26 C 4/2025

Odůvodnění

1.Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení v částce [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [sp.zn.] došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení, když řízení trvalo 11 let a 4 měsíce, 21 dnů. Za tuto nemajetkovou újmu žádá částku [částka] s tím, že mu částka [částka] byla v rámci předběžného projednání nároku žalovanou zaplacena. Zbývající částku [částka] tedy nyní žádá k doplacení s tím, že nesouhlasí s výpočtem žalované ohledně výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu.2. Žalovaná nesouhlasila již s tím, že by měla platit vyšší částku, než kterou vyplatila, a to [částka]. Mezi účastníky není sporu o to, že dne [datum] požádal žalobce o náhradu nemajetkové újmy žalovanou ve výši [částka].3. Účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl ve věci, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez jednání.4. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které se konalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [sp.zn.]: žalobce (i tam v postavení žalobce) podal [datum] žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím proti žalovanému z titulu náhrady škody. V žalobě současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud přesto vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, žalobce opakovaně požádal o to, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Poté žalobce vyplnil prohlášení o majetkových poměrech a soud usnesením ze dne [datum] žalobce osvobodil od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Poté soud zaslal žalobu žalované straně a nařídil ústní jednání na [datum]. Právní zástupce žalobce požádal soud o přerušení řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., neboť probíhá trestní řízení a jeho výsledky by mohly být významnou skutečností pro rozhodnutí soudu. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], bylo řízení z tohoto důvodu přerušeno. Dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze v trestní věci k odvolání byl rozsudek zrušen, věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Poté bylo trestní stíhání [datum] zastaveno. Následně soud v posuzované věci vydal [datum] usnesení, kterým bylo v řízení pokračováno. Soud nařídil ústní jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] soud rozhodl o předložení věci mediátorovi s tím, aby umožnil účastníkům, aby věc vyřešili prostřednictvím něho. Následně bylo vydáno usnesení [datum], které nabylo právní moci [datum]. Bylo nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo přerušeno na dobu tří měsíců. Dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil, že mediační řízení stále probíhá. Dne [datum] sděluje mediátor, že mediační řízení stále probíhá a o jeho výsledku bude soud informovat. Dne [datum] byla soudu podána zpráva, že mediační řízení stále probíhá a dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil soudu, že k dohodě v rámci mediace nedošlo. Soud nařídil ústní jednání na [datum]. Právní zástupce žalobce žádal o odročení jednání, poté se z dalšího jednání omluvil právní zástupce protistrany. Dne [datum] se konalo ústní jednání, které bylo odročeno na [datum]. Žalobce byl vyzván, aby doplnil žalobu, podáním ze dne [datum] požádal právní zástupce žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žaloby, dne [datum] podal žalobce doplnění žaloby v rozsahu 100 stran, nato požádal právní zástupce protistrany o lhůtu k tomu, aby se mohl k podání vyjádřit. Soud nařídil ústní jednání na [datum]. Dne [datum] právní zástupce protistrany podal soudu podání. Další jednání se konalo [datum], když předtím z důvodu pandemie byla nařízená jednání odročena. Na jednání [datum] došlo ke čtení důkazů, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem připojení spisu a umožnění účastníkům k nahlédnutí do těchto důkazů z trestního spisu. Nato byl navržen důkaz znaleckým posudkem v podání ze dne [datum]. Soud nařídil ústní jednání na [datum], kdy byly čteny důkazy, jednání bylo odročeno na [datum]. Byl předložen, respektive čten znalecký posudek z trestního spisu, další ústní jednání se konalo [datum] s tím, že za účelem vypracování znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito. Poté zaslali účastníci otázky na znalce, soud ustanovil [datum] znalce z oboru ekonomika. Na [datum] bylo nařízeno ústní jednání, kde byl znalec vyslechnut. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, na kterém byl vynesen zamítavý rozsudek, který nabyl právní moci [datum], když proti němu bylo podáno odvolání, věc byla předložena odvolacímu soudu [datum]. Městský soud rozhodl [datum]. Právní moc nastala [datum]. Řízení trvalo 11 let a sedm měsíců od [datum] do [datum].5. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon). Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.6. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona). V daném případě soud s ohledem na délku řízení dospěl k závěru, že zadostiučinění, které by mělo být poskytnuto žalobci, musí být poskytnuto v penězích, neboť konstatování porušení práva by právě s ohledem na délku řízení již nemohlo být dostatečné. Soud základní částku určil ve výši [částka], tj. [částka] za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení, respektive [částka] za jeden měsíc.7. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii dle ustanovení § 31a odst. 3, a to především samotnou délkou řízení, kterou označil za nepřiměřenou. Z tohoto důvodu byla přiznána částka ve výši [částka] za jeden rok s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši. Dalším kritériem je postup soudu v daném řízení, pro který soud zvýšil základní částku o 5 %, neboť došlo k nekoncentrovanému postupu, čímž se délka řízení navýšila. Mezi jednotlivými úkony byly shledány delší prodlevy. Soud nařídil prvé jednání ve věci a na tomto jednání ustanovil mediátora, věc byla pak řešena v rámci mediačního řízení, zde soud vidí nekoncentrovanost řízení. Soud snížil základní částku pro postup účastníků v řízení také o 5 %. Žalobce nepodal řádnou žalobu, musela být v rámci výzvy soudu doplňována. Řízení bylo přerušeno do doby skončení trestního stíhání, bylo třeba znaleckého zkoumání. Soud prováděl velké množství listinných důkazů. Z tohoto důvodu soud pro složitost řízení základní částku zvyšuje o 20 %. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, ten soud shledává jako standardní, proto z tohoto důvodu ani základní částku nijak neupravuje.8. S ohledem na výše uvedené pak soud snížil základní částku [částka] o 20 %, to je o [částka] a výslednou částku [částka] by žalobci jako zadostiučinění zdejší soud přiznal. Vzhledem k tomu, že žalovaná přiznala ještě vyšší částku [částka], soud pak žalobu v celém rozsahu zamítl.9. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] dle ustanovení § 151 o.s.ř.