Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit, zaplatit žalobci Kč 39 392 s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení Kč 201 640 s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že u Městského soudu v Brně bylo vedeno pod sp. zn. 52 C 182/2009, řízení, které trvalo 14 let a 7 měsíců. Za tuto dobu vznikla žalobci nemajetková újma celkem ve výši [částka].
2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zaplatila žalobci částku [částka], zbývá tedy k doplacení [částka].
3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl o věci bez toho, aniž by nařizoval ústní jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili.
4. Soud vzal za prokázaný tento průběh předmětného řízení, které probíhalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [sp.zn.]: Žaloba o zaplacení byla u soudu podána dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení zastaveno. Dne [datum] Krajský soud v Brně usnesení ze dne [datum] potvrdil. Nejvyšší soud ČR dne [datum] obě usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení městskému soudu. Dne [datum] se konalo jednání, na němž žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Další jednání se konala dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] soud vyhlásil rozsudek. Žalobce podal odvolání dne [datum]. Dne [datum] požádal žalobce o další osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] soud žádost o osvobození 3 zamítl. Dne [datum] krajský soud usnesení ze dne [datum] zrušil a řízení o žádosti žalobce o další osvobození od soudních poplatků zastavil. Dne [datum] žalobce znovu požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] soud řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků zastavil. Toto rozhodnutí bylo krajským soudem potvrzeno dne [datum]. Odvolací jednání se konalo dne [datum]. Dne [datum] vyhlásil krajský soud rozsudek, kterým v meritu věci rozsudek městského soudu potvrdil. Žalobce podal dovolání dne [datum]. Nejvyšší soud ČR dne [datum] vyhlásil rozsudek, kterým zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak rozsudek městského soudu. Jednání se konalo dne [datum], městský soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] podal odvolání žalovaný, doplnil jej dne [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] městský soud rozhodl, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Krajský soud dne [datum] usnesení změnil a žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Dne [datum] se konalo odvolací jednání. Krajský soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek městského soudu v převážné části potvrdil. Právní moci nabylo rozhodnutí ke dni [datum]. Celkem řízení trvalo 14 let a 7 měsíců.
5. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dál jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
6. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučiní rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
7. Soud je toho názoru, že v daném případě s ohledem na délku řízení je třeba odškodnit žalobce v penězích, když pouhé konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Soud s ohledem k celkové délce řízení stanovil základní částku [částka] za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši a dospěl tak k celkové částce [částka].
8. Dále se zabýval složitostí řízení, když vzal v úvahu, že předmětem řízení byla odpovědnost za vady díla v celkové výši [částka]. S posouzením dané věci bylo spojeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, svědeckými výpověďmi a znaleckým zkoumáním. Soud také rozhodoval o procesních návrzích, osvobození od soudních poplatků. Ve věci bylo rozhodováno všemi stupni soudní soustavy, včetně dovolání. Z tohoto důvodu pro složitost soud základní částku snížil o 30 %.
9. Žalobce nikterak nepřispěl k průtahům v řízení. Jestli se někdy z jednání omluvil, žádal o odročení, tak vzhledem k délce řízen tyto ojediněle omluvy nemohly mít na délce řízení větší vliv. Jeho jednání nebylo obstrukční, čili z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje.
10. Co se týče postupu orgánu veřejné moci během řízení, zde soud spatřuje několik průtahů a déle trvající nečinnost soudu, a to především u odvolacího soudu, kdy mezi rozhodnutím soudu prvého stupně [datum] a rozhodnutím odvolacího soudu uplynulo více než 6 let. [datum] rozhodl krajský soud o odvolání. Soud přihlédl i k tomu, že v mezidobí bylo rozhodováno o žádostech o osvobození od soudních poplatků. Řízení bylo zastaveno až následně, kdy soudní poplatek byl zaplacen. Ve věci bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud rozhodl za rok a půl. Poté po vynesení druhého rozsudku soudem prvého stupně [datum] odvolací soud opět rozhodl téměř za dva roky. Poté soud prvého stupně [datum] vydal rozsudek. Právní moc nastala [datum].
11. Co se týče významu předmětu řízení pro poškozeného, soud shledal tento význam jako standardní, když se jednalo o zaplacení částky ze smlouvy o dílo. Mezi účastníky se jednalo o peněžité plnění. S tímto typem řízení ani judikatura nespojuje vyšší význam.
12. Celkem tedy soud základní částku snížil o 10 %, to je o částku [částka] a žalobce nemá tak nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila [částka], zbývá k doplacení částka [částka], kterou soud žalobci jako náhradu za nemajetkovou újmu přiznal.
13. Spolu s přiznanou částkou soud rozhodl o povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení.
14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za dva úkony po [částka] dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 sbírky, [částka] za režijní paušál podle § 13 výše citované vyhlášky plus 21% DPH a [částka] soudní poplatek.