Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 182 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 12 582,40 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání platebního rozkazu žalobce žádal zaplacení částky 23 182 Kč s příslušenstvím, která představuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v uhrazení dluhu na nájemném za žalovanou za užívání bytu č. [číslo] na adrese [adresa]. Žalobce uhradil výše uvedenou částku za žalovanou v souvislosti s plánovaným převodem družstevního podílu, s nímž je spojeno právo užívání bytu (tzv. družstevní podíl), když se na něj obrátila žena, která se představila jako žalovaná. Podmínkou uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu byla úhrada dlužného nájemného, pro které byla žalovaná v minulosti vyloučena z družstva. Žalobce na základě podkladů poskytnutých pro účel úhrady dlužného nájemného uhradil dne [datum] dlužné nájemné ve výši 23 182 Kč, a to jménem žalované ve prospěch účtu Stavebního bytového družstva Zahradní město[IČO] IČO, , s tím, že platba byla specifikována variabilním symbolem č. [číslo]. Skutečnost, že platbu provedl žalobce, žalobce dokládá tím, že má u sebe v držení doklad o zaplacení dlužného nájemného, který je vyplněn jeho rukou. Provedením platby lze doložit skutečností, že vyloučení žalované z družstva bylo vzápětí zrušeno. Na základě zrušení vyloučení z družstva došlo k převodu družstevního podílu a žalobci byla následně družstvem zaslána smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě žalobce hradí od listopadu [rok] částku 830 Kč měsíčně. V prosinci [rok] žalobce zjistil, že žalovaná byt i nadále užívá, ačkoli za něj nehradí žádné platby. Poprvé se žalobce setkal s žalovanou dne [datum], kdy zjistil, že se nejedná o tutéž ženu, která s ním jednala ve věci smlouvy o převod podílu. Následně se žalobce pokusil situaci řešit smírnou cestou, avšak se s žalovanou nijak nedohodl. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení a k úhradě dluhu nejpozději ke dni [datum], zároveň žalovanou upozornil, že v případě, že dlužná částka uhrazena nebude, tak bude žalobce požadovat i zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. Zároveň žalobce požaduje i náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobcem.
3. Dne [datum] proběhlo soudní jednání ve věci samé, kterého se účastnil žalobce a jeho právní zástupce. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila, i když byla soudem řádně obeslána. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
4. Soud vzal za prokázané z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně, konkrétně ze Stvrzenky – poštovní poukázky typu A ze dne [datum], že touto poštovní poukázkou bylo uhrazeno dlužné nájemné ve výši 23 182 Kč, kdy platba byla zaslána SBD [právnická osoba], [adresa] s tím, že jako odesílatel je uvedena žalovaná – [jméno FO]. Ze Smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] a z Pozvánky na členskou schůzi ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako nájemcem a SBD [právnická osoba] jako pronajímatelem uzavřena smlouva o nájmu družstevního bytu [číslo] v budově č. p. [číslo], bytovém domě, situovaném na parcele č. [číslo], zapsaném na LV č. [číslo] pro k.ú. [adresa], u katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, kat. prac. [adresa], o velikosti 1+1, na adrese [adresa]. Dle článku III. odst. 2 smlouvy o nájmu družstevního bytu, soud zjistil, že smlouva se uzavírá na základě Smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, kterou nájemce uzavřel se [jméno FO], čl. č. [číslo], ze dne [datum]. Dle článku III. odst. 1, věta první smlouvy o nájmu družstevního bytu, soud zjistil, že pronajímatel přenechává nájemci byt k zajištění bytových potřeb nájemce, popřípadě i členů jeho domácnosti. Z protokolu Policie ČR o výslechu svědka [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že zřejmě obě strany jak žalující, tak i žalovaná se staly oběti podvodného jednání další neznámé osoby. Z protokolu jasně vyplývá, že žalovaná neměla finanční prostředky na uhrazení dlužného nájemného, dále žalovaná vypověděla, že zaplacení dlužného nájemného neřešila, jelikož se domnívala, že je to součástí podvodu a že vše se vyřeší najednou s tím, že nyní za byt nic nehradí, jelikož byt není žalované. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že žalovaná se dostavila výše uvedené dne na PČR za účelem podání trestního oznámení, neboť ji někdo vyměnil vložku zámku bytových dveří a žádala součinnost policie při zpřístupnění bytu, kdy prap. Páral kontaktoval právního zástupce družstva pana [tituly před jménem] [jméno FO], který potvrdil, že žalovaná měla v minulosti nevyřízenou pohledávku, pro kterou byla vyloučena z družstva, pohledávka však následně byla uhrazena a rozhodnutím představenstva byla žalovaná přijata zpět, kdy na základě písemné žádosti z prosince roku [rok] se žalovaná vzdala svých uživatelských práv bytu ve prospěch žalobce a jeho manželky. Z výslechu žalobce, soud zjistil, že žalobce se setkal s osobou, která se vydávala za žalovanou na hlavní poště v Brně s tím, že původně požadovala osoba vydávající se za žalovanou setkání na Slovensku, což žalobce odmítl i z důvodu pandemie. Brno bylo pro žalobce přijatelným i s ohledem, že žalobce tam žil do 15 let věku a věděl, že u nádraží je hlavní pošta. Zde se tedy setkali, osoba vydávající se za žalovanou předložila vyčíslení dluhu na nájemném, žalobce vyplnil poukázku typu A a uhradil dlužné nájemné ve výši 23 182 Kč, a to v hotovosti na překážce, jelikož z předchozího jednání věděl, že se jedná o částku kolem 30 000 Kč. Jako odesílatel byla na poukázce uvedena žalovaná, jelikož se žalobce domníval, že je to nutné z důvodu párování platby. Jako důkaz, že danou platbu hradil žalobce, si žalobce ponechal dokad o zaplacení dlužného nájemného. Dlužné nájemné se muselo uhradit z důvodu opětovného přijetí žalované do družstva za účelem následného převodu družstevního podílu z žalované na žalobce. Žalobce tedy uhradil dlužné nájemné za žalovanou v důsledku čehož byla žalovaná znovu přijata do družstva a následně došlo k převodu družstevního podílu spojeného s užíváním bytu na žalobce, avšak žalovaná i nadále v předmětném bytě bydlí, nehradí nájemné. Žalobce tedy nemůže do dnešního dne vykonávat svá práva spojená s převodem družstevního podílu, a to bydlením v daném bytě. Z tohoto důvodu žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 23 182 Kč, která byla v rámci dlužného nájemného uhrazena žalobcem za žalovanou, a to výzvou ze dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne žalobci nic z dlužné částky neuhradila.
5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/1912 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 pak, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Soud vzal na základě předložených listin, výslechu žalobce a právního hodnocení věci, za absence jakýchkoliv obranných tvrzení žalované, za prokázané, že nárok, který je žalobou požadován, je požadován po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uhradil dlužné nájemné ve výši 23 182 Kč za žalovanou, která na základě této úhrady se opět stala členkou družstva. Soud zjistil, že v současné době je vedeno vyšetřování ohledně spáchání možného podvodu, který ve svém důsledku bude mít dopad na oba účastníky, avšak řešení této situace není předmětem tohoto řízení. V důsledku opětovného členství žalované v SBD [právnická osoba], na základě písemné žádosti pak došlo k převodu družstevního podílu žalované na žalobce a následně dne [datum] k uzavření Smlouvy o nájmu družstevního bytu mezi žalobcem a SBD [právnická osoba]. Žalobce je sice v současné době členem družstva a má i uživatelské právo předmětný byt užívat, avšak toto právo je mu odepřeno právě žalovanou, která se v daném bytě i nadále zdržuje a požívá i dalších výhod, například neplacení nájemného, jelikož nájemné je hrazeno žalobcem. S ohledem na výše uvedené, má soud za to, že žalovaná se bezdůvodně obohatila na žalobci tím, že žalobcem bylo plněno za žalovanou to, co měla po právu plnit ona sama, tj. uhrazení dlužného nájemného. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud ji tedy nemohl vyzvat a poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tvrdila a prokazovala, že zde existoval právní důvod, pro který si předmětnou částku ponechala. Soud tedy rozhodl tak, že žalobci přiznal částku ve výši uhrazeného dlužného nájemného 23 182 Kč. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy úrok z prodlení byl přiznán ode dne [datum], tj. od uběhnutí lhůty poskytnuté žalované v předžalobní výzvě k vrácení dlužné částky.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 582,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovena dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 23 182 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast na jednání dne [datum]), v celkové výši 8 240 Kč, dále z paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za čtyři úkony právní služby (celkem 1 200 Kč) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 982,40 Kč.