15 C 15/2026

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Okresního soudu v Uherském [adresa] pod sp.zn. 9 C [Anonymizováno] /2025 bylo vedeno soudní řízení zahájené žalobou podanou k nalézacímu soudu dne [datum]. Žalobce byl v pozici žalovaného. Předmětem řízení byla úhrada částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu nároku na vrácení zaplacené částky za dílo při odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené mezi ní a původním žalovaným. Uvedené řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 10 let. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Tím, že až po 9-ti letech a 7 měsících bylo řízení pravomocně skončeno, došlo k porušení jak práva na spravedlivý proces vyjádřeného v Listině, tak i zásady rychlosti soudního řízení obsažené v o.s.ř., když nalézací i odvolací soud nepostupovali tak, aby došlo k projednání věci v přiměřené lhůtě a bez průtahů. V průběhu řízení došlo k nedůvodným průtahům ze strany orgánů státní správy - soudů, které lze spatřovat v obdobích nečinnosti a prodlevách mezi jednotlivými úkony. Po dobu téměř 10-ti let musel žít žadatel v nejistotě ohledně výsledku řízení, když neúspěch mohl mít negativní následky pro jeho budoucí profesní i rodinný život. V průběhu řízení pociťoval žadatel marnost a beznaděj co do vidiny konce řízení, po celou dobu řízení projevoval snahu se s žalobkyní mimosoudně dohodnout a spor tak skončit. Bohužel ze strany žalobkyně se tyto snahy žalovaného o smírné řešení věci staly naprosto nepochopenými. Složitost případu je jednou z možných objektivních příčin prodloužení řízení. případem. Z předmětu řízení je zřejmé, že toto řízení nevykazuje žádné složitosti, neboť k jeho předmětu existuje konstantní judikatura Nejvyššího soudu, týkající se odstoupení od smlouvy o dílo a vypořádání nároků z tohoto odstoupení vzniknuvších. Nadto podstatná část provedeného dokazování byla uskutečněna do roku 2017, kdy byl vydán první rozsudek nalézacího soudu s tím, že v následujících letech byl již pouze zpracován znalecký posudek (v roce 2018) a revizní znalecký posudek (v roce 2023), následováno konfrontací znalců. Žalobce má za to, že zde nebyl důvod ke snížení základní částky o 20%, jak učinila žalovaná v předběžném projednání nároku. K tomuto snížení nemělo být přikročeno ani z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy, neboť toto je dnes naprostým standardem a právem účastníků řízení, a proto by jim podání opravných prostředků nemělo být přičítáno k tíži. Žalovaná konstatovala, že žalobce se na délce řízení svým procesním chováním nepodílel. Ohledně postupu orgánů státu je nutno upozornit na období prodlev v řízení, a to konkrétně mezi podáním žaloby a doručením žaloby žadateli (4 měsíce), dále mezi podáním žaloby a vydáním prvního rozhodnutí ve věci (1 rok a 6 měsíců), dále období mezi 1. rozhodnutím nalézacího soudu na č.l. 217 a rozhodnutím odvolacího soudu (9 měsíců), také období od předložení 1. znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] do dalšího rozhodnutí nalézacího soudu na č.l. 450 (15 měsíců), dalšího rozhodnutí odvolacího soudu na č.l. 528 (8 měsíců), období od předložení revizního znaleckého posudku zpracovaného ČZU v Praze do rozhodnutí nalézacího soudu na č.l. 885 (15 měsíců) atd. Nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, průtahy v soudním řízení, ze dne [datum], požadoval žalobce po žalované finanční zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši [částka]. žalobce požadoval za každý rok trvání řízení částku [částka]. V souhrnu tedy pro 9 let a 7 měsíců trvání řízení činí základní částka za průtahy v řízení [částka]. Tuto částku žalobce navýšil o 10% vzhledem k tomu, že věc nebyla skutkově ani právně (interpretačně) složitá (s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu), toto řízení bylo možno ukončit mnohem dříve. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc měla pro stěžovatele značný význam, neboť došlo k zásahu do integrity jeho vlastnictví jako celku, dále do osobních, rodinných a pracovních záležitostí, byla základní částka navýšena o dalších 10%. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ke dni podání této žaloby uspokojila nárok žalobce ve výši [částka], domáhá se žalobce touto žalobou zaplacení rozdílu ve výši [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum] na náhradu újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském [adresa] pod sp.zn. 9 C [Anonymizováno] /2025. Namítané řízení trvalo 9 let a 3 měsíce. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Byť bylo řízení zahájeno podáním žaloby dne [datum], žaloba byla žalobci doručena dne [datum], tento den lze tedy mít za okamžik, když se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2952/2014). V posuzovaném řízení sice nedocházelo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu, na délce řízení se však podepsala skutečnost, že rozsudek soudu I. stupně byl třikrát zrušen odvolacím soudem. Tato skutečnost nebyla žalobci přičtena k tíži (jak je v žalobě uvedeno), naopak žalovaná tuto okolnost přičetla k tíži státu a dospěla k závěru, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná vycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 a přiznala žalobci částku ve výši [částka] za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu skutkové složitosti řízení a také z důvodu, že řízení probíhalo na dvou stupních obecné soudní soustavy. V průběhu řízení byly vypracovány dva znalecké posudky, přičemž oba znalci byli vyslechnuti a proběhla i konfrontace znalců. Kromě znaleckého zkoumání bylo provedeno velké množství listinných důkazů a místní šetření a bylo také vyslechnuto několik svědků. Byla vznesena námitka podjatosti znalce a odvolací soud několikrát rozhodoval o odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalci. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že řízení nevykazuje žádnou složitost. Nebylo zjištěno, že by se žadatel na délce řízení podílel svým procesním chováním. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Řízení o zaplacení peněžitého plnění nepatří k těm typům řízení, s nimiž je judikaturou Nejvyššího soudu ČR spojován zvýšený význam, jako je tomu v případě řízení trestních, opatrovnických, řízení týkajících se života a zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Žalobce neuvádí žádné konkrétní okolnosti, pro které by bylo namístě hodnotit význam řízení jinak než jako standardní. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne [datum] žalovaná odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], náleží mu případný úrok z prodlení ode dne [datum].

3. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a osř.

4. Soud má za prokázaný průběh jednání ze spisu Okresního soudu v Uherském [adresa] pod sp.zn. 9 C [Anonymizováno] /2025 tak, že žalobce vystupoval v procesním postavení žalovaného, bylo zahájeno podáním žaloby o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím dne [datum]. Žaloba byla žalovanému společně s výzvou k vyjádření doručena dne [datum]. První jednání bylo nařízeno na den [datum], jednání proběhlo a bylo odročeno z důvodu pokusu o smír. Další jednání se konalo dne [datum] a dne [datum] proběhlo místní šetření. Další jednání se konalo dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno a to tedy rozsudkem Okresního soudu v Uherském [adresa] č.j. 9 C [Anonymizováno] /2015-217 ze dne [datum], jímž soud uložil původnímu žalovanému zaplatit původní žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), když dále mu uložil zaplatit původní žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupkyně původní žalobkyně (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením č.j. 60 Co [Anonymizováno] /2017-243 ze dne [datum] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Jednání proběhlo dne [datum] a usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl námitku podjatosti znalce. Dne [datum] odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně ze dne [datum] o odměně znalce. Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut znalec a dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta pod č.j. 9 C [Anonymizováno] /2015-450 a původní žalobkyně byla zavázána zaplatit původnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupkyně původního žalovaného, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Výrokem III. rozsudku bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském [adresa] na náhradě náklad řízení částku ve výši [částka], taktéž do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. K odvolání původní žalobkyně odvolací soud rozsudek soudu I. stupně svým usnesením č.j. 60 Co [Anonymizováno] /2020- 528 ze dne [datum] zrušil. Na základě žádosti soudu znalec dne [datum] zaslal soudu vyjádření k výhradám odvolacího soudu k vypracovanému posudku. Dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném, rozhodnutí soudu I. stupně bylo změněno odvolacím soudem dne [datum]. Jednání se uskutečnilo dne [datum] a na jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek č.j. 9 C [Anonymizováno] /2015-614, kterým bylo žalobě částečně vyhověno a to tak, že původnímu žalovanému uloženo, aby původní žalobkyni zaplatil částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] d [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrok I. nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Výrokem II. rozhodnutí pak byla žaloba v části, jíž se tehdejší žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně zamítnuta, výrokem III. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit původnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupkyně tehdejšího žalovaného, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském [adresa] na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když výrokem V. rozhodnutí bylo tehdejšímu žalovanému uloženo zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [částka], rovněž do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne [datum] vyhlásil rozhodnutí čj. 60 Co [Anonymizováno] /2022-707, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalce k vypracování revizního znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl znalec vyzván k doplnění posudku, které bylo soudu doručeno dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] proběhla konfrontace znalců. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o znalečném, které bylo potvrzeno odvolacím soudem dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek č.j. 9 C [Anonymizováno] /2015-885 ze dne [datum] bylo výrokem I. původnímu žalovanému uloženo zaplatit tehdejší žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. rozhodnutí byla žaloba v části, jíž se původní žalobkyně domáhala po tehdejším žalovaném zaplatit částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit na nákladech řízení tehdejšímu žalovanému částku ve výši [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. bylo původní žalobkyni uloženo zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [částka] a žalovanému částku [částka], vždy do tří měsíců od právní moci rozsudku. Oba účastníci podali odvolání a spis byl dne [datum] předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud rozhodl rozsudkem č.j. 60 Co [Anonymizováno] /2025-947 ze dne [datum], v němž svým výrokem I. odvolání původního žalovaného do výroku IV. odmítl, výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrokem III. rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto ozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Svým výrokem IV. rozhodnutí pak rozsudek soudu I. stupně ve výrocích IV. A V. změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Uherském [adresa] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem V. pak nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci ve všech výrocích dne [datum].

5. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [adresa] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň.

6. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu namítaného řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském [adresa] pod sp.zn. 9 C [Anonymizováno] /2025.

8. Celková délka řízení je pro žalobce nikoli samotným podáním žaloby dne [datum], když žaloba byla žalobci doručena až dne [datum], a teprve tento den lze tedy mít za okamžik, když se jakožto žalovaný o řízení vedeném proti jeho osobě dozvěděl a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2952/2014). Řízení trvalo do skončení namítaného řízení dne [datum]. Celkem řízení pro žalobce trvalo cca 9 let a 3 měsíce.

9. Řízení proběhlo na dvou stupních soudní soustavy. Řízení vykazovalo opakovaně období nečinnosti, které lze označit za průtah přičitatelný státu, důsledkem čehož se řízení podstatně prodloužilo. Soud I. stupně v průběhu svého rozhodování vydal 3 rozsudky ve věci samé odvolací soud rozhodoval ve věci také třikrát. V mezidobí bylo rozhodováno o procesních záležitostech. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení přesahující 9 let a 7 měsíců je svojí délkou nepřiměřená. Soud shledal i období nečinnosti a nekoncetrovanosti řízení, zejména v delších lhůtách mezi úkony soudu a při nařizování jednání. Byť se jednalo o v době zahájení řízení o vyšší částku, která byla předmětem řízení, nelze dospět i vzhledem k tomu, že by význam řízení pro žalobce byl pouze z důvodu předmětu řízení zvýšený. Žalobce jej tvrdil obecně tak, že došlo k zásahu do integrity jeho vlastnictví jako celku, dále do osobních, rodinných a pracovních záležitostí, a požadoval, aby byla základní částka navýšena o dalších 10%. Soud neshledal takto definovaný zvýšený význam řízení pro žalobce, když ten použil obecné formulace z možnosti odškodnění z titulu nezákonného rozhodnutí dle ust. § 7 a 8 zákona 82/1998 Sb. jednalo se spor, jeho předmětem bylo peněžité plnění ze smlouvy o dílo. Je logické, že se tak muselo jednat obecně o zásah do vlastnictví žalobce. Další konkrétní zásahy žalobce netvrdil. Soud hodnotil význam řízení jako standardní. Celkovou délku řízení lze s ohledem na nekoncentrovanost postupu soudu hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

10. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl soud nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši, když soud i poté co počítá pouze délku řízení týkající se žalobce musí nutně dojít k závěru, že obecně musí řízení nějakou dobu trvat a vstup žalobce do řízení cca po 4 měsících od jeho faktického zahájení, je možné vztáhnout do toho „ chráněného“ období. Soud zvolil základní částku ve výši [částka], když se jedná o řízení, jehož délka již atakuje 10 let trvání, zároveň proběhlo pouze na 2 stupních soustavy a jedná se tak řízení, které je již nadstandardně nepřiměřeně dlouhé. Tato základní částka pak byla snížena o 20% s ohledem na složitost projednávané věci. V řízená byly vypracovávány znalecké posudky, byly vyslýcháni znalci, byla řešena složitější procesní situace. Byl nejednotný názor na právní posouzení nároku. Naopak základní částka byla zvýšena o 20% s ohledem na opakované průtahy u soudu I. stupně a jeho nekoncentrovaný postup spočívající v tzv. soudním ping pongu, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021, ze dne [datum]. Řízení proběhlo při rozhodování soudů na dvou stupních soudní soustavy, avšak v drtivé většině se jednalo právě o soudní ping pong. Za dané situace tak soud k moderaci z důvodu počtu soudních soustav nepřistoupil. Žalobce nijak v délce řízení nepřispěl. Žalovaná vyplatila žalobci částku ve výši [částka]. Soud tak uložil žalované doplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka].

11. K požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení ode dne [datum] soud odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud výslovně judikoval, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. teprve marným uplynutím této lhůty, nikoliv uplynutím jiné lhůty, ocitá se stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], náleží mu případný úrok z prodlení ode dne [datum]. Ke dni rozhodnutí soudu tak žalovaná není v prodlení a soud tak žalobcův nárok na zákonný úrok z prodlení zamítl.

12. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 3 osř ve výši [částka] jako náhradu za zaplacený soudní poplatek, když žalobce byl i po plnění ze strany žalované v 6 ti měsíční lhůtě, se žalobou v dalším rozsahu úspěšný a dále náklady na právní zastoupení z částky [částka] ve výši á [částka] za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby) a 2x450 Kč režijní paušál dle AT a DPH.