Výrok
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Výše náhrady nemajetkové újmy je [částka] spolu s úrokem z prodlení, které žalobkyně požaduje od [datum] do zaplacení. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, a to dne [datum], vyplatila částku [částka] za řízení, které považuje za dlouhotrvající.
2. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok dne [datum].
3. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp.zn. [spisová značka] má soud prokázán tento průběh: řízení bylo zahájeno podanou žalobou žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku a žalovaný byl vyzván k tomu, aby se k žalobě vyjádřil, soud poté provedl přípravu k jednání, nechal vypracovat znalecký posudek v roce 2016, poté po proběhlých ústních jednání v červnu roku 2017 rozhodl, uložil žalované zaplatit částku [částka]. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání a věc byla předložena odvolacímu soudu, který rozhodl v květnu roku 2018, zrušil rozsudek soudu 1. stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Poté soud nechal vypracovat další znalecký posudek, respektive dodatek ke znaleckému posudku a následně byl vypracován druhý znalecký posudek, což bylo v září roku 2021. K tomuto druhému znaleckému posudku pak byl v listopadu roku 2022 vypracován dodatek a v srpnu roku 2023 soud rozhodl, vyhověl žalobě co do částky [částka], rozsudek nabyl právní moci dne [datum], řízení trvalo 11 let.
4. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem, podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup, rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a zákona odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1. věty 2. a 3. nebo § 22 odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
5. V daném případě soud dospěl k závěru, stejně tak jako žalovaná, že v předmětném posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka řízení je nepřiměřená a v řízení se vyskytly i průtahy. Za celkovou délku řízení soud stanovil základní částku [částka] za 1 rok s tím, že za první 2 roky je přiměřenou částkou poloviční výše, neboť každé řízení musí nějakou dobu trvat, toto řízení bylo skutkově složité, jednalo se o řízení s předmětem smlouvy o dílo, jeho cena a posuzování vad díla. Základní částku tak stanovil [částka], vzhledem k celkové délce řízení je soud toho názoru, že již nepostačuje konstatování porušení práva a je třeba, aby nemajetková újma byla odškodněna v penězích (§ 31a odst. 3 písm. a).
6. S ohledem na složitost řízení, kdy bylo třeba vypracovávat několik znaleckých posudků, věc byla posuzována odvolacím soudem, soud snižuje základní částku o 30 % (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona).
7. Žalobkyně se nijak nesnažila řízení urychlit, avšak nepřispěla ani k jeho průtahům, nevyužila dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, a z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje (§ 31 a odst. 3 písm. c).
8. V postupu soudu soud shledal nečinnost, a to v první fázi od podání žaloby do nařízení prvého jednání ve věci téměř 2 roky, z tohoto důvodu základní částku zvyšuje o 10 % (§ 31a odst. 3 písm. d).
9. Soud neshledal zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni, jednalo se o standardní spor ohledně smlouvy o dílo o peněžitou částku, i když jde o vyšší částku, žalobkyně jako podnikatelka hospodaří s takovýmito prostředky, není pro ni nijak výjimečné, že tato částka za dílo byla ve výši několika milionů korun, za význam řízení soud základní částku nijak nemoderuje (§ 31a odst. 3 písm. c) zákona)
10. Soud stanovil základní částku [částka], odečetl 30 % a přičetl 10 %, čili základní částku pak snížil celkem o 20 %, tj. [částka] mínus [částka], tj. [částka], kterou by soud žalobkyni přiznal, pokud by již nebyla vyplacena částka [částka] žalovanou.
11. Soud žalobu z výše uvedeného důvodu v plném rozsahu zamítl, ačkoliv žalobkyně byla z části úspěšná, nepřiznal ji náhradu nákladu řízení, neboť žalovaná doposud není v prodlení, když k uplatnění nároku u žalované došlo [datum], žalovaná by se tak dostala do prodlení [datum] (§ 14, 15 zákona). Dne [datum] žalovaná žalobkyni částku [částka] vyplatila.
12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení představující odměnu za nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 o.s.ř. ve výši [částka] za 1 úkon v počtu tří úkonů za vyjádření se k žalobě, přípravu na jednání a účast na jednání.