Rozsudek ze dne 2. 4. 2025
Výrok byl doplněn rozsudkem ze dne 28. 5. 2025 (§ 166 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 62 909,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 909,63 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 14 411 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 62 909,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou uzavřela smlouvu o podnájmu osobního motorového vozidla č. [hodnota] dne [datum] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě bylo žalované poskytnuto do užívání vozidlo [Anonymizováno], registrační značky [SPZ]. Za toto vozidlo byla žalovaná povinna hradit pravidelné měsíční nájemné ve výši 7 890 Kč (9 546,90 Kč vč. DPH) při měsíčním povoleném nájezdu 3333 km. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Vozidlo bylo žalované předáno dne [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky nájemného řádně a včas. Na základě této skutečnosti původní věřitel odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k okamžitému vrácení předmětu podnájmu. Vozidlo bylo původnímu věřiteli vráceno dne [datum]. Žalovaná neuhradila nájemné za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] v celkové výši 20 325,63 Kč dle faktur č. Z00025517/22, Z00028195/22, Z00000394/23, které byly splatné dne [datum], [datum], [datum]. Žalované byla v souvislosti s neplněním povinností fakturována částka za zaslání upomínky ve výši 605 Kč (500 Kč bez DPH) fakturami č. Z00027646/22, Z00030230/22, Z00002404/23, Z00002655/23, které byly splatné dne [datum], [datum], [datum], [datum], a to v souladu s čl. 16 odst. [právnická osoba] podmínek. Celková částka za upomínky činí 2 420 Kč. Žalovaná byla rovněž povinna uhradit škodu způsobenou na vozidle, jak vyplývá z předávacího protokolu č. [hodnota], vozidlo bylo původnímu věřiteli vráceno s poškozením střechy (důlek a škrábanec) a po kouření ve voze (propálený koberec a propálená stropnice), 4x pojistná událost. Žalované byla na tato poškození vystavena faktura č. Z00002001/23 splatná dne [datum] v celkové výši 37 986 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 62 909,63 Kč žalobkyně požaduje od dne následujícího po datu splatnosti nejmladší z výše uvedených faktur, tedy ode dne [datum]. Původnímu věřiteli rovněž vznikl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který uvádí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Ve spojení s § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. pak tyto náklady činí minimálně 1 200 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním každé jednotlivé pohledávky (faktury). Celková výše nákladů činí 10 800 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne [datum]. Žalovaná ke dni podání žaloby na dlužnou částku ničeho neuhradila.
2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě (odůvodnění odporu) uvedla, že protokol o vrácení vozu je dodatečně pozměněn o údaje o poškození vozidla na karosérii a také o propálení stropnice a koberce interiéru. Dále uvedla, že vozidlo bylo řádně vráceno dle protokolu dne [datum]. Není tak důvod, aby žalovaná hradila užívání vozidla po datu [datum], kterého se žalobkyně domáhá. Žalovaná pak vedla emailovou korespondenci ve věci placení faktury za [Anonymizováno]. Odpovědný pracovník původního věřitele žalované dne [datum] sdělil, že zatím nemá ničeho platit a má počkat na vystavení poměrné faktury po vrácení vozidla. V neposlední řadě žalovaná namítala, že žalobkyně neprokazuje postoupení pohledávky, když ke smlouvě o postoupení pohledávek chybí příloha č. [hodnota] a tak není jasné, kterých pohledávek se smlouva o postoupení týká. Žalobkyně tak neprokázala aktivní legitimaci.
3. Žalobkyně se k jednání nedostavila, podáním ze dne [datum] se však z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
4. Ze smlouvy o podnájmu vozidla na dobu určitou č. [hodnota] ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy bylo zjištěno, že původní věřitel se žalovanou uzavřel smlouvu o podnájmu vozidla značky [Anonymizováno], na dobu určitou do [datum] s měsíčním nájemným 7 890 Kč bez DPH.
5. Z protokolu o předání vozidla bylo zjištěno, že vozidlo bylo předáno dne [datum].
6. Z protokolu o vrácení vozidla bylo zjištěno, že vozidlo bylo vráceno dne [datum].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel (původní věřitel) postoupil na postupníka (žalobkyni) pohledávky specifikované v příloze č. [hodnota], která má být nedílnou součástí této smlouvy. Příloha č. [hodnota] však nebyla ke smlouvě přiložena.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze [datum], předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou, že došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a požaduje po žalované úhradu částky 63 484,66 Kč a nákladů právního zastoupení.
9. Z emailové komunikace žalované s původním věřitelem bylo zjištěno, že žalovaná řešila s původním věřitelem fakturované částky za upomínky, opravy vozidla a fakturaci nájemného po datu [datum].
10. Z faktury č. Z00030230/22 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 605 Kč včetně DPH za vystavení upomínky se splatností dne [datum].
11. Z faktury č. Z00002404/23 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 605 Kč včetně DPH za vystavení upomínky se splatností dne [datum].
12. Z faktury č. Z00002655/23 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 605 Kč včetně DPH za vystavení upomínky se splatností dne [datum].
13. Z faktury č. Z00027646/22 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 605 Kč včetně DPH za vystavení upomínky se splatností dne [datum].
14. Z faktury č. Z00000394/23 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 1 231,83 Kč včetně DPH za pronájem vozidla za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum].
15. Z faktury č. Z00025517/22 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 9 546,90 Kč včetně DPH za pronájem vozidla za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum].
16. Z faktury č. Z00028195/22 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 9 546,90 Kč včetně DPH za pronájem vozidla za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum].
17. Z faktury č. Z00002001/23 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 40 164 Kč za poškození vozidla se splatností dne [datum].
18. Z dofakturace nákladů bylo zjištěno, že oprava vozidla včetně čištění vyšla na 38 400 Kč bez DPH.
19. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že výměna žárovky na vozidle vyšla na částku 575 Kč se splatností dne [datum].
20. Z faktury č. Z00015597/23 ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel vystavil žalované fakturu na částku 575,03 Kč za výměnu žárovky se splatností dne [datum].
21. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, když k důkazu zamítl výslech jednatele žalované, když soud měl dostatečně prokázaný skutkový stav.
22. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:
23. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
24. Podle ustanovení § 1882 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
25. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel s žalovanou uzavřel smlouvu o podnájmu vozidla značky [Anonymizováno] na dobu určitou, kdy k předání vozidla došlo dne [datum] a k vrácení vozidla dne [datum] (důkaz: smlouva o podnájmu vozidla na dobu určitou č. [hodnota] ze dne [datum], protokol o předání vozidla a protokol o vrácení vozidla). Následně původní věřitel žalované vystavil shora uvedené faktury. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má dále soud za prokázané, že původní věřitel postoupil na žalobkyni soubor pohledávek, které mají být specifikovány v příloze č. [hodnota], která však nebyla předložena k důkazu.
26. Soud se v první řadě zabýval tím, zda je žalobkyně v daném řízení aktivně legitimována.
27. Přípisem ze dne [datum], doručený právnímu zástupci žalobkyně dne [datum], soud vyzval žalobkyni, aby doložila důkaz o postoupení pohledávky za žalovanou, kdy k důkazu byla předložena toliko smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bez přílohy č. [hodnota], na kterou je ve smlouvě o postoupení odkazováno. Současně byla poučena o tom, že pokud zůstane procesně nečinná, může to pro ni znamenat neúspěch ve sporu. Žalobkyně na tento přípis žádným způsobem nereagovala.
28. Soud dále uvádí, že pokud by se žalobkyně (právní zástupce žalobkyně) dostavila k jednání, byla by v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem znovu poučena o tom, že dosud neprokázala, že došlo k postoupení pohledávky. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.
29. Žalobkyni tak ještě před jednáním věděla, že soud bud nejpozději u jednání žádat doplnění důkazu ohledně postoupení pohledávky. K tomu soud doplňuje, že oznámení o postoupení pohledávky převod práva neprokazuje. Má-li být právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti – postoupení pohledávky, o niž v řízení jde, je žalobkyně povinna k prokázání této právní skutečnosti předložit smlouvu o postoupení pohledávky, v daném případě i včetně přílohy č. [hodnota], na kterou je odkazováno, když ze samotné smlouvy o postoupení není prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou.
30. S ohledem na to, že nebylo v řízení prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky, soud žalobu zamítl z důvodu, že žalobkyně není v daném řízení aktivně legitimována a dále se nezabýval námitkami žalované ohledně toho, zda je namístě, aby žalovaná hradila vyúčtované částky za pronájem vozidla, náklady na upomínky a opravu vozidla, tedy zda jsou tyto jednotlivé nároky po právu.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 14 411 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 909,63 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, odůvodnění odporu, účast na jednání) uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (platného a účinného do [datum]) a 1 paušální náhradu výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (platného a účinného od [datum]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 910 Kč ve výši 2 501,10 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalované je plátcem této daně. Soud dále uvádí, že žalované nepřiznal samostatně náhradu za neodůvodněný odpor a odůvodnění odporu, když žalované ničeho nebránilo, aby tyto úkony spojila. Soud tak za tato podání přiznal toliko 1 úkon.
32. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění. Platební místo bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
33. Závěrem soud uvádí, že opomněl rozhodnout o nákladech spojených s uplatním pohledávky představující žalované příslušenství, když žalobkyně požadovala částku 10 800 Kč (9krát 1 200 Kč). Soud o tomto zbývajícím nároku rozhodne doplňujícím rozsudkem.
Rozsudek ze dne 28. 5. 2025
Výrok
I. Rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 10 C 184/2024-79, se doplňuje o výrok III., který zní:III. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované částku 10 800 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 62 909,63 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 10 800 Kč.
2. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 10 C 184/2024–79, soud opomenul rozhodnout o části nároku žalobce, a to konkrétně o částce 10 800 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.
3. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku soud žalobu zamítl z důvodu, že žalobkyně nebyla v daném řízení aktivně legitimována.
4. Jelikož soud v rozsudku opomněl rozhodnout o části předmětu řízení a zároveň účastníky již v rozsudku upozornil na to, že bude rozhodovat o jeho doplnění, vyšel z toho, že účastníci s tímto postupem souhlasili a navrhují, aby soud rozhodl doplňujícím rozsudkem. Soud tak rozhodl doplňujícím rozsudkem v souladu s ustanovením § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) doplnil ve formě stanovené v ustanovení § 166 odst. 2 částí věty první před středníkem o. s. ř., když s ohledem na to, že žalobkyně není v řízení aktivně legitimována, soud rozhodl doplňujícím rozsudkem tak, že žalobu rovněž co do částky ve výši 10 800 Kč (9krát 1 200 Kč) představující náklady spojené s uplatněním pohledávky zamítl.
5. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nevznikly účastníkům náklady řízení, bylo o jejich náhradě rozhodnuto, jak je ve výroku II. uvedeno (§ 151 odst. 1, § 142 o. s. ř.).
6. Proti doplňujícímu rozsudku je obecně odvolání přípustné, právní moci nabude odlišně od ostatních výroků původního rozsudku – nastane dělená právní moc jednotlivých výroků konečného rozhodnutí (§ 166 odst. 3 o. s. ř.).