Výrok
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni Kč 52 987 s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši Kč 300 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti ní bylo vedeno trestní řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Celková délka trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 4 T 28/2019 trvalo od [datum] do [datum]. To je téměř pět let. Věc nebyla skutkově ani právně složitá. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Postup orgánů veřejné moci však nebyl v pořádku. Došlo k několikerým průtahům, a to především z důvodu, že věc byla spojená s druhým spoluobžalovaným a některé věci se netýkaly přímo žalobkyně, tedy důkazy byly prováděny směrem k druhému spoluobviněnému. V tom vidí žalobkyně největší důvod k délce řízení. Sama žalobkyně požaduje částku [částka] za rok, to je tedy částka celkem [částka]. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná vyplatila částku [částka]. Zbývající částku [částka] tedy žalobkyně žádá, aby soud přiznal jako náhradu nemajetkové újmy.
2. Žalovaná souhlasila s nárokem s tím, že vyplatila částku [částka]. [datum], došlo k projednání nároku žalobkyně. Další částku již považuje za nedůvodnou.
3. Soud má prokázán tento průběh trestního stíhání, které bylo vedeno u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn.
4 T 28/2019: Proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání usnesením dne [datum]. Toto usnesení si žalobkyně převzala [datum]. Žalobkyně podala proti tomuto usnesení stížnost, která byla státním zástupcem zamítnuta. Dne [datum] byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v [adresa], který nařídil hlavní líčení na [datum], [datum], která byla odročena a první hlavní líčení se konalo dne [datum], další pak [datum], [datum] a [datum], kdy bylo hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem zjištění možnosti účasti u hlavního líčení svědka, když následně byl zadán znalecký posudek na jeho zdravotní stav. Znalecký posudek byl předložen soudu dne [datum]. Další hlavní líčení se konalo [datum] a [datum], na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek, který k odvolání žalobkyně Krajský soud v [adresa] dne [datum] zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému rozhodnutí. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které soud odročil na [datum], [datum], [datum], které bylo odročeno na neurčito z důvodu dotazu jednoho ze svědků. Svědkovi soud dne [datum] uložil pořádkovou pokutu, že se opakovaně na soudní jednání nedostavil. Další hlavní líčení se konalo dne [datum], [datum], na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Odsuzující rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne napadla žalobkyně včasným odvoláním dne [datum]. Dne [datum] krajský soud vyhlásil zprošťující rozsudek. Právní moc nastala [datum]. Celkem trestní stíhání trvalo 4 roky a 11 měsíců.4. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřeně lhůtě.
5. Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
6. Vzhledem k povaze řízení a k jeho délce je soud toho názoru, že je třeba odčinit nemajetkovou újmu v penězích. Soud stanovil základní částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] za jeden rok s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce, to je [částka] za měsíc a dospěl k základní částce [částka]. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii.
7. Pro celkovou délku řízení soud základní částku nijak neupravuje, neboť pro délku řízení přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích.
8. Z důvodu složitosti řízení soud základní částku snížil o 20 %, neboť řízení bylo do značné míry složité, bylo třeba provádět velké množství důkazů jak listinných, tak především svědeckých výpovědí, kdy u jednoho ze svědků bylo nutné zkoumat jeho zdravotní stav, což si vyžádalo delší časový prostor. Věc byla posuzována na dvou stupních soudní soustavy dvakrát, což také přispělo k delšímu trvání trestního stíhání.
9. Žalobkyně se nepodílela na průtazích v řízení. I z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje.
10. Za kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení soud zvýšil základní částku o 5 %, neboť spatřil delší časový úsek nečinnosti právě z důvodu zkoumání zdravotního stavu svědka, a to více než jeden rok od [datum] do nařízení dalšího hlavního líčení [datum], což je 14 měsíců. Tuto dobu soud zohlednil právě tímto navýšením.
11. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobkyni, ten soud hodnotí jako zvýšený, neboť se jedná o trestní věc, to je řízení, se kterým judikatura spojuje zvýšený význam. Z tohoto důvodu soud zvýšil základní částku o 10 %.
12. Celkem tedy soud snížil základní částku o 15 % a zvýšil o 20 % snížil a žalobkyni přiznal zadostiučinění v celkové výši [částka] ([částka] – [částka]), čili základní částku pak celkově snížil o 5 %.
13. Na základě výše uvedeného odůvodnění soud dospěl k závěru, že částka, která byla žalobkyni vyplacena v souvislosti s délkou trestního řízení ve výši [částka], je adekvátním zadostiučiněním za délku řízení, když v jiném samostatném řízení bude posuzován celkový zásah do osobnostních práv žalobkyně (věc vedená zdejším soudem pod sp. zn. 26 C 133/2024).
14. Ohledně náhrady nákladu řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142, odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, která činí [částka] dle ustanovení § 151 o.s.ř. a vyhlášky č. 351/2013 Sb.