Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 719 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 719 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 63 672,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že v období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno] poskytla žalované zápůjčku v celkové výši 925 000 Kč (275 000 Kč postupnými platbami v hotovosti a 650 000 Kč převodem na účet dne [datum]), a to na základě ústních dohod. Žalovaná následně existenci dluhu uznala co do důvodu i výše písemným uznáním dluhu ze dne [datum], kterým se zavázala dluh uhradit žalobkyni nejpozději do [datum]. Žalovaná od podpisu uznání dluhu uhradila pouze částku 205 900 Kč. Jelikož ničeho dalšího nezaplatila, žalobkyně jí zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně v návrhu na vydání EPR, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti:
5. Z uznání dluhu ze dne [datum], které je opatřené úředně ověřeným podpisem žalované, se podává, že dne [datum] uznala žalovaná dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 925 000 Kč, který vznikl z titulu dohod o půjčkách a výpůjčkách, a zavázala se jej uhradit nejpozději do [datum].
6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná byla ze strany žalobkyně upomínána o úhradu dluhu ve výši 719 100 Kč před podáním žaloby.
7. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byla upomínka zaslána na adresu bydliště žalované.
8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle následujících ustanovení:
9. Podle § 2053 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
10. Podle ustanovení § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Bylo prokázáno, že žalovaná písemně uznala ve smyslu § 2053 o. z. dluh vůči žalobkyni z titulu ústních smluv o zápůjčkách, a to ve výši 925 000 Kč, který se zavázala uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná svůj závazek porušila, neboť žalobkyni dluh neuhradila (uhradila pouze částku ve výši 205 900 Kč) a dostala se tak do prodlení. V průběhu řízení se žalovaná ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nesporovala, a tudíž ani netvrdila, že by jí uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela uhradila. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, která byla prokázána listinnými důkazy, a shledal nárok žalobkyně důvodným.
13. Soud ve smyslu § 1970 o. z. uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 672,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 764 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 719 100 Kč sestávající z částky 11 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a žaloba) a z částky 5 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 850 Kč ve výši 6 058,50 Kč.