Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 794 876,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhá přiznání náhrady škody ve výši 794 876,03 Kč s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí, resp. alternativně nesprávného úředního postupu [anonymizováno], soudního exekutora Exekutorského úřadu [anonymizováno] v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že se jako vydražitelka účastnila elektronické dražby, ve které vydražila spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno], a to v rámci exekučního řízení vedeného [anonymizováno], soudním exekutorem, exekutorský úřad [anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Dále uvedla, že elektronická dražba byla soudním exekutorem nařízena dražební vyhláškou č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], přičemž výsledná cena dražené nemovitosti byla stanovena bez DPH. Následně soudní exekutor vydal opravné usnesení č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým opravil usnesením o nařízení dražby tak, že výroky IV., V. a VI. nově zahrnovaly dražební cenu dražené nemovitosti, včetně DPH. Dne [datum] udělil soudní exekutor usnesení č. j. [Anonymizováno] příklep k vydražené nemovitosti žalobkyni, přičemž výsledná cena byla stanovena v souladu s opravným usnesením včetně DPH. Žalobkyně následně částku ve výši 794 876,03 představující DPH soudnímu exekutorovi dle usnesení o příklepu v rámci doplacení celé ceny vydražené nemovitosti dne [datum] uhradila. Žalobkyně postupovala v dobré víře ve správnost usnesení soudního exekutora s tím, že povinný je registrovaným plátcem DPH, a tedy v dobré víře, že bude moci za placeného DPH uplatnit odpočet. Při uplatnění odpočtu DPH však žalobkyně následně v [Anonymizováno] byla konfrontována s odmítavým stanoviskem finančního úřadu s tím, že povinný byl jako plátce daně registrován pouze do [datum]. Finanční úřad proto odpočet DPH uplatněný žalobkyní zpochybnil. Až poté bylo dne [datum] žalobkyni doručeno do datové schránky opravné usnesení soudního exekutora č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], přičemž žalobkyně proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě odvolání ke Krajskému soudu v [anonymizováno] s tím, že pro vydání opravného usnesení nebyly splněny podmínky. Krajský soud v [anonymizováno] usnesení sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] napadené opravné usnesení zrušil a věc soudnímu exekutorovi vrátil. Mezitím soudní exekutor poukázal žalobkyní uhrazené DPH na osobní daňový účet povinného a finanční úřad jako správce daně tuto použil na úhradu nedoplatku povinného na DPH a na dani z příjmu fyzických osob. Žádosti soudního exekutora o vrácení zaplacené částky finanční úřad následně nevyhověl. S ohledem na shora uvedené pak žalobkyně má za to, že opravné usnesení soudního exekutora č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] představuje nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 5 písm. a) ve spojení s § 7 zákona č. 82/1998 Sb. a v jeho důsledku vznikla žalobkyni škoda ve výši zaplacené daně z přidané hodnoty. Na základě výzvy soudu v dané na ústním jednání [datum] postupem podle § 118 odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení k označení konkrétního odpovědnostního titulu, ze kterého žalobkyně dovozuje uplatněný nárok na náhradu škody, žalobkyně výslovně uvedla, že náhradu škody žádá z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým je dle jejího názoru opravné usnesení č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] k usnesení mu nařízení dražby.
2. Žalovaná ve svém stanovisku z [datum] uvedla, že uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti, neboť ve věci není dán odpovědnostní titul státu v podobě nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila žalovaný nárok dne [datum] a žalované svým stanoviskem z [datum] žalobkyni sdělila, že tento nebyl shledán opodstatněným. Žalovaná dále uvedla, že z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobkyně soudnímu exekutorovi plnila na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], nikoliv na základě zrušeného opravného usnesení a tudíž v úvahu by jako odpovědnostní titul připadala toliko nezákonnost usnesení o příklepu, pokud by toto bylo zrušeno či změněno, k čemuž však nedošlo. Dále uvedla, že v daném případě se mohla žalobkyně bránit prostřednictvím odvolání proti usnesení o příklepu, což tato neučinila. Konečně pak uvedla, že proti usnesení o příklepu se odvolal jeden z přihlášených věřitelů, přičemž Krajský soud v [anonymizováno] usnesením ze dne [datum] odvolání věřitele zamítl a potvrdil věcnou správnost tohoto usnesení. Z důvodu absence odpovědnostního titulu pak navrhla zamítnutí žaloby.
3. Usnesením ze dne [datum] soud k návrhu žalované připustil, aby do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované přistoupil [anonymizováno], soudní exekutor Exekutorského úřadu [anonymizováno]. Ten se pak v průběhu ústního jednání [datum] k žalobě vyjádřil, když se připojil k obranným tvrzením žalované.
4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:
5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona 82/1998 v celkové výši 794 876,03 Kč spočívající ve skutečné škodě, způsobené v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutí a nesprávným úředním postupem [anonymizováno], soudního exekutora Exekučního úřadu [anonymizováno], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]. Dále bylo nesporné, že žalovaná uplatněný nárok předběžně projednala a dne [datum] svým stanoviskem žalobkyni sdělila, že tento nebyl shledán opodstatněným a nárok na náhradu škody žalobkyni nepřiznala.
6. Z usnesení o nařízení elektronické dražby č. j. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že toto bylo vydáno [anonymizováno], soudním exekutorem dne [datum] s tím, že v usnesení jsou specifikovány nemovitosti, jejichž spoluvlastnický podíl se prodává a v usnesení se uvádí, že výsledná cena dražebních nemovitostí činí částku 2 873 160 Kč s tím, že nejnižší podání se stanoví ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitosti a jejího příslušenství, tedy na částku 1 915 440 Kč.
7. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že se tímto byl změněn výrok č. IV., V. a VI. usnesení č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy se opravuje, že výsledná cena dražených nemovitostí činí 3 476 523,60 Kč včetně DPH 21 % a nejnižší podání se stanoví ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitostí a jejich příslušenství, tedy na částku 2 317 683 Kč včetně DPH.
8. Z protokolu o dražbě č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že nejnižší podání za uvedené nemovitosti bylo stanoveno na částku 2 317 683 Kč. Z průběhu dražby, je zřejmé, že nejnižší podání bylo učiněno dražitelem č. [hodnota] na cenu 2 317 683 Kč s tím, že nejvyšší podání bylo učiněno dražitelem č. [hodnota], a to v celkové výši 4 580 000 Kč, dražba byla ukončena v [Anonymizováno] hodin. Z průběhu dražby je dále zřejmé, že příhozů jednotlivých dražitelů bylo několik desítek.
9. Z usnesení č. j. [Anonymizováno] soudního exekutora [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že soudní exekutor udělil vydražiteli [anonymizováno] příklep k vydraženému spoluvlastnickému podílu daných nemovitostí a jejich příslušenství za nejvyšší podání ve výši 4 580 000 Kč.
10. Dále účastníci učinili nesporným, že usnesení o příklepu č. j. [Anonymizováno] bylo doručeno žalobkyni do datové schránky [datum] a fakticky doručeno [datum].
11. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.
12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:
13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
14. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
18. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
19. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").
20. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
21. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
23. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.
24. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, a to existence nezákonného rozhodnutí ve formě zrušeného opravného usnesení soudního exekutora [anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. které žalobkyně označila jako odpovědnostní titul svého uplatněného nároku.
25. S ohledem na tvrzení žalobkyně a provedené dokazování je zřejmé, že žalobkyně soudnímu exekutorovi plnila na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne [datum] a nikoliv na základě zrušeného opravného usnesení k usnesení o nařízením dražby.
26. Vzhledem k tomu, že z průběhu dražby je z usnesení o příklepu zřejmé, že částka nejnižšího podání v dražbě i následné nejvyšší podání byly oproti vyhlášce o nařízení dražby navýšeny o DPH, mohla se žalobkyně proti tomuto rozhodnutí bránit podáním odvolání. Vzhledem k tomu, že v tak žalobkyně neučinila a usnesení o příklepu nebylo změněno či zrušeno, nelze na něj pohlížet jako na nezákonné a nemůže tedy obstát jako odpovědnostní titul podle zákona č. 82/1998 Sb.
27. Soud dále uvádí, že odpovědnostním titulem nemůže být ani původně žalobkyní uváděný nesprávný úřední postup exekutora v průběhu exekučního řízení vztahující se vydání opravného usnesení k usnesení o nařízení dražby. Jak plyne za konstantní judikatury Nejvyššího soudu, vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jen toto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že opravné usnesení bylo dílčím krokem v rámci dražby předmětné nemovitosti a vyústilo v konečném rozhodnutí, kterým bylo až rozhodnutí o příklepu, bylo by možné se domáhat náhrady škody pouze v souvislosti s nezákonností rozhodnutím o příklepu, které však nebylo zrušeno ani změněno.
28. Z důvodu, že z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování je zřejmé, že v dané věci není dán odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb., což je jedna z nutných podmínek odpovědnosti státu za tvrzenou škodu, soud nezkoumal další podmínky odpovědnosti státu, tj. vznik škody, její výši a případnou příčinnou souvislost, a žalobu zamítl.
29. Výroky II. a III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, když žalované i vedlejšímu účastníku na straně žalované přiznal náhradu nákladů v plné výši s ohledem na plný úspěch ve věci, a to žalované ve výší 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř (písemné vyjádření ve věci, příprava na ústní jednání, účast u ústního jednání) a vedlejšímu účastníků ve výši 2 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. (příprava na ústní jednání a účast u ústního jednání). Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.