Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 844 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 484 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 473,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 892,43 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 010,28 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 328 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 37 184 Kč, která představuje součet jistiny (20 000 Kč) a dalších plateb (17 184 Kč), představovaných úrokem stanoveným za celou dobu ve výši 1 014 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 2 770 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vratnou částku ve 14. měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka připadala na den [datum]. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum] ve výši 1 000 Kč. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé částky. V případě této smlouvy tak žalovaná dlužila ke dni zasplatnění na jistině částku 14 474,27 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku 536,01 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 6 768 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 978,29 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 2 571,43 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Nad rámec uvedeného se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Z listiny označené smlouva o úvěru č. [hodnota] uzavřená [datum], včetně přílohy, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 20 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila částku 37 184 Kč, a to ve 14. měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy. Soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti. Ve smluvních podmínkách je ujednáno, že pokud dlužník poruší svojí povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, tj. v určené výši a době splatnosti, stává se celý dluh vzniklý na základě uzavřené smlouvy splatný. Rovněž bylo ujednáno, že pokud se stane celý dluh předčasně splatný v důsledku porušení povinnosti dlužníkem, je dlužník povinen spolu s poskytnutou jistinou uhradit rovněž úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, narostlý úrok, úroky z prodlení a případnou smluvní pokutu.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o úvěru.
6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě zaslané dne [datum] právním zástupcem žalobkyně žalované, včetně podacího lístku ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze [datum] zaslané [anonymizováno] žalované soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.
8. Z výpisu z elektronického obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
9. Z přehledu plateb v hotovosti soud zjistil, že žalovaná na splátkách za úvěr uhradila v hotovosti dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 2 656 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 700 Kč, dne [datum] částku 500 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč, tedy celkem částku 10 856 Kč.
10. Z prohlášení o pravosti podpisu ze [datum] soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla podepsána zástupkyní žalobkyně před advokátkou , anonymizováno11. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [anonymizováno] a žalobkyně prohlásily, že kupní cena za postoupení pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla uhrazena.12. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná dne [datum] žádala u společnosti [anonymizováno] o úvěr ve výši 30 000 Kč.13. Z listin obsahující kopie obrazovek soud zjistil, že žalovaná za měsíce září až prosinec pobírala invalidní důchod 2. stupně ve výši 7 864 Kč měsíčně a současně jí byly zasílány odměny vyplácené ochranným svazem autorským.14. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.15. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení:16. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ZSU) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 téhož zákona (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. do [datum]) pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ní byla postoupena pohledávka společnosti [anonymizováno] vůči žalované, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejimž základě byla žalované poskytnuta částka v celkové výši 20 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná v průběhu splácení žalobkyni splatila celkem částku 10 856 Kč.21. Žalobkyně však již v řízení dostatečně konkrétně netvrdila, že by řádně ověřovala úvěruschopnost žalované a prověřila její majetkové poměry. Nedostatečné žalobní tvrzení soud shledává, zejména v absenci ověření výdajů žalované, jak byly zjištěny a ověřena jejich správnost. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s tvrzením žalované ohledně nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč, které se s ohledem na skutečnou výši nákladů na bydlení v místě a čase obvyklé, jeví jako absolutně nereálné. Žalobkyně i přes poučení soudu dané podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na ústním jednání dne [datum] své tvrzení nedoplnila.22. Bez těchto tvrzení nelze posoudit podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském účtu (dále jen „ZSU“), zda žalobkyně jako poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a databází nebo i z jiných zdrojů.23. Není tak zřejmé, zda žalobkyně poskytla úvěr (§ 2 395 občanského zákoníku) bez důvodných pochybností žalované jako spotřebiteli spotřebitelský úvěr splácet, což má za následek podle § 87 ZSU neplatnost smlouvy o úvěru a povinnost žalované jako spotřebitele vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pro úplnost soud dodává, že ustanovení § 87 je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu a soud posuzuje z úřední povinnosti dodržování unijního práva zajišťující ochranu spotřebitele (např. SD EU ze dne [datum], OPR-Finance (C-679/18). Soud tak žalovanou částku posoudil jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznal rozdíl mezi poskytnutou částkou žalobkyní žalované a souhrnem všech plateb, které žalovaná žalobkyni vrátila.24. Žalovaná se jednání neúčastnila, netvrdila a neprokazovala, jaké jsou její možnosti vrátit jistinu úvěru, kterou soud ponížil o plnění, které již žalovaná žalobkyni vrátila. Soud proto dovodil, že doba tří dnů od právní moci rozsudku jako lhůta k plnění předvídaná zákonodárcem je dobou dostatečnou a žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.25. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a skutečnost, že se žalovaná dostane do prodlení až po právní moci rozsudku (srov. NS 33 Cdo 3675/2021), soud zbývající žalobní žádání zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla převážně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.