Výrok
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 350 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobce se v řízení domáhá po žalovaném [Jméno žalovaného] zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce je právnickou osobou založenou za účelem správy bytového domu č. p. [číslo] v [adresa], v němž je vymezeno osm bytových jednotek. V prvním pololetí roku [rok] žalobce poptával provedení díla spočívajícího v rekonstrukci přívodních rozvodů pro elektroměry a elektroinstalačních pracích v domě. Na základě nabídky žalovaného došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo, přičemž žalovaný vystupoval jako osoba jednající za společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále také jako „společnost“). Cena díla byla ve smlouvě sjednána ve výši 463 759,50 Kč a termín dokončení byl stanoven do [datum]. Žalobce následně uhradil na základě faktur vystavených na společnost [právnická osoba]. částku celkem 565 317,45 Kč, tedy vyšší, než byla smluvně sjednaná cena díla. V průběhu realizace díla docházelo k výrazným průtahům a žalovaný požadoval vyšší zálohy, než bylo dohodnuto. Na jaře roku 2024 si žalobce nechal zpracovat revizi provedených prací nezávislým revizním technikem. Z revizní zprávy vyplynulo, že dílo vykazuje řadu vad, z nichž nejzávažnější spočívá v použití vodičů s neodpovídajícím průřezem v rozporu se závaznými technickými normami. Žalobce proto vyzval žalovaného k odstranění vad v dodatečné lhůtě 30 dnů s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy. Žalovaný sice odstranění vad a následně i náhradu prostřednictvím pojištění opakovaně sliboval, avšak k nápravě nedošlo. Žalobce si nechal zpracovat ocenění, podle něhož si odstranění vad vyžádá náklady nejméně ve výši 350 000 Kč. V závěru roku 2024 žalobce zjistil, že žalovaný nebyl oprávněn samostatně jednat za společnost [právnická osoba]., neboť dle zápisu v obchodním rejstříku bylo k takovému jednání zapotřebí společného jednání obou jednatelů. Společnost [právnická osoba]. jednání žalovaného dodatečně neschválila ani po výzvě žalobce. Dopisem ze dne [datum] žalobce od smlouvy o dílo odstoupil a vyzval žalovaného i společnost [právnická osoba]. k vydání bezdůvodného obohacení. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení smlouvy od počátku a ke vzniku povinnosti vrátit poskytnutá plnění. Výzva byla žalovanému i společnosti [právnická osoba]. prokazatelně doručena, avšak zůstala bez jakékoli reakce. Žalobce má za to, že vzhledem k absenci ratihabice je ze smlouvy zavázán přímo žalovaný podle § 440 občanského zákoníku. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce dovozuje rovněž z judikatury Nejvyššího soudu týkající se překročení zástupčího oprávnění. Celková výše bezdůvodného obohacení činí dle žalobce 565 317,45 Kč. V této fázi řízení však žalobce uplatňuje pouze část tohoto nároku ve výši 350 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění s lhůtou do [datum]. Od [datum] je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, jelikož žalobci ničeho neuhradil.
2. Žalovaná ve věci uvedl, že nesouhlasí s uplatněným nárokem a navrhuje jeho úplné zamítnutí. Žalovaný především tvrdí, že smlouva o dílo ze dne [datum] byla uzavřena výlučně mezi žalobcem jako objednatelem a společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], jako zhotovitelem. Cena díla byla dle této smlouvy sjednána ve výši 463 759,50 Kč včetně DPH. Podle žalovaného prováděla celé dílo od počátku výhradně společnost [právnická osoba]. prostřednictvím svých zaměstnanců. Žalovaný zdůrazňuje, že se na provádění díla nikdy nepodílel jako fyzická osoba – podnikatel. Tvrdí, že nikdy nebyl a ani nemohl být v postavení zhotovitele podle předmětné smlouvy o dílo. Dále uvádí, že veškerý materiál potřebný k realizaci díla nakupovala společnost [právnická osoba]. na svůj účet. Veškeré platby žalobce byly podle žalovaného prováděny na základě faktur vystavených společností [právnická osoba]. Na úhradu ceny díla byly platby poukazovány na účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., náležející společnosti [právnická osoba]. Žalovaný z těchto důvodů namítá nedostatek své pasivní věcné legitimace v řízení. K dalším skutkovým tvrzením žalobce se žalovaný s ohledem na tuto námitku pasivní legitimace blíže nevyjadřuje. Na závěr navrhuje, aby soud žalobu zamítl.
3. Soud ve věci zjistil následující. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako objednatelem a společností [právnická osoba]. jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla celková rekonstrukce přívodních rozvodů pro elektroměry a související elektroinstalační práce v domě č. p. [číslo] –[číslo] v [adresa], přičemž cena díla byla sjednána ve výši 463 759,50 Kč včetně DPH a termín dokončení byl stanoven do [datum], smlouvu podepsal za zhotovitele pouze žalovaný.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že v době uzavření smlouvy měla společnost dva jednatele (jedním z nich byl žalovaný) a oprávnění jednat za společnost omezeno bylo tak, že každý jednatel mohl jednat samostatně pouze v obchodních případech do hodnoty 50 000 Kč bez DPH, zatímco v ostatních případech bylo vyžadováno společné jednání obou jednatelů.
5. Z přehledu poukázaných plateb a daňových dokladů soud zjistil, že žalobce v průběhu realizace díla uhradil na základě faktur vystavených společností [právnická osoba]. celkovou částku [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu]. Podle údajích o subjektu DPH obchodní firma [právnická osoba]. je uvedeno bankovní spojení číslo [č. účtu].
6. Ze zpráv revizního technika [jméno FO] o závadách vyhrazeného elektrického zařízení soud zjistil, že žalobce nechal dílo posoudit revizním technikem, který uzavřel, že provedené elektroinstalační práce vykazovaly více vad, přičemž nejzávažnější spočívala v použití vodičů s neodpovídajícím průřezem, který nevyhovoval závazným technickým normám, což představovalo podstatnou vadu díla.
7. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného i společnost [právnická osoba]. informoval o překročení zástupčího oprávnění žalovaným, odstoupil od smlouvy o dílo a vyzval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 565 317,45 Kč, přičemž pro účely smírného řešení akceptoval částku 350 000 Kč. Z dodejek datových zpráv a podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému i společnosti [právnická osoba]. doručena do datových schránek dne [datum] a žalovanému byla rovněž doručována poštou, přičemž účinky doručení poštovní zásilky nastaly dne [datum]. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný popírá svou pasivní věcnou legitimaci, tvrdí, že smluvní stranou byla výlučně společnost [právnická osoba]., že dílo prováděla tato společnost prostřednictvím svých zaměstnanců a že veškeré platby byly hrazeny na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba].
8. Soud má v řízení za prokázaný následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako objednatelem a společností [právnická osoba]. jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla celková rekonstrukce přívodních rozvodů pro elektroměry a související elektroinstalační práce v domě č. p. [číslo] –[číslo] v [adresa], přičemž cena díla byla sjednána ve výši 463 759,50 Kč včetně DPH a termín dokončení byl stanoven do [datum], smlouvu podepsal za zhotovitele pouze žalovaný, jako jeden z jednatelů, ačkoliv v dané době podle obchodního rejstříku uzavření smlouvy s plněním nad 50 000 Kč vyžadovalo podpis obou jednatelů společnosti. Cena díla byla žalobcem zaplacena na účet společnosti [právnická osoba]., která dílo rovněž prováděla prostřednictvím zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že žalobce měl za to, že dílo trpí vadami, došlo k odstoupení od smlouvy o dílo, a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, ani po výzvě žalovanou částku nezaplatil.
9. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy účastníků, neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující – z téhož důvodu soud nerozvádí dílčí skutková zjištění, o něž rozhodnutí ve věci samé neopřel.
10. Zjištěný skutkový stav soud právně uchopil podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
11. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tamtéž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 440 odst. 1 občanského zákoníku překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Podle odst. 2 tamtéž není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.
13. Soud se v řízení předně zabýval námitkou nedostatku pasivní legitimace žalovaného, kterou žalovaný odůvodnil tím, že společnost dodatečně schválila jeho jednání tím, že následně sama plnila ze smlouvy o dílo, přijímala platby postupně zaslané žalobcem, současně v této souvislosti nemůže být žalovaný pasivně legitimovaným ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť veškeré platby, zahrnující žalovanou částku, byly zaslány na účet společnosti, a nikoliv žalobce jako fyzické osoby. Soud se tedy zabýval otázkou, zda lze žalovaného považovat za osobu ze smlouvy zavázanou z důvodu překročení zástupčího oprávnění při uzavření smlouvy o dílo. V této souvislosti soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, zejména z rozsudku ze dne 21. 3. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2847/2023. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že samotné překročení zástupčího oprávnění při uzavření smlouvy nezakládá bez dalšího osobní závazek jednající osoby, pokud z celkových okolností případu vyplývá, že smluvní vůle stran směřovala k uzavření smlouvy s právnickou osobou a nikoli s fyzickou osobou jednající jejím jménem. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí uzavřel, že ustanovení § 440 občanského zákoníku nelze vykládat izolovaně a mechanicky, nýbrž vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, zejména na to, kdo byl skutečným adresátem práv a povinností ze smlouvy a komu mělo svědčit plnění. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že z jednání účastníků bylo po celou dobu zřejmé, že smluvní vztah měl vzniknout mezi žalobcem a společností [právnická osoba]. Žalovaný nevystupoval jako samostatný zhotovitel ani jako osoba jednající ve vlastním jménu, nýbrž jako zástupce společnosti [právnická osoba]., což bylo žalobci známo a bylo to zřejmé jak z obsahu smlouvy, tak z následného průběhu realizace díla. Žalobce rovněž veškerá plnění poskytoval výlučně společnosti [právnická osoba]., nikoli žalovanému. Z tohoto důvodu, že jednání žalovaného bylo fakticky schváleno jednáním společnosti, která dále sama plnila závazek ze smlouvy o dílo, následně bylo od smlouvy o dílo odstoupeno, povinným z vydání bezdůvodného obohacení, které tím vzniklo, tak je sama společnost, které bylo plnění ze smlouvy poukazováno na bankovní účet. Z tohoto důvodu byla námitka nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného posouzena jako důvodná a žaloba byla zamítnuta, aniž by se soud z důvodu nadbytečnosti zabýval dalšími námitkami účastníků týkajícími se vad díla či výše uplatněného nároku.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele v tom, že žalovaný svým jednáním, kdy sám podepsal smlouvu o dílo, ačkoliv věděl, že k podpisu jsou potřeba oba jednatelé společnosti, vyvolat potřebu vyřešení otázky, zda je ze smlouvy zavázán on sám nebo společnost, nebýt jeho jednání, nemusel být spor tohoto typu předmětem soudního řízení, soud proto žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.