Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

35 C 240/2023

Soud: Obvodní soud pro Prahu 1Datum rozhodnutí: 19. 12. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 1Č. j.: 35 C 240/2023-78Soudkyně: Mgr. Marianna MarcinkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 3. 2025Předmět řízení: o zaplacení 87 526,33 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH01:2024:35.C.240.2023.78
rozhodčí řízenísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkylichvaneplatnost právního jednánízastavení exekuce / výkonu rozhodnutí
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (268) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala uložení žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek s paní [jméno FO], ta uzavřela s úvěrující žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a rozhodčí smlouvu. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla [jméno FO] částku [částka] za poplatek [částka] - celková částka splatná úvěrovanou měla být [částka], a to ve [Anonymizováno] měsících. Výpůjční úroková sazba činila [Anonymizováno] % p. a., RPSN činilo [Anonymizováno] %. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou smluvních sankcí. Úvěrovaná se splácením prodlévala, žalovaná proti ní zahájila rozhodčí řízení, jež vyústilo ve vydání rozhodčího nálezu ukládajícího [jméno FO] povinnost zaplatit žalované nejen reálně vyplacené prostředky, ale také excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení. Žalovaná zahájila vůči [jméno FO] na podkladě rozhodčího nálezu exekuční řízení, to bylo vedeno soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. [jméno FO] v průběhu exekučního řízení seznala, že je exekuce vedena neoprávněně (na základě nezpůsobilého exekučního titulu), podala proto dne [datum] návrh na zastavení exekuce. Exekuční řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu [Anonymizováno], č. j. [spisová značka] ze dne [datum], pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí smlouvy. Usnesení o zastavení exekuce bylo potvrzeno v odvolacím řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Soudní exekutor před zastavením exekuce vymohl plnění v celkové výši [částka], kterou vyplatil žalované, nadto před zahájením exekučního řízení byla uhrazena částka ve výši [částka], celkem tak bylo žalované [jméno FO] uhrazeno [částka]. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení rozdílu mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná, podle žalobkyně, oprávněna si ponechat (ponechat si žalovaná může vyplacenou jistinu úvěru v částce [částka] a úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum], celkem je žalovaná oprávněna ponechat si [částka]) z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo v důsledku pravomocného zastavení exekučního řízení, kterým odpadl právní důvod, pro který si žalovaná mohla ponechat finanční prostředky. Pro závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy nemá žalovaná nárok na zaplacení zjevně nemravného smluvního úroku, sankcí, ani nákladů předchozího řízení. Úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro „příčení se dobrým mravům dle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku“ (rozpor s dobrými mravy žalobkyně zdůvodňuje nastavením excesivního úroku ve výši [Anonymizováno] % p. a., v množství nepřiměřených smluvních pokut, podmínky jasně odpovídají kategorii smluvních podmínek, které naplňují kritéria zjevné nespravedlnosti). Žalovaná neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost úvěrovaného, před uzavřením smlouvy nejednala s odbornou péčí.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok odmítla s tím, že zastavení exekuce nemá vliv existenci hmotněprávního závazku uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy č. [hodnota], na niž nebylo řádně hrazeno, úvěr byl zesplatněn a žalovaná uplatnila smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění bylo plněním na platný dluh, nejedná se proto o bezdůvodné obohacení. V řízení o návrhu na zastavení exekuce byl přezkoumáván exekuční titul, dluh stále existuje a exekuční soud o něm ani rozhodovat nemohl. Žalovaná zdůraznila existenci rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci a stal se vykonatelným, nebyl nikdy postupem podle zák. č. 216/1994 Sb. zrušen a veškeré přijaté plnění je plněním na pravomocný rozhodčí nález. Ze zastavení exekuce nelze vyvozovat zánik hmotněprávního závazku, přiznaného stále platným rozhodčím nálezem. [jméno FO] přitom nic nebránilo, aby podala v zákonné lhůtě žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a tam případnou obranu použila. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení (zastavení exekuce není předpokladem pro podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, i u plnění vymoženého v průběhu exekuce platí obecná promlčecí doba plynoucí od data uskutečnění plnění, přičemž poslední platba byla uskutečněna [datum], již tehdy právní předchůdce žalobkyně věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku z titulu bezdůvodného obohacení, právní hodnocení není z tohoto pohledu relevantní).

3. Žalobkyně replikovala tím, že ač v exekučním řízení nelze věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, extrémní porušování práv a nemravné jednání zakládá výjimku (k tomu citovala odkazy na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], ve věci sp. zn. [spisová značka], ve věci sp. zn. [spisová značka]). Jelikož soud není vázán dílčími zjištěními exekučního soudu (předběžnými otázkami) o neplatnosti úvěrové smlouvy, rozhodčí smlouvy a o nicotnosti rozhodčího nálezu, tyto otázky si má opětovně posoudit a dojít ke stejným závěrům jako soudy obou stupňů v řízení exekučním. Co do argumentace žalované o existenci překážky věci rozsouzené žalobkyně zkritizovala závěry rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Dle žalobkyně rozhodčí nález je nicotná, když jej de facto nevydal rozhodce [adresa], ale zastřený rozhodčí soud. Překážka věci pravomocně rozsouzené nemůže být dána, protože kdyby byla dána, nebyla by exekuce zastavena. Pokud rozhodčí nález je nevykonatelný a nelze podle něho vést exekuci, protože nemá charakter vykonatelného exekučního titulu, nemůže mít ani účinky překážky věci rozsouzené. Ke vznesené námitce promlčení, žalobkyně poukázala na to, že ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec objektivně vznikne. Otázka promlčecí doby se řídí občanským zákoníkem účinným od [datum], jelikož exekuce byla nařízena až po [datum] a právní důvod k plnění vznikl až po tomto datu, přičemž odkázala na aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Dále namítla, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť se žalovaná od počátku obohacovala úmyslně a vědomě zachovávala protiprávní stav v podobě nezákonné exekuce a nechala si vědomě vydat rozhodčí nález zastřeným rozhodčím soudem – [právnická osoba].

4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě návrhu na uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] byla mezi žalovanou jako úvěrujícím a [jméno FO], jakožto úvěrovanou uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl úvěrované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Byla stanovena základní doba trvání spotřebitelského úvěru [Anonymizováno] měsíců a stejný základní počet měsíčních splátek, celková výše měsíční splátky [částka] a základní celková částka splatná úvěrovaným [částka]. Výpůjční úroková sazba úvěru byla stanovena [Anonymizováno] % p.a. jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení, předpokládaná výše procentní sazby na spotřebitelský úvěr (RPSN) [Anonymizováno] %. Výše revolvingu byla navržena na [částka], výpůjční úroková sazba revolvingu [Anonymizováno] % p.a. a předpokládaná výše RPSN úvěru po provedení revolvingu [Anonymizováno] %. Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] úvěrovaná vyrozuměna, že byl úvěr schválen a doručením tohoto oznámení došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru dle návrhu. (rozhodčí spis rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], karta klienta).

5. Dne [datum] byla spolu s podpisem návrhu úvěrové smlouvy mezi žalovanou a úvěrovanou uzavřena samostatná rozhodčí smlouva, dle které se smluvní strany dohodly na osobách rozhodců a pravidlech rozhodčího řízení. V části III. bod 3.1 rozhodčí smlouvy bylo sjednáno, že rozhodčí spory budou rozhodovány samostatně kterýmkoli z rozhodců označených pod bodem 3.3, mezi nimiž je uveden i [tituly před jménem] [jméno FO] (bod 3.3.7.) (rozhodčí spis rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka]).

6. Žalovaná se návrhem ze dne [datum] domáhala proti úvěrované vydání rozhodčího nálezu, kterým by jí byla uložena povinnost zaplatit pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, jejíž podmínky úvěrovaná neplnila. Dne [datum] pak došlo k zesplatnění poskytnutého úvěru, když k tomuto datu se celkový dluh skládal ze zbývající dlužné částky podle původního splátkového kalendáře [částka] a neuhrazené smluvní pokuty podle čl. 12.1 a), b) smluvních ujednání úvěrové smlouvy ve výši [částka] a ve výši [částka] dle čl. 12.5 smluvních podmínek a dle čl. 12. 8. smluvních ujednání ve výši [Anonymizováno] % za každý den prodlení s úhradou zbývající dlužné částky podle původního splátkového kalendáře. Rozhodce přijal svou funkci dne [datum] a téhož dne vyzval úvěrovanou k vyjádření. Rozhodce rozhodčímu návrhu zcela vyhověl a vydal rozhodčí nález dne [datum], č.j. [spisová značka], na němž je vyznačena právní moc [datum] a vykonatelnost [datum] (rozhodčí spis rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka]).

7. Dne [datum] podal oprávněný návrh na zahájení exekučního řízení, které bylo vedeno proti [jméno FO] jako povinné [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorkou Exekutorského úřadu [adresa], a to pod sp. zn. [spisová značka]. Oprávněná (v tomto řízení žalovaná) se svým návrhem domáhala pověření soudní exekutorky k vymožení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím. Exekučním titulem v dané věci byl rozhodčí nález [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Výše uvedený soudní exekutor byla vedením exekuce pověřena Okresním soudem [Anonymizováno] dne [datum], pod č.j. [spisová značka]. (exekuční spis sp.zn. [spisová značka], usnesení Okresního soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

8. Dne [datum] podala povinná k exekutorovi návrh na zastavení a odklad exekuce, se kterým oprávněná (žalovaná) nesouhlasila. V návrhu povinný tvrdil, že exekuce je vedena protiprávně na základě nezpůsobilého exekučního titulu, když úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro příčení se dobrým mravům. Usnesením Okresního soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla exekuce zastavena, přičemž toto rozhodnutí bylo [Anonymizováno] soudem v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], zrušeno. Podruhé rozhodl Okresní soud [Anonymizováno] usnesením o zastavení exekuce dne [datum], č.j. [spisová značka]. Proti tomuto rozhodnutí se bránila oprávněná, zde žalovaná, a usnesením [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo rozhodnutí potvrzeno, přičemž v odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedené: „Na základě nesprávného a nedostatečného hodnocení oprávněná nemohla dojít k závěru, že povinná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; poskytla-li tedy v takové situaci povinné úvěr, jednal v rozporu ustanovením § 9 zák. č. 145/2010 Sb., a taková smlouva o úvěru byla pak neplatná. S neplatností smlouvy o úvěru je spojena i neplatnost rozhodčí smlouvy, z níž rozhodce [tituly před jménem] [adresa] odvozoval pravomoc k rozhodování věci v rozhodčím řízení. V daném případě tuto pravomoc neměl, rozhodčí nález č.j [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] se tedy nestal vykonatelným exekučním titulem a okresní soud nemohl postupovat jinak, než pro nedostatek pravomoci rozhodce k vydání exekučního titulu exekuci zastavit.“ Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. (exekuční spis Exekutorského úřadu [adresa], sp.zn. [spisová značka], usnesení Okresního soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], usnesení [Anonymizováno] soudu v Praze ze dne [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

9. Před zahájením exekučního řízení uhradila [jméno FO] žalované [částka]. V průběhu exekučního řízení byla oprávněné vyplacena částka [částka] (exekuční spis Exekutorského úřadu [adresa], sp.zn. [spisová značka], karta klienta).

10. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a [jméno FO] došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky).

11. Žalované byla postupitelem prostřednictvím jeho právního zástupce zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], na což žalovaná sdělila písemně odpověď (předžalobní výzva ze dne [datum], odpověď na předžalobní výzvu).

12. Soud provedl i další listinné důkazy, avšak s ohledem na jejich relevanci je v odůvodnění tohoto rozsudku blíže nezmiňuje. Soud neprováděl další navržené důkazy, výslech rozhodce, výslech představitelů žalované: [právnická osoba], nar, [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], [Anonymizováno], nar. [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], a to s ohledem na nadbytečnost takových důkazů, neboť již na základě listinných důkazů lze učinit odpovídající právní závěry.

13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům.

14. Soud nejprve zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně a postupitel, [jméno FO], uzavřeli řádně smlouvu o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení a toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

15. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění, („o. z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy (odst. 3).

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

25. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Dle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

27. Dle §638 odst. 2 o. z. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

28. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

29. V posuzované věci byl právním důvodem plnění rozhodčí nález rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Závazek k vydání bezdůvodného obohacení, se tak řídí právním předpisem účinným v době, kdy právní důvod k plnění vznikl [srov. např. rozsudek [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ], tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

30. V souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv [Anonymizováno] soud již ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vyslovil závěr, že se nejedná o věcný přezkum exekučního titulu, je-li ve smyslu nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], a ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], zkoumáno, zda je úvěrová smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nicméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva neplatná ve smyslu citovaných nálezů Ústavního soudu (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavírána, včetně zohlednění kritérií vytýčených judikaturou Nejvyššího soudu ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ačkoliv tedy přezkum věcné správnosti vykonávaného exekučního titulu není jako takový v exekučním řízení přípustný, není vyloučeno, aby se otázka platnosti „hlavní“ (zde úvěrové) smlouvy stala významnou pro hodnocení i na ni navazující rozhodčí smlouvy, a to s tím rozhodným směřováním, jímž je posouzení, zda vzhledem k jejímu obsahu a procesu jejího sjednání byla dána pravomoc rozhodce k vydání vykonávaného rozhodčího nálezu [vizte např. usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ].

31. Ústavní soud konstatoval, že při vyhodnocení, zda a do jaké míry je plnění přisouzené rozhodcem ve svém úhrnu v souladu s dobrými mravy, soud nesmí opomenout, že zásadní vadou exekučního titulu je také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu (čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny) tím, že exekuci zastaví podle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 o. s. ř., aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele. V případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele přitom není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuci je na místě zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. Odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude násobně převyšovat částku půjčenou, a tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Takovým nárokům věřitelů realizovaným na základě rozhodčího nálezu nemůže být v exekučním řízení zjednán průchod, neboť s ohledem na zjevný rozpor s dobrými mravy stojí zcela mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], či obdobně obiter dictum v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]; tyto závěry Ústavní soud aplikoval rovněž i v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], přičemž v tomto případě byla sjednána rozhodčí doložka v souvislosti s úvěrem ve výši [částka], úvěrová smlouva deklarovala úrok ve výši [Anonymizováno] % p. a. a RPSN ve výši [Anonymizováno] %, když Ústavní soud dospěl k závěru, že smlouva s takovým obsahem naplňuje kritéria zjevné nespravedlnosti podle nálezu sp. zn. I[Anonymizováno] a dovodil, že z těchto důvodů neměl rozhodce pravomoc ve věci rozhodnout, ačkoliv rozhodčí doložka splňovala požadavky na transparentní určení rozhodce). Jde-li o posouzení výše smluvené sazby úroků a jejího souladu s dobrými mravy, i zde platí, že je ji třeba vyhodnotit nejen se zřetelem k její nominální výši, ale i vzhledem ke všem rozhodným okolnostem konkrétního případu. Dovolací soud již dříve dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

32. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru, jež žalovaná s paní [jméno FO] uzavřela, je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které přihlíží soud ex officio. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná jako celek, neboť nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

33. Pokud dlužník – ať již dobrovolně nebo ve vykonávacím (exekučním) řízení - splní na základě pravomocného rozsudku uloženou povinnost, pak v případě, že tato povinnost podle hmotného práva skutečně existovala, zaniká splněním. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že „jestliže na základě povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím soudu, které neodpovídá skutečným hmotněprávním poměrům, žalovaný plnil na neexistující dluh, pak žalobci vzniká bezdůvodné obohacení, a to okamžikem, kdy bylo rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, pravomocně zrušeno. Domáháli se vrácení plnění ten, kdo vyhověl povinnosti uložené mu deklaratorním rozhodnutím soudu (případně i jiného orgánu), závisí důvodnost jeho požadavku na okolnosti, zda podle hmotného práva – i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno – splnil závazek, který skutečně měl, či nikoliv. Zrušením zmíněného rozhodnutí dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení v případě, že právní důvod tohoto plnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde k tomu neexistovala povinnost. V řízení o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním podle zrušeného pravomocného rozhodnutí pak soud jako otázku předběžnou musí řešit, zdali plnění poskytnuté na základě pravomocného rozhodnutí, které bylo později zrušeno, bylo plněním povinnosti existující podle hmotného práva či nikoliv.“ [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ]. V daném případě byla exekuce zastavena; procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží žalované, byl proto odklizen. Smlouva o revolvingovém úvěru byla absolutně neplatná.

34. Ve vztahu k uzavřené úvěrové smlouvě již konstatoval Krajský soudu v [adresa] usnesením dne [datum], č.j. [spisová značka]: „Na základě nesprávného a nedostatečného hodnocení oprávněná nemohla dojít k závěru, že povinná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; poskytla-li tedy v takové situaci povinné úvěr, jednal v rozporu ustanovením § 9 zák. č. 145/2010 Sb., a taková smlouva o úvěru byla pak neplatná. S neplatností smlouvy o úvěru je spojena i neplatnost rozhodčí smlouvy, z níž rozhodce [tituly před jménem] [adresa] odvozoval pravomoc k rozhodování věci v rozhodčím řízení. V daném případě tuto pravomoc neměl, rozhodčí nález č.j [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] se tedy nestal vykonatelným exekučním titulem a okresní soud nemohl postupovat jinak, než pro nedostatek pravomoci rozhodce k vydání exekučního titulu exekuci zastavit.“ K tomuto nalézací soud doplňuje, že sjednaná výše majetkových sankcí, a to úroku a smluvní pokuty není přiměřená a koliduje s dobrými mravy, když v posuzované věci šlo o závazek povinného vrátit za [Anonymizováno] měsíců částku přesahující [částka], při výši poskytnutého úvěru [částka]. V kontextu okolností, za nichž došlo k uzavření úvěrové smlouvy a na ní navazující rozhodčí smlouvy, jsou předmětné smlouvy v kolizi s dobrými mravy, resp. se zákonnými principy na ochranu spotřebitele. Absentuje tak platně uzavřená rozhodčí smlouva zakládající pravomoc [tituly před jménem] [adresa] k vydání rozhodčího nálezu. Úvěrová smlouva, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty [podezřelý výraz] činu lichvy, popřípadě jiného [podezřelý výraz] činu), nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech).

35. Z vymoženého plnění proto žalované náleží pouze částka odpovídající jistině poskytnutého úvěru, neboť žalovaná jako úvěrující plnila úvěrovanému na základě absolutně neplatné smlouvy. Žalobkyně má sama za to, že žalované náleží z vymoženého plnění úrok z prodlení z částky [částka] ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], a toto plnění též nepožaduje.

36. V předmětné věci je rozhodující, že exekuce byla zastavena pro nepřípustnost, protože zde byl od počátku důvod (shora uvedený), pro který rozhodnutí (rozhodčí nález) nebylo možné vykonat (§ 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.), a za takových okolností se v exekuci vymožené plnění (vyjma vymožené jistiny), stalo plněním, které si žalovaná (jako oprávněná v exekuci) po právní moci usnesení o zastavení exekuce nesmí ponechat a je povinna jej vydat jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku poskytnuté z důvodu, který dodatečně odpadl.

37. Byla-li na podkladě rozhodčího nálezu vedena exekuce, pak po dobu, kdy probíhala, přetrvával i důvod, pro který vymožené plnění náleželo žalované jako oprávněné. Tento důvod odpadl až tím, že exekuce byla zastavena, a po vyřešení otázky, zda a v jakém rozsahu povinná (podle hmotného práva) měla i přesto povinnost plnit či nikoliv, lze na vymožené plnění, které povinná neměla podle hmotného práva povinnost žalované plnit, pohlížet jako na bezdůvodné obohacení (tedy plnění, pro jehož přijetí odpadl právní důvod). V poměrech projednávané věci je nutno učinit závěr, že běh promlčecí lhůty k uplatnění požadavku žalobkyně na vrácení částky žalovanou, kterou žalovaná obdržela jako vymožené plnění, počíná až právní mocí rozhodnutí o zastavení exekuce, tedy dnem [datum] (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). I když exekuce byla od počátku vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález, v době, kdy exekuce probíhala, nemohla žalobkyně, potažmo povinná, uplatnit požadavek na vrácení vymoženého plnění s tvrzením, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Teprve právní mocí rozhodnutí o jejím zastavení odpadl právní důvod, na jehož základě bylo plnění vymoženo. Promlčecí lhůta počala běžet tedy od [datum] (právní moc rozhodnutí o zastavení exekuce), žaloba byla podána již dne [datum], k promlčení nároku tak nedošlo.

38. Vzhledem k neplatnosti výše uvedené úvěrové smlouvy soud dospěl k závěru, že hmotněprávně oprávněným nárokem, který žalovaná vůči právním předchůdcům žalobkyně měla, bylo vrácení jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum], celkem tedy [částka]. Protože žalované však bylo poskytnuto plnění ve výši [částka], odpovídá bezdůvodné obohacení žalované částce [částka].

39. Žalovaná, která nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, se ocitla s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ve smyslu občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády, a to od [datum] do zaplacení, jak žalobkyně požadovala, když žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], přičemž stanovila přiměřenou lhůtu ke splnění její povinnosti do [datum], přičemž následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s úhradou žalované částky.

40. S ohledem k výše uvedenému soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za podání žaloby samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za vyjádření učiněné ze dne [datum] a ze dne [datum], když tato žalobkyně činila bez toho, aby byla soudem vyzvána a soud tak neshledal, že by tyto náklady právního zastoupení byly náklady účelně vynaloženými.

42. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací