Výrok
I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby užívacího práva žalobkyně, pokud jde o užívání nebytových prostor [Anonymizováno] v části přízemí a v celém I. a II. podzemním podlaží bytového domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [anonymizováno], zapsáno pro žalovaného na listu vlastnictví č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obci [adresa], na adrese [anonymizováno], o výměře cca [Anonymizováno] m2, a neomezovat žalobkyni ve výkonu její podnikatelské činnosti v těchto nebytových prostorách.
II. Žalovaný je povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 11 655 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala ochrany z rušené držby dle ust. § 176 a násl. o. s. ř. Žalobkyně uvedla, že provozuje [Anonymizováno] v nebytových prostorách na adrese [anonymizováno], které má řádně pronajaté od žalovaného. Nájemní smlouva je platná do [datum], nájemné ve výši [částka] měsíčně je řádně hrazeno. Žalovaný opakovaně narušuje pokojné užívání prostor – vstupuje do nich bez souhlasu, vyhrožuje, snaží se vynutit plnění mimo rámec smlouvy a tvrdí existenci pohledávky 4 mil. Kč z titulu zpětné valorizace nájemného, kterou však nikdy písemně neuplatnil. Došlo k několika incidentům, včetně výhrůžek jednatelovi žalobkyně, pokusům o neoprávněný vstup do prostor a nabídce úplatku zaměstnankyni za přístupové údaje. Žalobkyně podala trestní oznámení pro podezření z vydírání a neoprávněného zásahu do práva k nebytovému prostoru. V minulosti byla uzavřena dohoda o narovnání, která vypořádala veškeré nároky na valorizaci nájemného. Žalovaný nikdy soudně nezpochybnil platnost nájemní smlouvy. Žaloba o ochranu rušené držby byla podána v zákonné lhůtě.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba zaslána spolu s výzvou k vyjádření ze dne [datum] a obě tyto písemnosti byly žalovanému [datum] dodány do datové schránky s tím, že do dnes vydání tohoto usnesení žalovaný nereagoval.
3. Ze založených listinných důkazů soud zjistil následující:
4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO], uzavřel za žalobkyni dne [datum] s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor na adrese [adresa]. Prostory byly pronajaty jako [Anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to do [datum] s tím, že pokud nájemce projeví zájem na dalším pokračování nájmu, a to písemně nejpozději do [Anonymizováno] posledního roku trvání nájemní smlouvy, má přednostní právo na její prodloužení o dalších 5 let a po uplynutí této doby bude nájemní smlouva prodlužována stejným postupem tak dlouho, pokud se smluvní strany nedohodnou na jejím ukončení, a to za stejných smluvních podmínek. Nájemné bylo ujednáno ve výši [částka] měsíčně.
5. Ze souhlasu s umístěním sídla ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný souhlasil s umístěním sídla žalobkyně v nebytových prostor na adrese [adresa].
6. Z oznámení o prodloužení nájmu ze dne [datum], vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení ze dne [datum], v němž mu sdělila, že má zájem na dalším pokračování nájmu nebytových prostor dle uzavřené nájemní smlouvy za stejných smluvních podmínek na období dalších 5 let. Toto oznámení bylo žalovanému doručeno dne [datum].
7. Z uplatnění prodloužení nájmu ze dne [datum], vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému uplatnění prodloužení nájmu ze dne [datum], v němž mu sdělila, že má zájem na dalším pokračování nájmu nebytových prostor dle nájemní smlouvy za stejných smluvních podmínek na období dalších 5 let.
8. Z výpisu z účtu s platbami nájemného od [datum] dosud soud zjistil, že žalobkyně každý měsíc za období od [datum] do [datum] platila na účet [č. účtu] nájemné ve výši [částka].
9. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], vč. protokolu o vydání věci z téhož dne soud zjistil, že jednatel žalobkyně [jméno FO] podal dne [datum] vysvětlení u Policie ČR v návaznosti na podané trestní oznámení ze dne [datum], a to v souvislosti s podezřením ze spáchání trestného činu vydírání podle § 175 trestního zákoníku. Současně Policii ČR vydal věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředky.
10. Z trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalobkyně [jméno FO] den [datum] sepsal trestní oznámení na žalovaného, které adresoval OSZ v [Anonymizováno].
11. Ze záznamu o poskytnuté substituční právní službě soud zjistil, že incidentu ze dne [datum] v prostorách [Anonymizováno] na adrese [adresa], byl přítomen [jméno FO].
12. Z videozáznamu o vstupu žalovaného do prostor žalobce dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se do nebytových prostor klubu dostavila skupina pěti mužů, z nichž jeden byl představen jako majitel nebytového prostoru. Barmanka přítomná v prostorách klubu skupinu upozornila, že přišli mimo provozní dobu, a vyzvala je, aby prostory opustili. Muži jí sdělili, že přišli za účelem převzetí nebytového prostoru a dožadovali se předložení nájemní smlouvy k prostorám klubu.
13. Ze záznamu o jednání se zaměstnancem ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalobkyně dne [datum] jednal se zaměstnankyni žalobkyně – barmankou [jméno FO], která mu sdělila, že jí téhož dne kontaktovala paní [jméno FO], bývalá zaměstnankyně žalobkyně, s nabídkou finanční odměny ve výši 20 000 Kč výměnou za to, že jí umožní okopírovat klíč od nebytových prostor a zpřístupní jí vstupní kód.
14. Z doplnění trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalobkyně rozšířil trestní oznámení ze dne [datum] o nové skutečnosti dle pokynů policie e-mailovým podáním ze dne [datum].
15. Z dohody o narovnání ze dne [datum], vč. plné moci zmocněnce soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným, který byl zastoupen zmocněncem, uzavřena dohoda o narovnání, kterou došlo k narovnání sporných vztahů vyplývajících z uzavřené nájemní smlouvy. V dohodě bylo deklarováno pokračování nájmu a že návrh na pokračování nájemní smlouvy byl doručen pronajímateli dne [datum]. Dále v dohodě o narovnání žalovaný potvrdil, že žalobkyně na nájemném ničeho nedluží a že uzavřením dohody o narovnání a zaplacením částky 200 000 Kč dochází k vypořádání závazků z titulu valorizovaného nájemného. Dohodou o narovnání byla narovnána veškerá práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z případného nároku na valorizaci nájemného od měsíce [Anonymizováno]. Ve čl. IV. odst. 4 této dohody bylo současně obsaženo ujednání, že nájemné bude nadále zachováno ve výši maximálně [částka] měsíčně.
16. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že částka 200 000 Kč dle dohody o narovnání ze dne [datum] byla uhrazena v hotovosti proti příjmovému pokladnímu dokladu z téhož dne.
17. Z protokolu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně již v minulosti podala na žalovaného žalobu z rušené držby. Řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno]. V rámci ústního jednání dne [datum] vzala žalobkyně se souhlasem žalovaného žalobu v celém rozsahu zpět.
18. Ze souhrnu provedených listinných důkazů tak bylo možno učinit skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva na nájem nebytových prostor na adrese [adresa], určených k provozování [Anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] s možností prodloužení o dalších 5 let při splnění podmínky písemného projevu zájmu ze strany nájemce. Žalobkyně tuto podmínku splnila oznámením ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], což bylo potvrzeno i následnou dohodou o narovnání ze dne [datum], v níž žalovaný stvrdil pokračování nájmu a neexistenci dluhu na nájemném. Nájemní poměr byl dále prodloužen oznámením žalobkyně ze dne [datum]. Od [Anonymizováno] žalobkyně pravidelně hradila nájemné ve výši [částka] měsíčně, jak vyplývá z výpisů z účtu. Výše nájemného byla sjednána v dohodě o narovnání jako maximální možná částka. V souvislosti s incidentem ze dne [datum] v prostorách klubu, jehož se účastnil i [jméno FO], bylo podáno trestní oznámení na žalovaného pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání, které bylo následně doplněno o nové skutečnosti. Jednatel žalobkyně rovněž podal vysvětlení Policii ČR a předal věci jako důkazní prostředky. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaměstnankyně žalobkyně kontaktována bývalou zaměstnankyní s nabídkou finanční odměny za zpřístupnění prostor klubu. Soud má za prokázané, že nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným trvá na základě řádně uplatněného prodloužení nájemní smlouvy, a že žalobkyně plní své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, včetně řádného hrazení nájemného.
19. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení:
20. Podle § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.
21. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.
22. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
23. Podle § 180 odst. 2 o. s. ř. soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání. Ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.
24. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.
25. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
26. Podle ustanovení § 2205 o. z., nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
27. Soud postupoval dle ustanovení § 176 až § 180 o. s. ř., žalovanému doručil žalobu a vyzval ho k vyjádření. Soud k rozhodnutí nenařizoval ústní jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů ve stanovené 15denní lhůtě, neboť soud mohl plně vyjít z předložených důkazů (pokud jde o zjištění skutkového stavu) a dále neboť žalovaný nereagoval, tedy neuvedl soudu tvrzení ani důkazy, jenž by žalobní tvrzení a žalobcem založené důkazy zpochybňovaly.
28. V daném případě soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána v šestitýdenní prekluzivní době. Žalobkyně tvrdí, že zjistila rušení držby užívacího práva dne [datum], což potvrzují i založené důkazy. Žaloba na ochranu rušené držby byla podána dne [datum], tedy lhůta k podání žaloby byla zachována.
29. Z provedených důkazů (viz výše) soud učinil závěr, že žalobkyně měla (před zásahem zjištěným dne [datum]) v nerušené držbě užívací právo k nebytovým prostorům na adrese [adresa], přičemž do této držby mělo být žalovaným již v minulosti zasahováno (řízení o ochranu rušené držby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno] bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu dohody mezi účastníky). Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že žalovaný svémocně do této držby žalobkyně zasáhl, a to konkrétně tím, že dne [datum] neoprávněně vstoupil do prostor klubu spolu s dalšími čtyřmi muži a dožadoval se „převzetí prostoru“. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný měl ke vstupu do nebytových prostor příslušné oprávnění. Žalobkyně byla tedy pokojným držitelem užívacího práva k nebytovým prostorům a žalovaný do této držby svémocně zasáhl, a proto soud ve smyslu § 1003 o. z. dospěl k závěru, že je třeba držbu užívacího práva žalobkyně uvedeným způsobem ochránit. Proto soud žalovanému uložil povinnost zdržet se rušení držby užívacího práva žalobkyně, pokud jde o užívání předmětných nebytových prostor, a dále neomezovat žalobkyni ve výkonu její podnikatelské činnosti v těchto nebytových prostorách.
30. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu advokáta podle § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 2 300 Kč a dvě paušální náhrady po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to je celkem 10 500 Kč, tj. 11 655 Kč s DPH.