Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 429 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 189,36 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 429 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 6. 2024 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 429 Kč s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentoval tím, že se žalovaným uzavřel dne 21. 12. 2023 úvěrovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně dostatečně prověřena. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 30 dnů ode dne poskytnutí. Poplatek za sjednání úvěru byl sjednán ve výši 330 Kč. Dále byl sjednán poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný splatný dluh ke dni 22. 1. 2024 neuhradil, byly žalovanému dne 27. 1. 2024 účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a dvě smluvní pokuty v celkové výši 600 Kč. am evidovaný dluh za žalovaným tak činí částku 11 429 Kč. Příslušenství představuje zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný na částku 189,36 Kč za období od 27. 4. 2024 do 6. 6. 2024, tento pak žalobkyně žádá od 7. 6. 2024 do zaplacení. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, přestože byl zástupcem žalobkyně předžalobně upomenut.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které mu předložila žalobkyně, neboť žalovaný zůstal v řízení nečinný a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný uzavřel dne 21. 12. 2023 se žalobkyní smlouvu o úvěru, kdy na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč jako hotovostní bezúčelový úvěr, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit ve lhůtě 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Dále byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 330 Kč a poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky žalobkyně. Pro případ, že žalovaný nedodrží podmínky splácení, byla žalobkyně oprávněn dluh zesplatnit (zjištěno z úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek a výpisu o platbě). Žalovaný nedodržel podmínky smlouvy a v důsledku trvajícího prodlení žalovaného žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady celkem ve výši 900 Kč, o čemž žalovaného vyrozuměl dopisem ze dne 12. 4. 2024, přičemž ho i vyzval k úhradě dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne 12. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu). Za období od splatnosti dlužné částky do podání žaloby činil kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 189,36 Kč (zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nahlížení do databází a na základě posouzení výše požadovaného úvěru a osoby klienta (zjištěno z úvěrové zprávy, metodiky, karty klienta).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
6. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na předmětnou pohledávku s příslušenstvím něčeho zaplatil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 11 429 Kč jako nevrácených peněžních prostředků přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je tvořeno úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a tím mu vznikla povinnost platit úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jednak kapitalizovanými do dne podání žaloby a dále běžícími ode dne následujícího až do zaplacení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 429 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.