Výrok
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalovanému zaplacení třikrát částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je dopravce a zajišťuje dopravní obslužnost v hlavním městě Praze. Dne [datum] žalobce jako cestující se nebyl schopen prokázat platnou jízdenkou v metru linky C Hlavní nádraží, [datum] v tramvajové lince 22 na zastávce Ruská, dne [datum] v tramvaji č. [hodnota] na zastávce Kavalírka.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný trpí duševní poruchou. Nyní se nachází v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Jeho chování je nepředvídatelné, trpí duševní poruchou již od roku 2010. V roce 2016 byl dlouhodobě hospitalizován pro současnou psychickou nemoc. Když ho opatrovník v souvislosti s touto žalobou oslovil, řekl, že si nevzpomíná, neví, o co se jedná. Opatrovník žalovaného žádá soud, aby s ohledem na duševní poruchu žalovaného zohlednil ve svém rozhodnutí tuto skutečnost a z tohoto důvodu zamítl žalobu, neboť žalovaný nechápe a není schopen pochopit, že je třeba, aby si při cestě označil jízdenku, nechápe důsledky vyplývající z porušení této povinnosti.Soud má prokázáno, že žalovaný podepsal [datum] zápis o provedené kontrolní přepravě na lince C ve 20,07 hod., dne [datum] na lince 16 ve 14,00 hod. Zápis o přepravní kontrole ze dne [datum] žalovaný nepodepsal. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku [datum], a to prostřednictvím [právnická osoba] dne [datum]. Soud má prokázáno, že dne [datum] vydal Obvodní soud pro [adresa] ve věci posuzovaného žalovaného o svéprávnosti a opatrovnictví pod č.j. 41 P 61/2024–429 rozsudek, kterým omezil žalovaného ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s majetkem v celkové hodnotě [částka], uzavírat smlouvy, které by ho zavazovaly k finančnímu plnění a ze kterých by vyplývaly jakékoliv finanční závazky a uzavírat právní jednání související s bydlením, uzavíráním smluv o nájmu či podání výpovědi z nájmu a placení nájemného a činit právní jednání týkající se uplatňování nároku na dávky státní sociální podpory, hmotné nouze a důchodové dávky, činit právní jednání v oblasti pracovněprávní při vyřizování dokladů, činit právní úkony týkající se ochrany jeho zdraví, zejména rozhodovat o vlastní léčbě a zásahu do jeho duševní a tělesné integrity a činit pořízení pro případ smrti. Opatrovníkem žalovaného bylo jmenováno [Jméno opatrovníka], [adresa]. Rozsudkem soud změnil rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. 16 P 37/2021–263.Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem:Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu, k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 581 odst. 1 o.z., je-li neplatnost správního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.V daném případě vznesl hmotně právní opatrovník žalovaného námitku neplatnosti právního jednání žalovaného, kterým byla cesta městskou hromadnou dopravou ve dnech výše uvedených v roce 2023 a 2024. Již v roce 2022, [datum], rozhodl zdejší soud o omezení svéprávnosti žalovaného.Opatrovník žalovaného soudu sdělil, že žalovaný není schopen posoudit to, že v případě nástupu do městské hromadné dopravy musí zaplatit jízdné a není sto pochopit ani to, že v případě, kdy nemá platnou jízdenku, musí zaplatit nejen hodnotu jízdenky, avšak navíc ještě přirážku k jízdnému.Vzhledem k tomu, že žalovaný je osobou, která není plně svéprávná, je neplatné jeho právní jednání, kterým v tomto případě je cestování městskou hromadnou dopravou v roce 2023 a v roce 2024. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu o zaplacení dlužné částky, kterým je převážně přirážka k jízdnému, když žalovaný není schopen posoudit následky svého jednání, v tomto případě jízdy bez platné jízdenky.Soud zamítl žalobu spolu s úroky z prodlení.Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.