Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že na základě exekučního návrhu žalobkyně, jakožto oprávněné k vymožení povinnosti povinného dlužníka [jméno FO] vyplývající z rozhodnutí [právnická osoba] [jméno FO] ze dne [datum], čj. [Anonymizováno] byla usnesením Okresního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], čj. [spisová značka] nařízena exekuce na majetek povinného. Současně provedením této exekuce byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], přičemž předmětné řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] bylo žalobkyni novým soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], jmenovaným do uvolněného úřadu po [tituly před jménem] [jméno FO] k dotazu žalobkyně sděleno, že exekuční řízení bylo ukončeno již bývalou soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu celkového vymožení pohledávky včetně příslušenství a nákladů exekuce. O této skutečnosti však nebyla žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] nikterak informována, tedy, že došlo k úplnému vymožení pohledávky včetně příslušenství. Žalobkyni pak nebyla vyplacena část vymoženého peněžitého plnění v rozsahu částky [částka] (připadající na jistinu dluhu a část nákladů předcházejícího řízení oprávněného), když povinný dlužník uhradil soudní exekutorce [tituly před jménem] [jméno FO] celou vymáhanou částku včetně příslušenství v podobě nákladů exekuce a nákladů exekuce oprávněného. Celkový nárok žalobkyní vymáhaný v předmětné exekuci činil částku 21 930,20 Kč představující jistinu ve výši [částka] a příslušenství v podobě náhrady nákladů předcházejícího řízení ve výši [částka] a náhrady nákladů exekuce oprávněného ve výši [částka] (stanovený příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Žalobkyni byla do dne podání vyplacena pouze částka ve výši 11 565 Kč, tedy zbývá vyplatit částka [částka]. Žalobkyně se tak o skutečnosti, že [tituly před jménem] [jméno FO] neoprávněně zadržuje částku [částka] dozvěděla nejdříve až dne [datum] z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], přičemž do dne podání žaloby nebylo žalobkyni zaplaceno vymožené peněžité plnění v žalované částce Kč. Žalobkyně tak v důsledku nesprávného úředního postupu soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] vznikla škoda ve výši [částka], když tato částka, ač byla exekutorkou vymožena, nebyla žalobkyni vyplacena. Žalobkyně předběžně svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum].
2. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] předběžně uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka] v souvislosti s nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Žalovaná po projednání této žádosti neshledala žalobkyní uplatněný nárok za důvodný. Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na to, že ve smyslu § 46 odst. 6 věta třetí zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád, soudní exekutor na žádost zašle oznámení o skončení exekuce rovněž účastníkům řízení, tedy z tohoto ustanovení vyplývá, že povinností soudního exekuta není zasílat oznámení o skončení exekuce účastníkům automaticky hned po jeho vydání. Sama žalobkyně ve svém žádosti předložil žalované příkaz k úhradě nákladů exekuce, který exekutorka vydala dne [datum] a z tohoto je více než evidentní, že exekuce skončila vymožením dlužného plnění včetně příslušenství a nákladů. Tímto okamžikem tak bylo postaveno na jisto, že žalobkyně se dozvěděla o tom, že dlužné plnění bylo vymoženo a pokud nebylo ze strany soudní exekutorky ničeho vyplaceno, nebude tak již po právní moci příkazu nadále činěno. K tomuto datu se tedy podle přesvědčení žalované žalobkyně dozvěděla o škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá a vzhledem k tomu, že žádost u žalované uplatnila dne [datum], je její nárok na náhradu škody již promlčen a žalovaná proto vznesla námitku promlčení.
3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že na základě usnesení Okresního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], čj. [spisová značka] byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno FO] k návrhu žalobkyně, jakožto oprávněné, a to podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí [právnická osoba] [jméno FO] ze dne [datum], čj. [Anonymizováno]. Provedením této exekuce byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], přičemž předmětná exekuce byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se předběžně podáním došlým žalované dne [datum] obrátila na žalovanou s nárokem na náhradu škody ve výši [částka] z důvodu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], představující v předmětné exekuci vymožené, avšak nevyplacené peněžní prostředky. Po projednání této žádosti žalovaná nároku žalobkyně nevyhověla, což jí sdělila stanoviskem ze dne [datum].
4. Soud provedl dokazování exekučním spisem sp. zn. [spisová značka], konkrétně příkazem k úhradě exekuce ze dne [datum], čj. [spisová značka], oznámením soudního exekutora ze dne [datum], čj. [spisová značka] včetně doručenky na povinného, stavem spisu k [datum], výpisem z účtu ze dne [datum] a sjetinou dlužníků včetně dlužníka [jméno FO] (povinný). Naposledy pak soud provedl dokazování žádostí o sdělení aktuálního stavu exekučního řízení ze dne [datum] včetně výpisu z datové schránky. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] vydala dne [datum] příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým uložila povinnému zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce částku [částka] (výrok I.) a dále zaplatit oprávněnému na nákladech oprávněného částku [částka] (výrok II.) V odůvodnění tohoto příkazu k úhradě nákladů exekuce je uveden způsob výpočtu nákladů exekuce a současně je zde uvedeno, že náklady účelně vynaložené oprávněným k vymáhání nároku přiznaného exekučním titulem, které soudní exekutor vymůže v exekuci, činí částku 10 930,20 Kč, kdy jde o náklady oprávněného účtovaného jeho právním zástupcem. Také je zde uvedeno, že náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže soudní exekutor. Současně soudní exekutorka oznámením ze dne [datum] oznamovala skončení exekuce a zánik pověření z důvodu, že zcela vymohla pohledávku oprávněného [adresa] [jméno FO] (žalobkyně) proti povinnému [jméno FO], včetně příslušenství a nákladů exekuce. Z tohoto důvodu zaniklo ze zákona i pověření soudní exekutorky k provedení exekuce. Toto oznámení o skončení exekuce bylo doručeno pouze povinnému dne [datum]. Podle obsahu exekučního spisu zůstala k datu [datum] nevymožena (nezaplacena) částka ve výši [částka]. Tuto částku zaplatil dlužník [jméno FO] dne [datum] a k tomuto datu tak byla celá částka, která byla předmětem vymáhání v dané exekuci zaplacena. Dne [datum] se dotazovala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce soudního exekutora [Anonymizováno] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] (nástupce po exekutorce [tituly před jménem] [jméno FO]) aktuální stav exekučního řízení, tedy zda, jak a kdy případně došlo k vymožení dlužné částky. Na to odpověděl [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor tak, že podle spisu převzatého po bývalé soudní exekutorce [tituly před jménem] [jméno FO], byla exekuce ukončena vymožením pohledávky v roce 2015. Zároveň žalobkyni zaslal oznámení o skončení exekuce. Toto sdělení bylo žalobkyni doručeno dne [datum].
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: k vymožení pohledávky žalobkyně jakožto oprávněné na základě exekučního titulu, kterým bylo rozhodnutí [právnická osoba] [jméno FO] ze dne [datum], čj. [Anonymizováno] byla usnesením [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne [datum], čj. [spisová značka] nařízena exekuce na majetek povinného [jméno FO]. Sud současně pověřil vedením exekuce soudní exekutorku [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Exekuční řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu exekučního řízení byla žalobkyni jakožto oprávněné vyplacena částka ve výši [částka]. K datu [datum] zbývala k úhradě od povinného částka ve výši [částka] (celkový nárok [částka], k danému datu uhrazeno [částka]). Tuto částku povinný uhradil dne [datum]. Dne [datum] vydala soudní exekutorka příkaz k úhradě nákladů exekuce pod čj. [spisová značka], kterým uložila povinnému zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce částku [částka] a současně zaplatit oprávněné na nákladech oprávněné částku [částka]. Toto rozhodnutí bylo oprávněné doručeno. Téhož data rozhodla soudní exekutorka o skončení exekuce z důvodu vymožení celé dlužné částky, přičemž toto rozhodnutí bylo doručeno toliko povinnému. Na základě dotazu žalobkyně týkající se aktuálního stavu exekučního řízení, tj. zda došlo k vymožení celkové vymáhané částky, sdělil nástupce po soudní exekutorce [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], že k úplnému vymožení vymáhané částky došlo již v roce 2015 [tituly před jménem] [jméno FO] a z tohoto důvodu byla exekuce ukončena. Toto sdělení soudního exekutora bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím jejího právního zástupce dne [datum]. Žalobkyně se předběžně se svým nárokem na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím obrátila na žalovanou dne [datum], která požadavek žalobkyně neshledala jako opodstatněný, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum].
6. Podle § 1 zákona zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 32 odst. 1 věta prvá zákona se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá7. Nejprve se soud z hlediska procesní ekonomie zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení, kterou žalovaná odvozovala od skutečnosti, že žalobkyně se o skončení exekuce v důsledku vymožení celkové částky dozvěděla na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], tudíž od tohoto data začala žalobkyni běžet tříletá promlčecí doba, a protože žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne [datum], je její nárok promlčen. K uvedenému soud uvádí, že s touto argumentací žalované nesouhlasí. Je sice pravdou, že soudní exekutor ve smyslu § 46 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád zašle na žádost účastníka exekučního řízení oznámení o skončení exekuce, tedy, není jeho povinností toto oznámení o skončení exekuce účastníkům automaticky po jeho vydání zasílat, nicméně pokud žalovaná dovozuje, že žalobkyně se na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce dozvěděla o tom, že jí vznikla škoda, tedy, že dlužné plnění bylo vymoženo a kdo za škodu odpovídá, když plnění nebylo soudní exekutorkou vyplaceno, je její úvaha nesprávná. Z uvedeného příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum] se žádná takováto skutečnost nepodává. Tedy jinak řečeno, z tohoto rozhodnutí vyplývá, že povinnému byla uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce částku [částka] a dále zaplatit oprávněné na jejích nákladech částku [částka] a současně, že částku představující náklady oprávněné ve výši [částka] soudní exekutor v exekuci vymůže. Informace o tom, že by předmětné exekuční řízení bylo ukončeno vymožením celkové dlužné pohledávky (tj. včetně nákladů oprávněného) zde uvedena není. Naopak z tohoto rozhodnutí se podává, že předmětem exekuce nadále zůstávají minimálně náklady oprávněné. Skutečnost, že předmětná exekuce byla ukončena z důvodu vymožení celkové pohledávky, a že pověření exekutorky zaniklo, je zřejmá až z oznámení o ukončení exekuce ze dne [datum], které však žalobkyni doručeno nebylo a bylo doručeno (oznámeno) pouze povinnému. Na základě uvedeného lze proto souhlasit s tvrzením žalobkyně, že o tom, že předmětná exekuce skončila vymožením pohledávky již v roce 2015, se žalobkyně dozvěděla až na základě sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], které bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím jejího právního zástupce do jeho datové schránky dne [datum]. Až tímto okamžikem se žalobkyně dozvěděla, že jí vznikla škoda (nevyplacené náklady oprávněného) a kdo za ni odpovídá (soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO]) a teprve až od tohoto okamžiku počala žalobkyni běžet zákonná tříletá promlčecí doba ve smyslu § 31 odst. 1 zákona. Jelikož žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne [datum], nemůže být tento promlčen.8. Protože soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně promlčen není, zabýval se meritem věci. V řízení bylo prokázáno na základě výše uvedených listinných důkazů, že ač soudní exekutorka v rámci exekučního řízení vymohla celkovou vymáhanou částku (tedy jistinu s příslušenstvím, náklady soudního exekutora a náklady oprávněného), uhradila žalobkyni toliko částku [částka] a naopak jí nevyplatila částku [částka] představující vymožené náklady oprávněného.9. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je naplnění tří zákonných podmínek: 1) existence nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Nesprávným úředním postupem se ve smyslu § 13 odst. 1 zákona rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. O odškodnitelnou majetkovou újmu se pak jedná, jestliže nesprávný úřední postup měl dopad do sféry poškozeného, tedy jestliže nebýt jeho, nedošlo by k újmě. Stát pak odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem exekutora při výkonu exekuční činnosti podle zákona č. 82/1998 Sb. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 44/2009, Cif., popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2013, sp. zn. 30 Cdo 2135/2013) za splnění shora uvedených podmínek. Protože je zjevné, že ač soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci řízení vymohla náklady oprávněného v částce [částka], tuto částku žalobkyni nevyplatila, tedy dopustila se nesprávného úředního postupu, v jehož důsledku žalobkyni v její majetkové sféře vznikla škoda, představující její náklady, které vynaložila na svého právního zástupce v rámci exekučního řízení. Protože za škodu způsobenou soudním exekutorem při výkonu exekuční činnosti na základě § 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát, a protože se jedná o odpovědnost objektivní, dospěl soud k závěru, že žalobkyní podaná žaloba je zcela opodstatněná a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.10. Pro úplnost soud doplňuje, že v rámci exekučního řízení nebyla žalobkyni vyplacena vymožená částka představující náklady oprávněného ve výši [částka], avšak žalobkyně nárokovala toliko částku [částka], proto soud žalobě vyhověl v celém žalobním žádání.11. Úrok z prodlení žalobkyni náleží v souladu s § 15 odst. 2 zákona, podle něhož se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Jelikož žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne [datum], dostala se žalovaná podle citovaného zákonného ustanovení do prodlení uplynutím zákonné šestiměsíční lhůty pro jeho vyřízení, tedy dnem [datum] a od toho data proto žalobkyni náleží i příslušenství z přiznané částky. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn §142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění právo proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši [částka] podle § 11 odst. 1, § 7 a § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. (2 úkony právní služby po [částka] – převzetí věci a sepsání žaloby), z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1, 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (2 úkony právní služby po [částka] – převzetí věci a sepsání žaloby), ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z daně z přidané hodnoty ve výši [částka] (21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem.13. Lhůtu k plnění pak soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že finanční prostředky žalovaného jsou vázány na státní rozpočet, kdy je nutná delší doba pro jejich uvolnění. Tuto skutečnost soud reflektoval v poskytnutí delší lhůty k plnění.