Rozsudek ze dne 23. 7. 2024
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na účet Obvodního soudu pro [adresa] v rozsahu 75 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
IV. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na účet Obvodního soudu pro [adresa] v rozsahu 25 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svojí žalobou původně domáhal zaplacení částky [částka] z titulu pojistného plnění, když žalobci vznikla škoda na jeho vozidle [Anonymizováno], [SPZ] dále též „vozidlo žalobce“), při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinil [jméno FO].
2. Viník dopravní nehody měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla u žalované. Odbornou kalkulací předpokládaná cena opravy byla stanovena částkou ve výši [částka] s tím, že náklady na tuto odbornou kalkulaci činily [částka]. Žalobci byla škoda částečně uhrazena z jeho havarijního pojištění, které měl žalobce sjednané u [Anonymizováno]. Žalobci tak ze strany [Anonymizováno] po odečtení spoluúčasti ve výši [částka] zaplacena částka [částka]. Ač žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] představující rozdíl mezi vypočítanými náklady na cenu opravy vozidla a vyplaceným pojistným plněním z havarijního pojištění, dlužná částka uhrazena nebyla.
3. Žalovaná nárok neuznala. Žalobce při stanovení výše škody vycházel z kalkulačního systému [Anonymizováno], která počítá s originálními díly, jež nebyly ze strany poškozeného prokázány, kdy se jedná pouze o tzv. fiktivní výpočet nikoliv vzniklou majetkovou újmu. V této souvislosti nebyla ze strany poškozeného žalobce ani prokázána oprava vozidla. Samotný výpočet je pak nadhodnocen a žalovaná ho tak nepovažuje za skutečnou škodu. Dle žalované se škoda nahrazuje uvedením věci do předešlého stavu a hradí se skutečná škoda, tedy to co poškozenému ušlo. Předložená kalkulace je značně nadhodnocená. Cena za lakovací práci i lakovací materiál dle metodiky [Anonymizováno] nevychází při své kalkulaci z reálně naměřených dat časové náročnosti u jednotlivých materiálů a nezohledňuje různou míru krytí a rychlost vysoušení materiálů jednotlivých dodavatelů. Žalovaná proto navrhla znalecký posudek z příslušného oboru za účelem zjištění obvyklé ceny opravy poškozeného vozidla. Sám žalobce se podílel na vzniku škody.
4. Soud ve věci rozhodl svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. 29 C 107/2017-317. Toto rozhodnutí bylo později potvrzeno odvolacím soudem Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. 20 Co 4/2022-358. Zdejší soud přitom věc posoudil tak, že obvyklé náklady na opravu škody na vozidle žalobce vyčíslil částkou [částka]. S ohledem na skutečnost, že se žalobce podílel na vzniku škody v rozsahu 40 %, jakož i skutečnost, že žalobci byla zaplacena na havarijní pojištění částka [částka], byla žaloba zamítnuta.
5. Shora zmiňovaná rozhodnutí zdejšího soudu a odvolacího soudu byla rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. 25 Cdo 3154/2022-382 (dále též „rozsudek NS ze dne [datum] “) zrušena co do výroku o nákladech řízení a výroku, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na zaplacení částky 14 412, [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že podle konstantní judikatury dovolacího soudu přicházejí v úvahu zásadně dva způsoby určení výše peněžité náhrady za škodu způsobenou na věci. Poškozený se může buď domáhat náhrady odpovídající rozdílu v obvyklé ceně, který je způsoben škodní událostí, nebo nákladů, které je potřeba vynaložit na uvedení věci do předešlého stavu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2782/2017). Jestliže byly poškozenému nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde podle Nejvyššího soudu stále majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen. I z tohoto pohledu je tedy třeba hodnotit účelnost nákladů na provedenou (předpokládanou) opravu, neboť jejím smyslem je dosažení předešlého stavu a jsou-li zde posuzovány dvě varianty provedení opravy, musí být zjištěno, jaký bude jejich dopad na hodnotu vozu po opravě. Tato okolnost však nebyla podle Nejvyššího soudu v projednávané věci dostatečně vyjasněna. Z těchto důvodu tak zůstává k řešení pouze částka [částka], která by žalobci náležela podle posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za předpokládanou opravu při použití originálních náhradních dílů ([částka] s daní z přidané hodnoty po zohlednění 40% míry spoluzpůsobení nehody a po odečtení poskytnutého pojistného plnění).
6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.
7. Z nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy došlo ke škodě na vozidle [SPZ] vlastnictví žalobce. [právnická osoba] zavinil [jméno FO], který měl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u žalované. Žalobce byl částečně uspokojen z havarijního pojištění, které měl uzavřené, a to v částce [částka] a to v době, kdy ještě nebyl znám viník dopravní nehody.
8. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok v průběhu roku [Anonymizováno] (prokázáno dopisem žalované ze dne [datum]).
9. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná sdělila žalobci [datum], že částka požadovaná zaplacená nebude (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a odpovědí žalované ze dne [datum] s dokladem razítka právního zástupce žalobce o doručení dne [datum] spolu s plnou mocí jeho právního zástupce ze dne [datum]).
10. Soud k otázce nehodového děje, rozsahu škody na vozidle žalobce a obvyklým nákladům na opravu vozidla žalobce ustanovil znalce, který soudu dne [datum] předložil znalecký posudek z oboru doprava, strojírenství a ekonomika. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svých závěrech stanovil, že náklady na opravu vozidla žalobce při použití převážně nových originálních dílů a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí [částka] bez DPH (s DPH ve výši [částka]), náklady na opravu vozidla při použití i tzv. dílů kvalitativně rovnocenných (aftermarketových) a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí [částka] bez DPH (ve výši [částka] včetně DPH). Znalec své závěry v písemném posudku plně potvrdil při svém výslechu. Znalec ve vztahu opravy vozidla s ohledem na jeho stáří a počet najetých kilometrů uvedl, že vozidlo v tomto stáří se obvykle neupravuje v autorizovaném servisu a pokud existují aftermarketové díly, obvykle se tyto používají, hospodárnější oprava by byla podle druhé kalkulace. Ve vztahu hodnocení prací v autoservisech vycházel z cen, kterými odškodňují pojišťovny, a vycházel z materiálů, které toto zohledňují, materiál je pro různé kraje v ČR a nakonec jsou globálně stanoveny průměrné ceny prací zjištěné právě tímto způsobem. Tyto materiály vychází ze zjištění pojišťoven, zjišťovat nabídky, ceny servisů 5 let nazpátek, je ztížené, kdy mnoho majitelů servisů není schopno odpovědět na ceny prací pro rok [Anonymizováno], natož pro rok [Anonymizováno]. Fakticky to lze zjistit telefonicky. Zkoušel to takto zjišťovat ve vztahu k roku [Anonymizováno], kdy ne všichni majitelé servisů byli schopni si vůbec vzpomenout, kolik v roce [Anonymizováno] byly hodinové sazby prací. Aftermarketové díly mohou být díly, které jsou vyrobeny továrnou, které dodávají do prvovýroby, takže může jít o naprosto shodnou kvalitu. Již v roce [Anonymizováno], kdy se dotazoval soud, kam byla podána žaloba, pak žalobce sdělil, že automobil již nemá, že ho nevlastní a ani neví, kde se nachází, proto v roce [Anonymizováno] nebylo možné, aby se znalec sháněl, aby zjišťoval, jakými díly bylo vozidlo opraveno.
11. Dále znalec předložil soudu dne [datum] dodatek ke znaleckému posudku č. [hodnota]. V tomto dodatku konstatoval, že tržní (obvyklá) cena vozidla žalobce před nehodou dne [datum] byla [částka]. Pokud by se k opravě použily náhradní díly, vozidlo žalobce by i po nehodě mělo totožnou cenu tržní (obvyklou) jako před nehodou. Pokud by se použily neznačkové (aftermarketové) díly tržní (obvyklá) cena vozidla žalobce by činila [částka]. Znalec ve svém posudku vypočetl podklady, ze kterých vycházel. Dále zdůraznil, že vycházel z pravidle v době nehody doporučené metodiky (znalecký standard č. I/2005). Znalec zhodnotil historii a technický stav vozidla žalobce, zohlednil amortizaci. Dále stanovil výchozí ([částka]) a časovou cenu ([částka]), jakož i koeficient prodejnosti (1,03), a to na základě 10 uskutečněných prodejů. Výsledná cena tržní (obvyklá) pak byla stanovena vynásobením ceny časové koeficientem prodejnosti. Znalec zdůraznil, že v případě použití originálních náhradních dílů, by cena tržní (obvyklá) byla stejná jak před nehodou dne [datum], tak i po nehodě. V případě použití hlavně neoriginálních (aftermarketových dílů) znalec stanovil koeficient prodejnosti na 0,95. V rámci svého výslechu pak k tomu znalec v podrobnostech uvedl, že ne všechny neznačkové (aftermarketové) díly mají očekávanou kvalitu. Proto také znalec přistoupil ke snížení koeficientu prodejnosti, a to sice o 0,8. Znalec k tomu uvedl, že se jedná o jeho odborný odhad vycházející z obstaraných podkladů. Zdůraznilo k tomu nicméně, že pro dokonalejší stanovení by musel mít k dispozici informace o podobně opravovaných vozidlech, jejich historii provozu, za jakou cenu se prodaly, jaká byla jejich technická hodnota bezprostředně před případným poškozením, nicméně takové údaje není možno opatřit. Dále k tomu doplnil, že realizovaná oprava na vozidle žalobce byla poměrně drahá, avšak nebyla tak náročná. Proto také volil ponížení koeficientu prodejnosti právě o 0,8.
12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k dopravní nehodě v [Anonymizováno] [adresa] mezi vozidlem [Anonymizováno] [SPZ], které řídil [jméno FO] a vozidlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] [SPZ], které řídil žalobce a jehož byl v té době vlastníkem. Soudem ustanovený znalec stanovil, že náklady na opravu vozidla žalobce při použití převážně nových originálních dílů a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí částku ve výši [částka] bez DPH (s DPH ve výši [částka]), náklady na opravu vozidla při použití i tzv. dílů kvalitativně rovnocenných (aftermarketových) a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí [částka] bez DPH (ve výši [částka] včetně DPH). V dodatku ke znaleckému posudku pak znalec konstatoval, že tržní (obvyklá) cena vozidla žalobce před nehodou dne [datum] byla [částka]. Pokud by se k opravě použily náhradní díly, vozidlo žalobce by i po nehodě mělo totožnou cenu tržní (obvyklou) jako před nehodou. Pokud by se použily neznačkové (aftermarketové) díly tržní (obvyklá) cena vozidla žalobce by činila [částka]. Žalobci jeho pojišťovnou z havarijního pojištění na opravu vozidla vyplacena částka [částka]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované v průběhu roku [Anonymizováno]. Dále pak žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum].
13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
14. Podle § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.
15. Pro projednávanou věc je podstatné, že soudy již pravomocně posoudily otázku spoluúčasti žalobce na vzniku škody v rozsahu 40 %, jakož i otázku zohlednění poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění žalobce (resp. aplikaci § 2820 OZ) (viz shora citovaná rozhodnutí zdejšího soudu a odvolacího soudu a rozsudek NS ze dne [datum]). Soudy se přitom v předcházející části řízení rovněž vypořádaly se skutkovými závěry stran rozsahu škod na vozidle žalobce způsobených nehodou dne [datum]. V poměrech projednávané věci tak zbývá posoudit pouze to, zdali po provedené opravě neoriginálními (aftermarketovými) díly by se hodnota vozidla žalobce dostala na úroveň původní obvyklé ceny, či nikoliv. Na základě doplněného dokazování přitom soud dospěl k jednoznačnému závěru, že po provedené opravě neoriginálními (aftermarketovými) díly by se hodnota vozidla žalobce na původní hodnotu obvyklé ceny nedostala.
16. K tomu soud zdůrazňuje, že z citovaného § 2969 odst. 1 OZ, který je aplikovatelný na projednávanou věc, plyne, že je třeba pečlivě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy věci, přičemž rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti věci, tedy původního majetkového stavu. S ohledem na možný vznik bezdůvodného obhacení v důsledku opravy je však nutné zvažovat i účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených na uvedení poškozené věci do původního stavu (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2221/07). Důvodová zpráva k dotčenému ustanovení pak zdůrazňuje, že je třeba zároveň zohlednit to, že poškozený měl až do škodní události funkční věc a že k obnovení její funkčnosti musí vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusel. Náhrada tak může převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci, přičemž může jít o převýšení až třetinové (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2651/2021). Nejvyšší soud pak dále v této souvislosti judikoval, že pokud oprava byla provedena účelně a směřovala pouze k odstranění následků škodní události a nezměnil se jí majetkový stav poškozeného, a to ani v důsledku nahrazení opotřebovaných součástí součástmi novými, nemohlo na jeho straně dojít k získání bezdůvodného obohacení, a za takového stavu pak není důvod zvažovat ani tzv. korekci nákladů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 36/2013, nebo ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 5173/2015).
17. V poměrech projednávané věci pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že obvyklá hodnota vozidla žalobce by byla totožná jak před nehodou, tak i po nehodě za použití tzv. originálních dílů. V případě použití neoriginálních (aftermarketových) dílů by pak došlo k poklesu obvyklé hodnoty vozidla žalobce. Podle názoru zdejšího soudu tak nelze uvažovat o tom, že by použitím originálních dílů došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalobce ve smyslu shora citované judikatury. Soud si je sice vědom toho, že znalec původně uváděl, že nevidí rozdíl mezi opravou originálními a neoriginálními díly z hlediska obvyklé ceny žalobcova vozidla, avšak tento svůj závěr přesvědčivě a koherentně korigoval v rámci dodatku ke svému znaleckému posudku. Z doplněného dokazování tak jednoznačně vyplynulo, že jako účelnou je třeba hodnotit opravu za použití originálních dílů, neboť jenom ta vede k plné nápravě majetkových škod, které žalobce v souvislosti s nehodou dne [datum] utrpěl. K otázce možnosti odpočtu DPH pak soud odkazuje na bod 9 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 20 Co 4/2022-358.
18. Lze proto uzavřít, že v projednávané věci má žalobce při zohlednění jeho zavinění na nehodně dne [datum] a plnění v rámci havarijního pojištění právo na zaplacení částky [částka] (tj. 82 052,15 x 0,6 – 34 819). Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.
19. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením dluhu do dne splatnosti dostal do prodlení, a je tak povinen platit vedle jistiny též úroky z prodlení. Dle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Šetření škodné události pak měla žalovaná provést dle § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy u něho bylo žalobci uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti. K samotné aplikaci zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 3134/2021. V poměrech projednávané věci pak platí, že žalobce požadoval úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum]. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že žalobce uplatnil právo na plnění z pojištění odpovědnosti ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v průběhu roku 2015 (viz dopis žalované ze dne [datum]). S ohledem na princip procesní ekonomie soud účastníkům nedával výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnili svá tvrzení a důkazní návrhy stran okamžiku uplatnění ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Platí totiž, že soud žalobci nemůže přisoudit více, než sám požaduje. Pokud přitom došlo k uplatnění v roce 2015, žalovaná nutně musela být k [datum] v prodlení ve smyslu shora citované právní úpravy. Pátrat po konkrétním datu okamžiku prodlení pak postrádá smyslu i ve vztahu k výši úroků z prodlení, a to s ohledem na zákonnou úpravu § 1970 OZ, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a výši reposazby ČNB v období od [datum] do , datum20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. K tomu soud dodává, že žalobce byl v průběhu řízení úspěšný pouze co do částky [částka] (tj. v rozsahu cca 25 %, když původně byla předmětem řízení částka [částka]). Žalovaná tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %. Náklady žalované (coby nezastoupeného účastníka) spočívají v 20 úkonech po [částka] a to za námitku místní nepříslušnosti ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], příprava účasti na jednání soudem, účast na jednání dne [datum], [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření k odvolání, účast na jednání dovolacího soudu dne [datum], vyjádření k dovolání, účast na jednání dne [datum], [datum], podání ze dne [datum], [datum], [datum]. Soud proto přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.).21. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 advokátního tarifu. „Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon „převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako „příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako „příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon „příprava na věc“ (k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1773/24).22. Soud rozhodl rovněž výroky III. a IV. tohoto rozsudku o nákladech řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení ve věci. Žalobci tak uložil povinnosti nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] ve výši 75 % a žalované ve výši 25 %. Rozhodnutí o konkrétní výši náhrady nákladů řízení státu si soud vyhradil do samostatného rozhodnutí, a to s ohledem na skutečnost, že při vyhlašování rozsudku ještě nebylo pravomocně o znalečném rozhodnuto, pročež nebyla jistá jeho celková výše.23. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Rozsudek ze dne 9. 9. 2021 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 23. 7. 2024)
Výrok
I. Žaloba na zaplacení částky ve výši [částka] s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice -Obvodnímu soudu pro [adresa] náklady státu ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] z titulu pojistného plnění, když žalobci vznikla škoda na jeho vozidle [Anonymizováno] [SPZ] [Anonymizováno], při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinil [jméno FO]. Viník dopravní nehody měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla u žalované. Odbornou kalkulací předpokládaná cena opravy byla stanovena částkou ve výši [částka] s tím, že náklady na tuto odbornou kalkulaci činily [částka]. Žalobci byla škoda částečně uhrazena z jeho havarijního pojištění, které měl žalobce sjednané u [Anonymizováno]. Žalobci tak ze strany [Anonymizováno] byla po odečtení spoluúčasti ve výši [částka] zaplacena částka [částka]. Ač žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] představující rozdíl mezi vypočítanými náklady na cenu opravy vozidla a vyplaceným pojistným plněním z havarijního pojištění, dlužná částka uhrazena nebyla.[právnická osoba] dotazu soudu žalobce zprvu tvrdil, že vozidlo bylo opraveno a později prodáno. Vozidlo bylo žalobcem koupeno v druhé polovině roku [Anonymizováno] za částku [částka] (viz č. l. 95 a doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne [datum]). Později žalobce tvrdil, že si již nepamatuje, zda vozidlo opravoval (vyjádření žalobce ze dne [datum] na č. l. 290).3. Žalovaná nárok neuznala. Žalobce při stanovení výše škody vycházel z kalkulačního systému [Anonymizováno], která počítá s originálními díly, jež nebyly ze strany poškozeného prokázány, kdy se jedná pouze o tzv. fiktivní výpočet nikoliv vzniklou majetkovou újmu. V této souvislosti nebyla ze strany poškozeného žalobce ani prokázána oprava vozidla. Samotný výpočet je pak nadhodnocen a žalovaná ho tak nepovažuje za skutečnou škodu. Dle žalované se škoda nahrazuje uvedením věci do předešlého stavu a hradí se skutečná škoda, tedy to co poškozenému ušlo. Předložená kalkulace je značně nadhodnocená. Cena za lakovací práci i lakovací materiál dle metodiky [Anonymizováno] nevychází při své kalkulaci z reálně naměřených dat časové náročnosti u jednotlivých materiálů a nezohledňuje různou míru krytí a rychlost vysoušení materiálů jednotlivých dodavatelů. Žalovaná proto navrhla znalecký posudek z příslušného oboru za účelem zjištění obvyklé ceny opravy poškozeného vozidla. Sám žalobce se podílel na vzniku škody.4. Na základě procesních stanovisek nebylo sporu o skutečnosti, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy došlo ke škodě na vozidle [Anonymizováno] [SPZ], ve vlastnictví žalobce. Nespornou byla skutečnost, že dopravní nehodu zavinil [jméno FO], který měl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u žalované. Nárok byl u žalované uplatněn výzvou žalobce ze dne [datum]. Rovněž nebylo sporu, že žalobce byl částečně uspokojen z havarijního pojištění, které měl uzavřené, a to v částce [částka] a to v době, kdy ještě nebyl znám viník dopravní nehody. Nebylo sporu, že žalobce podniká v oblasti opravy a údržby motorových vozidel a je plátcem DPH (rovněž prokázáno výpisem z registru ekonomických subjektů ze dne [datum]). Mezi účastníky bylo sporu ohledně rozsahu vzniku škody na vozidle žalobce a k otázce výše škody, která měla vzniknout žalobci touto dopravní nehodou spočívající v nákladech na opravu předmětného vozidla.5. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] v [Anonymizováno] došlo k dopravní nehodě v [Anonymizováno] [adresa] mezi vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], které řídil [jméno FO], a vozidlem [Anonymizováno] [SPZ], které řídil žalobce. K dopravní nehodě došlo tak, že řidič [jméno FO] jel po hlavní komunikaci ve směru od obce [adresa] a na uvedené křižovatce odbočoval vlevo na vedlejší komunikaci [Anonymizováno] směrem k obci [adresa]. Při projíždění křižovatky nejel u svého pravého okraje komunikace, následně nedal přednost v jízdě vozidlu řidiče žalobce, který jel z pravé strany po hlavní [Anonymizováno] ve směru od [Anonymizováno] a na uvedené křižovatce jel rovně k obci [adresa]. Došlo ke střetu těchto dvou vozidel. Ke zranění osob nedošlo, vliv alkoholu u obou řidičů byl vyloučen po dechové zkoušce detekčním přístrojem [Anonymizováno]. Technická závada nebyla na místě ohledání zjištěna. Věc byla šetřená policií ČR, v průběhu bylo zjištěno, že [jméno FO] je policista a věc byla odevzdána ke kázeňskému řízení policii ČR (prokázáno podstatným obsahem spisu Policie ČR sp. zn. [Anonymizováno].6. [jméno FO] dne [datum] byl uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona číslo 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, když dne [datum] při odbočování vlevo ve směru na obec [adresa] nedal přednost zprava jedoucímu vozidlu žalobce, následně došlo ke střetu a z jeho strany pak došlo k porušení ustanovení § 4 písm. a), § 4 písm. c), § 11 odst. 1 a § 22 odst. 2 zákona o silničním provozu. Proto mu byl uložen kázeňský trest snížením základního tarifu o 5 % na dobu 1 měsíce. [jméno FO] uznal své pochybení (prokázáno rozhodnutím náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy pro vnější službu ve věcech kázeňských ze dne [datum], č. [Anonymizováno]). Usnesení nabylo právní moci [datum].7. Autoservis [jméno FO] vyčíslil pomocí systému [jméno FO] /[jméno FO] rozpis nákladů na opravu poškozeného vozidla ve vlastnictví žalobce dne [datum], kdy dle tohoto rozpisu náklady na opravu dosáhly částky 75 955, [částka] bez DPH a s DPH ve výši [částka] (prokázáno rozpisem nákladů na opravu autoservis [jméno FO] ze dne [datum]). [jméno FO] -autoservis kalkulaci škody na vozidle žalobci provedl za cenu ve výši [částka] (prokázáno fakturou, daňovým dokladem č. [hodnota]).8. Žalobce byl vlastník vozidla [Anonymizováno] [SPZ] od [datum] (prokázáno velkým TP k předmětnému vozidlu).9. Žalobce vyzval [jméno FO] k náhradě škody dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou k náhradě škody ze dne [datum] spolu s dokladem o zaslání ze dne [datum]). [jméno FO] informoval žalobce, že svoji pojišťovnu – žalovanou informoval o své vině s tím, že žalovaná má veškeré doklady potřebné k likvidaci škody na vozidle (prokázáno dopisem [jméno FO]).10. Žalobce a [jméno FO] sepsali záznam o dopravní nehodě dne [datum] (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum]).11. Dne [datum] byl proveden likvidátorem zápis o poškození motorového vozidla [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, kdy bylo uvedeno, že počet najetých km u vozidla je [Anonymizováno] km, první registrace vozidla byla [datum]. [adresa] na výměnu byly zjištěny s tím, že se jedná o přední nárazník, ochrannou lištu levého předního nárazníku, držák vnější levý u předního nárazníku, oprav. sada předního nárazníku, spojler předního nárazníku, světlomet levý úplný, směrovka přední levá, blatník levý, vložka nadkolí přední levá, lišta dveří předních levých, lišta dveří zadních levých, těhlice levá, náboj kola předního levého a ložisko, pneumatika přední levá. Kontrolován měl být disk levého předního kola, opraveny levé přední a zadní dveře. Lakování nových dílů uvedeno u předního nárazníku, ochranné lišty předního nárazníku a levého předního blatníku. U levých předních dveří bylo uvažováno o lakování po opravě nad 50 %, u dveří levých zadních a disku levého předního kola lakování po opravě pravděpodobně do 50 %. V rubrice „další informace“ se uvádí, že klient požaduje výměnu levého předního kola. Pojistná událost měla být likvidována svépomocí (prokázáno zápisem o poškození motorového vozidla ze dne [datum]).12. [Anonymizováno]. registrovala škodnou událost z havarijního pojištění žalobce dne [datum]. [Anonymizováno]. dne [datum] sdělila žalobci, že ukončila šetření pojistné události, kdy celkové náklady na opravu vozidla dosáhly částky [částka], kdy byla odečtena spoluúčast ve výši [částka] a k výplatě stanovena částka [částka] (prokázáno potvrzením o registraci škodné události z havarijního pojištění, sdělením o výši pojistného plnění ze dne [datum]).13. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná sdělila žalobci [datum], že částka požadovaná zaplacená nebude (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a odpovědí žalované ze dne [datum] s dokladem razítka právního zástupce žalobce o doručení dne [datum] spolu s plnou mocí jeho právního zástupce ze dne [datum]).14. Výslechem svědka [jméno FO] má soud za prokázané, že tento potvrdil vznik dopravní nehody dne [datum]. Při odbočení svého vozidla doleva, kdy jel na hlavní silnici, nikoho neviděl. Poté do vozidla svědka nabořilo vozidlo žalobce s tím, že svědek byl viníkem dopravní nehody. Dle svědka měl poškozenou pravou přední část vozidla. Při dopravní nehodě byla ještě nějaká paní, která seděla ve vozidle se žalobcem, která pospíchala do nemocnice a odjela s náhradním vozidlem. Rozhodnutí o vině svědka vydal jeho nadřízený, když svědek pracuje jako policista v Praze. Dle svědka, když najel do křižovatky, zjistil, že je v protisměru, chtěl se zařadit do svého jízdního pruhu a zřejmě měl žalobce v druhém vozidle v tzv. mrtvém bodě a neviděl ho. Vozidlo žalobce jelo příliš rychle, proto svědek na místě se svým zaviněním nesouhlasil. Dle svědka žalobce jel vyšší rychlostí než 50 km/h, křižovatka byla přehledná, sám svědek nejel vyšší rychlostí než 50 km/h. Sám svědek při zatáčení doleva se rozhlédl a přibrzdil.15. Sám žalobce při svém účastnickém výslechu uváděl, že do křižovatky vozidlo svědka přijíždělo z levé strany, žalobce a svědek spolu měli oční kontakt. Vozidlo svědka pak začalo najíždět na vozidlo žalobce z levé strany. Sám žalobce začal reagovat tak, že vjel na krajnici, jak to nejvíce šlo a zároveň začal brzdit. Vozidlo [jméno FO] narazilo do levého předního kola žalobce. Po nehodovém ději zůstalo vozidlo [jméno FO] stát před vozem žalobce. Dle žalobce jasné zavinění bylo na straně [jméno FO]. Poškození vozidla žalobce bylo zapsáno pojišťovnou, kdy byl přítomen těmto prohlídkám. Vozidlo žalobce bylo poškozeno na levé přední části dveří řidiče, xenonový přední světlomet, levý nárazník, levý blinkr, vložka podběhů, rovněž přední levé kolo včetně hliníkového disku, těhlice levého předního kola s ložiskem, levý přední tlumič, levé přední dveře, ještě nějaké drobnosti. Možná byly poškozeny i zadní dveře. Vozidlo před nehodou bylo v bezvadném stavu. Žalobce nevěděl, jakou v době střetu jel rychlostí, nemohla být vysoká s tím, že nemohl jet 80 či 90 km/h. Dle žalobce za [Anonymizováno] let má evidovaných [Anonymizováno] nehod, kde byly zahrnuty i nehody, kdy mu někdo odřel auto. K tomu pak doplnil, že v roce [Anonymizováno] provozoval [Anonymizováno] vozidel, za dobu [Anonymizováno] let měl asi [Anonymizováno] pojistných smluv, v současnosti provozuje [Anonymizováno] vozidel. Žalobce je pak dle svých slov nepojistitelný, když je na tzv. černé listině u pojišťoven, které spadají do skupiny [Anonymizováno]. U jiných pojišťoven, kde je nyní pojištěn, nemá žádný problém. Dle žalobce oprava vozidla byla provedena. Dle něho si pojišťovna přijela zkontrolovat, jaké byly použity náhradní díly nebo co bylo vyklepáno.16. Z výslechu svědkyně [jméno FO] (partnerky žalobce) soud zjistil, že byla přítomna předmětné dopravní nehodě, kdy v minulosti byla přítomna vícero dopravním nehodám. Dle svědkyně žalobce jel předpisově, když si na této skutečnosti zakládá. Muž, který zavinil dopravní nehodu, najel do protisměru, pak se chtěl zařadit do pruhu, kde jelo auto žalobce, a vytlačil auto žalobce.17. Soud k otázce nehodového děje, rozsahu škody na vozidle žalobce a obvyklým nákladům na opravu vozidla žalobce ustanovil znalce, který soudu dne [datum] předložil znalecký posudek z oboru doprava, strojírenství a ekonomika. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svých závěrech stanovil, že náklady na opravu vozidla žalobce při použití převážně nových originálních dílů a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v Karlovarském kraji v roce 2015 činí [částka] bez DPH (s DPH ve výši [částka]), náklady na opravu vozidla při použití i tzv. dílů kvalitativně rovnocenných (aftermarketových) a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí [částka] bez DPH (ve výši [částka] včetně DPH). Opravou, která by byla provedena odborně, by nedošlo ke snížení technické hodnoty vozidla. Rozpis nákladů na opravu předložená žalobcem kalkulací [Anonymizováno] [jméno FO] obsahuje dodání dílů, které nejsou uvedeny v Zápisu o poškození vozidla ze dne [datum] (spodní kryty dveří, držáky snímačů parkovacího asistenta, snímač otáček, disk z lehké slitiny). Tato kalkulace vycházela s výjimkou levého světlometu a levého ukazatele směru, disku a pneumatiky s použitím nových originálních dílů. V kalkulaci opravy [Anonymizováno] bylo uvažováno s výjimkou pneumatiky s dodáním nových originálních dílů a jejich seznam odpovídal zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum]. Kalkulace [Anonymizováno] [jméno FO] vycházela v rámci použití programu [jméno FO] s většími cenovými nároky jak na lakovací materiál, tak na lakovací práce a tedy i vyšší cenou. Rovněž tato kalkulace vycházela kromě prací souvisejících s výměnou poškozených dílů, navíc se zaměřením vozidla vpředu a vzadu, přezkoušením brzdového systému a opravou - vyklepáním obou levých dveří nad i pod lištou, rovněž kalkulovala s lakováním. Záznam kamery jak obrazový, tak zvukový, umístěný v automobilu [Anonymizováno] prokazuje, že ke kontaktu automobilů došlo, když účastníci dle spisu popsali vznik a průběh nehody technicky přijatelně jen částečně. Znalec nezpochybnil, že vozidlo [Anonymizováno] přijíždělo ke křižovatce ve směru od [Anonymizováno], při odbočování mohlo mít jen poměrně malou rychlost a pohybovalo se při něm krátce protisměrným jízdním pruhem (toto potvrzeno výslechem svědka), technicky nepřijatelné je tvrzení jeho řidiče, že neviděl zprava přijíždějící automobil žalobce. [adresa] podmínky pro vzájemné vidění účastníků odpovídá plánku, kde jsou vyznačeny polohy obou vozidel. Podobně automobil žalobce přijížděl bez pochyb ke křižovatce ve směru od [Anonymizováno]. Technicky nepřijatelné je sdělení řidiče-žalobce, jakož i svědkyně [jméno FO], že žalobce jel rychlostí do 50 km/h, početním grafickým rozborem byla zjištěna rychlost na začátku intenzivního brždění v rozsahu 63 km/h. Není rovněž technicky přijatelné tvrzení žalobce, že už byl vjetý do křižovatky a začínal vyjíždět z hlavní na vedlejší silnici a viděl, že na něj jede vozidlo z levé strany. Když se nacházel v tvrzené pozici, byl automobil [Anonymizováno] již před ním, najížděl do jízdního pruhu ve směru na [adresa]. Technicky nepřijatelné je také sdělení posádky automobilu žalobce, že vozidlo svědka [jméno FO] narazilo do levé přední části automobilu. Bylo to naopak rychleji se pohybující vozidlo žalobce, které svou levou přední částí narazilo do druhého vozidla. V okamžiku kontaktu vozidel byla rychlost vozidla žalobce 56 km/h a vozidla svědka [jméno FO] 39,2 km/h. Po prvotním kontaktu se automobil [Anonymizováno] postupně přemístil podél druhého vozidla do úrovně jeho přídě. Jak dlouho trval a v jakém okamžiku došlo k pominutí bočního kontaktu vozidel nelze spolehlivě určit. Z technického hlediska vyvolala nehodu situace najetí automobilu [Anonymizováno] do jízdního pruhu silnice ve směru na [adresa] v době, kdy se v malé vzdálenosti před křižovatkou nacházel ve směru na uvedenou obec jedoucí automobil [Anonymizováno]. Zjištěno bylo, že k zabránění střetu by řidič tohoto automobilu musel i při z technického hlediska přiměřené reakční době (nejdelší) brzdit se zpomalením vyšším než 3 m.s-², tzn. že by byl nucen k náhlé změně rychlosti, což by bylo v rozporu s požadavkem § 22 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. Řidič automobilu [Anonymizováno] mohl nehodě zabránit zastavením v křižovatce a dokončením odbočení po projetí automobilu [Anonymizováno]. Ke vzniku nehody přispěla skutečnost, že se automobil [Anonymizováno] pohyboval v kritickém místě v obci rychlostí 63 km/h a též delší než situaci přiměřená délka reakční doby jeho řidiče, případně opožděný počátek reakční doby nebo kombinace obou činitelů. Pokud by měl v čase a v poloze příslušené okamžiku zjištění nebezpečí, automobil [Anonymizováno] rychlost 50 km/h postačovalo velmi malé snížení rychlosti (mírné brzdění) k upravení bezpečné vzdálenosti za zrychlujícím automobilem [Anonymizováno], podobně by při včasném počátku a nepřekročení délky reakční doby přiměřené situaci mohl řidič automobilu [Anonymizováno] z reálné rychlosti 63 km/h intenzivním brzděním (6,5 m.s-²) střetu zabránit. Brzdění do zastavení nebylo nutné. Znalec své závěry v písemném posudku plně potvrdil při svém výslechu, poukázal, že na předním nárazníku a na levém předním blatníku, tak na levých předních dveřích vozu žalobce byly nalezeny rýhy a oděry ve více směrech, což se nedá vysvětlit jednou událostí, z toho usoudil a odvodil, že automobil žalobce mohl mít nějaká drobná poškození i v minulosti. Tato drobná poškození, kdyby se žalobce rozhodl je odstranit, by byla potřeba odstranit přelakováním. Znalec potvrdil, že kdyby jel žalobce rychlostí 50 km/h, nebylo by nutné intenzivní brzdění, ale mírným brzděním by dokázal za automobilem [Anonymizováno], který najel na hlavní silnici, kam odbočoval, nehodě zabránit. I za situace, že žalobce jel vozidlem rychlostí 63 km/h a reagoval by rychleji, pak by mohl intenzivnějším brzděním nehodě zabránit, při rychlosti 50 km/h by stačilo pouze lehké brzdění. Při výpočtu nákladů na opravu znalec vycházel ze Zápisu o poškození firmy [právnická osoba], kde nebyl uveden disk mezi poškozenými díly. Znalec ve vztahu opravy vozidla s ohledem na jeho stáří a počet najetých kilometrů uvedl, že vozidlo v tomto stáří se obvykle neupravuje v autorizovaném servisu a pokud existují aftermarketové díly, obvykle se tyto používají, hospodárnější oprava by byla podle druhé kalkulace. Ve vztahu hodnocení prací v autoservisech vycházel z cen, kterými odškodňují pojišťovny, a vycházel z materiálů, které toto zohledňují, materiál je pro různé kraje v ČR a nakonec jsou globálně stanoveny průměrné ceny prací zjištěné právě tímto způsobem. Tyto materiály vychází ze zjištění pojišťoven, zjišťovat nabídky, ceny servisů 5 let nazpátek, je ztížené, kdy mnoho majitelů servisů není schopno odpovědět na ceny prací pro rok [Anonymizováno], natož pro rok [Anonymizováno]. Fakticky to lze zjistit telefonicky. Zkoušel to takto zjišťovat ve vztahu k roku [Anonymizováno], kdy ne všichni majitelé servisů byli schopni si vůbec vzpomenout, kolik v roce [Anonymizováno] byly hodinové sazby prací. Aftermarketové díly mohou být díly, které jsou vyrobeny továrnou, které dodávají do prvovýroby, takže může jít o naprosto shodnou kvalitu. Již v roce [Anonymizováno], kdy se dotazoval soud, kam byla podána žaloba, pak žalobce sdělil, že automobil již nemá, že ho nevlastní a ani neví, kde se nachází, proto v roce [Anonymizováno] nebylo možné, aby se znalec sháněl, aby zjišťoval, jakými díly bylo vozidlo opraveno.18. Z podstatného obsahu škodního spisu [hodnota] soud zjistil, že žalobce u této pojišťovny [datum] uplatnil nárok na pojistné plnění z havarijního pojištění u pojištěného vozidla [Anonymizováno] [SPZ], pojišťovna škodní událost přijala. Pojišťovna si nechala zpracovat znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve vztahu k posouzení technické přijatelnosti dopravní nehody dne [datum], kdy znalec dospěl k závěru, že dopravní nehoda tak jak byla popsána účastníky, nebyla technicky přijatelná. Pojišťovna zprvu zamítla požadavek žalobce, později [datum] k výplatě žalobci poskytla částku [částka] s tím, že celkové náklady na opravu vozidla byly ve výši [částka], od které odečetla spoluúčast ve výši [částka].19. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] v [Anonymizováno] k dopravní nehodě v [Anonymizováno] [adresa] mezi vozidlem [Anonymizováno] [SPZ], které řídil [jméno FO] a vozidlem [Anonymizováno] [SPZ], které řídil žalobce a jehož byl v té době vlastníkem. [jméno FO] dne [datum] byl uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku, když při odbočování vlevo nedal přednost zprava jedoucímu vozidlu žalobce. Na vzniku škody měl svůj podíl i žalobce, který v obci jel před střetem vozidel rychlostí 63 km/h a sám žalobce, pokud by jel rychlostí 50 km/h mohl pouhým mírným brzděním (tedy nikoliv až do zastavení) zabránit střetu vozidel, střetu by zabránil i intenzivnějším bržděním při jeho rychlosti 63 km/h. Soudem ustanovený znalec stanovil, že náklady na opravu vozidla žalobce při použití převážně nových originálních dílů a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] činí částku ve výši [částka] bez DPH (s DPH ve výši [částka]), náklady na opravu vozidla při použití i tzv. dílů kvalitativně rovnocenných (aftermarketových) a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji v roce [Anonymizováno] činí [částka] bez DPH (ve výši [částka] včetně DPH). Znalec ve vztahu opravy vozidla s ohledem na jeho stáří a počet najetých kilometrů uvedl, že hospodárnější oprava by pak byla podle druhé kalkulace. Žalobci jeho pojišťovnou z havarijního pojištění na opravu vozidla vyplacena částka [částka]. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. K předložené kalkulaci autoservisem ze strany žalobce znalec sdělil, že tato kalkulace vykazuje určité díly, které nebyly shledány na výměnu při zhlédnutí vozidla likvidátorem a ceny lakování v této kalkulaci jsou nadhodnoceny. Žalobce podniká v oblasti autoopravárenství a k opravě vozidla dle zápisu o poškození vozidla mělo dojít svépomocí.20. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům: V prvé řadě dospěl soud k závěru, a ani nebylo účastníky zpochybňováno, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, když tomuto v rámci dopravní nehody byla způsobena škoda na vozidle, přičemž viník dopravní nehody měl sjednané u žalované pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pasivní legitimace žalované je dána dle § 3 odst. 1, § 6 odst. 1 a dle § 9 odst. 1 zák. 168/1999 Sb., kdy škoda vznikla právě v souvislosti také s provozem vozidla dle § 2927 odst.1 občan. zák.21. V otázce škody pak soud věc hodnotil dle § 2952 občan. zák., kdy se hradí skutečná škoda a dle § 2969 odst. 1 občan. zák., kdy při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. U škody na věci je východiskem pro určení náhrady obvyklá cena věci v době poškození, současně musí být vzato v úvahu i to co, poškozený musí vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce poškozené věci avšak v rozsahu jejich účelnosti. Dle § 492 odst.1 občan. zák. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Rozsah náhrady škody dle judikatury musí zohledňovat výši prostředků nutnou k obnovení původního majetkového stavu. Není podstatné, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv, neboť výši škody nelze činit závislou na tom, zda poškozený s věcí naloží, neboť tyto okolnosti jsou nahodilé a bez souvislosti s příčinou vzniku škody. Byla-li oprava provedena, je třeba zvažovat, zda její cena byla stanovena správně, zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události( k tomu srovnej rozsudek NS ze dne [datum] sp. zn. [právnická osoba] 82/88). Poškozený má právo pouze na náhradu účelně vynaložených nákladů s tím, že oprava je neúčelná v takové situaci, kdy její cena přesahuje hodnotu věci před poškozením(v tom směru srovnej rozsudek NS ze dne [datum] sp. zn. 25 Cdo 4050/2007, rozsudek ze dne [datum] sp. zn. 23 Cdo 4471/2016).22. Zároveň soud při svém rozhodnutí postupoval i dle ust. § 2918 občan. zák., kdy vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.23. Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé škodě vychází z toho, že škoda nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese škodu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Moderační (zmírňovací) právo umožňuje soudu určit výši náhrady škody nižší částkou, než je její skutečný rozsah tak, aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po škůdci spravedlivě požadovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 25 Cdo 2216/2020).24. S poukazem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že s ohledem na závěry znalce o výši obvyklých nákladů na opravu vozidla žalobce lze vycházet z průměru nákladů při použití převážně nových originálních dílů a nákladů na opravu vozidla při použití dílů aftermarketových a průměrných hodinových sazeb prací pro neznačkové servisy v [Anonymizováno] kraji, tedy z částky [částka] [([Anonymizováno])/2], když tuto variantu soud shledal za spravedlivou ve smyslu § 2 odst.3 občan. zák. i s přihlédnutím k závěru znalce, že oprava neznačkovými díly je hospodárnější ve vztahu ke stáří vozidla. Ve vztahu k výši cen prací v autoservisu, tyto znalec řádně a logicky odůvodnil a soud o nich nemá pochyb, v tomto směru soud považoval za nadbytečné zjišťovat ceny opravárenských prací doplňkem znaleckého posudku. Soud vycházel z obvyklých nákladů na opravu vozidla v ceně bez DPH, když žalobce je plátcem DPH a tudíž, pokud by mu vozidlo bylo opraveno, sám si mohl o příslušné DPH částku snížit. Náklady vyčíslené [Anonymizováno] [jméno FO] nelze hodnotit jako účelně vynaložené za situace, že byly účtovány opravy za poškození, které nebyly v zápise o poškození vozidla nikde uvedeny. Za této situace soud dospěl k závěru, že nemůže vycházet z kalkulace a nákladů předložených žalobcem, kdy tyto plně neodpovídají poškození vozidla. Soud tak shledal, že obvyklé náklady na opravu poškozeného vozidla byly v částce [částka]. Zároveň soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že na vzniku samotné škody měl podíl i žalobce, když v obci řídil vozidlo vyšší než 50 km/h, čímž porušil povinnost dle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (zákon o silničním provozu) zvláště za situace, kdy znalec uzavřel, že jel-li by žalobce předepsanou rychlostí, mohl mírným bržděním škodě zabránit, dokonce i při prokázané rychlosti intenzivnějším bržděním mohl škodě předejít. Řidič [jméno FO] byl sice shledán vinným ve vztahu ke vzniku dopravní nehody, avšak bylo bez pochyb prokázáno, že žalobce měl podíl na vzniku škody překročením rychlosti svého vozidla v obci a mohl škodě svým jednáním zabránit. Ve vztahu k závěrům znalce výpověď žalobce i jeho družky ohledně rychlosti jejich vozidla před nehodou a průběhu střetu jejich vozidla s vozidlem svědka [jméno FO] byla plně vyvrácena a v celém rozsahu tak velmi znevěrohodněna. S poukazem na shora uvedenou judikaturu soud dospěl k závěru, že podíl žalobce na vzniku škody lze shledat v rozsahu 40% a řidiče [jméno FO] v rozsahu 60 %. Za této situaci je nutné částku [částka] snížit o 40%, když v tomto rozsahu žalobci náklady na opravu nepřísluší pro jeho poměr na škodě. Obvyklé náklady na opravu vozidla tak přísluší žalobci po zaokrouhlení v částce [částka]. Žalobci však již na opravu vozidla byla jinou pojišťovnou z havarijního pojištění zaplacena částka [částka], tedy dokonce částka vyšší než by mu dle závěru soudu příslušela. Za této situace tak soud uzavírá, že žalobu je nutné zamítnout, když žalobci se již plnění za škodu, která mu byla způsobena dopravní nehodou, dostalo a nárok tak ve vztahu k žalované není oprávněný (výrok I. rozsudku).25. Soud již neprováděl výslech policistů šetřící dopravní nehodu a doplněk ke znaleckému posudku na ceny opravárenských prací v [Anonymizováno] kraji, když má za to, že skutkový stav pro rozhodnutí ve věci samé byl zjištěn dostatečně a tyto důkazy považoval proto za nadbytečné.26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy žalovaná byla ve své obraně úspěšná a vznikl ji nárok na zaplacení náhrady nákladů ve výši [částka] spočívající v 11 úkonech po [částka] a to za námitku místní nepříslušnosti ze dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum], vyjádření ze dne [datum] (výrok [jméno FO].).27. Soudu vznikly náklady státu za zaplacený znalecký posudek, výslech svědkyně a výslech znalce, celkem ve výši [částka] (znalečné-[částka], výslech znalce [částka], svědečné svědkyně [adresa] Kč), na záloze za znalecký posudek zaplatil žalobce [částka]. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. S ohledem na neúspěch žalobce ve sporu, žalobce je povinen zaplatit Obvodnímu soudu pro [adresa] náklady státu ve výši [částka]. Z těchto důvodů soud ve výroku III. uložil žalobci po zohlednění již zaplacené zálohy ve výši [částka] povinnost zaplatit částku [částka].28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.