Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

15 C 81/2026

Téma · generováno AIPromlčení zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení

Soud: Obvodní soud pro Prahu 2Datum rozhodnutí: 20. 8. 2026Senát: Obvodní soud pro Prahu 2Č. j.: 15 C 81/2026-37Samosoudce: JUDr. Ondřej RůžičkaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení 560 833 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH02:2026:15.C.81.2026.1
náklady řízenízadostiučinění / satisfakcedokazovánípeněžité plněnínáhrada nákladů

Shrnutí · generováno AI

Žalobce požadoval další zadostiučinění za dlouhé soudní řízení. Soud žalobu zamítl, protože byla podána až po uplynutí promlčecí doby a žalovaná promlčení namítla. Přiměřenost délky původního řízení ani výši zadostiučinění již soud nezkoumal.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. promlčuje v subjektivní šestiměsíční době, která počíná právní mocí rozhodnutí, jímž posuzované řízení skončilo. Podle § 35 odst. 1 téhož zákona se její běh staví jen po dobu předběžného projednání nároku, nejdéle na šest měsíců; další komunikace účastníků ji nemůže prodloužit. Je-li nárok po uplynutí lhůty namítnut jako promlčený, nelze jej přiznat.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • V případě nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení počíná subjektivní šestiměsíční promlčecí doba běžet dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo namítané řízení skončeno.
    Zobrazit v textu
  • Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku u příslušného úřadu do skončení předběžného projednání nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, jedná se o zákonné ustanovení, které nelze ani další domluvou mez účastníky jakkoli prodloužit.
    Zobrazit v textu
  • Za situace, kdy byl nárok v době podání žaloby již promlčen a žalovaná se promlčení dovolala, nemohl být žalobci požadovaný nárok přiznán.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (37) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Současně se domáhal náhrady nákladů řízení. Uvedl, že nemajetková újma mu vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. 33 Cm [Anonymizováno] /2007, v němž vystupoval v postavení žalovaného. Předmětem řízení byla směnečná pohledávka ve výši [částka]. Směnečný platební rozkaz byl vydán dne [datum], avšak právní moci nabyl až dne [datum]. Celková délka řízení tak podle žalobce činila přibližně osmnáct let a pět měsíců. Žalobce namítal, že v průběhu řízení docházelo k dlouhodobým obdobím nečinnosti soudu a že jeho délka byla zjevně nepřiměřená složitosti věci. Tvrdil rovněž, že se na průtazích nijak nepodílel, což mělo být uznáno i Ministerstvem spravedlnosti při předběžném projednání nároku. Dále uvedl, že řízení pro něj mělo mimořádný význam, neboť po celou dobu čelil riziku povinnosti zaplatit nejen žalovanou jistinu, ale i příslušenství a náklady řízení, přičemž celková výše potenciálního závazku mohla dosáhnout částky [částka]. Dlouhodobá nejistota podle jeho tvrzení představovala značnou psychickou zátěž přesahující běžnou újmu spojenou se soudním řízením. Ministerstvo spravedlnosti mu již v roce 2019 poskytlo zadostiučinění ve výši [částka]. Po dalším uplatnění nároku v roce 2024 ministerstvo stanovilo celkovou výši zadostiučinění částkou [částka] a doplatilo žalobci [částka]. Další požadované plnění však odmítlo. Žalobce se proto domáhal doplacení částky [částka].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. Uvedla, že řízení vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. 33 Cm [Anonymizováno] /2007 bylo zahájeno dne [datum] podáním návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu a pravomocně skončeno dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] č. j. 12 Cmo 105/2023-364. Od tohoto dne počala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žaloba byla podána až dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby, a navrhla její zamítnutí.

3. Soud provedl dokazování zejména spisem Krajského soudu v [adresa] vedeným pod sp. zn. 33 Cm [Anonymizováno] /2007 a zjistil následující skutkový stav.

4. Řízení bylo zahájeno dne [datum] žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu, jíž se žalobce v uvedeném řízení domáhal zaplacení částky [částka]. Současný žalobce zde vystupoval v postavení žalovaného. Řízení bylo skončeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] č. j. 12 Cmo 105/2023-364 ve spojení s doplňujícím usnesením č. j. 12 Cmo [Anonymizováno] /2023-370, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Ze spisu dále vyplynulo, že žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění u Ministerstva spravedlnosti podáním doručeným dne [datum]. Ministerstvo spravedlnosti vydalo stanovisko dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum].

6. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl.

7. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku u příslušného úřadu do skončení předběžného projednání nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců.

8. Podle § 605 odst. 2 občanského zákoníku konec lhůty určené podle měsíců nebo let připadá na den, který se svým označením nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost určující počátek lhůty.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 32 odst. 3 a § 35 zákona č. 82/1998 Sb.

10. V případě nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení počíná subjektivní šestiměsíční promlčecí doba běžet dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo namítané řízení skončeno. V projednávané věci proto počala běžet dne [datum].

11. Od [datum] do uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti dne [datum] běžela promlčecí doba po dobu 70 dnů. Dnem [datum] se její běh podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zastavil. K opětovnému běhu promlčecí doby došlo dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno stanovisko Ministerstva spravedlnosti. Ke dni uplatnění nároku u ministerstva tak z šestiměsíční promlčecí doby zbývalo ještě 113 dnů. Tato zbývající část promlčecí doby uplynula dne [datum].

12. Žaloba byla soudu doručena až dne [datum], tedy více než rok po uplynutí promlčecí doby. Námitka promlčení vznesená žalovanou je proto důvodná. Za situace, kdy byl nárok v době podání žaloby již promlčen a žalovaná se promlčení dovolala, nemohl být žalobci požadovaný nárok přiznán. Soud proto žalobu zamítl, aniž se dále zabýval otázkou přiměřenosti délky posuzovaného řízení či výší požadovaného zadostiučinění. Soud se neztotožnil s námitkou, že by vznesená námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy, když žalobce s žalovanou i po uplynutí 6ti měsíční lhůty pro vypořádání nároku komunikoval a chtěl další domluvou předejít soudnímu řízení. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku u příslušného úřadu do skončení předběžného projednání nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, jedná se o zákonné ustanovení, které nelze ani další domluvou mez účastníky jakkoli prodloužit. Uplynutím 6ti měsíců byla z hlediska zákona 82/1998 Sb., žádost žalobce ze strany žalované vypořádána a došlo k obnovení běhu promlčecí lhůty. Soud pouze uzavírá, že to nebyla žalovaná, kdo by další projednávání nároku vyvolal, ale byl to žalobce kdo podal další návrh na doprojednání nároku, žalovaná pouze na toto reagovala odmítnutím dalšího přiznání zadostiučinění.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] představující paušální náhradu nákladů spojených s jedním úkonem řízení..

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací