatelem a manžely, [jméno FO] a [jméno FO], jako prodávajícími, dohodu o koupi nemovitostí .Dohoda byla dle jejího čl. 2 koncipována jako smlouva o smlouvě budoucí kupní. Na základě dohody složil žalobce dne [datum] na účet žalované částku ve výši 190.000,- Kč, jako blokační úhradu za koupi následujících nemovitostí: (i) parcely č. st. [č. parc.], součástí které je budova [obec], č.p. [č.p.], rod. dům; (ii) parcely č. [č. parc.]; a (iii) parcely č. [č. parc.], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Orgán veřejné moci] na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] [obec] obec, .S ohledem na skutečnost, že žalobci bylo ze strany prodávajících tvrzeno, že studna na jednom z pozemků obsahuje pitnou vodu, kterou lze užívat a následně žalovaná, jako zprostředkovatel, nebyla schopna žalobci předložit příslušné rozbory vody, které by tuto skutečnost dokládaly, a naopak od prodávajících bylo žalobci následně sděleno, že voda není pitná, žalobce dne [datum] odstoupil od Dohody. V odstoupení žalobce vyzval žalovanou k vrácení blokační úhrady, nicméně žalovaná s odkazem na ujednání čl. 5 odst. 5.2 Dohody odmítla vrátit blokační úhradu. Následně došlo k zaslání předžalobní výzvy ze strany právního zástupce žalobce, kde byla žalovaná opětovně vyzvána k vrácení uhrazené blokační úhrady. (emailová komunikace ohledně odstoupení od Dohody, předžalobní upomínka ze dne [datum]).Protože došlo k odstoupení od Dohody žalobcem, jako zájemcem (a to z důvodu na straně prodávajících), nelze použít ustanovení čl. 5 odst. 5.2 Dohody , na které se žalovaná odkazuje. S odvoláním na ustálenou judikaturu má žalobce za to, že uvedené ustanovení Dohody je neplatné, příp. se jedná o obcházení zákona (když uvedené ustanovení má za cíl obcházet § 14 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, který zakazuje uložit kupujícímu, který je spotřebitelem povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy).Na straně žalované tak nevrácení blokační úhrady žalobci došlo k bezdůvodnému obohacení na její straně.2. Žalovaný ve svém odporu k platebnímu rozkazu uvedl, že žalobu neuznává ani zčásti. Žalovaná s žalobcem a s panem [jméno FO] a paní [jméno FO] jakožto prodávajícími uzavřela dne [datum] smlouvu – Dohodu o koupi nemovitosti č. [hodnota] na dobu určitou do dne [datum]. Žalovaná odkázala na podstatný obsah Smlouvy čl. 2 kde je uvedeno co je předmětem dohody. Tato dohoda je smlouvou o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě se prodávající a zájemce zavazují za podmínek níže sjednaných uzavřít kupní smlouvu. Č.l. 10 řeší jaké povinnosti má prodávající, dle odst. 10.2 – uzavřít smlouvu na výzvu zájemce dle čl. 11 odst. 11.2 dohody nejpozději do konce doby trvání dohody, vyjma situace, kdy zájemce neprokáže schopnost financovat koupi Nemovitosti.Dle čl. 12.2 – zájemce se zavazuje vyzvat prodávajícího k uzavření smlouvy a tuto výzvu prodávajícímu doručit nejpozději do konce doby trvání dohody.Dle odst. 11.3 – Jednoznačně prokázat prodávajícímu a RK nejpozději před odeslání výzvy dle č. 11 odst. 11.2. schopnost financovat celou kupní cenu nemovitosti např. v podobě písemného potvrzení banky o poskytnutí úvěru či zápůjčky, výpisem z účtu či jiným obdobným způsobem.Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva je smlouvou o smlouvě budoucí kupní, přičemž žalobci ze smlouvy vyplývaly mimo jiné stěžejní povinnosti a to vyzvat prodávající k uzavření kupní smlouvy a prokázat schopnost financovat kupní cenu nemovitosti. Žalobce sám ve svém podání uvedl, že smlouvu chápal jako smlouvu o smlouvě budoucí kupní, když ji takto sám označuje.Tvrzení žalobce o zjištěné kvalitě vody na nemovitosti, žalovaná považuje za nedostatečné neboť žalobce toto tvrzení ničím neprokazuje. Žalobci bylo známo, že voda je ze studny, která je vrtaná, přičemž kvalita vody je studniční a na jeho výzvy doložit vzorky vody žalobce nereagoval.3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:Z dohody o koupi nemovitosti ze dne [datum], soud zjistil , že předmětem smlouvy je smlouva o smlouvě budoucí na jejímž základě se prodávající a zájemce zavázaly za sjednaných podmínek uzavřít kupní smlouvu. Pokud k uzavření smlouvy za podmínek stanovených dohodou nedojde z důvodu na straně zájemce případně jeho vinou dojde k odstoupení prodávajícího od smlouvy, zavazuje se zájemce namísto prodávajícího uhradit RK provizi ve výši BÚ. Splatnost provize není vázána na uzavření smlouva a zánikem dohody není dotčeno právo realitní kanceláře na provizi.Z potvrzení o složení blokační úhrady ze dne [datum] soud zjistil, že byla složena částka 190 000 Kč.Z odstoupení od dohody ze dne [datum] soud zjistil, že důvodem odstoupení je zamlčení nevyhovující kvality vody ve studni.Z e-mailová komunikace ohledně odstoupení od dohody ze dne [datum], [datum], [datum], z komunikace vyplývá, že docházelo k upřesňování důvodů nebo stále je to o tom, že chce vrátit blokační úhradu a že odstoupil od smlouvy a má za to, že nebyl řádně informovánZ předžalobní upomínky z [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k vráceníZ výhradní dohody o zprostředkování soud zjistil, že byla uzavřena do [datum] dodatek k dohodě o zprostředkování a poskytování služeb, dodatků je šest a plyne z nich žZ nabídky k prodeji soud zjistil, že nemovitost je nabízena na internetových stránkách realitní kanceláře k prodeji.Z e-mailová komunikace z [datum] adresované žalované vyplývá, že žalobce se obrátil na žalovanou a uvádí, že celý postup od počátku zavání nekalými praktikami a to zejména tím, že sice žalobci bylo sděleno, že se v obci připravuje vodovodní přípojka, která má být hotová do roku 2027, ale že to nic nemění na tom, že mu bylo zatajeno, že ve studni není pitná voda.Z inzerce prodeje rodinného domu vyplývá, že je u nemovitosti studna s kvalitou vody studniční.Z WhatsApp komunikace vlastníků, plyne že informuje o stavu vody ve studni jako o studniční vodě.Z další emailové komunikace týkající se odstoupení žalobce od smlouvy vyplývá, že žalobce odstoupil z důvodu nedostatečných informací ze strany realitní kancelářeZ výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že pracoval pro žalovanou jako realitní makléř na základě smlouvy pro žalovanou. S žalobcem přišel do styku když zareagoval na inzerát kde inzeroval dům. Nejednal přímo s žalobcem ale s jeho realitním makléřem. Nejdříve se snažil dohodnout schůzku, které se účastní realitní makléř s panem zájemcem. K dotazu zda žalobci sděloval informace ohledně zdroje vody. Informace byla v inzerátu k podpisu rezervační smlouvy došlo. Prohlídek bylo několik, sděloval, že je tam studniční voda. Obec plánovala připojení veřejného vodovodu k nemovitosti. V době kdy se prováděly prohlídky tak bylo všem zřejmé, že bude vybudována vodovodní přípojka. Žalobce se ptal i na obci a tam mu bylo sděleno, že je tam studniční voda a že bude vybudována vodovodní přípojka.K výpovědi svědka, právní zástupce žalobce uvedl, že je zřejmé, že byl informován, že vodu může používat k pití. I kdyby to bylo tak, jak tvrdí žalovaný, smlouva nespadá pod zákon o realitním zprostředkování a na to se vztahující judikaturu.5. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr:Žalobce ve svém žalobním návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel jako zájemce s žalovanou jako zprostředkovatelem a manžely [jméno FO] a [jméno FO], jako prodávajícími, dohodu o koupi nemovitostí. Dohoda byla dle jejího čl. 2 koncipována jako smlouva o smlouvě budoucí. Jednalo se o pouhé konstatování uvedeného ustanovení dohody, která ale nemá vliv na posouzení jednotlivých ujednání dohody. Je nezbytné vykládat právní jednání stran podle obsahu a nikoliv dle jeho označení či pojmenování. Dohoda naplňuje všechny znaky smlouvy o realitním zprostředkování dle příslušných ust. zákona č. 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování v platném znění. Dohoda v čl. 6 odst. 6.1 obsahuje povinnost složit blokační úhradu na účet žalované a ta se zde zavazuje vrátit blokační úhradu zájemci, pokud nedojde k uzavření realitní smlouvy, vyjma čl. 5 odst. 5.2.Jedná se o zakázanou třístrannou kombinaci smlouvy o realitním zprostředkování a budoucí realitní smlouvy v jedné listině dle § 14 a 15 zákona o realitním zprostředkování, v důsledku čehož je smlouva neplatná jako celek a tento závěr plyne z toho, že smlouvu uzavřely tři osoby, prodávající, zájemce a realitní kancelář a zájemce se zavázal zaplatit realitní kanceláři úplatu, rezervační poplatek za zprostředkování, případně jeho zmaření a s tím spojenou smluvní pokutu a současně se zavázal prodávající uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Smlouva obsahuje odbornou terminologii zákona o realitním zprostředkování a výslovně uvádí, že jde o zprostředkovatelskou činnost.Pokud by tato smlouva nebyla absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, má soud zato, že žalobce odstoupil od smlouvy důvodně, když mu byly sděleny nesprávné údaje či zamlčeny přesné údaje týkající se pitné vody ve formě vzorků vody, které vyžadoval od realitního makléře a tudíž odstoupil po právu a rovněž by tak měl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení.6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 15 zákona o realitní zprostředkování č. 39/2020 Sb. ze kterého vyplývá , že smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. Vznesením námitky neplatnosti nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených v listině podle věty první.Z ustanovení § 14 zákona o realitním zprostředkování vyplývá, že nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.Podle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle ust. § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany , může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.Z rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 1138/2025 vyplývá, že civilní soudy smlouvu posoudily podle jejího obsahu a došly k závěru, že jde o zakázanou třístrannou kombinaci smlouvy o realitním zprostředkování a budoucí realitní smlouvy v jedné listině dle ust. § 14 a 15 zákona o realitním zprostředkování, důsledkem čehož je smlouva neplatná jako celek. Tento závěr plyne z toho, že smlouvu uzavřely tři osoby, tj. prodávající, zájemce a realitní kancelář. Zájemce se zavázal zaplatit realitní kanceláři úplatu ve formě rezervačního poplatku za zprostředkování, případně jeho zmaření a s tím spojenou smluvní pokutu a současně se zavázal s prodávající uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Smlouva obsahuje odbornou terminologii zákona o realitním zprostředkování a ve svém testu výslovně uvádí, že jde o zprostředkovatelskou činnost. Tento závěr je v souladu s civilními soudy citovanou judikaturou NS ze dne 13.6 2023 sp. zn. 33 Cdo 1507/2022 a není na něm nic neústavního. Ústavní soud odkazuje na relevantní judikaturu 33 Cdo 1870/2024 a 21 Cdo 32/2024 kde civilní soudy vysvětlily , že § 15 zák. o realitním zprostředkování je třeba interpretovat ve světle § 14 zákona a za realitní smlouvu je nutno považovat i smlouvu o smlouvě budoucí realitní. Vzhledem ke smyslu a účelu zákona se musí pojem realitní smlouvy obsažený v § 2 pís. d) zákona o realitním zprostředkování vztahovat i na smlouvy o smlouvě budoucí realitní. Důsledkem toho se § 15 téhož zákona vztáhne i na dohodu o koupi nemovitosti.S ohledem na výše uvedené je zjevné, že uvedená smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem o realitním zprostředkování, tudíž žalovaná nebyla oprávněna si ponechat blokační depozitum 190 000 Kč a byla povinna vydat bezdůvodné obohacení z absolutně neplatné smlouvy.7. O odměně advokáta soud rozhodl e dle ust. § 142 odst. 1 kdy plně úspěšnému žalobci přiznal dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za každý jeden následující úkon právní služby (á 8.700,- Kč) za tyto úkony:příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne , datumpodání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datumvyjádření k odporu žalované ze dne [datum],účast na ústním jednání dne [datum], aúčast na ústním jednání dne [datum]; celkem 52.200,- Kčrežijní paušál dle § 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 6 úkonů právní služby á 300,- Kč, tj. celkem 1.800,- Kč; DPH ve výši 21 % z výše uvedených nákladů, tj. částka ve výši 11.340,- Kč. Zaplacený soudní poplatek ve výši 7.600,- Kč, celkem 72.940,- Kč včetně DPH .