Výrok
I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené jí rozesláním rozsudku ze dne 9. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno] soudním exekutorům v řízeních sp.zn. [Anonymizováno], a tím zveřejnění jejích údajů a tím porušení jejího práva nesdělování citlivých údajů jiným osobám.
2. Uvedla, že v řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [Anonymizováno], byl vydán rozsudek, v němž se nacházely citlivé údaje o žalobkyni (údaje z rodinného života a okolnosti týkající se jejího trestního řízení). Za žalovanou v předmětném řízení jednal [tituly před jménem] [jméno FO], který následně zaslal soudním exekutorům „sdělení o majetku dlužníka“. O tom se dozvěděla žalobkyně až doručením exekučních příkazů. Rozsudek byl sice vyhlášen veřejně, veřejnost se však vyhlášení neúčastnila. Žalované navíc z odůvodnění rozsudku bylo zřejmé, že žalobkyně trpí úzkostně-depresivní poruchou a velice intenzivně prožívá jakýkoliv zásah do svých práv. Uvedla, že sdělení bylo stran ÚZSM zasláno i exekutorům, kteří v té době exekuci proti žalobkyni již nevedli. Rozeslání rozsudku soudním exekutorům nelze považovat za souladné se zákonem. Informace v rozsudku jsou zvláště chráněny a předpokládá se, že jejich poskytnutím dané osobě vzniká újma. Žalovaná při zpracování osobních údajů měla dbát, aby žalobkyně neutrpěla újmu. Rozsudek nebyl poskytnut pouze soudním exekutorům, ale celým exekutorským úřadům. Zásahem pak bylo i poskytnutí informace o tom, že žalobkyně byla trestně stíhaná. Uvedla, že se to stalo již opakovaně, naposledy pan [jméno FO] údaje o žalobkyni poskytl svým známým. U soudu tenkrát uvedla, že si chce zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Když to pak bylo vyplaceno a stihli to zprocesovat, tak ty peníze byly pryč. Takže jí vlastně bylo zabráněno zaplatit si zdravotní a sociální pojištění.
3. Soud žalobkyni při jednání poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že stále není dostatečně tvrzeno a prokázáno, jaká konkrétní újma, v jaké intenzitě, jak se projevuje, jí vznikla zasláním předmětného rozsudku soudním exekutorům, popř. exekučním úřadům. Dále nechť uvede a prokáže příčinnou souvislost mezi uvedenou intenzitou a mírou nemajetkové újmy a zasláním předmětného rozsudku soudním exekutorům stran zaměstnance žalované. Dále nechť uvede a prokáže, že jí v souvislosti se zasláním rozsudku soudním exekutorům vznikla psychická újma, v čem tato psychická újma konkrétně spočívá a jak se projevuje. Dále, že zasláním rozsudku se zhoršilo její psychické onemocnění, tvrzené duševní útrapy a že došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že ztratila kontrolu nad svými údaji, bylo zasaženo do její pověsti, neboť osoby s duševními onemocněním jsou stále stigmatizovány. Byly zveřejněny její údaje o zdravotním stavu, o tom, že byla trestně stíhaná. Poskytnutí údajů u ní vyvolalo úzkost, stres, zlobu, pocit nespravedlnosti a bezmoci. Došlo ke zhoršení psychického stavu žalobkyně, nemohla spát. Dostala strach, neboť zaměstnanec žalované se již dříve o žalobkyni a její soukromí zajímal. Vznikly jí duševní útrapy, které jsou u ní horší s ohledem na její dřívější psychické onemocnění.
4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že tvrzení žalobkyně jsou neúplná, a navíc pouze v rovině tvrzení. Uvedla, že rozsudek nezaslala jen tak někomu, ale soudním exekutorům, kteří mají povinnost mlčenlivosti. Navíc mají právo se obracet v rámci činnosti na celou řadu subjektů. Uvedené navíc žalovaná činila v zájmu žalobkyně a snížení jejího dluhového zatížení. Navíc ani není z tvrzení žalobkyně jasné, jakým exekutorům měl být rozsudek zaslán, jak bylo z jejich strany postupováno a co tedy konkrétně žalobkyni poškodilo.
5. Nesporným mezi účastníky zůstalo, že zaměstnanec ÚZSVM zaslal k exekučním řízením založeným na č.l. 5 spisu (viz bod 1 odůvodnění) rozsudek zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno]. Dále není sporu, že byl rozsudek zaslán konkrétně soudním exekutorům uvedeným v podání žalobkyně založeného na č.l. 51 spisu. Dále bylo učiněno nesporným, že dne 21. 10. 2022 bylo právní zástupkyní žalobkyně sděleno, že v rámci exekuce vedené [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn. [Anonymizováno] bylo zasláno sdělení poddlužníky, a i předmětný rozsudek.
6. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.
7. Dne 13. 10. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] jednající jménem ÚZSVM sdělil o majetku dlužníka žalobkyně, ke sp.zn. [Anonymizováno] že jí po doručení písemného vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze sp.zn. [Anonymizováno] vznikne vůči České republice-Ministerstvu spravedlnosti pohledávka ve výši 210 600 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 150 000 Kč. Městský soud v Praze tak rozhodl o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno]. Uvedl, že v průběhu řízení se dozvěděl o vedených exekucích na majetek žalobkyně a domnívá se, že by se žalobkyně mohla vyhýbat splnění povinností vůči svým dlužníkům, když např. úzkostně tají své opravdové bydliště. Uvedené sděluje s ohledem k okolnostem minulým, kdy si není jist, zda by se o majetku dlužnice exekutorské úřady dozvěděly. Přílohou zaslal i rozsudek soudu prvního stupně. (Sdělení o majetku dlužníka ze dne 13. 10. 2022 na č.l. 5 spisu)
8. Dne 4. 11. 2022 byla žalobkyně na kontrole u [tituly před jménem] [jméno FO], kdy uvedla, že bude podávat trestní oznámení na člověka, který jí napadl u soudu, protože její osobní údaje poslal na exekuční úřady. Uvedla, že z tohoto člověka má strach, nespí, lék na uklidnění si vzala jen párkrát, vysadila léky na cukr, je jí lépe, začala hubnout, ale jak je ve stresu, hubnutí se zastavilo. Lékař uvedl, že přetrvává tenze, dysforie, afektivní labilita, psychický stav je kolísavý, v.s. s reaktivním podílem, bez suicidálních proklamací či tendencí. Uvedl, že na spaní zkusí tritico 75 mg/den, velaxin beze změn, snaha o emoční podporu, kontrola 16.12. (Lékařská zpráva na č.l. 6 spisu)
9. Žalobkyně se dopisem ze dne 10. 3. 2023 obrátila na žalovanou s nárokem na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené jí tím, že zaměstnanec žalované rozeslal soudním exekutorům rozsudek ze dne 9. 2. 2022, sp.zn. [Anonymizováno] který obsahoval podrobné údaje o rodinném životě žalobkyně a okolnosti jejího trestního stíhání. Tímto bylo nedůvodně a neoprávněně zasaženo do života žalobkyně. Navíc zaměstnanci žalované je známo, že žalobkyně trpí úzkostně-depresivní poruchou a velice intenzivně prožívá zásah do svého soukromí. Žádá tak o zaplacení částky 200 000 Kč. (Dopis žalobkyně ze dne 10. 3. 2023 na č.l. 19-20 spisu)
10. Žalovaná dopisem ze dne 22. 3. 2023 sdělila k dopisu ze dne 10. 3. 2023, že se domnívá, že žalované žádná újma nevznikla. Uvedla, že jí nebyly známy všechny tituly ke všem vedeným exekucím a nebylo tak možné vyloučit, že by mezi vymáhanými pohledávkami byla i pohledávka některé z organizačních složek státu. Uvedla, že řízení bylo veřejné a veřejnost vyloučena nebyla. Navíc soudní exekutoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Rozesláním rozsudku tak nemohlo dojít k zásahu do soukromí žalobkyně. Nárok neuznala. (Dopis žalované ze dne 22. 3. 2023 na č.l. 8 spisu)
11. Žalobkyně dopisem ze dne 5. 4. 2023 reagovala na dopis ze dne 22. 3. 2023 zaslaný stran žalované. Uvedla, že důvody, které žalovaná uvádí, považuje za rozporné s realitou. Sdělení bylo zasláno i soudním exekutorům, kteří v té době již exekuci proti žalobkyni nevedli, což bylo žalované známo, neboť si Ministerstvo od příslušných soudu v rámci své činnosti exekuční spisy před rozhodnutím soudu odvolacího v říjnu 2022 vyžádalo. Uvedla, že zaměstnanci žalované bylo známo, že se u soudu žádná veřejnost nenacházela. Pokud je citlivý údaj součástí rozsudku neznamená to, že jde o veřejnou informací. I rozsudky se anonymizují. Uvedla, že žádá zaplacení nemajetkové újmy, jinak bude nárok uplatněn u soudu. (Dopis žalobkyně ze dne 5. 4. 2023 na č.l. 9)
12. Okresní soud v Nymburce právní zástupkyni žalobkyně dne 18. 11. 2022 sdělil, že exekuční spis, týkající se žalobkyně, jakožto povinné, byl dne 10. 11. 2022 zapůjčen Ministerstvu Spravedlnosti k jejich žádosti z důvodu řízení o náhradu škody ve výši 5 000 000 Kč, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. [Anonymizováno] (Sdělení o zapůjčení spisu na č.l. 7 spisu)
13. Ke dni 11. 10. 2023 bylo v centrální evidenci exekucí vedeno 10 záznamů na jméno žalobkyně. (Výpis z centrální evidence exekucí na č.l. 4 spisu)
14. Žalobkyni byla přiznána částka 210 600Kč s příslušenstvím proti ČR-Ministerstvu spravedlnosti, za níž jednala žalovaná z titulu ztížení společenského uplatnění v důsledku nezákonného trestního stíhání. V rozsudku je popsán průběh trestního stíhání vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. [Anonymizováno], zdravotní stav žalobkyně, podrobnosti ze znaleckého posudku vypracovaného ke zdravotnímu stavu žalobkyně. (Rozsudek ze dne 9.2.2022 čj. [Anonymizováno] na čl. 10 až 18 spisu)
15. Právní zástupkyně žalobkyně dne 21. 10. 2022 přeposlala žalobkyni informaci o tom, že bylo zasláno sdělení o poddlužníkovi. (Emailová zpráva ze dne 21.10.2022 na čl. 65)
16. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vydal dne 14. 10. 2022 exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ve věci exekuce vedené na majetek žalobkyně pro oprávněnou [Anonymizováno], kdy je uveden jako dlužník povinné (žalobkyně) ČR-[Jméno žalovaného] s pohledávkou vyplacení plnění dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. [Anonymizováno] (Exekuční příkaz ze dne 14. 10. 2022, č.j. [Anonymizováno] na čl. 66 až 67 spisu)
17. Lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že pacientka (žalobkyně) byla dne 28. 6. 2022 vyšetřena odbornou ambulancí psychologickou se závěry úzkostně-depresivní symptomatika. Zřejmá je vyšší unavitelnost, nižší výkonnost, sociální staženost, nedůvěřivost vůči okolí. Přítomny jsou somatické obtíže, kterými pacient reaguje na zvýšený stres a náročné situace. Od října 2022 došlo k výraznému zhoršení všech uvedených zdravotních potíží včetně biochemie, vč. glykémie a glykovaného hemoglobinu. Rovněž se zhoršila náchylnost k infekcím dýchacího traktu a kožním afekcím. (Lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 4. 2025 na čl. 68 spisu)
18. V průběhu jednání konaného dne 7. 12. 2020 byla vyslechnuta žalobkyně, kdy mmj. zástupce žalované ([Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO]) se dotazoval, zda manželka nového partnera žalobkyně ví o jejich vztahu, kdy následně k dotazu předsedkyně senátu, jak to souvisí s předmětem tohoto řízení, zástupce žalované uvedl, že i právě to, že přítel žalobkyně je ženatý, a bylo to zde již i dnes řečeno, tak i to může být nějaký stresový faktor. Dále pokládal dotazy vztahující se k věci. Dále při jednání dne 2. 2. 2022 žalobkyně k dotazu soudu uvedla, jaké má dluhy na pojištění jako OSVČ. (Protokolem z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 7.12.2020 a 2.2.2022)
19. V rámci účastnického výslechu žalobkyně uvedla, že ze strany pana [jméno FO] zažívá od roku 2010 šikanu. Sám se ustanovil do role soudce. Neměl poznatky ze spisu nikam vynášet. Brání se, aby to nedělal nikomu jinému. Přijde jí nespravedlivé, aby jí někdo pořád urážel, dehonestoval, řešil její sexuální život, kde bydlí a začal se projevovat prostě jako psychopat. Uvedla, že ani neměla radost z těch peněz, které vysoudila, protože je v zákonném termínu nedostala. Byla to pro ní bezmoc, zmar, mezi tím pan [jméno FO] píše, aby se rychle peníze zablokovaly. Chtěla si předně zaplatit zdravotní a sociální (pojištění, pozn. soudu). Je to logické, když jí o výdělek připravil stát. Nejdříve rozeslal zdravotní posudek panu [Anonymizováno], někomu, kdo ty údaje vůbec neměl dostat. Pak byly zabrány žalovanou všechny exekuční spisy z OS v [adresa], kdy až k žádosti právní zástupkyně byly vráceny. A když se jí mělo dostat zákonného minima, zase se musí obhajovat před panem [jméno FO]. Uvedla, že rozsudek byl rozeslán někdy v září nebo říjnu 2022. Na její majetek bylo v tu dobu vedeno 6 nebo 7 exekucí. Poskytnuté zadostiučinění jí vyplaceno nebylo, na ministerstvu a u soudních exekutorů to leželo asi rok, pak jí jeden soudní exekutor vracel 50 000 Kč. Od počátku si chtěla zaplatit sociální pojištění. Když jí stát připravil o příjmy, chtěla si zaplatit alespoň to. Dříve měla trochu zvýšený cukr, ale od té doby, co jí začal brát exekuční spisy, někdy od května 2022, se jí zhoršil. Když se dozvěděla o rozeslání rozsudku, tak se jí cukr rapidně zvedl, dostala další léky, vznikly jí další alergie, přibrala. Když se stresuje, zvýší se jí stres a tlak. Když se to dozvěděla, bylo jí to líto, že si nemůže uhradit svoje závazky. Peníze na sociální a zdravotní jí nezbyly. Již před tím docházela k psychiatrovi [tituly před jménem] [jméno FO], obvodní lékařce [tituly před jménem] [jméno FO], navštěvovala ušní, ORL. Když je ve stresu udělají se jí boláky a nateče jí hlava, to honě bolí. Je pro ni těžké vůbec ráno vylézt z postele. Hledá si nového neurologa a obvodního lékaře, ale nikde jí nechtějí vzít. Uvedla, že se s konkrétní reakcí na rozeslaný rozsudek nesetkala, ale že na exekutorském úřadě pracuje 80 zaměstnanců, jak jí zaručí, že si to nikdo nepřečte. K dotazu právní zástupkyně uvedla, že cítila naprosté bezpráví. Není spravedlivě, aby udělali vše pro to, aby si na chvilku nezlepšila zdraví. Chtěla si koupit chodící pás, aby se jí zlepšil zdravotní stav. Mohla si zaplatit alespoň to sociální a nemusela tam mít penále. Není nesvéprávná, aby za ní jednal pan [jméno FO]. Cítí naprosté bezpráví, vždy zasáhne pan [jméno FO]. K dotazu žalované uvedla, že chodí k praktickému lékaři jednou za půl roku, jednou za tři měsíce chodí na krev, internu, gastro, na štítnou žlázu. Když je potřeba jde na alergologii. Dále doplnila, že si mohla nechat ošetřit žilky v obličeji, nemohla řešit rehabilitace, neví, jak by platila injekce, nemůže si koupit nové brýle, vše šlo exekutorům. Prodlužuje se jí stres, nebude mít nikdy klid.
20. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (lékař žalobkyně) uvedl, že je psychiatr a žalobkyně je u něj v péči. Uvedl, že 90 % věcí, co s žalobkyní řeší, jsou soudní spory, průtahy apod. Její zdravotní stav se občas lepší, občas je horší. Většinou je její stav rozkolísaný. Uvedl, že o panu [jméno FO] žalobkyně opakovaně mluvila, že ji poškozuje, vynáší informace ze spisů a tak. Ohledně úniku informací byla žalobkyně rozhořčená. Dochází k němu asi tak jednou za 3 měsíce.
21. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (lékařka žalobkyně) uvedla, že se s žalobkyní zná dlouho. Nyní k ní dochází jako ke své lékařce. Žalobkyně je polymorbidní pacient. Její zdravotní stav se zhoršuje posledních 10 nebo 15 let od té doby, co se rozvedli s manželem. Uvedla, že žalobkyně má cukrovku, kdy tento stav kolísá i s ohledem na psychický stav žalobkyně. Žalobkyně dochází k psychiatrovi [tituly před jménem] [jméno FO]. Zdravotní stav žalobkyně se za posledních 10 let zhoršoval, na což měl vliv i stres, kterému je žalobkyně vystavena, například ze soudních jednání. Uvedla, že plánuje ukončit praxi, což žalobkyni sdělila, ta se neúspěšně snaží zajistit nového lékaře. V roce 2022 se žalobkyni objevovaly infekce v obličeji, zevnitř zvukovodu, infekce dýchacích cest. Jednalo se o vyšetření na specializovaných pracovištích, ne u ní. Na onemocnění žalobkyně mohl mít vliv stres. Vždy jí žalobkyně uvedla, že například má stres ze soudních jednání, ze syna, který je poměrně vážně nemocný a žalobkyně s ním žije ve společné domácnosti. Žalobkyně velmi citlivě reaguje na každou stresovou situaci. Veškerou zdravotní dokumentaci předala žalobkyni s ohledem na ukončení praxe.
22. Soud z důkazu rozhodnutí o částečném zastavení exekuce ze dne 19. 5. 2025 na č.l. 81, Sdělení o existenci pohledávky na č.l. 82, Protokol na č.l. 83, Potvrzení na č.l. 84, Žádost na č.l. 85, Doručenka do DS na č.l. 86, Žádost na č.l. 87 a rozhodnutí o odstranění tvrdosti ze dne 15. 8. 2025 na č.l. 117, nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.
23. Soud neprovedl faktury na č.l. 88-93, neboť se jedná o důkazy, které žalobkyně měla k dispozici před koncentrací řízení a soudu je předložila pozdě.
24. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Výpovědi svědků byly věrohodné a soud neměl důvod o tomto pochybovat. Soud neměl důvod výpovědím neuvěřit. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.
25. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
26. Podle § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
27. Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
28. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka (obdobně viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 8/2020 či ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 439/2018).
29. Soud uvádí, že mezi účastníky nebylo sporu a soud má i za prokázané, že zaměstnanec žalované ([tituly před jménem] [jméno FO]) rozeslal jednotlivým exekutorským úřadům k jejich sp.zn. (viz výše) sdělení ze dne 13. 10. 2022 o tom, že žalobkyni bude v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [Anonymizováno] vyplacena stran Ministerstva spravedlnosti částka 210 600 Kč a cca 150 000 Kč s tím, že přílohou zaslala i rozsudek soudu I. stupně ze dne 9. 2. 2022, přičemž obsahem rozsudku byly jednotlivé informace o trestním stíhání žalobkyně, jejich zdravotních, rodinných a jiných osobních údajích stejně tak informace ze znaleckého posudku, vypracovaného v řízení ke zdravotnímu stavu žalobkyně. Žalobkyně právě od tohoto zásahu do osobnostních práv odvozuje vznik nemajetkové újmy.
30. Soud konstatuje, že „právo na ochranu osobního soukromí je právem fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům a zároveň se bránit (vzepřít) proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Přílišná akcentace pozitivní složky práva na ochranu soukromého života vede k neadekvátnímu zúžení ochrany pouze na to, aby skutečnosti soukromého života fyzické osoby nebyly bez jejího souhlasu či bez důvodu uznávaného zákonem a tak nebyla narušována integrita vnitřní sféry, která je pro příznivý rozvoj osobnosti nezbytná. Ústavní soud nesdílí toto zúžené pojetí, neboť respektování soukromého života musí zahrnovat do určité míry právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidskými bytostmi. Součástí soukromého života je též rodinný život zahrnující i vztahy mezi blízkými příbuznými, když k rodinnému životu patří nejen sociální a morální vztahy, ale také zájmy materiální povahy (např. vyživovací povinnost). Respektování takto pojatého rodinného života zahrnuje závazek státu jednat způsobem umožňujícím normální rozvoj těchto vztahů.“ (II. ÚS 517/99, č. 32/2000 Sb. n. u. ÚS). Obdobně komentářová literatura „právo na soukromí člověka je vnímáno jako jeho právo rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným, a zároveň právo bránit se proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Jeho cílem je zajistit člověku nerušenost soukromé sféry, v níž může všestranně rozvíjet svoji osobnost. Jde o jedno ze základních osobnostních práv, protože dotčení některých dalších dílčích osobnostních práv je mnohdy současně i zásahem do práva na osobní soukromí“ (Knap, Švestka, Jehlička, Pavlík, Plecitý, 2004, s. 335). Dále také „občanskoprávní ochrana osobnosti fyzické osoby přichází v úvahu pouze u zásahů do osobnosti chráněné všeobecným osobnostním právem, které je třeba kvalifikovat jako neoprávněné (protiprávní). Neoprávněným je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 obč. zák. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislosti mezi zásahem a vzniklou újmou na chráněných osobnostních právech fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost sankcí podle ustanovení § 13 obč. zák. (NS 30 Cdo 1410/2014). Nutno však uvést, že došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud osoba, jež se zásahu dopustila, nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní. (NS Cpjn 13/2007)
31. S ohledem na uvedené a cit. judikaturu soud shledal, že zaměstnanec žalované rozesláním nepravomocného a neanonymizovaného rozsudku, ve kterém bylo možné zjistit informace o zdravotním stavu žalobkyně, jejích rodinných vztazích, informacích o trestním stíhání žalobkyně, se dopustil neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobkyně, který je schopen objektivně vyvolat nemajetkovou újmu. Přičemž tento zásah byl neoprávněný, když žádný právní předpis zaměstnanci žalované neukládá ani neumožňuje poskytnutí rozsudku s výše uvedenými informacemi o žalobkyni.
32. Pokud žalovaná uvádí, že to zaměstnanec neposkytl jen tak někomu, ale exekutorským úřadům a ty mají povinnost mlčenlivosti, soud uvádí, že ani tak zaměstnanec žalované neměl (a nesměl) zveřejňovat bez souhlasu žalobkyně její osobní údaje. Je pravdou, že dle § 31 odst. 1 a 9 exekučního řádu má soudní exekutor a celý jeho exekutorský úřad v rámci své činnosti povinnost mlčenlivosti (zjednodušeně řečeno), kdy tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce/pracovního poměru. Nicméně zaměstnanec žalované takové informace poskytnout jednotlivým soudním exekutorům neměl a nesměl, kdy jsou lichá i tvrzení žalované o tom, že každý má povinnost soudním exekutorům sdělovat informace o majetku povinných, když sice pro všechny osoby uvedené v § 33 exekučního řádu platí, že jsou soudnímu exekutorovi povinny sdělit údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich činnosti (úřední nebo obchodní), avšak činí tak na žádost soudního exekutora. Jinak řečeno, na základě písemné žádosti exekutora jsou povinny k poskytnutí této součinnosti soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři, právnické a fyzické osoby, které rozhodují o právech a povinnostech. Avšak tyto subjekty mohou exekutorovi sdělit jen údaje o majetku povinného, které jsou jim známé z jejich úřední činnosti, nejsou oprávněné k podávání informace týkající se osobního života povinného, údajů o jeho příbuzných atd. Je tak sice pravdou, že by žalovaná byla povinna sdělit informace soudnímu exekutorovi, avšak ve chvíli, kdyby iniciativa přišla od soudního exekutora (tento by požádal o sdělení informací), ale byla by oprávněna a povinna podat informace pouze o majetkových poměrech žalobkyně, nikoliv jakékoliv další osobní údaje. Jinak řečeno, pakliže by zaměstnanec žalované soudním exekutorům sdělil informaci (pouze a jen tu informaci) o tom, že bude žalobkyni vyplacena taková a taková částka, soud by v postupu zaměstnance ani neshledával jakékoliv pochybení, nicméně tím, že zaměstnanec žalované soudním exekutorům zaslal i rozsudek soudu I. stupně se všemi osobními údaji žalobkyně (o jejím trestním stíhání, zdravotním stavu, rodinných poměrech, aj.), takové jednání lze považovat za nesouladné s právními předpisy a nelze jej vyvinit tím, že informace poskytl exekutorským úřadům, které mají povinnost mlčenlivosti.
33. Soud tak shledal, že jednáním žalované (jejího zaměstnance) bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně a soud se tedy dále zabýval tím, zda žalobkyni vznikla nemajetková újma v tvrzené výši a zda byla mezi jednáním zaměstnance žalované a vzniklou újmou příčinná souvislost, když dle soudu toto ani přes výzvu soudu žalobkyně neprokázala.
34. Soud uvádí, že nemajetková újma se odčiňuje jen tehdy, bylo-li to mezi účastníky dohodnuto nebo stanoví-li tak zákon. Zákon tak stanoví například v případě obecné normy ust. § 2956 o. z., podle níž se náhrada poskytuje, jestliže se škodlivý zásah dotkl přirozených práv upravených v první části zákona. Demonstrativním výčtem jsou v § 81 odst. 2 o. z. k těmto základním hodnotám jsou řazeny život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, jakož i situace spojené se zásahem do osobnostní integrity. Soud v soudním řízení neposuzuje objektivní způsobilost újmu způsobit, ale skutečnost, zda újma byla v konkrétním případě žalobkyni způsobena.
35. Soud dospěl na základě provedeného dokazování a vymezených skutkových tvrzení žalobkyně k závěru, že v této konkrétní věci nedosáhla intenzita jednání žalované (jejího zaměstnance) takové úrovně, aby žalobkyni jí tvrzenou újmu způsobila, natož aby tato újma dosáhla intenzity, jíž by bylo možné odčinit poskytnutím peněžité náhrady nemajetkové újmy. Žalobkyni zejména vadila ta skutečnost, a právě v tom sleduje svou újmu, že v důsledku jednání žalované (jejího zaměstnance) a informování exekutorských úřadů jí byla přiznaná částka obstavena soudními exekutory a žalobkyně si tuto částku nemohla použít dle vlastního uvážení na zaplacení sociálního a zdravotního pojištění, příp. si tuto částku po letech soudních sporů „užít“. Uvedené má soud za prokázané zejména výslechem žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o tom, že to zasáhlo do jejího zdraví a projevilo se to v její pověsti, zůstalo i přes výzvu v rovině tvrzení. Soud sice má za prokázané, že žalobkyně se dobrému zdravotnímu stavu netěší a že jakýkoliv stres její zdravotní stav zhorší, ale v projednávané věci žalobkyně opakovaně uvedla, že újmu spatřuje právě v tom, že peníze nemohla užít dle sebe a svého uvážení. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že přímo ta skutečnost, že by zaměstnanec žalované rozeslal sdělení spolu s rozsudkem soudním exekutorům zdravotní stav žalobkyně nikterak víc nezhoršil, naopak v té době sama uvedla u svého lékaře, že je jí lépe a vysadila léky na cukr. Zdravotní stav se jí zhoršoval dlouhodobě již v době probíhajících soudních sporů týkajících se jejího trestního stíhání, následně tím, že byly vyžádány exekuční spisy od OS v Nymburce žalovanou, aj. Nikoliv právě v důsledku jednání zaměstnance žalované, které je předmětem tohoto sporu. Jinak řečeno, provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně újmu spatřuje zejména v tom, že finanční prostředky nemohla užít dle vlastního uvážení, což však není na místě odškodňovat finančně, když tvrzená újma nedosáhla takové intenzity.
36. Navíc dále žalobkyně sama uvedla, že je ve stresu obecně z pana [jméno FO] a jeho jednání. Pociťuje od něj známky šikany a nevhodného chování. Provedeným prokazováním (výslechy lékařů a lékařské zprávy) má soud za prokázané, že žalobkyně je účastníkem většího množství soudních sporů, v důsledku nich prožívá stres. Současně se ale např. stará o nemocného syna, kdy z toho také prožívá stres. Všechny tyto stresové situace její zdravotní stav zhoršují. S ohledem na uvedené nutno podotknout, že její zdravotní stav byl zhoršen v důsledku několika dalších faktorů, kdy sama žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že v roce 2022 zažívala stres už v době zapůjčení exekučních spisů OS v Nymburce. Pokud pak uvedla, že se jí na podzim 2022 zhoršila cukrovka, lékařskou zprávou bylo prokázáno, že sama v tu dobu uvedla, že se její stav (zejména onemocnění cukrovkou) zlepšil. Soud větší věrohodnost přikládá lékařské zprávě, kde žalobkyně svůj zdravotní stav sdělovala k tomu dni, nikoliv její výpovědi o 3 roky později. S ohledem na to soud konstatuje, že ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo v důsledku většího množství stresových faktorů, nikoliv pouze (hlavně) jednáním zaměstnance žalované.
37. Nutno podotknout, že soud neshledával pochybení v poskytnutí samotné informace exekučním úřadům o plánovaném vyplacení předmětné částky, pochybení bylo shledáno v zaslání plného znění rozsudku těmto úřadům. Proto pokud žalobkyně odvozuje svou újmu zejména z toho, že s penězi nemohla hospodařit, jak sama chtěla, dle soudu nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy na straně žalobkyně odškodnitelné penězi ani nebyla shledána příčinná souvislost.
38. Soud tak s ohledem na uvedené (absenci příčinné souvislosti, vznik nemajetkové újmy odškodnitelné penězi a neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji (výrok I).
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II podle § 150 o. s. ř, když soud shledal, že v projednávané věci jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, aby žalované, jakožto úspěšnému účastníkovi řízení, nebyla jejich náhrada přiznána. Soud uvádí, že takovýmto důvodem je zejména skutečnost, že žalobkyně je v řízení osvobozena od placení soudního poplatku, je jí ustanoven zástupce, a to zejména s ohledem na její majetkové poměry. Soud dále přihlédl ke špatnému zdravotnímu stavu žalobkyně a k tomu, že její majetkové poměry se zřejmě nezměnily. Soud také přihlédl k tomu, že stranou žalovanou je stát. Soud současně uvádí, že na jednání byli účastníci seznámeni s tím, že soud ve věci shledává (v případě neúspěchu žalobkyně) na místě využít moderačního práva, nejedná se tak o žádné překvapivé rozhodnutí soudu.