Výrok
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1.Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady škody ve výši [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že v rámci exekuce, kde žalobce byl oprávněným, soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] vymohla na povinném částku v celkové výši [částka], avšak tyto finanční prostředky nebyly žalobci jako oprávněnému vyplaceny. Žalobce se dozvěděl [datum] z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení se sdělením [tituly před jménem] [adresa], že soudní exekutorka, po které tito její agendu převzali, vymohla finanční prostředky, avšak oprávněnému je nezaslala. Tím došlo k nesprávnému úřednímu postupu a je tak třeba, aby finanční prostředky žalovaná žalobci zaplatila.2. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované [datum] a žalovaná mu stanoviskem ze dne [datum] odpověděla negativním sdělením, namítla promlčení celého nároku, když z exekučního spisu je patrné, že žadateli, tedy žalobci, bylo dne [datum] doručeno usnesení o zastavení exekuce z důvodu úmrtí povinného. Vzhledem k tomu, že žadatel si byl vědom již v roce 2017, že [tituly před jménem] [jméno FO] nevyplácí vymožená plnění, měl se s ohledem na zachování preventivní povinnosti stran vzniku škody na jeho majetku zajímat o to, zda byla v dané věci vymožena nějaká částka.3. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že byla k Okresnímu soudu v [Jméno žalobce A] podána žádost a návrh na nařízení exekuce na peněžité plnění [částka], kde oprávněným bylo město [Jméno žalobce A] a povinným [adresa].4. Z usnesení Okresního soudu v [Jméno žalobce A] 53 Nc 352/2016–18 má soud prokázáno, že exekuce na majetek povinného [jméno FO], nařízená usnesením ze dne [datum] pod č. j. 53 Nc 352/2006–9 se zastavuje a povinný je povinen zaplatit náklady řízení oprávněnému ve výši [částka]. Soudnímu exekutorovi se náhrada nákladů exekuce nepřiznává s odůvodněním, že průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani na pokrytí nákladů exekuce. Usnesení ze dne [datum] nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] Okresní soud v [Jméno žalobce A] pro vymožení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím nařídil exekuci na majetek povinného [jméno FO] a usnesením č.j. 56 Nc 1839/2009–8, které nabylo právní moci [datum]. Provedením této exekuce pověřil soud [tituly před jménem] [jméno FO]. Z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], č.j. 137 EX 18534/16–24 má soud prokázáno, že ten dne [datum] rozhodl tak, že exekuce nařízená usnesením č.j. 56 Nc 1839/2009–8 Okresního soudu v [Jméno žalobce A] ze dne. [datum] se zastavuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekuce s odůvodněním, že v rámci exekuce bylo zjištěno, že majetek povinného nepostačuje ani ke krytí nákladů exekuce. Oprávněnému bylo sděleno, že povinný zemřel. Dědické řízení bylo usnesením zastaveno dle § 175h, odst. 1 o.s.ř. spolu s výzvou, aby se oprávněný vyjádřil, zda se zastavením exekuce souhlasí. Toto usnesení nabylo právní moci [datum].5. Ze stanoviska ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná zaslala žalobci negativní stanovisko k jeho nároku a podle tvrzení žalobce mu toto stanovisko bylo tlumočeno [datum]. Z listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že soudní exekutor [tituly před jménem] [adresa] sděluje pod č.j. 137 EX 18534/16–36, že ve věci oprávněného Město [Jméno žalobce A] proti povinnému [adresa] bylo z prostředků převedené evidence vymoženo v nadepsané věci bývalou soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] [částka].6. Soud má prokázán tento skutkový stav: Žalobce podal proti oprávněnému [adresa] návrh na zahájení exekuce pro vymožení částky ve výši [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu v [Jméno žalobce A] pod č.j. 53 Nc 352/2006–18 ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. V usnesení byla stanovena povinnost povinného zaplatit žalobci částku [částka] jako nákladů za exekuční řízení s tím, že exekuce na majetek povinného byla zastavena podle ustanovení § 268 odst. 1, písmeno e) o.s.ř., že výtěžek, kterého by bylo dosaženo, nepostačí ani na pokrytí nákladů exekuce s tím, že exekuce byla nařízena pro částku [částka], soudnímu exekutorovi nebyly přiznány náklady exekuce. Následně soud usnesením ze dne [datum] na návrh oprávněného vydal usnesení č.j. 56 Nc 1839/2009–8 s právní mocí [datum], kterou nařídil exekuci na základě vykonatelného usnesení č.j. 53 Nc 352/2006–18 ze dne [datum], vydaného Okresním soudem v [Jméno žalobce A] pro částku [částka]. Dne [datum] soudní exekutor [tituly před jménem] [adresa] usnesením č.j.137 EX 18534/16–24 zastavil exekuci pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím z důvodu, že majetek povinného nepostačuje ani ke krytí nákladů exekuce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] vyplynulo, že soudní exekutor sdělil oprávněnému, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla vymožena částka [částka] ve věci 10 EX 7921/09.7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.8. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu. Podle tohoto zákona se nelze zprostit.9. Podle § 13, odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřeně lhůtě. Podle § 13 odst. 3 zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.10. Podle § 15, odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplynutí nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32, odst. 1 věty první zákona nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.11. Podle ustanovení § 35, odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců.12. V daném případě žalovaná namítla promlčení nároku s tím, že uvedla, že žalobce se nejpozději vydáním usnesení o zastavení exekuce dozvěděl, že exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu, že majetek povinného nepostačuje ani ke krytí nákladů exekuce. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].13. Soud je toho názoru, že promlčecí doba začíná plynout ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, tak jak stanoví výše uvedené zákonné ustanovení, což se v případě žalobce stalo nejpozději datem [datum], kdy z e-mailové korespondence vyplývá, že žalobce již v tuto dobu věděl o tom, že byla vymožena předmětná částka, a to telefonickým rozhovorem se soudním exekutorem, tedy od tohoto do data se odvíjí a začíná běžet promlčecí doba, která skončí [datum], neboť je tříletá s tím, že od doby uplatnění nároku, to je [datum], do uplynutí šesti měsíců, to je do [datum], respektive [datum], neběžela. Žalobce uplatnil nárok u žalované [datum] a žaloba byla podána [datum], čili byla podána včas. Nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatňován, není promlčen.14. Soud se pak dále zabýval samotným nárokem žalobce a dospěl k závěru, že tento nárok není po právu. Pro to, aby byla dána odpovědnost žalované za škodu, je třeba, aby byly splněny tři podmínky: vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem (v tomto případě). Pokud by byla pravdivá tvrzení, že bývalá soudní exekutorka vymohla dlužnou částku a nevyplatila ji na účet oprávněného, šlo by o nesprávný úřední postup.15. Soud při posouzení nároku žalobce nemůže vycházet z ničím nepodloženého sdělení soudního exekutora, že soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalobce ve věci 10 EX 7921/09 vymohla částku [částka], neboť tomu odporují provedené důkazy a celý průběh dané exekuce, a to i exekuce předešlé, když soud, respektive soudní exekutor, nevymohl částku [částka] s příslušenstvím (viz rozhodnutí Okresního soudu v [Jméno žalobce A] č.j. 53 Nc 352/2006–18 ze dne [datum]) ani dle usnesení ze dne [datum], č.j. 137 EX 18534/16–24 částku [částka] s příslušenstvím, když exekuce nařízená na zaplacení této částky byla zastavena z důvodu, že majetek povinného nepostačuje ani ke krytí nákladů exekuce.16. Soud uzavírá, že [tituly před jménem] [jméno FO] pro žalobce žádnou částku v exekuci nevymohla, proto nárok žalobce není po právu a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142, odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve věci podle § 151, odst. 3 o.s.ř., to je [částka] za jeden úkon. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu za vyjádření se ve věci samé (§ 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky), to je celkem [částka].18. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř.