Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 150 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 13.8.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobce.
Odůvodnění
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.
Předmětem řízení bylo zaplacení v záhlaví uvedené částky představující náklady na nucený odtah a parkovné za vozidlo žalovaného [registrační značka], neboť žalobce dne 20.5.2020 provedl odtah tohoto vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Žalovaný byl následně písemně informován o umístění vozidla na příslušném odtahovém parkovišti žalobce a o částce za tento odtah, včetně navyšování za každý další den parkování, na což žalovaný nereagoval. Žalovaná částka se ke dni podání žaloby skládá z částky za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkového ve výši 250 Kč za první až třetí den střežení
Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný za použití ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. rovněž, postupoval soud podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání.
Na základě prokázaných a nesporovaných skutečností, kdy soud jednotlivá zjištění z jednotlivých důkazů v písemném vyhotovení rozsudku nevyjmenovává v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., činí tento závěr o skutkovém stavu:
žalobce je příspěvkovou organizací zřizovatele Hlavního města Prahy. Žalovaný je provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které bylo dne 20. 5. 2020 žalobcem odtaženo z ulice [ulice a číslo], v 14.57 hod. na základě pokynu strážníka Městské Policie ČR, č. 2622 z důvodu § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu a odstaveno na parkovišti žalobce. Vůz byl žalovaným převzat téhož dne. Za odtah vozidla a parkovné žalovaný při převzetí vozidla částku ve výši 2 150 Kč nezaplatil. Cena za nucený úplný odtah osobního automobilu podle ust. § 2 odst. 1, písm. a) nař. č. 13/2001 Sb. hl. m. Prahy, účinného od 1.4.2013, činí 1 900 Kč a za službu parkoviště (nepřetržitě střežené) pro takto odtažený osobní automobil podle § 2 odst. 3 písm. a) nař. č. 13/2001 Sb. hl. m. Prahy, účinného od 1.4.2013, činí 250 Kč za první až třetí i jen započatý den. Žalovaný dlužnou částku ani po písemné výzvě k úhradě nezaplatil.
Podle ust. 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (dále jen zákon o silničním provozu) se pro účely tohoto zákona provozovatelem rozumí vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.
Podle ust. § 27 odst. 5 zák. o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněné stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie, vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele
Provedeným dokazováním soud zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce následovně: v řízení bylo prokázáno, že automobil, jehož provozovatelem byl v rozhodné době žalovaný, byl dne 20. 5. 2020 rozhodnutím strážníka Městské policie z důvodu, že stál na vyhrazeném parkovišti, žalobcem odtažen. Za takto realizovaný odtah a období střeženého parkování v rozsahu jednoho dne tj. za den 20.5.2020, má žalobce nárok na částku ve výši 2 150 Kč představující částku 1 900 Kč za nucený odtah a částku 450 Kč za parkovné, v souladu s ust. § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. a § 2 odst. 1, písm. a), odst. 3 písm. a) nař. č. 13/2001 Sb. hl. m. Prahy, účinného od 1.4.2013. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, uznal jej soud k této povinnosti výrokem I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení a jeho výše je odůvodněna ust. § 513 o.z. ust. § 1968 a ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.
Pro úplnost soud sděluje, že ve věci byly provedeny pouze listinné důkazy předložené žalobcem; tyto považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený. Soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nevyvinul žádnou procesní obranu tj. netvrdil žádné skutečnosti a ani neoznačil důkazy, vycházel soud při zjišťování skutkového stavu pouze z tvrzení žalobce a z důkazů, které žalobce k prokázání svých skutkových tvrzení označil.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalobce ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1,3 písm. a) a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (2 úkony po 100 Kč – sepsání výzvy k plnění a podání žaloby) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.