Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 304 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 304 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, dále částku 1 080 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 7 274 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené shora s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. 21912870 mezi žalobcem a žalovaným uzavřené dne 19. 9. 2021 distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva"), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobce, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámen. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl.
2 Sazebníku. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 12 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč. poplatek za službu „[Anonymizováno] “ 110 Kč, poplatek za službu „[Anonymizováno] “ 165 Kč a poplatek za „[Anonymizováno] “ 29 Kč. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení žalovaného, tj. období od 20. 10. 2021 do 18. 1. 2022, ve výši 1 080 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.
3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 9. 2021 s postupným čerpáním, z údajů o poskytovateli úvěru, z obecných principů a filozofie společnosti a z autorizace ověření totožnosti [jméno FO] s datem 19. 9. 2021 a jeho čísla účtu soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného [Anonymizováno] s tím, že žalovaný podepisuje SMS kódem 5086 dne 19. 9. 2021. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 1410,33 %. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatky za zvolené služby, a to službu „[Anonymizováno] “ ve výši 110 Kč měsíčně, službu „[Anonymizováno] “ ve výši 165 Kč měsíčně a [Anonymizováno] ve výši 29 Kč měsíčně. Celková výše poplatku ze sjednání úvěru činí 3 000 Kč, datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na den 19. 10. 2021. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s příslušenstvím do dne splatnosti. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne 19. 9. 2021 žalobkyně zaslala na bankovní účet [Anonymizováno] částku 12 000 Kč.
5. Ze Sazebníku žalobkyně platného od 1. 9. 2020, soud zjistil z čl. 1 sazebníku, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 22 % z půjčené částky na 30 dnů. Dle čl. 2 poplatek za službu „[Anonymizováno] “ činí 110 Kč, poplatek za službu „[Anonymizováno] “ činí 165 Kč a poplatek za [Anonymizováno] činí 29 Kč měsíčně.
6. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020, z čl. 6.4. soud zjistil, že v případě prodlení dlužníka s úhradou dlužné částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně má dále v případě prodlení dlužníka nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně je vlastníkem licence k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů udělené Českou národní bankou od 16. 5. 2018.
7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, identifikovaných příjmech z bankovního výpisu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně z bankovního účtu žalovaného dle příjmových transakcí v období od 11. 12. 2020 do 13. 7. 2021 zjistila pravidelný měsíční příjem ve výši 16 523 Kč, žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 16 500 Kč. Pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným 0 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 7 235 Kč. Disponibilní měsíční příjem žalovaného činí 9 200 Kč. Na hospodaření domácnosti žalovaného se podílí sám žalovaný.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 5. 2023 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky do splatnosti vrátit spolu s příslušenstvím, které představuje poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za službu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a za [Anonymizováno]. Žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, pročež mu vznikl dluh v žalované výši, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.
10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 ZSÚ pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po provedeném dokazování s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě měla žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému požadovaný úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i se sjednanými poplatky, celkem ve výši 15 304 Kč žalobkyni vrátit v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když úvěr v uvedené lhůtě nesplatil a žalobkyni tak vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, který žalobkyně požaduje za období od 20. 10. 2021 do 18. 1. 2022 ve výši 1 080 Kč. Současně soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se v řízení nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a z důkazů předložených žalobkyní, když žalobkyně řádně vyčíslila žalovanou pohledávku včetně požadovaných poplatků a smluvní pokuty a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 274 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 384 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 1 166 Kč.