26 C 78/2023

Odůvodnění

1.Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud přiznal žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 48 Cm 60/2007, resp. 13 C 29/2014 a dále částku [částka] od [datum] do zaplacení. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, vznikla žalobkyni škoda představující částku, která byla žalobkyni přiznána v tamním řízení spolu s náklady řízení a následně vzhledem k tomu, že se dlužník dostal do finančních nesnází, byl proti němu prohlášen konkurs, již se těchto finančních prostředků žalobkyně nedomohla.2. Zdejší soud ve věci vynesl dne [datum] rozsudek, kterým zamítl žalobu v celém rozsahu s tím, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, čili, že soud nemohl vzhledem ke složitosti řízení rozhodnout dříve. Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum] č.j. 15 Co 73/2024-60 přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy ve výši Kč 102 400, ve zbývající části [částka] s příslušenstvím rozsudek soudu I. stupně potvrdil a zároveň ho zrušil ve výši 267 308 450,33 s příslušenstvím, kdy takto rozhodl o nároku žalobkyně na náhradu majetkové újmy. Odvolací soud uzavřel, že postup tamějšího soudu byl průběžný, nebylo shledáno období nečinnosti, je však dán odpovědnostní titul, neboť shledal existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení.3. Uložil zdejšímu soudu, aby u nároku na náhradu škody řádně zkoumal a vyhodnotil, zda je naplněn předpoklad odpovědnosti žalované za tvrzenou materiální škodu (ztrátu pohledávky), zda je dána příčinná souvislost mezi škodou a nesprávným úředním postupem, když existence nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení byla shledána.4. Uložil tak zdejšímu soudu s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, aby zkoumal období nečinnosti soudu, která neodpovídají běžnému průběhu soudního řízení a péči, jíž je soud povinen za účelem rychlé a účinné ochrany práv věci věnovat. Nelze však mechanicky odečítat jednotlivé dny, které mezi úkony soudu ve věci uběhly. Zdejší soud tak má věc řádně posoudit ve světle uvedených judikatorních závěrů Nejvyššího soudu a zabývat se tím, zda žalobkyni vznikla újma, zda je tato v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích řízení, a v poslední řadě i výší této újmy.5. Soud opět posoudil průběh řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 13 C 29/2014. Dne [datum] byla podána žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] vyzval soud žalobkyni k doplnění žaloby. Dne [datum] byla podána žádost o prodloužení lhůty k doplnění žaloby. Dne [datum] soud částečně z důvodu zpětvzetí zastavil řízení. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] se žalovaná k žalobě vyjádřila a dne [datum] vyzval soud žalobkyni k opětovnému doplnění žaloby, k čemuž došlo [datum]. Na [datum] bylo nařízeno prvé jednání ve věci, z jednání se žalobkyně omluvila a požádala o odročení. Ústní jednání se konalo [datum]. Bylo odročeno na [datum]. Dále byla zaslaná výzva oběma stranám k doplnění skutkových tvrzení. Další jednání se konala [datum], [datum], [datum], [datum]. Z jednání nařízeného [datum] se žalobkyně omluvila, požádala o odročení, stejně tak jako z jednání ze dne [datum]. Dále se jednání konalo [datum] a [datum]. Jednání nařízené na [datum] bylo zrušeno z důvodu podané námitky podjatosti, o které bylo rozhodnuto [datum]. [datum] soud žádal o odborné vyjádření. [datum] byl na ústním jednání vydán mezitímní rozsudek, proti kterému bylo podáno odvolání [datum]. Soud [datum] usnesením vyzval k doplnění žaloby. [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. [datum] byl rozsudek zrušen. Dne [datum] byla podána výzva k doplnění obrany k žalobě a [datum] soud rozhodl usnesením o právním nástupnictví. Usnesení nabylo právní moci [datum]. [datum] vstoupili do řízení další účastníci. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání [datum]. Pak rozhodl odvolací soud. [datum] bylo soudu zasláno oznámení o vzájemném započtení a žádost o odročení jednání. Soud jednání ze dne [datum] odročil na [datum]. Další ústní jednání se konalo 25. listopadu. 2020. Dále bylo jednání odročeno na 6. 1. 202. a [datum], [datum]. V mezidobí byl ustanoven znalec, který byl slyšen [datum]. Další jednání se konalo [datum] a na jednání [datum] byl vynesen rozsudek, proti kterému bylo podáno odvolání [datum]. [datum] byla předložena věc odvolacímu soudu, ten [datum] rozsudek soudu prvého stupně potvrdil, právní moc nastala [datum]. Proti rozsudku bylo podáno dovolání [datum], které bylo [datum] odmítnuto, právní moc nastala [datum]. Dále bylo zjištěno, že rozsudek soudu prvého stupně ze dne [datum] má 411 stran. Celkem řízení trvalo devět let.6. Žalobkyně označila nečinnost soudu v těchto případech: a) od [datum] – [datum]: od zahájení řízení až k prvnímu nařízenému jednání dne [datum] uplynuly téměř 2 roky. Toto jednání bylo následně zrušeno a odročeno první jednání tak proběhlo až dne [datum]. b) od [datum] – [datum]: mezi těmito jednáními uplynuly více než 3 měsíce bez zjevného procesního posunu. C) od [datum] – [datum]: po vrácení spisu došlo k nečinnosti, když další jednání bylo nařízeno až téměř 8 měsíců po obdržení spisu. Tj. doba 3 roky a 2 měsíce.7. Z odborného vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. měla v období roku 2013–2019 majetek v této výši: v roce [částka], v roce 2014 2 [tel. číslo], v roce [částka] 3 [tel. číslo], v roce [částka] [tel. číslo], v roce [částka] 195 105, v roce [částka] 22 314 000 a v roce [částka] 29 644 000.8. Z exekučního příkazu ze dne [datum] č.j. 134 EX 02557/22-1107 proti společnosti [právnická osoba]. jako povinné a [Jméno žalobkyně]. jako oprávněné má soud prokázáno, že je proti společnosti [právnická osoba]. vedeno exekuční řízení pro vymožení pohledávky na základě rozsudku Městského sodu v Praze ze dne [datum] a Obvodního soudu pro [adresa] č.j. 13 C 29/2014-1364 ve výši [částka].9. Z účetní závěrky společnosti [právnická osoba]. z [datum] má soud prokázáno, že společnost Dakarai sděluje, že je proti ní veden soudní spor se [Jméno žalobkyně]. o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Společnost tento závazek neuznává, neboť zanikl započtením s pohledávkami vůči společnosti [právnická osoba]. a pro případ neúspěchu v soudním řízení je tento závazek v plné výši kryt majetkem společnosti.10. Sama společnost [právnická osoba]. je věřitelem v insolvenčním řízení, které je vedeno u KS v [adresa] sp. zn. 70 [insolvenční spisová značka].11. Městský soud v Praze uzavřel, že ve výše uvedeném soudním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb..12. Podle § 26 výše citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.13. Podle věty prvé § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).14. V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, současně neshledal žádné průtahy a nečinnost a přesto uložil zdejšímu soudu, aby s ohledem na to přistoupil k projednání nároku na náhradu škody a řádně posoudil ve světle uvedených judikatorních závěrů Nejvyššího soudu a zabýval se tím, zda žalobkyni vznikla újma, zda je tato v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích řízení, a v poslední řadě i výši této újmy. Městský soud dal soudu obecný pokyn, a návod, jak se má věcí zabývat s odkazem na judikaturu, aniž by sám zdejšímu soudu sdělil, kdy podle něho měla věc skončit, aby se zdejší soud mohl zabývat vznikem škody od toho konkrétního data. V návodné judikatuře byly popsány dva způsoby posouzení vzniku škody: jednak když došlo k průtahům, pak stát odpovídá za to, že nepostupoval tak, aby poskytl ochranu práva, tedy za doby nečinnosti, případně průtahů. V druhém případě není-li v řízení průtahů nebo období nečinnosti, stát neodpovídá za škodu. Jestliže odvolací soud dospěl k závěru, že v předmětném posuzovaném řízení nedošlo k nečinnosti a průtahům, mohl sám ve věci rozhodnout. Zdejší soud však nevěří tomu, že by odvolací soud zrušil rozsudek, jen proto, že byl jiného právního názoru, než soud prvého stupně a věc mu vrátil s tím, aby na základě svých zjištění dospěl ke stejnému závěru, že žaloba je nedůvodná a že žalovaná za škodu, pokud žalobkyni vznikla neodpovídá. Jestliže odvolací soud nevyslovil svůj názor, kdy mělo předmětné řízení skončit, a zdejší soud dospěl k závěru, že předmětné posuzované řízení trvalo adekvátně své složitosti, a ani po opětovném posouzení věci nedošel k jinému závěru, nezbylo mu než vycházet z obecné délky řízení, která je stanovena při posuzování náhrady nemajetkové újmy za délku řízení tj. 2 roky (za prvé dva roky soudy přiznávají zadostiučinění v penězích pouze v poloviční výši s tím, že každé řízení musí nějakou dobu běžet). S tímto názorem soud seznámil účastníky řízení. Nato reagovala žalovaná vyložením závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která odkázal odvolací soud v této věci a žalobkyně na základě toho soudu sdělila, kdy by podle ní mělo řízení skončit a popsala jednotlivé úseky soudního řízení, ve kterých spatřuje nečinnost. Soud, aniž by se těmito jednotlivými úseky zabýval, když už délku řízení a „nečinnost“ přezkoumával i odvolací soud při svém posuzování délky řízení (období nečinnosti neshledal), vycházel z žalobkyní označené délky nečinnosti, která je s ohledem na výše popsané „průtahy“ 3 roky a 2 měsíce. Předmětné řízení by tak mělo skončit v únoru roku 2018. K tomuto datu měla společnost [právnická osoba]. majetek celkem v hodnotě [částka], z toho krátkodobé pohledávky [částka], dlouhodobé pohledávky [částka], krátkodobý finanční majetek [částka]. V roce 2016 tj. v období, kdy by mělo objektivně řízení skončit, měla společnost majetek v celkové částce [částka], z toho dlouhodobé pohledávky [částka], krátkodobé pohledávky Kč [částka], krátkodobý finanční majetek [částka] (zjištěno z odborného vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]).15. Proto, aby byla dána odpovědnost žalované za škodu, je třeba, aby byly splněny současně tyto tři podmínky: existence nesprávného úředního postupu (vydání nezákonného rozhodnutí), vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že odvolací soud uzavřel, že odpovědností titul je dán, je splněna první z výše uvedených podmínek. Soud se tak dále zabýval, zda žalobci vznikla škoda a dospěl k závěru, že žalobkyni škoda nevznikla, když stále probíhá exekuční řízení, kde jsou postupně vymáhány částky, a i s ohledem na to, že společnost [právnická osoba]. je věřitelem svých pohledávek, je pravděpodobné, že bude ještě vymožena částka, která by mohla žalobkyni uspokojit, když sám jednatel společnosti sdělil, že ta má dostatek prostředků, aby své závazky splnila. Není splněna další podmínka, aby žalovaná odpovídala za škodu, a proto se soud již nezabýval tím, zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem a uzavřel, že žaloba není důvodná. Na základě výše uvedeného rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015, částku [částka] za jeden úkon nezastoupeného účastníka, při počtu 14 úkonů: za obranu k žalobě, 6x účast na jednán a 6x příprava na jednání přípravu, 1x vyjádření, tedy celkem [částka].