26 C 140/2020

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro [Anonymizováno] dne 10.7.2013 a postoupenou zdejšímu soudu dne 30.6.2020 se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 000 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobce specifikoval svůj nárok uplatněný žalobou tak, že uvedl, že požaduje 1) zaplacení částky 4 500 000 Kč žalovanou ([Anonymizováno]) jako náhradu nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, spočívající ve vydaném [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věcech personálních č. [hodnota] ze dne 23. 7. 2009 s akcentem, že řízení o přeložení žalobce z místa výkonu [Anonymizováno] trvalo od 18. 8. 2008 do 10.1. 2013, tedy 4 roky a 5 měsíců, 2) zaplacení částky 450 000 Kč žalovanou ([Anonymizováno]) jako náhradu nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, spočívající ve vydaném předběžně vykonatelném [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008 opět s akcentem, že řízení o přeložení žalobce [Anonymizováno] trvalo od 18. 8. 2008 do 10. 1. 2013 tedy 4 roky a 5 měsíců, 3) zaplacení částky 50 000 Kč žalovanou ([Anonymizováno]) jako náhrady nemajetkové újmy za dlouho trvající správní řízení před Městským soudem v Praze sp. zn. [spisová značka]. Žalobce tedy náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v podobě průtahů, kdy k rozhodnutí [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18.8.2008 a č. [hodnota] ze dne 23.7.2009 tvrdí dobu průtahu od 18.8.2008 do 10.1.2013 a tvrdí ji každému z těchto rozhodnutí, k rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] pak žalobce tvrdí nesprávný úřední postup v podobě řízení před soudem.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobce své nároky nedostatečně specifikuje, zejm. ohledně toho, z kterého právního titulu (nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, a za jakou délku řízení, či nezákonné rozhodnutí) je ta která částka odškodnění požadována. Žalobce by měl jednoznačně určit a najisto postavit, zda se jím vznesené nároky odvíjejí skutečně pouze z nepřiměřené délky správního a návazného soudního řízení (a tedy je stát správně zastoupen pouze [Anonymizováno]), či zda se část nároků odvíjí z nezákonného rozhodnutí (za stát by tak muselo jednat i [Anonymizováno]). K žalobě dále uvedla, že je nedůvodná a navrhuje její zamítnutí. Žalobce své nároky uplatňuje duplicitně ve více řízeních. Pokud jde o údajně nepřiměřenou délku správního řízení vedeného [Anonymizováno] ve věci [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23.7.2009 a č. [hodnota] ze dne 18.8.2008 a navazujícího soudního řízení o správní žalobě před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], tak k tomu žalovaná uvádí, že v řízení ve věci [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008 (a návazného rozkazu č. [hodnota] ze dne 11. 9. 2008) byl žalobci tímto rozkazem ukončen výkon služby na [Anonymizováno], s tím, že doba služby v zahraničí od 1. 7. 2007 do 31. 8. 2008 se hodnotí pro výši výsluhového příspěvku a odbytného dvojnásobně. Tento rozkaz byl předběžně vykonatelný a evidenčně ukončoval službu žalobce v zahraničí. Dne 18. 11. 2008 žalobce podal proti [Anonymizováno] č. [hodnota] odvolání, neboť jej považoval za rozhodnutí [Anonymizováno] vydané ve správním řízení. Odvolání bylo v následném rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 2. 2009, čj. [Anonymizováno] (viz níže), posouzeno jako včasné, neboť napadený rozkaz neobsahoval řádné poučení o možnosti odvolání. Dne 8. 12. 2008 žalobce podané odvolání odůvodnil. Dne 5. 2. 2009 [Anonymizováno] rozhodnutím čj. [Anonymizováno] odvoláním napadený [Anonymizováno] č. [hodnota] ze 18.8.2008 zrušila s tím, že věc se vrací [Anonymizováno], aby ve věci vydal nové rozhodnutí. Dne 11. 9. 2008 ředitel [Anonymizováno] vydal nový rozkaz č. [hodnota], kterým byl žalobce, [Anonymizováno] na systemizované místo [Anonymizováno]. Žalobce se s existencí personálního rozkazu č. [hodnota] seznámil dne 20. 3. 2009 nahlédnutím do svého osobního spisu. Žalobce [Anonymizováno] č. [hodnota] napadl odvoláním. Odvolání bylo posouzeno jako včasné, neboť [Anonymizováno] v rozhodnutí ze dne 30. 10. 2013, čj. [Anonymizováno], konstatoval, že žalobci nebyl [Anonymizováno] č. [hodnota] řádně doručen, a nelze nijak vyvrátit jeho tvrzení, že se s rozkazem seznámil až nahlédnutím do spisu dne 20. března 2009. Dne 10. 6. 2009 žalobce znovu doplnil podané odvolání a své podání označil jako odvolání proti [Anonymizováno] (ve věcech personálních) č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008 a výnosu [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 16. 4. 2009. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě [Anonymizováno] č. [hodnota] se tedy jednalo již o v podstatě druhé odvolání, přičemž první odvolání z 18. 11. 2008 bylo již vyřešeno výše uvedeným rozhodnutím [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne 25. 2. 2009. Dne 15. 6. 2009 dalším podáním žalobce doplnil a upravil podání z 10. 6. 2009 tak, že odvolání směřuje i proti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 11. 9. 2008. Dne 4. 8. 2009 písemným sdělením čj. [Anonymizováno] [Anonymizováno] reagoval na všechna žalobcova výše uvedená společná podání, a to včetně jeho de facto druhého odvolání proti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008. [Anonymizováno] neshledal důvody ke zrušení výše citovaných [Anonymizováno]. Společná podání žalobce považoval [Anonymizováno] za stížnost ve smyslu [Anonymizováno]., [Anonymizováno], ve znění pozdějších předpisů. Dne 20. 8. 2009 žalobce tento dopis, který vyhodnotil jako rozhodnutí ve věcech služebního poměru, napadl správní žalobou k Městskému soudu v Praze, řízení bylo vedeno pod sp. zn.[spisová značka]. Žalobce požadoval, aby soud vyslovil nicotnost a eventuálně pro nezákonnost, vady řízení a nepřezkoumatelnost zrušil rozhodnutí ministra obrany čj. [Anonymizováno] ze dne 4. 8. 2009 a jemu předcházejících [Anonymizováno] (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008, č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2008 a č. [hodnota] ze dne 11. 9. 2008, jakož i výnos ředitele [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 16. 4. 2009 a rozhodnutí ředitele [Anonymizováno] o úpravě výše osobního příplatku v období květen až červenec 2006 ze dne 1. 5. 2006 a 1. 7. 2006. Dne 31.10.2010 uplynutím sjednané doby skončil [Anonymizováno] poměr žalobce. Městský soud v Praze vydal dne 14.6.2011 rozsudek čj. [spisová značka], v němž konstatoval, že [Anonymizováno] č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] bylo zasaženo do [Anonymizováno] poměru žalobce, a proto jde o rozhodnutí, která lze přezkoumávat ve správním soudnictví. Konstatoval také, že na řízení o změně [Anonymizováno] poměru žalobce ([Anonymizováno]) se vztahuje [Anonymizováno] (ve znění ke dni 30. září 2009), rozhodnutí o odvolání proti uvedeným [Anonymizováno] tak musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Soud uvedl, že napadené rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 4. srpna 2009, čj. [Anonymizováno], postrádá výrokovou část, uvedení právních předpisů a podkladů rozhodnutí a úvah správního orgánu při hodnocení těchto podkladů. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil [Anonymizováno] k dalšímu řízení. Soud doplnil, že [Anonymizováno] v odvolacím řízení proti uvedeným rozkazům nebylo povinno postupovat dle správního řádu, neboť [Anonymizováno] (ve znění do 21. prosince 2009) obsahovala vlastní úpravu odvolacího řízení. [Anonymizováno] dne 22.8.2011 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2011, čj. [spisová značka] podalo kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne 22. 3. 2012 (jež nabyl právní moci 23. 4. 2012) kasační stížnost [Anonymizováno] zamítl. Následně [Anonymizováno] jako odvolací orgán respektoval závěr správních soudů k charakteru [Anonymizováno] a přezkoumal odvoláním napadený [Anonymizováno] č. [hodnota], a dne 30. 10. 2013 rozhodnutím čj. [Anonymizováno] rozkaz č. [hodnota] zrušil a řízení zastavil (vzhledem k tomu, že dne 31. 10. 2010 uplynutím stanovené doby zanikl [Anonymizováno] poměr žalobce, nebylo možné pokračovat v řízení ve věci přeložení žalobce). Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 11. 2013. Pokud jde o řízení ve věci [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23. 7. 2009, tak tímto [Anonymizováno] byl žalobce, [Anonymizováno], [Anonymizováno] zařazen na systematizované místo [Anonymizováno]. Dne 13. 12. 2009 žalobce [Anonymizováno] č. [hodnota] napadl odvoláním. Odvolání bylo v následném rozhodnutí ministra obrany ze dne 30. 12. 2012, čj. [Anonymizováno], posouzeno jako včasné, neboť napadený [Anonymizováno] neobsahoval řádné poučení o možnosti odvolání. Dne 25. 1. 2010 žalobce odůvodnil podané odvolání. Písemným sdělením [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne 26.2.2010 byl žalobce vyrozuměn o tom, že jeho podání ze dne 13. 12. 2009, doplněné podáním ze dne 25. 1. 2020, považuje [Anonymizováno] za stížnost ve smyslu § 153 zák. č. [Anonymizováno]., [Anonymizováno], a tuto považuje za neodůvodněnou a touto odpovědí za vyřízenou. Dne 12. 4. 2010 žalobce napadl sdělení [Anonymizováno] ze dne 26. 2. 2010, [Anonymizováno], žalobou podanou k Městskému soudu v Praze, řízení bylo vedenou pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne 29. 4. 2011 byla podaná žaloba soudem odmítnuta pro nepřípustnost. Dne 9. 6. 2011 žalobce uvedené usnesení Městského soudu v Praze čj. [spisová značka] napadl kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. [spisová značka] ze dne 22. 3. 2012 bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne 29. 4. 2011 a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 30. 12. 2012 [Anonymizováno], s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. [spisová značka] ze dne 22. 3. 2012, vydal rozhodnutí čj. [Anonymizováno], kterým zrušil [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23. 7. 2009 jakožto rozhodnutí vydané v rozporu s právními předpisy a řízení zároveň zastavil (jiný postup nebyl možný, protože služební poměr žalobce v mezidobí, dne 31. 10. 2010, skončil uplynutím sjednané doby). Toto rozhodnutí bylo doručeno dne 10. 1. 2013. Průběh správních řízení i soudního řízení byl pravidelný a řádný, bez zbytečných prodlev. Při hodnocení pravidelnosti a bezprůtahovosti je třeba vzít v potaz i chování žalobce, který dlouhodobě správní orgán zahlcuje množstvím různých podání, stížností a žalob, které se nezřídka vzájemně prolínají, jsou velmi obtížně odlišitelné co do uplatněných nároků a žalobce je velmi zdlouhavě doplňuje, často množstvím nesouvisejících příloh. Organizační složkou [Anonymizováno] ve vedeno cca 40 správních a cca 20 soudních řízení iniciovaných žalobcem. Celková doba řízení odpovídá jejich průběhu, nijak se nevymyká obvyklé délce a je zcela přiměřená povaze a průběhu věci. [Anonymizováno] ve vyjádření ze dne 10.11.2020 za řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla žalobci vyjádřena omluva. Význam řízení pro žalobce byl nejvýše standardní, neboť žalobce nemohl důvodně očekávat setrvání na místě [Anonymizováno] neboť původně měl být jeho [Anonymizováno] poměr [Anonymizováno] ukončen dne 30.6.2008. Následně byl prodloužen do 30.10.2010, kdy uplynutím sjednané doby skončil. Již dne 9.3.2009 bylo žalobci sděleno, že dnem 30.10.2010 jeho služební poměr skončí a že vojenské zpravodajství nemá zájem na jeho dalším služebním působení. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce.

3. K výzvě soudu žalobce doplnil, že správní řízení měla pro žalobce vysoký význam, a to pro rozhodnutí o stanovení platu žalobce ke dni 1.10.2008, o zápočtu let [Anonymizováno] a následného výpočtu starobního důchodu. Dále žalobce po poučení soudem upřesnil, že se nároku na náhradu nemajetkové újmy domáhá jak z titulu nepřiměřené délky řízení, tak z titulu nezákonného předběžně vykonatelného rozhodnutí. Pokud jde o správní řízení a nezákonné rozhodnutí, tak se jedná konkrétně o [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18.8.2008, a na něj navazující správní řízení soudní vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], kdy správní řízení není dosud dle žalobce skončeno, nebylo zastaveno, a o [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23.7.2009, kdy toto správní řízení bylo ukončeno dne 10.1.2013, kdy nabylo právní moci rozhodnutí [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne 30.12.2012, kterým byl tento rozkaz [Anonymizováno] v rámci odvolacího řízení zrušen a řízení bylo zastaveno. Správní řízení tak trvalo od 23.7.2009 do 10.1.2013. Žalobce dále uvedl, že součástí částky 5 000 000 Kč je i kapitalizovaný úrok z prodlení a upřesnil, že z titulu nepřiměřené délky řízení, které bylo zahájeno [Anonymizováno] č. [hodnota] se domáhá částky 300 000 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky od 10.1.2014 do 19.6.2024 ve výši 252 351 Kč, z titulu nepřiměřené délky řízení, které bylo zahájeno [Anonymizováno] č. [hodnota] se domáhá částky 200 000 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky od 10.1.2014 do 19.6.2024 ve výši 168 234 Kč, z titulu nezákonného rozhodnutí [Anonymizováno] č. [hodnota] se domáhá částky 1 200 000 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky od 10.1.2014 do 19.6.2024 ve výši 1 009 404 Kč a z titulu nezákonného rozhodnutí [Anonymizováno] č. [hodnota] se domáhá částky 1 000 000 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky od 10.1.2014 do 19.6.2024 ve výši 841 170 Kč. Dále žalobce uvedl, že se z titulu nezákonných rozhodnutí nedomáhá náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení.[právnická osoba] průběhu soudního řízení žalobce vedle jistiny svůj nárok rozšířil i o příslušenství, a to o úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 000 000 Kč od 10.1.2014 do zaplacení. Ve výroku I. soud změnu žaloby připustil, neboť výsledky řízení mohou být podkladem pro řízení o takto změněném návrhu.5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :6. Z dopisu žalobce ze dne 9.7.2013 bylo zjištěno, že žalobce u žalované, u organizační složky [Anonymizováno] uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu a vydání nezákonných rozhodnutí ve výši 5 000 000 Kč.7. Z dopisu žalované ze dne 6.12.2013, v té době zastoupené organizační složkou [Anonymizováno], a z doručenky bylo zjištěno, že nárok žalobce, který žalobce u této organizační složky uplatnil dne 9.7.2013, byl odmítnut.8. Z výpisu z [Anonymizováno] (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 18.8.2008 bylo zjištěno, že žalobce ukončil výkon služby na Úřadu přidělence obrany při velvyslanectví ČR – zahraniční pracoviště Moskva(Ruská federace) dne 31.8.2008. Tímto je zrušen Výnos [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 16.4.2009. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.3.2014.9. Z výpisu z [Anonymizováno] (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 23.7.2009 bylo zjištěno, že žalobce se dnem 1.10.2009 [Anonymizováno] zařazuje na systemizované místo , Anonymizováno10. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 28.2.2014 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že vyhověl odvolání žalobce proti rozkazu ředitele Vojenského zpravodajství (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 23.7.2009, tento rozkaz zrušil a řízení zastavil.11. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25.2.2009 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že vyhověla odvolání žalobce proti rozkazu ředitele Vojenského zpravodajství (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 18.8.2008, tento rozkaz zrušila a věc vrátila [Anonymizováno] jako věcně příslušnému služebnímu orgánu, aby ve věci vydal nové rozhodnutí. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10.3.2009, jak vyplývá z doručenky.12. Z výnosu [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 16.4.2009 bylo zjištěno, že byly opraveny dříve vydané [Anonymizováno] tak, že žalobci se doba [Anonymizováno] od 1.7.2007 do 31.8.2008 hodnotí pro výši , Anonymizováno13. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 20.8.2009 podal žalobce žalobu proti [Anonymizováno], kterou se domáhal vyslovení nicotnosti, eventuálně zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne 4.8.2009 a předcházejících rozhodnutí – [Anonymizováno] (ve věcech personálních) č. [hodnota] ze dne 18.8.2008, č. [hodnota] ze dne 18.8.2008 a č. [hodnota] ze dne 11.9.2008, jakož i [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 16.4.2009 a rozhodnutí [Anonymizováno] v období květen až červenec 2006 ze dne 1.5.2006. Ve věci byl dne 14.6.2011 pod č.j. [spisová značka] vydán rozsudek, kterým bylo rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 4.8.2009 č.j. [Anonymizováno] zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Kasační stížnost žalovaného proti rozsudku městského soudu byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22.3.2012 č.j. [spisová značka] zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.4.2012.14. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí v dané věci. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z tohoto důvodu soud další důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl.15. Podle § 1 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů ( dále také jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odstavec 1 tohoto zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odstavec 1 a 2 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.16. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon o odpovědnosti za škodu rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu. První z nich je nezákonné rozhodnutí, kdy nárok na náhradu škody tímto rozhodnutím způsobené může uplatnit jen sám účastník řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a jen za předpokladu, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (soud v občanskoprávním řízení totiž není povolán k tomu, aby si sám zákonnost rozhodnutí posuzoval). Druhou formou odpovědnosti je nesprávný úřední postup, který představují úkony, jež se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí (nemůže se tedy jednat o vadné postupy v řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí a odrazily se v jeho obsahu). V tomto případě je k uplatnění náhrady škody legitimován každý, komu byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena, tedy i ten, kdo účastníkem řízení nebyl.17. Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Žalobce byl v průběhu soudního řízení opakovaně vyzýván k upřesnění svého žalobního žádání, přičemž ani po upřesnění, že nemajetkové újmy se domáhá jak z titulu nepřiměřené délky řízení, tak z titulu nezákonného předběžně vykonatelného rozhodnutí, kdy za nezákonné rozhodnutí označil rozkaz [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18.8.2008 a na něj navazující soudní řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23.7.2009, kdy toto správní řízení mělo být ukončeno až dne 10.1.2013, soud považuje toto nárok žalobce s ohledem na skutkové okolnosti za nárok jediný, byť rozdílně vyčíslený, a to za nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup za dlouhotrvající řízení správní a na něj navazující řízení soudní, ve výši 5 000 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Správní řízení bylo zahájeno dne 18.8.2008 vydáním [Anonymizováno] č. [hodnota], dne 23.7.2009 vydáním [Anonymizováno] č. [hodnota], pokud jde správní řízení soudní, toto bylo pravomocně ukončeno dne 23.4.2012, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci. Vzhledem k tomu, že žalobce svůj nárok odvíjí od správního řízení a na něj navazujícího soudního řízení, které bylo pravomocně ukončeno již dne 23.4.2012, je nárok žalobce promlčený. Od doby pravomocně skončeného soudního řízení běžela žalobci zákonná šestiměsíční lhůta k podání žaloby do 23.10.2012. Žalobce svůj nárok u soudu uplatnil dne 10.7.2013, u žalované jej předběžně uplatnil dne 9.7.2013, tedy až po uplynutí zákonné šestiměsíční promlčecí doby. Žaloba proto byla jako nedůvodná z důvodu promlčení nároku žalobce zamítnuta.18. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ( dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má nárok na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšná žalovaná. Žalovaná vyčíslila náklady řízení částkou 3 300 Kč odpovídající 11 paušálním náhradám po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení [Anonymizováno] částku 3 300 Kč s tím, že splatnost této částky byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.