Výrok
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] se domáhá náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] podal žalobce žalobu ke krajskému soudu v [adresa]. Touto žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 851.993,86 Kčs (slovy osm set padesát jedna tisíc devět set devadesát tři celých osmdesát šest setin korun Československých) s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur a zaplacení poplatků z prodlení po právní předchůdkyni žalobkyně společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO]. Dne [datum] byla rozhodnutím valné hromady společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , zrušena bez likvidace a přeměněna na obchodní společnost [právnická osoba], IČO: [IČO]. Dne [datum] byl usnesením Krajského soudu v [adresa] prohlášen konkurz na majetek žalované, čímž došlo ze zákona k přerušení řízení. Na základě změny rozvrhu práce Krajského soudu v [adresa] převzala v roce 2001 projednání a rozhodnutí shora uvedené věci liberecká pobočka Krajského soudu v [adresa]. Žalovaná byla dne [datum] vymazána z Obchodního rejstříku. Usnesením ze dne [datum] č.j. 25 K [Anonymizováno] /2004-730 byl výrokem I. zrušen na žalobce konkurz, tento výrok nabyl právní moci dne [datum]. Soudní řízení v této věci trvalo přes 32 let. Celková délka řízení dosud činila 32 let a 2 měsíce. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že částka zadostiučinění za nemajetkovou újmu na jeden rok má činit [částka]. Podle Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb., zpracovaného Kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva činí odškodnění za průtahy v řízení [částka]. S ohledem na to, že věc byla banální, by částka měla být navýšena o 20 %. Stěžovateli nejde nic vytknout ve vztahu k postupu v řízení, za co náleží další zvýšení částky o 20 %. Věc byla také projednávána pouze na jednom stupni, což představuje další navýšení o 20 %. Vzhledem k výši žalované částky měla věc pro žalovanou zásadní význam, a proto by částka měla být navýšena o 50 %. Celkové zvýšení částky by tedy mělo být o 110 %, co činí [částka]. Dle Manuálu pro aplikaci zákona 82/1998 Sb. je odškodnění za 32 let a 2 měsíce dlouhé řízení po výše uvedeném navýšení 1.008.000, - Kč. V daném případě je třeba zohlednit že žalobce byl v konkurzu část řízení. Proto má žalobce za to, že oprávněná částka by měla být cca [částka]. Žalobce vyzval žalovaného dne [datum] k úhradě přiměřeného zadostiučinění v celkové výši [částka] (slovy jeden milion tři sta padesát jedna tisíc sto čtyřicet korun Českých) na účet č. [č. účtu] vedený u UniCredit Bank CZ a.s., ze strany žalovaného přišla odpověď ve formě stanoviska a byla nabídnuta úhrada částky ve výši [částka]. Proto žalobce má za to, že by mu měla být poskytnuta náhrada minimálně ve výši dalších [částka].
2. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm [Anonymizováno] /1992. Celková délka řízení činila 32 let a 3 měsíce. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy. Po podání žaloby byl soud zcela nečinný, a to až do přerušení řízení v důsledku prohlášení konkurzu na žalovaného v roce 1997. Dne [datum] byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného, akciovou společnost a řízení tak bylo ze zákona přerušeno, konkurz byl veden u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. K [Anonymizováno] /94 a konkurz byl pravomocně skončen až dne [datum]. Mezitím byl dne [datum] prohlášen konkurz na majetek žadatele, který byl pravomocně skončen až [datum] a byl veden u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. 25 K 80/2004. Po podstatnou dobu tak bylo řízení ze zákona přerušeno v důsledku obou uvedených konkurzů. Význam řízení pro žalobce lze typově hodnotit jako standardní. Tento standardní význam se však týká pouze období do prohlášení konkurzu na majetek žalovaného, tj. do [datum]. Po prohlášení konkurzu na žalovaného bylo řízení přerušeno a od počátku konkurzu muselo být zřejmé, že žalobce se domůže z případného rozvrhu pouze zanedbatelné částky, neboť konkurz skončil jeho zrušením z důvodu, že majetek konkurzní podstaty nepostačuje ani na úhradu nákladů konkursního řízení. Po prohlášení konkurzu na žalovaného v roce 1997 tak byl význam řízení pro žalobce zanedbatelný (význam konkurzního řízení pro věřitele je dán výší částky, kterou věřitel obdržel z rozvrhového usnesení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne [datum]), v daném případě však žalobce neobdržel ničeho, když k rozvrhu pro věřitele nezbyla žádná částka). Navíc po skončení konkurzu na majetek žalovaného, který byl akciovou společností byl tento vymazán z obchodního rejstříku ke dni [datum], a to bez právního nástupce. Po datu [datum] tak byl význam řízení pro žalobce zcela nulitní, po skončení konkurzu na žadatele v roce 2024 pak bylo řízení formálně zastaveno. Celkovou délku řízení lze objektivně hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis. zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěla žalovaná na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši [částka]. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění vycházela žalovaná z relevantní doby trvající 4 roky a 8 měsíců, tj. z doby od podání žaloby do prohlášení konkurzu na žalovaného dne [datum]. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že po uvedeném dni [datum] již byl význam řízení pro žalobce zcela zanedbatelný, respektive nulový, jak rozebráno výše. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění pak dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla zvýšena o 25% s ohledem na postup soudu I. stupně.
3. Soud má za prokázaný průběh jednání u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm [Anonymizováno] /1992 tak, že dne [datum] byla podána žaloba o zaplacení částky [částka] ke Krajskému soudu v [adresa], jednalo se dluh mezi podnikateli. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobce na opravu označení žalovaného. Dne [datum] bylo soudu doručeno sdělení o převzetí pr. zastoupení žalobce. Dne [datum] byl soudu doručen dotaz nového pr. zástupce žalobce na stav řízení a pod jakou spisovou značkou je řízení vedeno. Dne [datum] byla soudu doručena urgence nového pr. zástupce žalobce. Dne [datum] soud vyrozuměl žalobce, že na žalovaného byl prohlášen konkurz a že řízení je ze zákona přerušeno. Dne [datum] byl prohlášen konkurz na majetek žalobce. Dne [datum] byl zrušen konkurz na majetek žalovaného. Dne [datum] byl žalovaný vymazán z obchodního rejstříku. Dne [datum] byl zrušen konkurz na majetek žalobce. Dne [datum] soud usnesením zastavil řízení podle ust. § 107 odst. 5 věty prvé OSŘ (usnesení nabylo pr. moci dne [datum]).
4. Soud má za prokázaný průběh jednání u Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 18 K [Anonymizováno] /1994 tak, že dne [datum] byl podán návrh na prohlášení konkurzu na společnost [právnická osoba]. Dne [datum] byl návrh na prohlášení konkurzu usnesením čj. 18 K 43/94-42 zamítnut. Bylo podáno odvolání dne [datum]. Dne [datum] doplnil žalobce údaje o své osobě jako věřitele a to ABA. Usnesením ze dne [datum] čj. 18 K [Anonymizováno] /94 – 129 byl prohlášený konkurz. V průběhu roku 1998 byl zjišťován majetek úpadce jeho možnosti zpeněžení. V průběhu roku 1999,2000,2001 byl uskutečňován prodej majetku. Podáním ze dne [datum] SKP sděluje, že je stále k dispozici majetek úpadce vhodný ke zpeněžení. Dne [datum] předkládá částečný rozvrh majetku. Dne [datum] je vydáno usnesení čj. K 43/94-363 s tím, že pod č. [hodnota] je žalobce jako věřitel částečně uspokojen částkou ve výši [částka]. V průběhu let 2002 až 2005 je rozhodováno o změnách v osobách věřitelů a dalších procesních záležitostech. Dne [datum] SKP informuje o zpeněžování majetku do SRN. Dne [datum] podává SPK zprávu soudu. Soud opět žádá zprávu o průběhu konkurzu. SPK sděluje dne [datum] čeká na zprávu za prodej vzácných kamenů. Dne [datum] soud žádá o konečnou zprávu. Následně i v dalších termínech. A ukládá SKP pořádkovou pokutu. SKP uvádí dne [datum], že se podařilo zpeněžit kameny. Dne [datum] proběhla schůze věřitelů. A dne [datum] je uloženo SKP dodat vyúčtování a podklady. Dne [datum] žádá soud o vstup státní zastupitelství, neboť má podezření na trestnou činnost SKP. Dne [datum] proběhla schůze věřitelů. A bylo uloženo SKP zajistit znalecké posudky ke drahým kamenům. Usnesením ze dne [datum] soud zprostil SKP funkce. Byla jmenována nová SKP. Ta sděluje dne [datum], že drahé kameny se nepodařilo prodat. Dne [datum] je dodána zpráva SKP o průběhu konkurzu. Dne [datum] nová SKP podává trestní oznámení na původního správce SKP. Dne [datum] je vyhlášeno usnesení o zrušení konkurzu čj. K [Anonymizováno] /94- 663, když majetek získaný do konkurzní podstaty nepostačuje na náhradu nákladů konkurzního řízení. PRÁVNÍ MOCI NABYLO ROZHODNUTÍ DNE [datum].
5. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 25 K [Anonymizováno] /2004 má soud za prokázané, že na žalobce byl prohlášený konkurz dne [datum], který byl pravomocně skončen dne [datum].
6. Soud analogicky použil právní úpravu zákona 82/1998 Sb., když zákon 58/1969 Sb., tuto úpravu neobsahoval a bylo by proti smyslu práva upřít možnost odškodnění za řízení, které skončilo za účinnosti zákona 82/198 Sb. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1614/2009).
7. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona).
8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedených u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm 2398/1992, Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 18 K [Anonymizováno] /1994, Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 25 K [Anonymizováno] /2024 shodně s popisem průběhu těchto řízení.
9. Obecně je nutné nejprve nastavit okruhy, kterými se po právní stránce soud zabýval a to, zdali v namítaných řízení došlo nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb., spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud posuzoval období trvání řízení vedeného Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm [Anonymizováno] /1992 kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 zák. č. 82/98 Sb.
10. Při hodnocení odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a případné formy zadostiučinění soud vzal v potaz taktéž význam konkursního řízení pro žalobce. Tento v daném případě nelze nikterak přeceňovat, soud jej hodnotí jakožto velmi malý, a to s ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30Cdo 2888/2010. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že u konkurzního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se žalobci v rámci rozvrhového řízení také fakticky dostalo. V tomto směru soudu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo [Anonymizováno] /2010 ze dne [datum], ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky.
11. Řízení vedené u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm [Anonymizováno] /1992 trvalo celkem [hodnota] let a 3 měsíce. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy. V tomto namítaném řízení na jeho počátku byl soud ve věci samé zcela nečinný. Vyzval pouze několikrát účastníky v rámci řešení procesních záležitostí, nijak nesměřujících k vyřízení věci samé. Následně došlo k přerušení řízení v důsledku prohlášení konkurzu na žalovaného v roce 1997. Dne [datum] byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného, akciovou společnost a řízení tak bylo ze zákona přerušeno, konkurz byl veden u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. K [Anonymizováno] /94 a konkurz byl pravomocně skončen až dne [datum]. Mezitím byl dne [datum] prohlášen konkurz na majetek žadatele, který byl pravomocně skončen až [datum] a byl veden u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. 25 K [Anonymizováno] /2004. celkovou délku namítaného řízení je nutné rozdělit do několika období a to období vedení řízení u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci pod sp. zn. 22 Cm [Anonymizováno] /1992, od zahájení do přerušení z důvodu vedení konkurzního řízení na původního žalovaného od dne [datum], kdy byla podána žaloba o zaplacení částky [částka] ke Krajskému soudu v [adresa] do dne [datum], kdy soud vyrozuměl žalobce, že na žalovaného byl prohlášen konkurz, a že řízení je ze zákona přerušeno. Toto období trvalo 4 roky a 8 měsíců. Další fází bylo období přerušení řízení od [datum] do skončení konkurzního řízení na původního, který byl akciovou společností a to až za konec konkurzního řízení do okamžiku, kdy byl tento vymazán z obchodního rejstříku ke dni [datum], a to bez právního nástupce. Poslední fází je období od [datum] do skončení řízení Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 25 K [Anonymizováno] /2024 v němž byl na žalobce prohlášený konkurz dne [datum], který byl pravomocně skončen dne [datum].
12. Předmětem řízení dle ust. § 31a odst. 3 osř je odškodnění NEJISTOTY, v níž je účastník řízení, ohledně data vydání rozhodnutí, udržován. Spolu s touto nejistotou a její existencí se soud zabývá intenzitou, jakou je touto nejistotou do nemajetkové sféry jedince zasaženo nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobci vznikla nejistota v plném rozsahu ve smyslu zákona 82/98 Sb., pouze v části řízení od jeho zahájení do přerušení. Tento standardní význam se však týká pouze období do prohlášení konkurzu na majetek žalovaného, tj. do [datum]. Po prohlášení konkurzu na žalovaného bylo řízení přerušeno a od počátku konkurzu muselo být zřejmé, že žalobce se domůže z případného rozvrhu pouze zanedbatelné částky, neboť konkurz skončil jeho zrušením z důvodu, že majetek konkurzní podstaty nepostačuje ani na úhradu nákladů konkursního řízení. Po prohlášení konkurzu na žalovaného v roce 1997 tak byl význam řízení pro žalobce zanedbatelný (význam konkurzního řízení pro věřitele je dán výší částky, kterou věřitel obdržel z rozvrhového usnesení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne [datum]), v daném případě však žalobce obdržel částku [částka], tedy částku bagatelní. Po skončení konkurzu na majetek žalovaného, který byl akciovou společností byl tento vymazán z obchodního rejstříku ke dni [datum], a to bez právního nástupce. Po datu 10.8.2010 tak byl význam řízení pro žalobce naprosto nulový, když nebyla žádná nejistota ohledně výsledku řízení, při neexistenci žalovaného, nemohl být žalobce s žalobou vůbec úspěšný. Po skončení konkurzu na žalobce v roce 2024 pak bylo řízení formálně zastaveno. Celkovou délku řízení lze objektivně hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, spis. zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěl soud na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši [částka]. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění vycházel soud stejně jako žalovaná z relevantní doby trvající 4 roky a 8 měsíců, tj. z doby od podání žaloby do prohlášení konkurzu na žalovaného dne [datum]. jak je uvedeno shora ke dni [datum] již byl význam řízení pro žalobce nulový. Soud dospěl k základní částce ve výši [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží žalobci částka [částka], přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla zvýšena o 25% s ohledem na postup soudu I. stupně v namítaném řízení, kdy po celo dobu 4 let a 8 měsíců soud neučinil žádný konkrétní úkon směřující k vyřízení věci samé. Žalobce ani žalovaná jiná kritéria ust § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb., neoznačili ani soud jejich použití neshledal opodstatněné. Řízení proběhlo na I. stupni soudní soustavy. Význam byl standardní, jednalo se o peněžité plnění mezi podnikateli. Byť se jednalo o částku v době zahájení řízení vyšší, nelze odhlédnout od toho, že účastníci byli podnikatelé a žalovaný obchodoval s drahými kameny a vzácnými kovy a žalobce dodával suroviny k možnému provozu. Nejednalo se tak o částku nijak nepřiměřenou podnikatelské činnosti. Žalobce nijak k celkové délce nepřispěl a řízení bylo jednoduché v uvedeném období po stránce procesní. Soud dospěl ohledně odškodnění ke shodné částce zadostiučinění, jíž se žalobci již dostalo, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši paušální náhrady podle výše uvedené vyhlášky, když žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s .ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, učinila v této věci 2 úkony, kterým bylo písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání á [částka]. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal soud důvod.