Výrok
I. Řízení se v částce rovnající se úroku z prodlení ve výši 3,5% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 15% p.a. od [datum] do [datum] z částky [částka] zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že škodou se rozumí rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 11 C [Anonymizováno] /2025, když soud nemůže rozhodnout, pokud nebylo podáno vyjádření žalované nebo neproběhla 6ti měsíční lhůta k projednání. Následně doplnil, že nesprávný úřední postup je i nepřerušení řízení do skončení předběžného projednání nároku u žalované.
2. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že žalobce uplatnil uvedený nárok, k projednání věci nedošlo. Uvedla, že co se týká samotného namítaného řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod spisovou značkou 11 C [Anonymizováno] /2025, žalobce pouze nekonkrétně uvádí, že bylo porušeno právo § 159 a 159a o. s. ř., nic jiného netvrdí, navrhuje žalobu zamítnout pro neexistenci odpovědnostního titulu.
3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. 11 C [Anonymizováno] /2025, a to tak, že žaloba v předmětném řízení vedeném pod sp. zn. 11 C [Anonymizováno] /2025 byla podána byla doručena [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby. Dne [datum] žalobce zaslal soudu doplnění. Usnesením ze dne [datum] čj. 11 C [Anonymizováno] /2025 byla žaloba pro neprojednatelnost odmítnuta. Žalobce se proti usnesení odvolal. Městský soud v Praze vydal dne [datum] potvrzující usnesení pod čj. 58 Co 279/2025-17. Právní moci nabyla rozhodnutí dne [datum].
4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod spisovou značkou 11 C [Anonymizováno] /2025.
6. Po právní stránce se soud zabýval existencí odpovědnostního titulu ve smyslu § 7,8 a § 13 zákona 82/98 Sbírky.
7. Soud se zabýval skutečností, zda-li v namítaném řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod spisovou značkou 11 C 162/2025 existuje objektivně odpovědnostní titul, na základě kterého by žalobce mohl požadovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy. Co se týká odpovědnostního titulu ve smyslu § 7 a 8 zákona 82/98 Sbírky, tedy odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, soud uvádí, že ve věci Obvodní soud pro [adresa] vydal usnesení, kterým návrh na zahájení řízení odmítl a toto bylo pravomocně potvrzeno ze strany Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, a odmítnutí bylo potvrzeno jak Nejvyšším soudem ČR k podanému dovolání, tak i Ústavním soudem k podané ústavní stížnosti. Tato rozhodnutí nabyla právní moci a nebyla pro nezákonnost zrušena. Soud tak ve věci neshledal odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí.
8. K možnému nesprávnému úřednímu postupu dle ust. § 13 zákona 82/98 Sb. soud uvádí, že ani nesprávný úřední postup ve věci samé neshledal. Řízení bylo zahájeno [datum] a skončilo [datum]. Celková délka řízení v délce 2 měsíců byla přiměřená když řízení proběhlo na 2 stupních soudní soustavy a zároveň soud uvádí, že případný jiný nesprávný úřední postup by se projevil eventuálně v nezákonnosti rozhodnutí, kdy však, jak je shora uvedeno, nezákonná rozhodnutí ve věci ze strany soudu shledána nebyla. Není nesprávným úředním postupem postup orgánů státní správy, pokud jejich činnost přímo směřuje k vydání rozhodnutí. Případná nesprávnost úředního postupu by se projevila v nezákonnosti rozhodnutí. Soud žalobu zamítl, stejně tak tuto zamítl i pro absenci jakéhokoliv odpovědnostního titulu, na základě kterého by žalobci škoda nebo nemajetková újma mohla vzniknout.
9. Pokud žalobce uvádí, že nesprávný úřední postup spočívá v tom, že bylo rozhodováno bez podaného vyjádření žalované, když soud nesečkal na uplynutí 6ti měsíční doby pro mimosoudní projednání nároku dle ust. § 14 odst 3 a 15 odst. 2 zákona 82/98 Sb., soud uvádí, že se nejedná o nesprávný úřední postup, když odmítnutí žaloby soudem nijak nebrání žalované v rámci mimosoudního projednání nároku, o kterém žalobce tvrdil, že jej uplatnil dne [datum], jeho nároku vyhovět. Byl to naopak žalobce, kdo podal žalobu předčasně a ve stavu neprojednatelném a způsobil tak odmítnutí žaloby. Stejně tak neexistuje zákonná povinnost soudu přerušit řízení, když žalobce má právo podat žalobu až po uplynutí 6 ti měsíční doby, popř. po sdělení žalované o tom, že nárok byl projednán dříve.
10. Jiná případná nesprávnost by se obecně projevila v nezákonnosti rozhodnutí a soud nemá pravomoc přezkoumávat správnost samotného postupu v namítaném řízení. Zároveň byla žaloba v namítaném řízení odmítnuta, kde se ani nařízení jednání ani provádění dokazování ze zákona nekoná. Soud tak žalobu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest [částka]. Soud přiznal celkem [částka] za podání vyjádření ve věci.POUČENÍ: