Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % od [datum] do zaplacení, dále částku rovnající se úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále částku rovnající se úroků z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] od 26. 10. do zaplacení se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 27 C [Anonymizováno] /2004. Řízení bylo zahájeno předchůdcem žalobce v roce 2004 a skončilo rozhodnutím Krajského soudu v [adresa] dne [datum] čj. 15 Co [Anonymizováno] /2024-639 po 21 letech trvání. Žalobce požaduje částku [částka] za každý rok trvání řízení, spor nebyl nijak skutkově ani právně složitý.
2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum] na náhradu újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 27 C [Anonymizováno] /2004. Namítané řízení trvalo 19 let a10 měsíců. Řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy. Během řízení vydal soud I. stupně 20 rozhodnutí, odvolací soud rozhodoval devětkrát, Nejvyšší soud zatím jednou. Soud I. stupně se dopouštěl v prvních čtyřech letech řízení opakovaných průtahů a jeho postup byl nekoncentrovaný. Věc byla složitější po procesní stránce. Po většinu doby bylo rozhodováno o procesních věcech a řešeny procesní otázky. V úvodu řízení byla řešena otázka, kdo je v souvislosti s postoupením pohledávky žalobcem, několikrát bylo v průběhu řízení rozhodováno o žádosti o osvobození od soudního poplatku. Po vydání rozsudku bylo řízení přerušeno z důvodu zjištění úpadku žalovaného, po úmrtí žalovaného v roce 2014 probíhalo dědické řízení až do roku 2018. Následně se objevil nemovitý majetek, který nebyl vypořádán v dědickém řízení, k hodnotě nemovitosti byl vypracován znalecký posudek. V roce 2023 bylo řízení přerušeno z důvodu dodatečného projednání dědictví dědickým soudem, pokračováno bylo v dubnu 2024. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako standardní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Navíc žadatel není původním žalobcem, ale postupníkem zažalované pohledávky. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná k výše uplatněnému nároku žalobce dále uvádí, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobce požaduje, není přiměřená. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěla žalovaná na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši [částka]. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena o 30% s ohledem na složitost projednávané věci a dále o 10% s ohledem na rozhodování soudů na třech stupních soudní soustavy. Naopak základní částka byla zvýšena o 10% s ohledem na opakované průtahy u soudu I. stupně a jeho nekoncentrovaný postup.
3. Soud má za prokázaný průběh jednání ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 27 C [Anonymizováno] /2004 a výpisu infosoudu ohledně řízení Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 99 D [Anonymizováno] /2014, a to pro přehlednost od počátku, soud tak konstatuje, že dne [datum] byla podána žaloba o zaplacení částky [částka] k Okresnímu soudu v [adresa] ze strany [právnická osoba]. proti [jméno FO] jako postoupená pohledávka z úvěru od [právnická osoba]. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění žaloby k výzvě soudu. Dne [datum] byl soudu doručen návrh na změnu účastníka na straně žalobce tj. návrh na vstup současného žalobce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] byla k výzvě soudu doručena smlouva o postoupení pohledávky. Dne [datum] soud usnesením připustil vstup [Jméno žalobce] do řízení na straně žalobce namísto původního žalobce. Dne [datum] žalovaný podal odvolání proti usnesení o změně účastníků. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení. Dne [datum] soud I. stupně usnesením rozhodl, že na straně žalobce bude pokračováno s [právnická osoba]. Dne [datum] žalovaný podal odvolání proti usnesení. Dne [datum] soud usnesením odmítl odvolání žalovaného. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení. Dne [datum] soud I. stupně usnesením rozhodl, že na straně žalobce bude pokračováno s ČR – Ministerstvem financí. Dne [datum] žalovaný podal odvolání proti usnesení. Dne [datum] odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum]. Dne [datum] odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo první jednání ve věci, odročeno za účelem zvolení nového zástupce žalovaným. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno za účelem možné mimosoudní dohody. Dne [datum] bylo zahájeno další jednání, řízení přerušeno k návrhu žalobce z důvodu nedostavení se žalovaného bez omluvy. Dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění návrhu na změnu účastníků ze dne [datum]. Dne [datum] soud usnesením odmítl podání žalobce ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce i žalovaný podali odvolání proti usnesení. Dne [datum] soud usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud usnesením zrušil předchozí své usnesení a přiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] soud usnesením odmítl odvolání žalovaného a změnil usnesení soudu I. stupně tak, že návrh žalobce ze dne [datum] se neodmítá. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno na neurčito za účelem doplnění tvrzení žalobce, případně za účelem přerušení řízení v souvislosti s exekučním řízením. Dne [datum] soud vyzval žalobce ke sdělení, zda mu byla v exekučním řízení přiznána pohledávka zástavního věřitele. Dne [datum] žalobce podal návrh na přerušení řízení do skončení insolvenčního řízení vůči žalovanému. Dne [datum] soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno na neurčito za účelem výzvy Ministerstvu financí. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno na neurčito za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soud vyhlásil zamítavý rozsudek. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení s tím, že probíhá insolvenční řízení proti žalovanému. Dne [datum] žalobce navrhl pokračovat v řízení. Dne [datum] žalovaný zemřel a bylo zahájeno dědické řízení. Dne [datum] soud zastavil řízení. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti usnesení o zastavení řízení. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] soud ustanovil znalce k určení obvyklé ceny nemovitostí dříve ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] byl soudu doručen vyhotovený znalecký posudek. Dne [datum] soud přiznal znalci znalečné. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti usnesení o znalečném. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně ve výši znalečného. Dne [datum] soud rozhodl o pokračování v řízení na straně žalovaného s ČR – ÚZSVM. Dne [datum] žalovaná podala odvolání proti usnesení. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud vyzval znalkyni k doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] byl odvolacímu soudu doručen dodatek znaleckého posudku. Dne [datum] odvolací soud přiznal znalečné. Dne [datum] odvolací soud odmítl odvolání žalované do výroku II. usnesení ze dne [datum] a změnil usnesení tak, že v řízení bude pokračování s ČR – UZSVM v rozsahu 2,7% z nároků na úroky z prodlení. Dne [datum] žalovaná podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne [datum] Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu i soudu I. stupně a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne [datum] soud přerušil řízení. Dne [datum] soud rozhodl o pokračování řízení, zrušil rozsudek soudu I. stupně a řízení zastavil. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti usnesení soudu I. stupně. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] bylo soudu doručeno sdělení žalobce k výzvě odvolacího soudu. Dne [datum] odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně v celém rozsahu. Dne [datum] žalobce podal dovolání. Dne [datum] soud rozhodl o povinnosti žalobce uhradit náklady ve výši [částka]. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti usnesení o nákladech. Krajský soud v [adresa] rozhodl dne [datum] čj. 15 Co 199/2025- 669 konečným rozhodnutím ve věci.
4. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [adresa] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň.
5. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu namítaného řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 37 C [Anonymizováno] /2004 a 99 D [Anonymizováno] /2014.
7. Celková délka řízení je pro žalobce od dne [datum], kdy současný žalobce začal usilovat o vstup do řízení (byť bylo toto rozhodnutí o jeho účastenství potvrzeno až dne [datum]) a mohla mu začít vznikat nemajetková újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4336/2010. Řízení trvalo do skončení namítaného řízení dne [datum]. Celkem řízení pro žalobce trvalo cca 20 let.
8. Řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy. Řízení vykazovalo opakovaně období nečinnosti, které lze označit za průtah přičitatelný státu, důsledkem čehož se řízení podstatně prodloužilo. Soud I. stupně v průběhu svého rozhodování vydal dvacet rozhodnutí, odvolací soud rozhodoval ve věci devětkrát, Nejvyšší soud jedenkrát. Soud dospěl k závěru týkající se nepřiměřené délky řízení i vzhledem k tomu, že Okresní soud v [adresa], jako soud I. stupně, se dopouštěl zejména v prvních čtyřech letech řízení opakovaných průtahů a jeho postup byl nekoncentrovaný. Jednotlivé úkony soudu byly prováděné v odstupu několika měsíců. Nelze ani dospět k závěru, že by došlo ke správnému úřednímu postupu při rozhodování o vstupu žalobce do řízení. Návrh byl podán [datum] a pravomocně byl do řízení přibrán [datum]. tj. cca po 3 letech od podání návrhu. Na druhou stranu i tato složitost rozhodování, byť i o vstupu žalobce do řízení svědčí o závěru, že věc byla složitější po procesní stránce. Po většinu doby bylo rozhodováno o procesních věcech a řešeny procesní otázky. V úvodu řízení byla řešena otázka, kdo je v souvislosti s postoupením pohledávky žalobcem, několikrát bylo v průběhu řízení rozhodováno o žádosti o osvobození od soudního poplatku. Po vydání rozsudku bylo řízení přerušeno z důvodu zjištění úpadku žalovaného, po úmrtí žalovaného v roce 2014 probíhalo dědické řízení až do roku 2018. Následně se objevil nemovitý majetek, který nebyl vypořádán v dědickém řízení, k hodnotě nemovitosti byl vypracován znalecký posudek. V roce 2023 bylo řízení přerušeno z důvodu dodatečného projednání dědictví dědickým soudem, pokračováno bylo v dubnu 2024. Byť se jednalo o v době zahájení řízení o vyšší částku, která byla předmětem řízení, nelze dospět i vzhledem k tomu, že se jednalo o částku z postoupené pohledávky, že by význam řízení pro žalobce byl zvýšený. Žalobce jej ani netvrdil. Soud hodnotil význam řízení jako standardní. Celkovou délku řízení lze s ohledem na nekoncentrovanost postupu soudu hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl soud nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], přičemž za první dva roky NEnáleží částka v poloviční výši, jak k tomuto krácení přistoupila žalovaná, když soud počítá pouze délku řízení týkající se žalobce. Žalobce vstoupil již do řízení, které cca již jeden rok trvalo, krácení z důvodu objektivní nutnosti trvání soudního řízení tak není důvodné. Tato základní částka pak byla snížena o 20% s ohledem na složitost projednávané věci. Naopak základní částka byla zvýšena o 20% s ohledem na opakované průtahy u soudu I. stupně a jeho nekoncentrovaný postup včetně tzv. soudního pingpongu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021, ze dne [datum]. Řízení sice proběhlo při rozhodování soudů na třech stupních soudní soustavy, avšak v drtivé většině se jednalo právě o soudní ping pong. Za dané situace tak soud k moderaci z důvodu počtu soudních soustav nepřistoupil.
9. Žalovaná vyplatila žalobci částku ve výši [částka]. Žalobce však uvedenou již vyplacenou částku nevzal zpět. Soud tak i tuto částku zamítl, neboť v uvedeném rozsahu nebyla žaloba důvodná, když v době vyhlášení rozsudku byla uvedená částky již žalobci přiznána. Stejně tak soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ze soudem přiznané částky, avšak až od data následujícího po uplynutí 6ti měsíční doby pro možné mimosoudní projednání nároku.
10. Soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 3 osř a ve výši [částka] jako náhradu za zaplacený soudní poplatek, když žalobce byl i po plnění ze strany žalované v 6 ti měsíční lhůtě, se žalobou v dalším rozsahu úspěšný.