Výrok
I. Řízení se zastavuje co do povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši 102 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 290,20 Kč od [datum] do [datum] a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku 102 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 290,20 Kč od [datum] do [datum].
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 197 890,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] z této částky do zaplacení.
III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 197 890,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.
IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou domáhají proti žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou podle jejich tvrzení utrpěli v důsledku nepřiměřeně dlouhého soudního řízení vedeného před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [Anonymizováno]. Tvrdí, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v neodůvodněných průtazích a chybných rozhodnutích soudů, které vedly k prodloužení řízení na téměř [Anonymizováno] let. Z tohoto důvodu žádají každý z nich zadostiučinění ve výši 300.290,20 Kč, celkem tedy 600 580,40 Kč. Argumentují m.j. rozsudky Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, jakož i skutečností, že v důsledku průtahů došlo k narušení jejich práva na spravedlivé soudní řízení a útoku na jejich majetkové a osobní jistoty. Žalobci argumentují, že navrhovaná výše zadostiučinění je v souladu s aktuálními ekonomickými podmínkami a judikaturou a že zásadu sdílené újmy nelze na případ vztáhnout, protože každý z nich utrpěl újmu samostatně a v plné šíři.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ačkoli při mimosoudním projednání uznala, že délka řízení byla nepřiměřená a poskytla každému z žalobců zadostiučinění ve výši 102 400 Kč, trvá na tom, že požadovaná částka 300 290,20 Kč pro každého z nich je neodpovídající. Argumentuje, že poskytnuté zadostiučinění zohlednilo všechny okolnosti případu, včetně složitosti sporu (např. různá skutková tvrzení, opakované změny žaloby, právní posouzení otázky vlastnictví a charakteru staveb), průběh mediace a postavení účastníků. Zadostiučinění bylo sníženo s ohledem na sdílenou újmu manželů a relativně nižší význam řízení pro žalobce, kteří jsou zapojeni i v jiných sporech. Dále žalovaná odmítá, že by měla být částka navýšena vzhledem ke spotřebitelským nebo inflačním argumentům žalobců, neboť vychází ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ([Anonymizováno]). Zároveň konstatuje, že průtahy nebyly způsobeny výběrně nečinností soudů, ale např. uplatňováním opravných prostředků žalobci i žalovanými, či procesními přerušeními. Navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání nákladů řízení.
3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:
4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že z písemných podání účastníků je zřejmé, že mezi účastníky je nesporné, že:- Žalobci uplatnili dne [datum] vůči žalované nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nesprávném úředním postupu v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [Anonymizováno], a to ve výši 300 290,20 Kč pro každého z nich.- K projednání žádosti došlo ze strany žalované [datum] s tím, že písemné stanovisko, ta to doručila [datum] žalobcům s tím, že ve stanovisku konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobcům zadostiučinění každému z nich částku ve výši 102 400 Kč. Tato částka byla uhrazena [datum].
5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu podstatným obsahem spisu Městského soudu v Brně [Anonymizováno] má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne [datum] podali žalobci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu k Městskému soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno], jímž se domáhali vůči čtyřem žalovaným zaplacení částky 39.218 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout užíváním části jejich pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] jinými osobami bez právního důvodu. Dne [datum] pak doplnili přílohy návrhu. Dne [datum] žalobci zaplatili soudní poplatek. Dne [datum] vydal Městský soud elektronický platební rozkaz, avšak po podání odporu žalovanými dne [datum] byl tento rozkaz zrušen. Odpor byl odůvodněn [datum]. Dne [datum] se žalobci písemně vyjádřili k podanému odporu. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci. Na tomto jednání účastníci shodně požádali soud o přerušení řízení za účelem prostoru pro mimosoudní jednání účastníků. Nato soud usnesením ze dne [datum] řízení podle § 110 o.s.ř. přerušil. Dne [datum] žalobci zaslali soudu návrh na rozšíření žaloby o částku 45.964 Kč představující další bezdůvodné obohacení vzniklé ve vztahu k dalšímu období, přičemž soud dne [datum] rozšíření žaloby připustil. Dne [datum] žalobci navrhli pokračování v řízení. Ústní jednání bylo nařízeno na [datum], nicméně z důvodu žádosti žalovaných odročeno na [datum]. Z důvodu kolize právního zástupce žalovaných žalovaní požádali o odročení jednání a nový termín byl stanoven na [datum]. Z důvodu onemocnění předsedkyně senátu bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byl žalobcům doměřen doplatek soudního poplatku. Dne [datum] a [datum] se konala ústní jednání, na kterých bylo provedeno rozsáhlé dokazování. Dne [datum] vydal Městský soud rozsudek, jímž žalobu zamítl a žalobcům uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dne [datum] odvolání. Dne [datum] zaplatili žalobci soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] se k odvolání vyjádřili žalovaní. Krajský soud v Brně dne [datum] rozsudek Městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně uložil znovu posoudit, zda oplocení je samostatnou věci nebo součástí pozemku a své hodnocení a právní závěr řádně odůvodnit. Dále uložil soudu první stupně se znovu zabývat užíváním předmětného pozemku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky probíhá více sporu, uložil odvolací soud soudu prvního stupně zvážit nařízení účastníkům setkání s mediátorem. Následně dne [datum] proběhlo nové jednání a dne [datum] soud nařídil mediaci a řízení přerušil. Po neúspěšné mediaci bylo dne [datum] pokračováno jednáním, [datum] bylo provedeno místní šetření a [datum] proběhlo další jednání. Dne [datum] vydal soud nový rozsudek, kterým částečně vyhověl žalobě. Rozsudek byl žalobcům doručen dne [datum] a ti dne [datum] podali odvolání, které doplnili [datum]. Dne [datum] Krajský soud rozsudek znovu zrušil a vrátil věc k novému projednání. Městský soud pokračoval jednáními dne [Anonymizováno] a [datum], dne [datum] provedl místní šetření a dne [datum] proběhlo další jednání. Dne [datum] vydal nový rozsudek, kterým částečně žalobě vyhověl a řízení vůči některým žalovaným zastavil. Písemné vyhotovení rozsudku bylo žalobcům doručeno [datum]. Dne [datum] podali odvolání první a druhý žalovaný, dne [datum] podali odvolání i žalobci. Dne [datum] se žalobci vyjádřili k odvolání protistrany. Teprve dne [datum] proběhlo odvolací jednání a dne [datum] Krajský soud rozhodl, část rozsudku potvrdil a část změnil, zejména co do náhrady nákladů řízení. Rozsudek byl žalobcům doručen dne [datum]. Proti němu podali žalobci dne [datum] dovolání k Nejvyššímu soudu, který jej však usnesením ze dne [datum] odmítl. Dne [datum] podali žalobci ústavní stížnost, která byla dne [datum] odmítnuta Ústavním soudem, přičemž doručení usnesení o odmítnutí proběhlo dne [datum].
6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.
7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:
8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
13. Na základě tvrzení žalobců a provedeného dokazování má soud za prokázané, že soudní řízení vedené pod sp. zn. [Anonymizováno] u Městského soudu v Brně, jehož byli žalobci účastníky, trvalo celkem [anonymizováno] let, [Anonymizováno] měsíců14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným. Shodně hodnotila délku řízení i žalovaná. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], nebo ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční.16. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 16 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 170 667 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.17. Při posouzení přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., tedy ze složitosti řízení, jednání dotčeného orgánu a účastníků řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.18. Soud vyhodnotil složitost řízení jako nadprůměrnou. V řízení byla projednávána žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž bylo nutno posoudit právní a skutková hlediska týkající se vlastnictví a charakteru oplocení, rozsahu užívání pozemku žalovanými, postavení žalovaných jako eventuálních nerozlučných společníků, jakož i otázky týkající se uložených movitých věcí. Dále bylo nutno rozhodovat o změnách žaloby, byla prováděna řadu důkazů a místních šetření. Dále bylo nutné opakovaně hodnotit vlastnictví a právní povahu staveb na pozemku, což podtrhuje skutkovou i právní složitost věci. Řízení bylo přerušováno vlivem mimosoudního jednání účastníků a nařízeného setkání s mediátorem. Z tohoto důvodu soud snížil základní částku o 20%.19. Soud dále snížil základní částku o 10% z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, u kterých bylo řízení vedeno. Soud tak zohlednil, že řízení se vedlo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem.20. K dalšímu snížení o 20 % soud přistoupil z důvodu nižšího významu řízení pro žalobce, tzv. sdílené újmy a podílu žalobců na délce řízení. Žalobci vystupovali jako manželé, tedy jako osoby blízké, u nichž lze použít koncept sdílené újmy. Současně bylo zjištěno, že se žalobci účastnili více soudních řízení obdobného charakteru, což snižuje relativní význam tohoto konkrétního sporu pro jejich osobní situaci. Navíc i sami žalobci svým procesním postupem (opakovaným změnami žalobních tvrzení, změnami žaloby a žádostmi o odročení ústního jednání) přispěli k určitým prodloužením řízení, což soud zahrnul do hodnocení tohoto kritéria.21. Naopak soud přistoupil ke zvýšení základní částky o 10 % z důvodu nečinnosti soudů v průběhu řízení. Soud identifikoval zejména prodlevy v jak v činnosti soud prvního stupně (např. prodleva před nařízením prvního ústního jednání), tak i prodlevy v odvolacích řízeních, kdy např. mezi vyjádřením žalobců k odvolání a vydáním rozhodnutí uplynulo více než 30 měsíců.22. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku ve výši 170 667 Kč je třeba snížit o 40%, tedy na částku 102 400 Kč, což představuje přiměřené zadostiučiněné za nemajetkovou újmu způsobenou žalobce nesprávným úředním postupem v posuzovaném soudním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již tuto částku dobrovolně plnila, soud žalobu představující nárok tuto částku přesahující v plném rozsahu zamítl (viz výroky II. a III.)23. Výrokem I. soud dále částečně zastavil řízení pro zpětvzetí žalobců z [datum].24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované ve věci. Soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky uvedené v § 146 odst. 2 o.s.ř., tj. že by částečné zastavení řízení zavinila žalovaná. Žalobci totiž žalobu podal dříve, než žalované uplynula 6měsíční lhůta k předběžnému projednání žalobcem uplatněného nároku. Výsledek, tj. přiznání částky 102 400 Kč, žalovaná oběma žalobcům oznámila včas, tzn. ještě před uplynutím této 6měsíční lhůty a i v této lhůtě vyplatila. Pokud by tedy žalobci vyčkali s podáním žaloby sdělení výsledku projednání, nebyli by žalobu nuceni žalobu v zastavené části podávat. Částečné zastavení řízení tak nezavinila žalovaná, ale žalobci svým předčasným podáními žaloby. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů ve výší 1 režijního paušálu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř za písemné vyjádření ve věci. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšným žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.