Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku [částka], a to z titulu úhrady nákladů spojených s poskytnutím záchytné služby dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která mu byla dne [datum] poskytnuta v Protialkoholní záchytné stanici [adresa], provozované žalobkyní. Za ošetření a pobyt žalovaného vystavila žalobkyně téhož dne daňový doklad č. [hodnota] na částku [částka] se splatností dne [datum]; žalovaný dluh k uvedenému datu neuhradil, ačkoliv jej téhož dne písemně uznal co do důvodu i výše. Přestože byl následně vyzván k plnění předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, k úhradě dosud nedošlo. Dlužná částka ve výši [částka] sestává z položek: poskytovaná zdravotní péče [částka], biochemické vyšetření [částka], dva alkotesty [částka], zdravotnický materiál [částka], náklady na ubytování [částka], pití [částka] a mycí a dezinfekční prostředky [částka]. Podle tvrzení žalobkyně jde o nezbytné a účelně vynaložené náklady od okamžiku příjmu do propuštění žalovaného ze záchytné stanice, jejichž náhrady se po žalovaném oprávněně domáhá.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím soudem ustanovené opatrovnice tak, že nárok neuznává, neboť žalobkyně dostatečně neprokázala, že byla žalovanému poskytnuta konkrétní zdravotní péče a byly vynaloženy zdravotnické materiály či úklidové prostředky či nápoje. Rovněž nebylo prokázáno splnění zákonných podmínek pro odvoz žalovaného do záchytné služby. Pakliže žalobkyně své nároky opírá o písemné uznání dluhu žalovaným, pak nelze než namítat, že žalovaný byl dle tvrzení žalobkyně pod vlivem alkoholu, proto nemohl být dostatečně srozuměn s obsahem listiny.
3. Jelikož předmětem tohoto řízení je částka nižší než [částka] a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] záchytnou službu dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v Protialkoholní záchytné stanici [adresa], provozované žalobkyní. K úhradě nákladů za ošetření a pobyt žalovaného vystavila žalobkyně dne [datum] daňový doklad č. [hodnota] na částku [částka] se splatností dne [datum] (daňový doklad č. [hodnota]). Žalovaný uvedený dluh vůči žalobkyni téhož dne písemně uznal co do důvodu i výše (uznání dluhu ze dne [datum]). Žalovaný však pohledávku v termínu splatnosti neuhradil, ač byl následně žalobkyní vyzván k plnění předžalobní upomínkou zaslanou právním zástupcem (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka], která představuje náhradu nákladů za poskytnutou záchytnou službu dle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle něhož osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, je povinna uhradit poskytovateli náklady s tímto výkonem spojené. Ze spisu vyplývá, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i výše ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, čímž vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalovaného ve výši [částka] v době uznání skutečně trval. Žalovaný však svou povinnost nesplnil řádně ani včas, přestože byl k úhradě vyzván, a dostal se tak do prodlení.
8. Nesplněním své peněžité povinnosti vznikl žalobkyni rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vystaveného daňového dokladu až do zaplacení. Jelikož byly splněny veškeré zákonné předpoklady odpovědnosti žalovaného za úhradu dlužné částky i příslušenství, soud žalobě zcela vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
10. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.