Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 10 000 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 720,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným dne 9. 5. 2023, nárokovala žalobkyně zaplacení částky 15 145 Kč (dlužná jistina úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 870 Kč) s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 275 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč), to vše do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu. Dále požadovala přiznat na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 000 Kč.
2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne 14. 6. 2022 Smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za takto poskytnutou zápůjčku se zavázal žalovaný uhradit poplatek ve výši 2 275 Kč. Zápůjčku spolu s poplatkem za jej sjednání se žalovaný zavázal splatit (vrátit) do dne 14. 7. 2022. Do tohoto data ani nikdy později žalovaný žalobkyni zápůjčku nevrátil, ač byl o vyzýván dne 21. 7. 2022, 28. 7. 2022, 4. 8. 2022, 13. 8. 2022 a 28. 8. 2022. Součástí smlouvy o zápůjčce jsou také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Nárok žalobkyně je tak tvořen nevrácenou zápůjčkou ve výši 10 000 Kč, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč, náklady souvisejícími s poskytnutou zápůjčkou ve výši 2 500 Kč (5 výzev k vrácení zápůjčky, každá jedna výzva 500 Kč) a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč, za každý jeden den prodlení s vrácením zápůjčky, tedy za období od 15. 7. 2022 (první den prodlení s vrácením zápůjčky) do dne 28. 4. 2023 (den vyhotovení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tedy částka ve výši 2 870 Kč.
3. Žalovaný byl usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 64 C 186/2023-21, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k žalobě, která byla k usnesení připojena, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno 10. dnem od uložení k vyzvednutí, a to dne 11. 9. 2023. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil.
4. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
5. Podáním doručeným soudu dne 3. 7. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu zpět ohledně částky 2 275 Kč, částky 2 500 Kč a částky 2 870 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 2 275 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že není schopna doložit, jak ověřila úvěruschopnost žalovaného. Soud řízení ohledně těchto částek zastavil usnesením ze dne 30. 8. 2024 pod č.j. 64 C 186/2023.
6. S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že ve věci je možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a § 101 odst. 4 o.s.ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání.
7. Z listinného důkazního prostředku (Smlouva o zápůjčce ze dne 14. 6.2022) plyne, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému, za sjednaný poplatek 2 275 Kč (čl. 1.3), zápůjčku ve výši 10 000 Kč (čl. 1.1) Tuto zápůjčku spolu s poplatkem se zavázal žalovaný vrátit žalobkyni nejpozději do dne 14. 7. 2022 (čl. 1.4). Smluvní strany si ujednaly poskytnutí zápůjčky převodem na účet žalovaného č. [č. účtu] (čl. 1.2). Pro případ, že by žalovaný žalobkyni nevrátil zápůjčku, spolu s poplatkem, do dne 14. 7. 2022 byla žalobkyně oprávněna účtovat (jako náklady spojené s uplatněním pohledávky) částku 500 Kč za každou jednu zaslanou výzvu k vrácení zápůjčky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné zápůjčky (čl. 2.3).
8. Z listinného důkazního prostředku (Výpis z běžného účtu ze dne 30. 6. 2022) plyne, že dne 14. 6. 2022 byla z tohoto účtu odeslána na účet [č. účtu] částka 10 000 Kč.
9. Z listinných důkazních prostředků (Upomínka ze dne 21. 7. 2022 a ze dne 28. 7. 2022, Opakovaná výzva k úhradě ze dne 4. 8. 2022, dne 13. 8. 2022 a dne 28. 8. 2022) plyne, že byl žalovaný k vrácení zápůjčky a uhrazení poplatku za její poskytnutí opakovaně vyzýván.
10. Z listinného důkazního prostředku (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 4. 2023) plyne že žalobkyně, již zastoupená právní zástupkyní vyzvala žalovaného, před podáním žaloby, k vrácení zápůjčky včetně poplatku za její poskytnutí, uhrazení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
11. Soud hodnotil jednotlivé důkazní prostředky, podle zásady volného hodnocení důkazů, jednotlivě a poté ve vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
12. Žalobkyně poskytla žalovanému, za sjednaný poplatek ve výši 2 275 Kč, dne 14. 6. 2022, formou převodu na účet, zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Tuto zápůjčku se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit a zároveň uhradit poplatek za její poskytnutí do dne 14. 7. 2022. Žalovaný takto však neučinil, ač byl o tato plnění žalobkyní dne 21. 7. 2022, 28. 7. 2022, 4. 8. 2022, 13. 8. 2022 a 28. 8. 2022 upomínám.
13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění předpisů pozdějších (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění předpisů pozdějších (dále jen „Zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Dle § 86 odst. 2 Zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Dle § 87 odst. 1 Zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. V rozporu s § 87 odst. 1 Zákona nevrátil žalovaný žalobkyni jistinu ve výši 10 000 Kč, kterou mu žalobkyně, poskytla na základě neplatné Smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2022. Nárok žalobkyně na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč je pak v souladu s § 87 odst. 1 Zákona oprávněný.
19. Jelikož se žalovaný dostal s vrácením jistiny do prodlení, má žalobkyně podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení požadovaný v zákonné výši 15 % ode dne 15. 7. 2022 do zaplacení je tak oprávněný.
20. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení věci podepsaný soud dospěl k závěru, že žalobkyně, jí předloženými listinnými důkazními, prostředky prokázala svá skutková tvrzení, a tedy i oprávněnost svého nároku a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení (vrácení) jistiny spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 720,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 145 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částeční zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 240 Kč ve výši 680,40 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.