Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 572 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 572 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 164,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 46 572 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že Mezi žalobkyní na straně jedné a žalovaným na straně druhé byla ke dni 1.1.2023 uzavřena Smlouva o výpůjčce, jejímž předmětem bylo přenechání koně žalobkyní pro dostihovou stáj žalovaného (kůň [Anonymizováno], nar. [rok narození]). Uvedenou smlouvou se v čl. III. odst. 1 žalovaný zavázal, že bude hradit částku 6.500,- Kč měsíčně za krmivo a ustájení.
2. Následně dodatkem smlouvy ze dne 01.04.2023 se žalovaný zavázal hradit částku ve výši 8.500,- Kč měsíčně za krmivo a ustájení.
3. Žalovaný nicméně uvedené platby nehradil žalobkyni řádně a včas a tím vznikl dluh žalovaného ve výši 54.852,- Kč.
4. Dne 13.12.2023 uzavřela žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dokument UZNÁNÍ DLUHU A DOHODA O SPLÁTKÁCH, kterým žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči věřiteli ve výši 54.852,- Kč z důvodu dluhu na provozních nákladech za koně [Anonymizováno] podle Smlouvy o výpůjčce ze dne 01.01.2023. Žalovaný se zároveň zavázal hradit dluh ve splátkách ve výši 13.713,- Kč počínaje lednem 2024 až do úplného uhrazení dluhu ve výši 54.852,- Kč, pod ztrátou výhody splátek (čl. II. odst 2 dohody).
5. Uvedené splátky však žalovaný nehradil řádně a včas a aktuální dluh vůči žalobkyní činí 46 572,- Kč (slovy: čtyřicet šest tisíc pět set sedmdesát dva korun českých).Žalovaný byl k úhradě ze strany žalující opakovaně vyzýván, a to jak pracovníky žalobkyně, tak i následně právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ke dni 03.05.2024 na adresu žalovaného, která je žalobkyni známa. Žalovanému také byla nabídnuta možnost znovu hradit dluh ve splátkách.
6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
7. Z listinných důkazů ( Smlouva o výpůjčce ze dne 1.1.2023 vč. dodatku smlouvy, Uznání dluhu a dohoda o splátkách ze dne 13.12.2023 a předžalobní výzva) byl zjištěn následující skutkový stav : existuje závazek žalovaného ze Smlouvy o výpůjčce k úhradě, kdy žalovaný svou povinnost k úhradě sjednaných plateb porušil a proto následně žalovaný svůj dluh ve výši 54 852 Kč písemně dne 13.12.2023 uznal a zavázal se jej uhradit ve splátkách, pod ztrátou výhody splátek, a ani tento svůj závazek opět řádně nesplnil. a dosud dluží žalobci částku 46 542 Kč .
8. Podle § 2193 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné užívání.
9. Podle § 2199 odst. 1 o.z. obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého.
10. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o výpůjčce dle § 2193 a násl. o. z., na jejímž základě žalobce přenechal žalovanému koně [Anonymizováno] pro jeho dostihovou stáj a žalovaný se zavázal po dobu výpůjčky hradit krmivo a ustájení ve výši 6 500 Kč/měsíčně a následně dluh z tohoto titulu písemně uznal ve výši 54 852 Kč a nyní dluží žalobci 46 572 Kč .
11. Podle § 2054 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
12. Důsledkem uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. je i to, že důkazní břemeno přechází na dlužníka; ten musí prokazovat neexistenci jím uznávaného závazku. Zaplacení částky, které lze považovat za uznání dluhu, má tedy ten důsledek, že důkazní břemeno přechází na žalovaného, který musí prokázat, že jím uznávaný závazek platně nevznikl. Jde však o vyvratitelnou právní domněnku; to znamená, že žalovaný může vyvrátit existenci toho, co uznal. Žalovaný však v řízení zůstal zcela nečinný a své břemeno v tomto ohledu neunesl.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 864 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 572 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 860 Kč ve výši 1 440,60 Kč.