Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 639 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 639 Kč od 13. 11. 2022 do zaplacení, částku 1 462,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 641 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [Anonymizováno].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 8. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 101,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru č. 23210117 dne 13. 10. 2022 distančním způsobem na adrese [Anonymizováno], na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách žalobce a Sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 smlouvy a čl.
2 Sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyní shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka - spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Žalobkyně dále vycházela ze žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 6 100 Kč, která umožňovala bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalobkyně provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, a to 13. 10. 2022 do Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, dne 8. 7. 2022 do Centrální evidence exekucí, 11. 10. 2022 do ISIR, dne 20. 5. 2022 do Neplatných dokladů MV ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem [adresa], registrované pod číslem[tel. číslo]), tím, že výše uvedené společnosti [Anonymizováno] zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet[tel. číslo] /0600 prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne 24. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 25. 10. 2022 ve výši 1 400 Kč, dne 19. 10. 2022 ve výši [právnická osoba] Kč, dne 13. 10. 2022 ve výši 7 600 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. II smlouvy a čl. 2 Sazebníku služb “Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč, službu “Presto” za poplatek ve výši 660 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne 12. 11. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou uvedeného dne 13. 11. 2022. Částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně má ve vztahu k žalovanému nesplacenou pohledávku 16 639 Kč, kterou představuje jistina 12 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 340 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatek za službu „Presto“: 660 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ za 29 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za sjednání úvěru v původní výši 3 340 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a čl. 1 Sazebníku. Poplatek za možnost odkladu splatnosti úvěru o 2 měsíce – služba „Klidné spaní“. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 110 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Poplatek za expresní vyplacení úvěru – služba „Presto“. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II smlouvy službu “Presto”, v původní výši 660 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Poplatek za informační SMS servis. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II Smlouvy službu “Informační SMS servis”, v původní výši 29 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Podle potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobce, že žalovaný byl informován o čerpání úvěru žalovaným a učinil dotaz na banku žalovaného [Anonymizováno]., zda byla v období od 2022-10-13 do 2022-11-13 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Z uvedeného důkazu plyne, že žalovanému v daném období poskytnuta ze strany žalobkyně uvedená částka, a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6.4 VOP a čl.
3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni splatnosti, který nastal dne 12. 11. 2022. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně, kterou počítá ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 13. 11. 2022 do 11. 2. 2023. Podle předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2023, že byla žalovanému doručena výzva, z níž vyplývá právo žalobkyně na náhradu nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.2. Žalovaný se ve věci do dne konání ústního jednání nijak nevyjádřil.3. Platebním rozkazem ze dne 25. 10. 2023, č. j EPR 202618/2023-10 soud žalovanému uložil, aby předmětnou částku uhradil a zároveň žalovaného vyzval, v případě, že podá odpor, aby se vyjádřil k věci samotné. Usnesením ze dne 12. 12. 2023, č. j. EPR 202618/2023-13 soud shora uvedený platební rozkaz zrušil, jelikož se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.
4. První jednání řízení bylo nařízeno na den 16. 5. 2024. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu se žalobou doručeno v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.
5. Vzhledem k tomu, že se k jednání žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně se omluvila z jednání s tím, že má soud jednat v její nepřítomnosti, bylo dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti obou účastníků.
6. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný skutkový stav ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 13. 10. 2022, ze Všeobecných obchodních podmínek a ze Sazebníku, že žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne 13. 10. 2022, a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách žalobkyně a Sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [Anonymizováno] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila celkový počet členů domácnosti žalovaného žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru „úvěruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze žalobního návrhu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především pak s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka - spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB - Czech Non - Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP - Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) - Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 6 100 Kč, která umožňoval bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalobkyně provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného dne 13. 10. 2022 u Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, dne 8. 7. 2022 u Centrální evidence exekucí, dne 11. 10. 2022 u ISIR, dne 20. 5. 2022 u MV ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem [adresa], registrované pod číslem[tel. číslo]), tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet[tel. číslo] /0600 prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne 24. 10. 2022 v částce 1 500 Kč, dne 25. 10. 2022 v částce 1 400 Kč, dne 19. 10. 2022 v částce 2 000 Kč, dne 13. 10. 2022 v částce 7 600 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II smlouvy a čl. 2 Sazebníku službu “Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč, službu “Presto” za poplatek ve výši 660 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne 12. 11. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne 13. 11. 2022. Částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 16 639 Kč, jež činí jistinu 12 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 340 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 110 Kč, poplatek za službu „Presto“ 660 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ 29 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za sjednání úvěru v původní výši 3 340 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a čl. 1 Sazebníku. Poplatek za možnost odkladu splatnosti úvěru o 2 měsíce - služba „Klidné spaní“. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 110 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Poplatek za expresní vyplacení úvěru - služba „Presto“. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II smlouvy službu “Presto”, v původní výši 660 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 Sazebníku. Poplatek za informační SMS servis. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. 2 Sazebníku a čl. II smlouvy službu “Informační SMS servis”, v původní výši 29 Kč sjednaný v souladu s čl. IV smlouvy a s čl. 1 Sazebníku.
7. Jak soud zjistil z potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobkyně, uvedené potvrzení svědčí o zaslání čerpání úvěru žalovanému a dále žalobkyně učinila dotaz na banku žalovaného [Anonymizováno]., zda byla v období od 2022-10-13 do 2022-11-13 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Když z uvedených důkazů vyplývá, že žalovanému v daném období poskytnuta ze strany žalobkyně uvedená částka, a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil.
8. Jak soud zjistil z VOP žalobkyně, tato je oprávněna v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni splatnosti, který nastal dne 12. 11. 2022. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně, kterou počítá ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 13. 11. 2022 do 11. 2. 2023.
9. Jak soud zjistil z Předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2023, tato byla odeslána žalovanému dne 20. 5. 2023.
10. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
11. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl rozsudkem a žalobkyni přiznal žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení za vymezené období, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 641 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 101,42 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 5 580 Kč a ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 900 Kč a v neposlední řadě z daně z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 6 480 Kč ve výši 1 361 Kč.