Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 222 231,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% p. a. z částky 186 660 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 120 768 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení žalované částky, která má představovat nárok žalobce po jeho právním předchůdci na nezaplacenou část úplaty (za věcné břemeno k pozemkům) za roky 2020 a 2021 a první kvartální splátku za rok 2022, přičemž požadovaná částka má představovat navýšení smluvní úplaty o inflaci. Žalobce tvrdí, že o existenci dodatku č. 2 údajně uzavřeného jeho právním předchůdcem a který upravoval zrušení navýšení úplaty nevěděl. Dodatek č. 2 údajně nikdy neměl k dispozici a měl za to, že dodatkem č. 2 došlo pouze ke změně způsobu platby úplaty. Dle žalobce dodatek č. 2 vykazuje podezřelé znaky a tiskové vady, ze kterých žalobce usuzuje, že se nejedná o originální vyhotovení. Žalovaný měl prý úmyslně a neoprávněně manipulovat s dodatkem č. 2.
2. Žalovaný tvrzení žalobce odmítl. Neví, na základě čeho se žalobce domnívá, že jeho právní předchůdce [jméno FO] dodatek neuzavřel. Podpis pana [jméno FO] na dodatku je úředně ověřený. Žalovaný ani nerozumí z čeho žalobce dovozuje, že by žalovaný měl disponovat oběma stejnopisy dodatku, když v čl. 2 odst. 2 dodatku je výslovně uvedeno, že si každá ze stran ponechala jedno vyhotovení dodatku. Žalovanému není známo, kde se nachází druhé vyhotovení dodatku, které si po jeho uzavření ponechal pan [jméno FO]. Žalovaný má za to, že je věcí žalobce, nikoliv žalovaného, jak zachází se svými dokumenty a jak si je ukládá (včetně dodatku). Žalovaný zásadně odmítá zcela nepravdivé fabulace žalobce o tom, že snad žalovaný manipuloval s obsahem dodatku a že tento dodatek je jakýsi kompilát. Nic takového žalovaný s dodatkem v žádném případě neprováděl. Předmětný dodatek, který žalovaný založil do soudního spisu, je přesnou kopií originálu v té podobě, v jaké jej smluvní strany zcela vážně a dobrovolně podepsaly. Pokud by pan [jméno FO], jak bez jakéhokoli důkazu žalobce tvrdí, nevěděl o dodatku a zrušení čl. V odst. 5.4 Smlouvy, tj. inflační doložky, nepochybně by pravidelně každoročně zasílal žalovanému oznámení o navýšení úplaty o inflaci. [jméno FO] však za celou dobu od uzavření dodatku (tj. od roku 2011) ani jednou smluvní úplatu o inflaci nezvýšil. Tato skutečnost dle žalovaného jasně dokládá, že si pan [jméno FO] byl vědom toho, že dodatkem došlo ke zrušení čl. V odst. 5.4 Smlouvy, a tedy že nemá nárok zvýšit úplatu o inflaci. Žaloba je proto v celém rozsahu nedůvodná, neboť platná a účinná Smlouva ve znění dodatku nedává žalobci právo zvyšovat smluvní úplatu o inflaci. Řada žalobních tvrzení je nepravdivá, nesprávná či zcela vyfabulovaná.
3. V průběhu řízení namísto původního žalovaného v řízení vstoupila do řízení společnost [právnická osoba]. Uvedené vyplynulo z úplného výpisu z obchodního rejstříku, že společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], jako zanikající společnost 1, zanikla fúzí sloučením se společnosti [adresa] SE[IČO] IČO, , se sídlem [adresa], jako zanikající společnost 2, se společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa], jako zanikající společnost 3 a se společností [právnická osoba]., IČO [IČO žalovaného], se sídlem [adresa], jako nástupnickou společností. Jmění zanikajících společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]., přešlo výše uvedenou fúzí sloučením na nástupnickou společnost [právnická osoba]. Uvedená skutečnost je zapsaná 2. května 2023.
4. Strany učinily nesporným uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi stranami (právními předchůdci obou stran) dne 7.6.2010, kdy na straně povinné figuroval [jméno FO] a na straně oprávněné spol. , právnická osoba5. Provedeným dokazováním soud zjistil :6. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi stranami (právními předchůdci obou stran) ze dne 7.6.2010, plyne předmět smlouvy - záměr oprávněného instalovat na nemovitosti povinného solární panely pro výrobu elektrické energie. Povinností povinného bylo strpět právo oprávněného k zástavbě pozemku povinného FVE a na to navazujícími činnostmi (věcné břemeno). Odměna byla stanovena jako roční úplata 606 038 Kč. Byla stanovena inflační doložka v bodu V. 5.4. formou písemného oznámení oprávněnému.7. Z Dodatku č. 2 ze dne 23.2.2011 ke smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 8. 6. 2010 (číslo listu 20), uzavřené mezi [jméno FO] a společnosti [právnická osoba], když k ověření podpisu došlo na [adresa] dne 23. 2. 2011 plyne, že tímto dodatkem se strany dohodly, (bod 1.2.) na změně článku V. odst. 5.2. smlouvy tak, že původní znění se nahrazuje zněním následujícím; smluvní strany se dohodly, že úplata bude oprávněnému placena ve čtyřech rovnoměrných splátkách vždy k 31. 3., k 30. 6., k 30. 9., k 31. 12. příslušného kalendářního roku převodem na bankovní účet povinného. Případné přeplatky či nedoplatky budou vypořádány současně s platbou za bezprostředně následující období (kvartál). Pod bodem 1.3. smluvní strany se dohodly na zrušení odstavce 5.4. článku V. smlouvy. Dodatek je dle bodu 2.2.2. vyhotoven ve dvou stejnopisech s platností originálů, každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení.8. Z výslechu svědkyně [jméno FO] ověřující úřednice vyplynul postup ověřování listin, vidimace, kdy žadatel o legalizaci, předložil doklad totožnosti, ten se zkontroloval a zapsal v té době ručně do ověřovací knihy. Potom následovalo vlastní podepsání, jak do ověřovací knihy, tak na listinu. Pokud listina má více stran, jsou tyto spojeny, přelepeny páskou a razítkem obce, obecního úřadu. Tenkrát v té době rok 2010, 2011 se toto nedělalo výpočetní technikou, ale dávalo se razítko na listinu ověřovací, která se vyplňovala, přikládal se k tomu podpis a razítko obecního úřadu. K samotné ověřovací události svědkyně uvedla, že se týkala pozemků, které se pronajímaly pro fotovoltaiky, bylo to více případů a pouze slyšela, že v tomto případě se jednalo o nějaký dodatek. Případ si konkrétně nevybavuje, nicméně si před výslechem v práci udělala razítka, otisky, který v té době asi byly na listinách. Popsala postup na obecním úřadě, že pokud se jedná o dokument, který má více listin, tak spojovačem se vše secvakne a přelepí přelepkou a dá se razítko z jedné strany nebo i z druhé, většinou dává z obou stran, pokud je tam prostor. Nepamatuje si, zda v té době tam dala velké razítko obecního úřadu nebo malé, nepamatuje se na tu přelepku. V té době pro ověření na obecním úřadě se používalo jedno velké razítko „obecní úřad“ a potom jedno malé. Na ty přelepky se dává malé, aby se nepoškodil třeba text. Dříve se používalo i razítko matričního úřadu. Neví však jak to bylo v roce 2010, 2011. Žádné pravidlo v té době, jaké razítko se dávalo dopředu a pak další k tomu uzavření, neexistovalo. K samotnému spornému dodatku s razítkem, že je na dokumentu jenom z jedné strany, vyslovila svědkyně podivení, že když na něm přelepka byla proč razítko nedala i z druhé strany. Na zadní straně je poslední textové razítko a vlastně ověření toho podpisu je s razítkem matričním, tak to bylo možné v těch letech. Písmo je její, bylo vyplněné razítko, protože tenkrát se to nedělalo přes techniku. V současné době se nepoužívá na ověření matriční razítko, ale klasické, obecního úřadu. Bylo pravidlem, že k té ověřovací doložce se dávalo velké razítko, tam jako pravidlo bylo. Na tu přelepku, která pečetila ty jednotlivé stránky, mohlo přijít i velké i malé - tam nebylo pravidlo. Dokument, který v minulosti ověřila, byť je to kopie, nikoli originál, ale ten podpis je její.9. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který byl zproštěn mlčenlivosti soud zjistil, že pan [jméno FO] se na něj obrátil někdy v roce 2022 s tím, že mu přišla výzva jako vlastníkům fotovoltaické elektrárny v [adresa] na navýšení nějakého nájemného a poslal svědkovi nějaký dodatek (sken toho dodatku, mu poslal pan [jméno FO]), který měl vyloučit možnost zvyšování nájemného. Nachystal k tomu tenkrát repliku a poslal též plnou moc k replice protistraně. Protistrana rozporovala ten dodatek v tom smyslu, že ho nemají a žádali o originál. [jméno FO] trval na tom, že originál rozhodně nedá z ruky. Doporučil mu předložit ověřenou kopii, že to má stejnou váhu. Pak přišla ještě nějaká výzva znalce z Ústeckého kraje k předložení oné listiny, avšak po domluvě s panem [jméno FO] se rozhodli listinu určitě nedat z ruky, jedině na výzvu soudu nebo policie. Svědek potvrdil, že v ruce fyzicky kopii ani originál toho dokumentu neměl. Vycházel z podkladů, které mu předal pan [jméno FO] Originál toho dokumentu, dodatku č. 2 neviděl a ani ho nežádal.10. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že v dané době nebyl jednatelem společnosti [právnická osoba] (majitel elektrárny). Jednatelem se stal později. Byl však jednatelem společnosti, která stavěla projekty fotovoltaických elektráren. V době výstavby elektrárny tedy nebyl statutárním zástupcem [právnická osoba]. Z jeho pohledu jako stavitele bylo důležité, že existuje nějaká smlouva, na jejíž základě na pozemku mohli provést výstavbu fotovoltaické elektrárny, pro tehdejšího objednatele společnost [právnická osoba]. Jednalo se konkrétně o projekt [adresa], který přecházel asi přes pozemky 50 majitelů a se všemi se dělaly smlouvy, dodatky ke smlouvám podle toho, jaké bylo financování a co chtěla banka. Proto vzpomenout si na jednu konkrétní smlouvu je víceméně nemožné (dělaly se desítky až stovky smluv). K smluvnímu dodatku č. 2 uvedl, že po čase byl osloven žalobcem panem [jméno FO] s žádostí o poskytnutí toho dodatku, to už bylo v roce 2019 nebo 2020. [právnická osoba] vyhledali onen dodatek (originál), naskenovali ho a poslali ho panu [jméno FO]. Sken dokumentu byl zaslán na email jejich právního zástupce a byl skenován jednoznačně z originálu. Ten by v žádném případě z ruky nevydal, proto navrhl 3 termíny, kdy je možné podívat se na originál. Jako jednatel do žalované firmy nastoupil v roce 2015, 2016 a stav projektu byl již ukončený, zprovozněný. Probírali též archiv (tři bedny), neprocházeli však smlouvu od smlouvy. Daná smlouva se uzavírala s rodiči žalobce pana [jméno FO], ten vztah byl mimořádně až přátelský a co z toho nyní vyplynulo, je pro něj lidské zklamání a selhání. V danou dobu se těch smluv uzavíralo hodně a v dané lokalitě vznikly i další čtyři nebo pět projektů fotovoltaických elektráren. To z jednoho důvodu, těm lidem se nabídly tak zajímavé finanční kompenzace, že tam nebyl žádný problém s uzavřením jakékoliv dodatku či změny. Do té doby to bylo pole brambor nebo řepky a roční výnos z tohoto pole byl někde mezi 3 000 až 6 000 Kč; za pronájem však oni došli s návrhem na 600 000 Kč. Ti lidi vůbec neměli problém, jejich problémy byly dva, oni se jen báli, jestli ty peníze dostanou, a hlavně se báli, jestli někdo z těch 70 lidí neznemožní realizaci toho projektu, protože ta smlouva byla na rok, a pokud by se neuskutečnil ten projekt, tak by ty smlouvy zanikly a lidi by dál brali 5 000 Kč. To znamená, že zájmem všech lidí, kteří na tom byli zainteresovaní byl, aby se to uskutečnilo, aby dostali svoje peníze. A jediné, co jim všem mohli říct, že udělají všechno pro to, aby se to uskutečnilo. Aby lidi dostali ty peníze, tak jim dokonce vyšli vstříc v tom, že z roční platby se udělaly kvartální, aby nemuseli čekat rok, na nějakých 600 000 Kč, ale kvartálně jim chodilo 150 000 Kč. Do této doby neměly od nikoho stížnost, nebo vyjádření nespokojenosti, ta finanční náhrada byla natolik velkorysá. Dokonce k nim přišel další soused od starých [jméno FO], který jim nabízel tehdy koupi pozemků a víceméně byl zklamaný, protože už další pozemky nepotřebovali. Ta situace prostě byla úplně jiná a kam se to dnes dostalo, považuje za absurdní. Svědek byl u manželů [jméno FO] minimálně 4 x, neboť firma byla stavitelem. O smlouvě ohledně pozemku věděl, jinak by tam asi nemohli stavět. Za těmi lidmi chodil spíš s dárky; někdo opravdu asi žije ve smutném světě, ale to byl svět, kde ti lidi byli rádi. To nebylo tak, že by došli stavitelé, kteří jim berou pole a je tam vykořisťují; jejich zájmem bylo, aby to postavili a dotáhli do konce. Vůbec nerozumí tady tomuto náhledu na svět. Nikdo z [jméno FO] se ho na možnost navýšení úplaty za pozemek z věcného břemene neptal. Svědek poprvé přišel do kontaktu s předmětným dodatkem č. 2 v momentě, kdy ho žalobce kontaktoval stran zaslání nějaké dokumentace. Věděl, že pokud dodatek existuje, tak musí být v archivu, kde ho i vyhledal, Anonymizováno11. Ze Znaleckého posudku z oboru Kriminalistika – technické zkoumání listin zpracovatele [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce v oborech Kriminalistika – padělky; Papír a Tiskařství (č.l. 202 spisu) vyhotoveného dne 8. 7. 2024, pod číslem 0192/2024, k technické autencititě originálu listiny jako dodatku č. 2 ke smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 8.6.2010, uzavřené mezi [jméno FO], r.č. [RČ] a [právnická osoba], IČ: [IČO], datované ke dni 23/2/2011, která byla poskytnuta jako údajný originál ve formě souboru 4 pevně spojených listů (dále též dle pořadí listů jako S1, S2, S3 a S4), byla zkoumána, bylo zjištěno, že listiny S1, S2, S3 a S4 jsou každá prvotiskem (nejedná se o reprodukce). Listina S4 (notářská doložka) má odlišný technický původ než listiny S1, S2 a S3 (dodatek č.2). Listiny S1 a S3 mají srovnatelný až identicky technický i časový původ. Listina S2 má relativně srovnatelný technický a časový původ jako listiny S1 a S3, přičemž tištěný obsah (text) listiny S2, vykazuje odlišné usazení („křivost“) na archu papíru (projevuje se mírným nakloněním tisku doleva) ve srovnání s listinami S1 a S3 (obě mírné naklonění doprava). Nález je nelogický a odporuje přirozenému vyhotovení více listů v rámci jedné tiskové úlohy, z jednoho tiskového zařízení, ve shodný čas a ze stejně založeného papíru do zásobníku tiskového zařízení. Nález [právnická osoba] nevylučuje technickou autenticitu listiny jako celku, ale svědčí o tom, že list S2 mohl být vyhotoven sice na shodný papír, na shodném tiskovém zařízení a v relativně stejné době, ale s časovým odstupem a dodatečně až po tisku listin S1 a S3, a to v rámci samostatné tiskové úlohy a zejména poté, co došlo k (odlišnému) doplnění papíru do zásobníku tiskového zařízení, např. kvůli dodatečné změně obsahu listiny S2. Podpisy znějící na jméno [jméno FO] a [jméno FO] na listině S3 jsou vyhotovené jako prvopisv (nejedná se o reprodukce) a byly vyhotoveny v pořadí až po tisku => lze se důvodně domnívat, že pisatelé těchto podpisů věděli, co podepisují - platí stricto sensu pouze pro listinu S3. Listina S3 (s podpisy) neobsahuje vpichy navíc po předchozím spojení s jinými listy. Spojení svazku listů kancelářským spojovačem, jakož i papírovou přelepkou [právnická osoba] [adresa], resp. též papírovou přelepkou notářky v Brně, vykazuje autentickou aplikaci bez stop separace nebo jiné manipulace. Pokud došlo k dodatečnému zaměnění listiny S2 (se sporným odstavcem 1.3.), muselo se tak stát před spojením jednotlivých listů do svazku. Listiny S2 a S3 vykazují shodu velikosti tištěného textu i shodu editace navazování tištěného textu listiny S3 na listinu S2. Listina S2 neobsahuje nálezy svědčící o tom, že by nějaká část tištěného textu - zejm. sporný odstavec 1.3. - byla na listině S2 doplněna, tedy že by listina prošla tiskovým zařízením nejméně dvakrát (2x).Předmětná listina (dodatek č. 2), která byla poskytnuta ke znaleckému zkoumáni jako soubor 4 spojených listů (ozn. jako S1, S2, S3, S4), mohla být a s nejvyšší možnou pravděpodobnosti také byla předlohou již dříve zkoumaných listin ve věci, nikoliv však nutně první přímou předlohou.Sporné listiny tvořené více listy, navíc typicky s jednostranným tiskem, bývají velmi často kompiláty, kdy např. k poslednímu listu s (pravými) podpisy, bývá dodatečně dotištěn a následně zaměněn předcházející (nový) list, a to zejména v případech, kdy výstavcem listin je zároveň ten, kdo předkládá spornou listinu (soubor více listů) ve prospěch.Pokud došlo k dodatečnému zaměnění listiny S2 se sporným odstavcem 1.3., muselo se tak stát před spojením jednotlivých listů do svazku, resp. též před prvním ověřením listiny jako celku na [adresa].12. Skutkovým zjištěním soudu je, že dne 8.6.2010 uzavřel právní předchůdce žalobce pan [jméno FO] (ročník narození [Anonymizováno]), bytem [adresa], jako povinný s tehdy existující společností [právnická osoba], IČO: [IČO], (původním žalovaným) smlouvu o zřízení věcného břemene. Předmětem Smlouvy bylo zřízení věcného břemene k pozemku parc. č. [parcela], o výměře 80 805 m2, druh pozemku orná půda, nacházejícímu se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsanému na LV č. [LV], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], ve prospěch společnosti [právnická osoba], a to za úplatu sjednanou v čl. V. odst. 5.1. Smlouvy. Současně byla v čl. V. odst. 5.4 Smlouvy sjednána inflační doložka, která dávala povinnému ze Smlouvy (panu [jméno FO]) možnost navýšit sjednanou úplatu o inflaci. Dne 2.3.2011 uzavřeli [jméno FO] a společnost [právnická osoba] dodatek č. 2 ke Smlouvě, kdy předmětem tohoto dodatku byla mimo jiné i změna splatnosti roční úplaty za věcné břemeno váznoucí na Pozemku (z jedné roční splátky na čtyři čtvrtletní splátky) a zrušení čl. V. odst. 5.4 Smlouvy, tj. zrušení inflační doložky. Dodatek č. 2 nabyl platnosti a účinnosti dnem jeho uzavření, tj. dnem podpisu stranami Smlouvy.13. Podle ust. § 3028 zák.č. 89/2012 (občanský zákoník), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.14. Na právní vztah účastníků soud aplikoval ustanovení zákonů platných do 31.12.2013.15. Podle § 151n odst. 1 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.), věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.16. Podle odst. 3 téhož zákona, pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.17. Žalobce se domáhá zaplacení částky 222 231,50 Kč, která má představovat nárok žalobce na nezaplacenou část úplaty (za věcné břemeno k pozemkům) za roky 2020 a 2021 a první kvartální splátku za rok 2022, přičemž požadovaná částka má představovat navýšení smluvní úplaty o inflaci. Žalobce tvrdí, že o existenci Dodatku č. 2, údajně uzavřeného jeho právním předchůdcem, a který upravoval zrušení navýšení úplaty, nevěděl. Dodatek č. 2 údajně nikdy neměl k dispozici a měl za to, že Dodatkem č. 2 došlo pouze ke změně způsobu platby úplaty. Dle žalobce Dodatek č. 2 údajně vykazuje podezřelé znaky a tiskové vady, ze kterých žalobce usuzuje, že se nejedná o originální vyhotovení. Žalovaný měl prý úmyslně a neoprávněně manipulovat s Dodatkem č. 2.18. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že čl. V. odst. 5.4 Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi stranami (právními předchůdci obou stran) ze dne 7.6.2010 byl platně zrušen Dodatkem č. 2. Uvedený závěr koresponduje se znaleckým posudkem č. 0192/2024 ze dne 8.7.2024 vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], s jednoznačným závěrem, že Dodatek č. 2 je pravý. Tím byly zcela vyvráceny veškeré námitky žalobce, kterými se pravost Dodatku č. 2 zpochybňoval tvrzením o jeho manipulaci. Zkoumaný dokument (Dodatek č. 2) má 4 listy, všechny čtyři listy jsou prvotiskem, lze tedy mít za to, že neprošly tiskárnou dvakrát. První tři listy mají stejný časový původ, druhý list byl nejspíše dotištěn později než listy 1 a 3, ale všechny tři listy prošly stejnou tiskárnou a jsou stejného písma. Do druhého listu nebyl dodatečně vložen žádný text, tzn. ujednání o zrušení inflační doložky bylo v textu už v momentě tisku. První tři listy byly spojeny sešívačkou jen jednou a pak už nebyly rozešity, čtvrtý list byl sešit s prvními třemi listy jen jednou a pak už dokument nebyl rozešit. Podpisy byly připojeny až po tisku a až poté, co byly listiny spojeny sešívačkou. Smlouva ve znění Dodatku č. 2 tak nedává žalobci právo zvyšovat smluvní úplatu o inflaci.19. Žaloba je proto nedůvodná a byla zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy bylo na místě přiznat žalované, která byla ve sporu úspěšná náhradu nákladů řízení dle vyhl.č. 177/1996 Sb., (Advokátní tarif), kdy se jedná o úkony právní služby za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, jednání 5.6..2023, návrh žalovaného na určení osoby mediátora z 15.6.2023, jednání dne 20.9.2023, doplnění skutkových tvrzení z 3.11.2023, jednání dne 22.11.2023, dne 10.4.2024, dne 28.8.2024, písemný závěrečný návrh z 4.10.2024, vyhlášení rozsudku dne 10.10.2024 (půlúkon), celkem 10 plných úkonů + 1 půlúkon, při hodnotě 1 úkonu ve výši 9 220 Kč x 10 úkonů + půlúkon (4 610 Kč) s výsledkem 96 810 Kč + režijní paušál po 300 Kč (3 000 Kč); celkem 99 810 Kč. K tomu DPH 20 958 Kč. Celkem odměna právního zástupce žalovaného ve výši 120 768 Kč.