Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

43 C 113/2017

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Obvodní soud pro Prahu 2Datum rozhodnutí: 24. 5. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 2Č. j.: 43 C 113/2017-643Předseda senátu: JUDr. Luděk PilnýAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 3. 2025Předmět řízení: o 164.213,30 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSPH02:2024:43.C.113.2017.1
překážky v práciokamžité zrušení pracovního poměruzadostiučinění / satisfakcepracovněprávní vztahyvýpověď z pracovního poměruskončení pracovního poměrunáhrada nemajetkové újmysmlouva pracovnírehabilitacebolestnénemajetková újmamajetková újmanáhrada za ztrátu na výdělkuztížení společenského uplatnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (479) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 24. 5. 2024

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 966,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% za období od 20. 5. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 108 246,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% za období od 20. 5. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 81 165,95 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením znalečného a svědečného částku ve výši 0 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen uhradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením znalečného a svědečného částku ve výši 11 964,45 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen uhradit ČR – Městskému soudu v Praze na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením svědečného částku ve výši 1 007,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen uhradit ČR – Městskému soudu v Praze na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením svědečného částku ve výši 1 999,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 8. 2017 domáhal po žalovaném a společnosti [jméno FO].[IČO] IČO, , zaplacení shora uvedené částky představující v souhrnu bolestné ve výši 16 410 Kč, zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví v celkové výši 1 188,30 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku v celkové výši 46 615 Kč, na které mu měl vzniknout nárok v souvislosti s protiprávním činem žalovaného, statutárního ředitele společnosti [jméno FO] Žalobce je bývalým zaměstnancem společnosti [jméno FO]. Dne 20. 5. 2016 byl žalobce v sídle jmenované společnosti napaden žalovaným, když mu přišel předat oznámení o trvání na dalším zaměstnávání. Žalobce byl žalovaným popadnut silně za krk a násilně vyvlečen z kancelářských prostor společnosti, čímž mu byla způsobena nemajetková újma na zdraví, jež je představována vytrpěnou bolestí a další nemajetkovou újmou. Žalobce byl rovněž nucen vynaložit náklady spojené s lékařskou péčí o jeho zdraví a vzhledem k jeho dlouhodobější rekonvalescenci došlo také ke ztrátám na jeho výdělku. Žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, jež je představována vytrpěnou bolestí, v celkové výši 16 410 Kč. Žalobce při stanovení výše bolestného vycházel z metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví ze dne 30. 6. 2014. Dle lékařské zprávy z ambulantního vyšetření ze dne 20. 5. 2016 na [adresa] vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] utrpěl žalobce při napadení žalovaným zranění s diagnózou [Anonymizováno]. Dle dalších lékařských vyšetření úrazu způsobeného žalovaným byla žalobci diagnostikována [Anonymizováno], přetrvávající [podezřelý výraz] v důsledku léčby výše uvedených zranění. Celkově lze zranění ohodnotit dle žalobce 62 body. Za situace, kdy průměrná mzda za rok 2015 činila 26 467 Kč a hodnota jednoho bodu činila 264,67 Kč, určil žalobce výši bolestného částkou 16 410 Kč. Žalobci byla fyzickým napadením způsobena i další nemajetková újma spočívající mj. v nutnosti návštěvy nemocničního zařízení a podstoupení řady vyšetření. Žalobce musel čelit strachu z trvalých následků jeho zranění, obával se trvalého poškození krční páteře, což by ho omezovalo ve výkonu povolání i v běžném životě. Vzhledem k charakteru zranění byl žalobce nucen absolvovat několik týdnů po jeho vzniku celou řadu bolestivých a náročných vyšetření a zákroků. Zranění ho po dobu rekonvalescence značně omezovalo v běžném životě a léky na zmírnění bolesti nezabíraly. Žalobce byl nucen vyhýbat se nejen náročnějším pohybovým aktivitám, ale rovněž mu byla zakázána práce na počítači, tedy způsob jeho výdělečné činnosti, či sledování televize apod. Nejzásadnějším činitelem pro určení výše nemajetkové újmy je dle žalobce skutečnost, že po incidentu bylo pro žalobce psychicky velice obtížné hledat si práci, jelikož po fyzickém napadení zaměstnavatelem zcela ztratil sebevědomí a sebejistotu a bál se jakkoli projevovat před novým, potencionálním zaměstnavatelem. Přes tři měsíce po incidentu trpěl nespavostí a neustále se k incidentu v myšlenkách vracel a přemítal, jak se to vůbec mohlo stát. Žalobce je proto přesvědčen, že mu vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. V důsledku popsaného úrazu žalobce dále vynaložil náklady spojené s péčí o zdraví v celkové výši 1 188,30 Kč za náklady na cestovné na ambulanci a k lékařům. Žalobci vznikl rovněž nárok na náhradu ztráty na výdělku v celkové výši 46 615 Kč, neboť výkon jeho povolání spočívá v kancelářské práci a především v práci na počítači. V důsledku zranění způsobeného žalovaným mu byla dne 23. 5. 2016 vystavena neschopenka a po neurologickém vyšetření dne 30. 5. 2016 mu byla zakázána práce na počítači. Žalobce rovněž nebyl v důsledku úrazu a pracovní neschopnosti schopen aktivně hledat nové zaměstnání na dobu po skončení dosavadního pracovního poměru a jeho zařazení do pracovního poměru se tak prodloužilo minimálně o 25 dní. Žalobce žalovaného a společnost [jméno FO] vyzval k úhradě žalované částky, a to předžalobními výzvami ze dne 2. 5. 2017, respektive ze dne 4. 5. 2017, které byly právnímu zástupci žalovaného doručeny dne 12. 5. 2017.

2. Žalovaný a společnost [jméno FO] navrhli zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobce neuznávají a považují ho za zcela nedůvodný. Popřeli, že by někdy došlo k napadení žalobce žalovaným. Poukázali na skutečnost, že údajné napadení žalobce žalovaným bylo řešeno v rámci přestupkového řízení, které vedl [adresa]. Po důkladném prošetření a provedení rozsáhlého dokazování vydal [adresa], [Anonymizováno] dne 9.1.2017 pod č.j. [Anonymizováno] rozhodnutí, kterým řízení o údajném přestupku proti občanskému soužití, jež měl narušit žalovaný tím, že měl uchopit žalobce silným stiskem za krk a levou paži, zastavil, neboť spáchání skutku nebylo žalovanému coby obviněnému z přestupku prokázáno. Soud by tak měl z předmětného rozhodnutí vycházet při posouzení skutečnosti, zda k útoku došlo či nikoli. Žalobcem navržená svědkyně [tituly před jménem] [adresa] byla v řízení před správním orgánem vyslechnuta, stejně jako žalobce, přičemž ve výpovědi žalobce a [adresa] jsou dle žalovaného a společnosti [jméno FO] těžko překonatelné rozpory ohledně údajného napadení, a to v naprosto klíčových bodech. Naopak výslechy dalších přítomných osob potvrdily výpověď žalovaného, že k žádnému fyzickému útoku nedošlo. K jednotlivým nárokům žalobce žalovaný a společnost [jméno FO] uvedli, že nemajetková újma na zdraví je vyčíslena dle staré metodiky. Další majetková újma a ztráta na výdělku je dle žalovaných pouze tvrzena, ale není ničím relevantním prokazována. Žalobce mohl k dopravě do nemocničních zařízení použít hromadný dopravní prostředek. Navíc nemusel cestovat k léčbě do [Anonymizováno], ale mohl navštěvovat zdravotnické zařízení v místě svého bydliště. Žalovaný a společnost [jméno FO] rovněž poukázali na skutečnost, že mezi nimi není pasivní solidarita a žalobce si měl tudíž vybrat, zda bude žalovat žalovaného nebo společnost [jméno FO].

3. Rozsudkem ze dne 8. 6. 2020 soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I.), uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému a společnosti [jméno FO] částku 198 512,60 Kč (výrok II.) a České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 částku 11 964,45 Kč (výrok III).

4. O odvolání žalobce rozhodl odvolací soud rozsudkem ze dne 8. 12. 2020, kdy napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé a ve výroku III. o nákladech řízení státu, včetně doplňujícího usnesení, potvrdil, ve výroku II. o nákladech řízení účastníků napadený rozsudek změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení každému ze žalovaných ve výši 81 481 Kč k rukám zástupce, a dále žalobci uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení každému ze žalovaných 18 803 Kč k rukám zástupce.

5. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 22. 11. 2022 rozsudek odvolacího soudu v části týkající se žalovaného včetně akcesorických výroků o nákladech řízení zrušil. Ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] (původně [jméno FO]) bylo dovolací řízení zastaveno, neboť tato k 14. 11. 2022 zanikla bez právního nástupce. V kasačním rozhodnutí Nejvyšší soud nejprve konstatoval, že je zcela v souladu s jeho ustálenou rozhodovací praxí závěr odvolacího soudu o přezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně, a že ve smyslu jeho ustálené judikatury nelze za nepřezkoumatelný považovat ani rozsudek soudu odvolacího. Jako přípustné však dovolací soud shledal dovolání žalobce v souvislosti s námitkou, dle které odvolací soud hodnotil nepřípustným způsobem věrohodnost, resp. nevěrohodnost svědkyně [jméno FO] – zejm. založení závěru o nevěrohodnosti na zaměstnaneckém vztahu svědkyně k zástupci žalobce. Dovolací soud v tomto směru uvedl, že při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených skutečností. V souvislosti s tím pak Nejvyšší soud akcentoval, že hodnotící závěr o nepravdivosti údajů, o nichž svědecká výpověď podává zprávu, lze ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. učinit jen na základě těch konkrétních skutečností, které byly v řízení zjištěny, jinými slovy není možné výpověď svědka označit za nezpůsobilý důkazní prostředek a ani snižovat jeho váhu jen proto, že svědek je zaměstnancem zástupce jednoho z účastníků řízení. S ohledem na uvedené dovolací soud konstatoval, že rozsudek odvolacího soudu není správný a je třeba jej zrušit a vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení, neboť odvolací soud postupoval v rozporu s výše uvedeným, když svůj závěr o nevěrohodnosti svědkyně [jméno FO], jejíž výpověď představuje přímý důkaz o žalobcem tvrzeném incidentu, založil jednak na jejím zaměstnaneckém vztahu k zástupci žalobce – existence pracovněprávního vztahu svědkyně a zástupce žalobce sama o sobě pro závěr o nepravdivosti její výpovědi nestačí – a jednak na rozporu její výpovědi s výpovědí svědka [jméno FO] ohledně doprovodu žalobce do [adresa] – zde odvolací soud opomněl do procesu hodnocení důkazů zahrnout část výpovědi žalobce vyslechnutého v odvolacím řízení, ve které tento rozpor vysvětluje.

6. Po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu, kdy účastníky řízení zůstali pouze žalobce a žalovaný, odvolací soud vázán závazným právním názorem dovolacího soudu opětovně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ze dne 8. 6. 2020 i řízení, které předcházelo jeho vydání, přičemž po zopakování některých důkazů ve spojení s doplněním dokazování výpověďmi žalobce a žalovaného usnesením ze dne 28. 2. 2023 rozsudek soudu prvního stupně ze dne 8. 6. 2020 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že prozatím nejsou splněny podmínky pro potvrzení či změnu napadeného rozhodnutí. Po zhodnocení provedených a zopakovaných důkazů dospěl odvolací soud k odlišnému skutkovému závěru, než k jakému dospěl v napadeném rozsudku soud prvního stupně, že dne 20. 5. 2016 došlo v prostorách společnosti [jméno FO] k fyzickému napadení žalobce žalovaným. Průběh celé události, která se odehrála na pracovišti společnosti [jméno FO] dne 20. 5. 2016, kdy svědkyně a žalobce přinesli žalovanému na pracoviště dokument o trvání žalobce na dalším zaměstnávání, včetně fyzického napadení žalobce žalovaným při jejich odchodu, při kterém žalovaný v kanceláři asistentky popadl žalobce za krk a za ruku a takto ho strkal vedle sebe chodbou až k hlavním dveřím, kde ho vyhodil ven, měl odvolací soud za dostatečně prokázaný výpovědí svědkyně [jméno FO], která byla po celou dobu jejich přítomnosti na pracovišti v blízkosti žalobce a tedy přímo vnímala, co se mezi žalobcem a žalovaným odehrálo, byla toho součástí. S touto výpovědí pak nejsou dle odvolacího soudu v přímém rozporu ani výpovědi svědků [Anonymizováno], [jméno FO] a [jméno FO], kteří si nevšimli, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo k nějakému napadení, neboť tito byli v rozhodné době na pracovišti společnosti [jméno FO], avšak nikdo z nich nebyl v přímé blízkosti žalobce a žalovaného, neúčastnili se jejich rozhovoru, pouze jako nezúčastněné osoby, které se věnovaly vlastní činnosti, mimoděk zaznamenali část odchodu žalobce a svědkyně [jméno FO] z pracoviště. V souladu s výpovědí svědkyně [jméno FO] je dle odvolacího soudu i účastnická výpověď žalobce, která nebyla shledána jako nevěrohodná, na rozdíl od účastnické výpovědi žalovaného. O tom, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k fyzickému napadení, nepřímo svědčí dle odvolacího soudu i lékařská zpráva z [adresa], kde byl žalobce 20. 5. 2016 v 13.29 hod. ošetřen, jakož i výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Pokud jde o události, které následovaly po napadení a odchodu žalobce a svědkyně [jméno FO] z firmy [jméno FO], měl odvolací soud ze svědecké výpovědi [jméno FO], [jméno FO] a účastnické výpovědi žalobce za prokázané, že žalobce a svědkyně [jméno FO] šli nejdříve do nejbližší lékařské ordinace, kde však nepřijímali pacienty se zdravotní pojišťovnou žalobce, proto svědkyně [jméno FO] doprovodila žalobce do nemocnice na [adresa] (zřejmě [Anonymizováno]), kde však žalobce neošetřili, a po odchodu svědkyně [jméno FO] v průběhu čekání na ošetření volal žalobci svědek [jméno FO], který se se žalobcem sešel a šel s ním do jiné nemocnice, která je také na [adresa] (zřejmě nemocnice [adresa]) a zde žalobce v 13.29 hod ošetřili – byla mu diagnostikována distorze krční páteře a zhmoždění ramene a paže. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu pak odvolací soud dospěl k jednoznačnému závěru, že je dán základ nároku žalobce, neboť žalovaný ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) porušil zákonnou povinnost, když fyzicky napadl žalobce, čímž zasáhl do jeho absolutního práva (právo na tělesnou a duševní integritu), a je tak povinen žalobci nahradit, co tím způsobil. Odvolací soud z uvedených důvodů výrokem I. napadený rozsudek ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když v řízení dosud nebylo vedeno jakékoli dokazování ohledně výše žalobci vzniklé škody, která je skutečně v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v dalším řízení, vázán právním názorem odvolacího soudu o tom, že žalovaný odpovídá za škodu vzniklou žalobci v důsledku jeho jednání, tj. fyzického napadení žalobce dne 20. 5. 2016 v prostorách společnosti [jméno FO] zabýval tvrzeními a důkazními návrhy ve vztahu k otázce rozsahu škody vzniklé žalobci v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, a aby v novém rozhodnutí rozhodl též o nákladech řízení, včetně řízení odvolacího.

7. Na základě dokazování provedeného nalézacím soudem před vyhlášením rozsudku dne 8. 6. 2020 a doplněného následně po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolacím soudem a nalézacím soudem dospěl nalézací soud k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobce pracoval pro společnost [jméno FO] [IČO] IČO, , na pozici manažera pro klíčové zákazníky. Dne 31. 3. 2016 předal žalovanému, statutárnímu řediteli jmenované společnosti, výpověď z pracovního poměru, dle které měl pracovní poměr žalobce a společnosti [jméno FO] skončit dne 31. 5. 2016. Dne 20. 5. 2016 došlo v prostorách společnosti [jméno FO] k fyzickému napadení žalobce žalovaným, kdy svědkyně [právnická osoba] žalobce přinesli žalovanému dokument o trvání žalobce na dalším zaměstnávání. Žalovaný při jejich odchodu popadl žalobce v kanceláři asistentky za krk a za ruku a takto ho strkal vedle sebe chodbou až k hlavním dveřím, kde ho vyhodil ven. Žalobce a svědkyně [jméno FO] šli následně nejdříve do nejbližší lékařské ordinace, kde však nepřijímali pacienty se zdravotní pojišťovnou žalobce. Proto svědkyně [jméno FO] doprovodila žalobce do nemocnice na [adresa] (zřejmě [Anonymizováno]), kde však žalobce neošetřili. Po odchodu svědkyně [jméno FO] v průběhu čekání na ošetření volal žalobci svědek [jméno FO], který se se žalobcem sešel a šel s ním do jiné nemocnice, která je také na [adresa] (zřejmě nemocnice [adresa]) a zde žalobce v 13.29 hod ošetřili. Byla mu diagnostikována zranění [Anonymizováno] byl žalobce předmětného dne kolem 10.00 na [Anonymizováno] napaden zaměstnavatelem, byl uchopen za krk a za levou paži. Na těle žalobce byl objeven podkožní hematom [Anonymizováno]. Žalobci byl ošetřujícím lékařem doporučen měkký límec cca 14 dní, šetřící režim, dostatek analgetik. Dle sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele z důvodu provozních příčin ze dne 20. 5. 2016 došlo u společnosti [jméno FO] k náhlé a nepředvídané poruše softwarového systému, jehož oprava si pravděpodobně vyžádá několik dní. Společnost [jméno FO] žalobci sdělila, že vzhledem k této skutečnosti není možné v době od 20. 5. 2016 do ukončení pracovního poměru přidělovat žalobci práci a dochází ke vzniku překážky na straně zaměstnavatele. Žalobce byl uznán dočasně práce neschopným od 23. 5. 2016 do 16. 6. 2016. Dne 23. 5. 2016 byl žalobce ošetřen [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] se sídlem v [Anonymizováno], přičemž bylo zjištěno, že trpí bolestí hlavy od C páteře, bere 4x denně [Anonymizováno]. Právní zástupce žalobce přípisem ze dne 23. 5. 2016 zaslal společnosti [jméno FO] k rukám žalovaného rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce v důsledku úrazu, který mu způsobil žalovaný napadením dne 20. 5. 2016, kdy mu přišel předat oznámení o trvání na dalším zaměstnávání, a současně vyzval společnost [jméno FO] v této souvislosti k úhradě nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Dne 26. 5. 2016 byl jeho zdravotní stav kontrolován v [adresa], přičemž byla zjištěna přetrvávající [podezřelý výraz], [Anonymizováno]. Žalobci byl doporučen dostatek tekutin, měkký krční límec, analgetika při bolesti, klidový režim, neprovádět prudké pohyby páteře. Žalobci byl dále vystaven recept na [Anonymizováno]. Při kontrole v [adresa] byl žalobci dne 30. 5. 2016 doporučen nadále klidový režim, dostatek tekutin, neprovádět prudké pohyby páteře, měkký krční límec, doma [Anonymizováno] 1-2x denně, nepřetěžovat oči, nesledovat dlouho PC, TV, [Anonymizováno] 1 tbl na noc. Právní zástupce žalovaného přípisem ze dne 30. 5. 2016 oznámil právnímu zástupci žalobce, že převzal zastoupení žalovaného společnosti [jméno FO], přičemž v reakci na dopisy právního zástupce žalobce ze dnů 19. 5. 2016 a 23. 5. 2016 označil za nepravdivé informace, že společnost [jméno FO] bezdůvodně okamžitě zrušila pracovní poměr žalobce a že byl žalobce fyzicky napaden žalovaným. Právní zástupce žalobce přípisem ze dne 2. 5. 2017 vyzval v zastoupení žalobce právního zástupce žalovaného k úhradě částky 165 125 Kč, a to v souvislosti s napadením žalobce žalovaným.

9. Žalobce v rámci své výpovědi provedené odvolacím soudem uvedl, že do společnosti [jméno FO] přišel 20. 5. 2016 proto, že o dva dny dříve dostal okamžité zrušení pracovního poměru, žalovaný mu sebral klíče a sdělil, že mu proplatí dovolenou a zbylé dny bude psát absence. Žalobce se tak spojil s advokátní kanceláří [tituly před jménem] [jméno FO], připravili listinu o trvání žalobce na dalším zaměstnávání a 20. 5. 2016 pak žalobce tuto listinu nesl v doprovodu paní [jméno FO] do společnosti [jméno FO] Žalobce nesl tento dokument do práce osobně, protože se s ohledem na předchozí jednání žalovaného bál, že jinak může dostat okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že nepřišel do práce. Zde zazvonili, vyšli do 2. patra, otevřela jim asistentka paní [jméno FO] a šli do kanceláře žalovaného předat listinu o dalším zaměstnávání. Tu žalovaný nepřevzal a žalobci naopak dával tiskopis o překážkách v práci. Ani žalobce tuto listinu nepřevzal, a to proto, že žalovaný nepřevzal tu jeho. Když iniciativa žalobce k předání dokumentu nebyla úspěšná, víceméně chtěli odejít. Žalovaný však začal paní [jméno FO] i žalobce hrubě urážet a vyzýval je, ať vypadnou a opustí prostory společnosti [jméno FO]., že tam nemají co dělat a jsou na soukromém pozemku. Otočili se a odcházeli, žalobce se následně mezi futry v kanceláři paní [jméno FO] během pár vteřin snažil udělat druhou iniciativu a dokument předat, to však bylo okamžitě negováno, a žalobce s paní [jméno FO] si proto řekli, že budou dokument muset doručit jiným způsobem. Otočili se a chtěli odejít. Žalovaný však žalobce během pár vteřin uchopil za krk a za ruku, stiskl a přes celou uličku jej táhl či tlačil až k hlavním dveřím prostor společnosti [jméno FO] a tam jej přes futra vyhodil – takto jej táhl odhadem asi 7 až 10 metrů. Když žalovaný zabouchl dveře, paní [jméno FO] zavolala [tituly před jménem] [jméno FO], co má dělat, a ten jí poradil, ať jdou na policii a do nějaké nemocnice. Během toho, co šli ven, paní [jméno FO] žalobci vyfotila krk, protože jí připadalo, že ho má rudý. Když vyšli ven, žalobce si potřeboval trochu oddechnout, posadil se, dal si cigaretu a paní [jméno FO] zjišťovala nejbližší nemocnici a žalobce ještě jednou vyfotila. Poté šli pěšky do nejbližší ordinace, jméno lékařky si žalobce nepamatuje. Tam je odmítli s tím, že zdravotní pojišťovna žalobce není v této ordinaci akceptovaná. Poté šli do nemocnice na [adresa], která se jmenuje snad [Anonymizováno]. Zde žalobce neošetřili, čekal zde asi půl hodiny, bylo tam hodně lidí, paní [jméno FO] během té doby odešla. V té době žalobci volal pan [jméno FO]. Žalobce mu popsal, co se stalo, a pan [jméno FO] mu řekl, že se pro něj zastaví, což udělal. Sešli se pár metrů od nemocnice [Anonymizováno], u hlavních dveří. Poté šli pěšky do jiné nemocnice, která je také na [adresa], zřejmě to byla nemocnice [adresa]. Tam žalobce ošetřili, udělali mu rentgen a poté CT, dali mu límec, analgetika a propustili jej. Téhož dne pak žalobce v doprovodu pana [jméno FO] ohlásil věc na policii. V noci poté žalobce zvracel, a následně byl proto vyšetřen ještě na neurologii v [Anonymizováno], tam pak jezdil také na kontroly, jel tam asi třikrát nebo čtyřikrát. Žalobce tam dopravovala svým autem matka, nebo pan [jméno FO]. Dále žalobce uvedl, že 20. 5. 2016 byli na pracovišti společnosti [jméno FO] přítomni svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a dále manželka žalovaného. [jméno FO] a manželka žalovaného byly v kanceláři žalovaného. [jméno FO] a paní [jméno FO] byli v kanceláři naproti kanceláři paní [jméno FO].

10. Žalovaný v rámci své výpovědi provedené odvolacím soudem uvedl, že 20. 5. 2016 mu byla uprostřed porady přivedena návštěva v podobě žalobce a ženského doprovodu, který byl žalovanému neznámý. Následně se odehrála komunikace kolem předání jakýchsi dokumentů, které žalovaný odmítl, a následně je žalovaný vyzval k opuštění kanceláře. Poté došlo k přesunu do vedlejší kanceláře asistentky, kde se opakoval pokus o předání dokumentů a žalovaný znovu odmítl dokumenty převzít a opakoval výzvu k opuštění kanceláře. Nato opustili prostory kanceláře. Žalovaný návštěvu nedoprovázel na ulici. Doprovodil ji ke dveřím. První šel ženský doprovod žalobce, poté šel žalobce a jako třetí šel žalovaný. Nedošlo k žádnému fyzickému kontaktu mezi žalovaným a žalobcem, který by se dal nazvat napadením. Žalovaný v obou rukou držel dokumenty a je možné, že jednou rukou, v níž držel dokumenty, se částečně bezděky dotýkal pana žalobce. Žalovaný popřel, že by před 20. 5. 2016 odebral žalobci pracovní prostředky či klíče, nebo mu řekl, že už nemá chodit do zaměstnání, či že mu bude psát absence. Žalovaný 20. 5. 2016 očekával, že žalobce přijde do práce11. Svědkyně [tituly před jménem] [adresa] vypověděla, že se dne 20. 5. 2016 sešla s žalobcem v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], kde v té době pracovala jako asistentka. Předchozí den byla [tituly před jménem] [jméno FO] informována o tom, že jeho klient (žalobce) byl během výpovědní doby osloven jednatelem společnosti (žalovaný), aby již nadále nechodil do kanceláře, nebyl mu však dán žádný papír. Aby žalobce neměl neomluvenou absenci, tak [tituly před jménem] [jméno FO] svědkyni řekl, že půjde s žalobcem jako svědek předat jeho zaměstnavateli dopis o tom, že žalobce trvá na dalším zaměstnání, a také si nechat podepsat předávací protokol. Ráno 20. 5. 2016 se tedy s žalobcem sešli a šli pěšky do společnosti [jméno FO] Zazvonili, otevřela jim zaměstnankyně a pak šli přes kancelář asistentky rovnou do kanceláře žalovaného, který tam měl nějaké jednání, a byly tam s ním ještě další dvě osoby. V kanceláři žalovaného se s žalobcem snažili žalovanému vysvětlit situaci, chtěli mu předat ten dokument (trvání na dalším zaměstnání), a aby jim podepsal jeho převzetí, což žalovaný odmítl a snažil se jim předat nějaký jiný dokument (týkal se překážek v práci), který žalobce nechtěl převzít, dokud si žalovaný nepřevezme zase ten jeho. Na to žalovaný začal číst svůj dokument. Svědkyně začala číst dokument, co přinesli oni. Žalovaný začal být agresivní, rozčiloval se a říkal jim, ať okamžitě vypadnou, že tam svědkyně nemá co dělat, že není zaměstnanec. Svědkyně proto, již v kanceláři asistentky, kam se přesunuli, žalobci předala ty dokumenty s tím, že bude odcházet, načež se celá situace vyhrotila. Svědkyně se otočila, že bude odcházet (z kanceláře asistentky) a mezi tím již žalovaný popadl žalobce za krk a za ruku a vlekl ho. Žalovaný takto strkal žalobce vedle sebe z kanceláře asistentky chodbou až k hlavním dveřím, kde ho vyhodil ven. Svědkyně uvedla, že v okamžiku, kdy žalovaný začal vléct žalobce, byla před nimi, byla na odchodu z kanceláře asistentky. Když uslyšela, že žalobce vyjekl překvapením, že jej žalovaný popadl (byl tam verbální odpor žalobce), otočila se na ně, zastavila se a říkala, že takhle to není možné, že s nimi takto žalovaný nemůže jednat. Mezi tím ji žalovaný a žalobce, kterého žalovaný vlekl vedle sebe, předešli a ona šla za nimi k hlavním dveřím, kde žalovaný vyhodil žalobce ven, ona prošla a žalovaný za nimi zabouchl dveře. Žalobce byl rozhozený, motal se, svědkyně ho podpírala. Sešli do mezipatra, kde bylo odpočívadlo. Tam si žalobce chvíli odpočinul a svědkyně mu koukala na krk a na ruku, měl to celé zarudlé a natékalo mu to. Zde svědkyně udělala první fotografie. Svědkyně volala do kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] a ten jí řekl, ať zajdou k lékaři. S žalobcem pomalu sešli dolů před budovu, tam si žalobce sedl na obrubník, rozklepaně si tam dával cigaretu, chvíli čekali, svědkyně udělala další fotky. Pak šla svědkyně s žalobcem na vyšetření k nějaké lékařce (kontakt/adresu dostala od někoho z kanceláře), tam však nebrali pacienty, kteří měli zdravotní pojišťovnu žalobce, proto se přesunuli do nemocnice na [adresa], kde svědkyně žalobce nechala a šla zpět do kanceláře. Dále svědkyně uvedla, že v kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] pracovala do září 2017, v době, kdy vypovídala o této události u soudu, již nebyla u [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnána.12. Svědkyně [jméno FO] při své výpovědi uvedla, že dne 20. 5. 2016 byla na poradě s žalovaným v jeho kanceláři, když za ním přišel žalobce s nějakou paní. Dohadovali se, něco řešili. Trvalo to jen chvilku, a potom žalobce odešel a žalovaný ho vyprovodil ke dveřím. Svědkyně uvedla, že v kanceláři žalovaného seděla zády ke dveřím, nijak se neotáčela; kdyby se otočila, tak by viděla jen do kanceláře asistentky. Při odchodu žalobce slyšela, že se s žalovaným o něčem dohadovali, byly tam zvýšené hlasy, jednalo se o nestandardní situaci. Nepamatuje si, že by došlo mezi žalobcem a žalovaným k nějakému fyzickému kontaktu, maximálně jak žalovaný vyprovázel žalobce, tak se možná nějak dotkl jeho zad. K [Anonymizováno] komunikaci s „[Anonymizováno] “ ze dne 20. 5. 2016 svědkyně uvedla, že si nepamatuje, co si komunikovali.13. Svědek [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že žalobce ještě s nějakou paní přišli na pracoviště za žalovaným. Slyšel, že spolu v kanceláři žalovaného něco řešili, něco tam probíhalo, ale že by šlo o nějakou rvačku/hádku, to ne. Pak společně odcházeli pryč z firmy, žalovaný a žalobce šli těsně za sebou. Je možné, že se nějak dotýkali, ale že by tam došlo k nějakému napadení, to ne. Kancelář i chodba je krátká, dohromady 5-10 metrů, takže to byl pár sekundový okamžik, co je svědek viděl procházet. Svědek uvedl, že v té době byl s paní [jméno FO] v její kanceláři a něco tam spolu řešili (označil kancelář naproti kanceláři asistentky). Z této kanceláře nebylo vidět do kanceláře žalovaného. Do kanceláře asistentky bylo vidět částečně a na chodbu pak bylo vidět v podstatě až ke vstupním dveřím. Dále uvedl, že jeho místo bylo v kanceláři asistentky, kde byla zároveň recepce, kam občas chodila i paní [jméno FO], která byla ve firmě na pozici studentky (asistentky) a měla na starost, když někdo zvonil, aby ho pustila dovnitř. Svědek uvedl, že je stále zaměstnán u žalovaného (stejné sídlo, kancelář, jenom jiná firma – [právnická osoba].).14. Svědkyně [jméno FO] při své výpovědi uvedla, že u společnosti [jméno FO] pracovala jako asistentka a že toho dne pustila žalobce do budovy a zavedla ho do kanceláře žalovaného. Potom byla v kanceláři s panem [Anonymizováno], kdy z této kanceláře bylo vidět na chodbu, ale do protilehlé kanceláře vidět nebylo, protože stála v rohu kanceláře a vedle ní stál pan [jméno FO]. Svědkyně si dělala nějakou svoji práci na počítači a po nějaké chvilce jen periferně viděla, že žalobce a paní, co tam byla s ním, odcházejí. Svědkyně uvedla, že si nepamatuje, že by při tom odchodu došlo k nějakému konfliktu. Neslyšela hluk, jen běžný chod kanceláře. Svědkyně dále uvedla, že již více než tři roky pracuje u jiného zaměstnavatele.15. Svědek [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že je stále partnerem žalobce a že byl ve stejný den jako žalobce v [Anonymizováno] na vyšetření, když mu žalobce zavolal s tím, že ho žalovaný napadl. Asi za hodinu se svědek se žalobcem setkal někde nad [Anonymizováno]. Žalobce tam byl sám. Společně odjeli do [podezřelý výraz] na vyšetření. Žalobce měl červený krk (byl vidět i bílý otisk asi prstu), byl rozrušený, trošku se mu chvěl hlas a klepal se. V nemocnici žalobci dělali rentgen nebo CT a dostal krční límec. Potom jeli společně k žalobci domů. V té době bydlel u rodičů v [Anonymizováno], [jméno FO]. Svědek uvedl, že si již nepamatuje, jestli jeli autem nebo MHD. Rekonvalescence žalobce trvala asi 14 dní. Svědek potom žalobce několikrát vezl na nějaké následné kontrolní vyšetření do [Anonymizováno], přesně si to však již nepamatuje.16. Svědkyně [jméno FO] při své výpovědi uvedla, že 20. 5. 2016 jí žalobce volal, že ho napadl žalovaný a že ho pan [jméno FO] veze do nemocnice. Když ten den pan [jméno FO] přivezl žalobce domů, tak žalobce svědkyni řekl, že ho napadl žalovaný a že byli v nemocnici, dostal límec, že to má pohmožděné, že se mu motá hlava, že mu není dobře a šel si lehnout. Během rekonvalescence svědkyně žalobce vozila do [Anonymizováno] k lékaři. Žalobce pravidelně nosil límec, hodně ho bolela hlava a bral si hodně prášky.17. V e-mailu ze dne 12. 2. 2023 adresovaném [Jméno žalobce A] z adresy [e-mail] žalovanému na adresu [e-mail] s předmětem [Jméno žalobce A] uvedl, že se na něj obrací ve věci svého syna, který byl u něj zaměstnán. Jak jej již informoval, tak na žalovaného sháněl informace /kompro/typu , jaký život žije, nahrával si žalovaného a jeho paní, přehrával to doma, jako zajímavost ze zaměstnání, chlubil se soudem s nějakou paní z [Anonymizováno], natáčel si porady žalovaného a rozhovory se zaměstnanci. S těmito materiály chtěl dle [Jméno žalobce A] oslovit jejich odběratele a poukázat na chování žalovaného a jednání a tím je tlačit na bojkot jejich výrobků, jinak, že zveřejní, jak je neetické od takového člověka mít plné regály v marketech. Dále se dle [Jméno žalobce A] chlubil, že má informace, které se dají zpeněžit u jejich konkurence. Je mstivý a do smrti nezapomene mail žalovaného, kde mu žalovaný napsal, jak ho vidí.18. V e-mailu ze dne 17. 2. 2023 adresovaném [Jméno žalobce A] z adresy [e-mail] žalovanému na adresu [e-mail] s předmětem [Jméno žalobce A] uvedl, že je svědkem toho, že syn [Jméno žalobce A], r. [Anonymizováno] údajný úraz krku fingoval, doma ho nikdy s límcem kolem krku neviděl až na jeden pokus před kontrolou u doktora, kdy jim se slovy, aby se tam neztrapnil, kdyby neuměl ten límec vůbec nasadit, tak si to zkoušel. Nic mu dle [Jméno žalobce A] nebylo, jelikož jezdil autem každý den za přítelem nebo hrál badminton. Se slovy, z toho musím něco vytřískat, natahoval dobu léčení, protože byl nezaměstnaný a viděl možnost, jak se finančně zabezpečit.19. Žalobce v rámci své výpovědi provedené nalézacím soudem k nemajetkové újmě, která mu měla vzniknout v důsledku napadení ze strany žalovaného, uvedl, že neví, jak je možné, že si to mohl žalovaný dovolit. Pokládal si otázku, jestli má vůbec znovu chodit do práce a to mj. i vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné napadení. Rok nebo dva přemýšlel intenzivně o celé události, proč se to stalo. Bylo to pro něj těžko pochopitelné a neuvěřitelné. Žádného psychologa nenavštívil, nicméně situace jej velmi ovlivnila, a to i při absolvování pohovorů. Lidé z něj vycítili strach. Naštěstí si následně našel dobré zaměstnání a situace se ustálila. K návštěvám zdravotnických zařízení uvedl, že byl nejprve v nemocnici v [Anonymizováno], kde čekal velmi dlouhou dobu na prvotní ošetření. Následně absolvoval nějaká vyšetření a byl odeslán na CT. Na základě výsledku CT mu bylo sděleno, že se stav žalobce lékařům nelíbí. Z toho rozhodně nemáte dle žalobce dobrý pocit. Do té doby byl zcela zdráv a s ničím vážněji nemarodil. Musel následně absolvovat další vyšetření. Když absolvoval návštěvy lékaře v [Anonymizováno], tak dostával injekce do krku, které byly značně bolestivé. V některých případech i omdlíval. Blízcí žalobce měli o žalobce obavu. Kromě bolestivých injekcí žalobce poukázal na to, že v dané situaci nemůžete nic dělat, nosíte krunýř, jenom můžete ležet, nesmíte koukat na počítač, resp. pracovat s počítačem, koukat se na televizi. Stále trpíte bolestí, v jejíž souvislosti berete léky a čekáte, až to celé odezní. Trpěl stále bolestmi krku. Bolest krku měla dopad i na žalobcův spánek. Žalobce de facto v té době jenom jedl a spal, kdy mu jídlo podávala jeho matka či partner. Žalobce byl do té doby velmi společensky aktivní. Chodili do divadla, jezdil na hory lyžovat, dvakrát ročně jezdili do [Anonymizováno], absolvovali výlety i s jejich matkami, chodil běhat. Občas odkládal límec, a to když jej škrtil. Nosil ho však většinu času, když byl doma.20. [jméno FO] se žalobou ze dne 6. 5. 2022 adresovanou [Anonymizováno] domáhá po žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] zaplacení částky 1 500 000 Kč, a to z titulu dvou zápůjček.21. [Jméno žalobce A]. se žalobou ze dne 6. 11.2020 adresovanou [Anonymizováno] domáhá vůči žalobci určení vlastnického práva k pozemku [adresa]. Usnesením [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne 7. 10. 2020 bylo žalobci uloženo zdržet se bránění [Jméno žalobce A], nar. [datum], v přístupu do [adresa]. Žalobci bylo dále nad rámec obvyklé správy zakázáno, aby prodal nebo jinak zcizil, pronajal, zatížil věcným břemenem, zástavním právem, předkupním právem či jiným právem třetí osoby pozemek [adresa]. [Jméno žalobce A], nar. [datum] bylo uloženo, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci usnesení podal žalobu, k jejímuž zajištění bylo předběžné opatření vydáno. Usnesením [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne 7. 12. 2020 bylo usnesení č.j. [Anonymizováno] změněno tak, že návrh na předběžné opatření byl zamítnut a [Jméno žalobce A], nar. [datum], nebyla uložena povinnost podat žalobu. [Jméno žalobce A]. se žalobou ze dne 11. 10. 2021 adresovanou [Anonymizováno] domáhá vůči žalobci náhrady škody ve výši 240 000 Kč, a to v souvislosti s likvidací 20 000 ks žalobcových šneků.22. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že pracuje jako lékař ve [podezřelý výraz]. Pracoval tam již v roce 2016. Pokud byla svědkovi předložena listina na č.l. 16, potvrdil, že tuto vyhotovil. Z jejích závěrů dle svědka vyplývá, že přijal pacienta, který byl napaden ze strany zaměstnavatele. Byl chycen za oblast krku a paže. Jako léčba mu byl předepsán měkký krční límec. Pokud jde o diagnózy, které svědek spatřoval v předmětném poranění, jednalo se o podvrtnutí krční páteře, pohmoždění paže. U pacienta byly dle svědka shledány typické hematomy po uchopení. Na další detaily z ošetření si svědek nepamatoval. Pokud jde o podvrtnutí krční páteře, jedná se dle svědka o vážnější diagnózu než kontuzi krční páteře. Dále bylo dle svědka přítomno zhmoždění, respektive kontuze krku. Pokud byl svědek dotázán, zda byl pacient psychicky rozrušen, tak pokud to není uvedeno ve zprávě, tak patrně dle svědka nebyl. Dle svědka je možné, že na základě předmětných diagnóz pacient následně navštíví neurologa, neboť následně vznikají bolesti krční páteře. Intenzita těchto bolestí může být dle svědka mírná až intenzivní. Svědek pacienta ošetřil jednorázově. Následně jím byl odeslán na chirurgii spádové polikliniky. Léčba měla probíhat následně kontrolou lokálního stavu. Po dvou týdnech je dle svědka zpravidla možné sejmout límec a následně se věnovat rehabilitaci. Tato může trvat dle svědka i týdny, v některých případech i měsíce. Límec by měl být dle svědka nošen neustále po dobu 14 dnů, a to ve dne i v noci. Pokud není límec nošen, tak se může stav pacienta zhoršit a doba léčení se může prodloužit. Pokud byla svědkovi předložena zpráva na č.l. 12 z [adresa], k této uvedl, že závěry uvedené v této zprávě odpovídají zjištěním, která svědek zjistil při návštěvě pacienta v jejich úrazové ambulanci dne 20. 5. 2016. Pokud byl svědek dotázán na význam části zprávy, kde se uvádí [Anonymizováno], k tomuto uvedl, že pravděpodobně byla neurology aplikována uvolňující látka, přičemž na základě této aplikace nebo v souvislosti s touto aplikací došlo téměř ke ztrátě vědomí pacienta. Svědek dále potvrdil, že při ošetření pacient trpěl i tzv. zhmožděním krku a rovněž tak se u něj vyskytovalo povrchní poranění ramene a paže. Pokud byly svědkovi předloženy fotografie na č.l. 94 a následujících, k těmto uvedl, že na fotografii na č.l. 94 je zachycen hematom krku, který značí, že vzniku tohoto hematomu předcházel poměrně silný úchop předmětné části těla. Na fotografii na č.l. 95 nelze dle svědka vyloučit, že jsou zachyceny odřeniny na paži. Pokud bylo svědkovi předestřeno bodové ohodnocení, a to u diagnózy [podezřelý výraz], k tomuto uvedl, že bodové ohodnocení dle zkušeností svědka v zásadě odpovídá. Pokud se měl svědek vyjádřit ke vztahu podvrtnutí a zhmoždění krční páteře, k tomuto uvedl, že pokud jde o podvrtnutí, tak toto v zásadě svědčí o posunutí kloubu, zatímco zhmoždění se týká měkkých tkání. Zhmoždění může být dle svědka i součástí podvrtnutí.23. Svědek [Jméno žalobce A], nar. [datum], při své výpovědi uvedl, že na jaře roku 2016 bydlel na adrese [adresa]. Bydlel v tu dobu dole v domě a žalobce bydlel v patře. Se svědkem tam bydlela ještě jeho bývalá manželka. Nevěděl nic o zdravotních problémech syna. Ví však, že byl v pracovní neschopnosti. Tehdy přišel dle svědka s tím, že měl konflikt se svým nadřízeným. O detailech konfliktu svědek nic nevěděl. Pokud byl dotazován na to, zda měl syn nosit límec, tak tento dle svědka nenosil. Nic mu dle svědka nebylo. I dcera svědka a sestra žalobce svědkovi sdělila, že žalobce nikdy s límcem neviděla. V pracovní neschopnosti hrál dle svědka určitě na zahradě badminton. Dále svědek uvedl, že si žalobce vyrobil dva svědky, kteří ho měli vozit na vyšetření, a to bývalá manželka a pan [jméno FO]. Stalo se to dle svědka tak, že jednou přijel z nějakého jednání, a tyto svědky si na jednání vymyslel s tím, že si je chtěl srovnat, co budou v dané věci vypovídat. Hrál to dle svědka, že se mu motá hlava a že ho tedy vozila matka s panem [jméno FO]. Manželka na to dle svědka odpověděla, ať jí tam syn netahá. Rozhodně syna nikdo k vyšetření dle svědka nevozil. Jezdil tam případně sám. Svědek byl valnou část času na statku, o který ho okradl. V květnu 2016 jezdil svědek na statek, na který odjížděl ráno mezi osmou a desátou hodinou a vracel se večer mezi šestou a osmou večer. Na statku krmil například zvířata. Pokud se vracel do nemovitosti na adrese [adresa], nevěděl, jestli byl syn nahoře. Nevěděl, kolik spolu mohli trávit času. Tváří v tvář spolu mohli být přibližně půl hodiny denně. Spíš však spolu nemluvili. Svědek v tu dobu živnostensky podnikal. Měl dílnu na nábytek, řešil úpravy interiérů. Dále se zabýval izolacemi. Syn svědka v tu dobu jezdil každý večer do [Anonymizováno] za přítelem. Moc se se svědkem nepřátelil, neboť mu nechtěl vrátit peníze. V tu dobu byl dle svědka bez peněz a práce. Tento spor pravděpodobně dle svědka vyvolal, aby se spravil z dluhů. Toto slyšel svědek přímo od syna. Na vyšetření jezdil většinou jejich autem. Pracoval v [Anonymizováno] a následně byl dle svědka doma. Posléze na úřadu práce, a to přibližně do roku 2018. 7, 8 nebo 9 let vždycky půl roku dle svědka pracoval a půl roku byl bez práce. Syn má podle svědka paranoiu. Často si nahrával situace ze zaměstnání, případně někoho udával. Nahrávky z [Anonymizováno] následně dle svědka přehrával doma a sděloval jim k nim své komentáře. Svědka žalobce nesnáší od 15 let. Ukradl jim hotové peníze, dále peníze z účtu. Syn je dle svědka gambler. Původně jim sliboval, že se o ně postará. Vzali si hypotéku, a to mimo jiné i za účelem renovace prostor na statku pro účely ubytování, které mělo následně vydělávat. V listopadu 2020 syn manželce svědka oznámil, že přestane platit hypotéku, kterou do té doby rok platil. V době covidu požádal bez vědomí svědka a jménem svědka o odklad. Kontakt na žalovaného našel na internetu. Pokud se měl svědek vyjádřit k e-mailům na č.l. 468 a 472, potvrdil, že se jedná o jím zaslanou komunikaci. Nikdo mu na e-maily neodpověděl. Svědek chce vypovídat, protože ho syn podvedl, okradl a vyhrožoval mu smrtí. V roce 2018 žalobce nevracel peníze ani matce a následně vyčistil peníze z účtu matky. V roce 2018 zažádala manželka svědka o rozvod. Mezi prvním a druhým stáním žalobce dle svědka zjistil, že by mohl přijít o majetek, a tudíž začal tvrdit, že se o ně postará. Manželka svědka tudíž následně rozvod stáhla. Žalobce dle svědka tvrdil, že si půjčí peníze, statek dovybaví, že si vezme hypotéku. Nic do zástavy však neměl. Svědek daroval statek synovi 4. 5. 2019, a to z toho důvodu, že ho pořád brali jako syna, přesto, že jim nevracel dříve poskytnuté prostředky. Žalobce sliboval, že bude platit hypotéku, že zajistí dopracování ubytování na statku. Následně však hypotéku dle svědka neplatil a svědek si na tuto musel půjčit. Synovi dal i dispoziční oprávnění k účtu. V listopadu 2018 jim sděloval, že bude mít zaměstnání a bude schopen vracet peníze od ledna. Neplatil však nic. Svědek mu však pořád věřil. V roce 2019 mu dal dispoziční oprávnění. Syn svědka odešel z domácnosti někdy začátkem roku 2017. K dotazu, z jakého důvodu posílal e-maily žalovanému, uvedl, že jedním z impulsů bylo, že syn neplatil hypotéku a že mu nevydal materiál za 1,5 milionu, který měl uskladněný na statku s tím, že říkal, že není žádná výdejna. K soudním sporům, které jsou vedeny mezi svědkem a synem, uvedl, že syn již jednou pravomocně prohrál, a to, že mu zničil šneky. Dále je dle svědka vedeno řízení o vydání věcí, které bylo zahájeno v prosinci 2023. Pokud jde o dceru svědka, žalobce z ní dle svědka vylákal 1,5 milionu korun, a to na obnovu statku. V dané souvislosti probíhá dle svědka mezi žalobcem a dcerou svědka soudní řízení. O konfliktu se žalovaným se svědek dozvěděl od žalobce, že si snad měl přivést nějakého svědka a došlo mezi nimi k verbální hádce, kdy ho žalovaný měl vyhodit ze dveří. V tu dobu již mezi svědkem a žalobcem byly nějaké spory, ale nebyly natolik vyhrocené. Spíše spolu nekomunikovali. Svědek věděl, že žalobce přijel pozdě večer domů a že svůj pozdní příjezd začal zdůvodňovat bývalé manželce svědka. Nepamatoval si, zda v tu dobu měl nasazený límec. Dle svědka říkal něco v tom smyslu, že ho chytil a vykopl ze dveří ven, že tam jel něco podepsat. Dle svědka snad říkal, že byl někde v nemocnici a že to tam trvalo dlouho. Bývalá manželka svědkovi říkala, že žalobce jezdí na nějaká vyšetření. V tu dobu již bydlela dcera svědka 10 let v paneláku v [Anonymizováno]. Jezdila za nimi však hodně často, v průměru tak dvakrát, třikrát týdně. Když je navštívila, tak byla dle svědka například na zahradě, na terase nebo nahoře u bývalé manželky. Rodinný dům, ve kterém svědek bydlí, se skládá ze dvou jednotek. Bývalá manželka svědka dříve dole užívala obývák a kuchyň a spát chodila do patra, kde měla velký pokoj se šatnou. Žalobce měl v patře rovněž pokoj. Vlastnili vozidlo [Anonymizováno] a ještě nějaké druhé auto. Vlastníkem byl svědek. Na statku měl svědek šnečí farmu, a to o rozloze přibližně 1 200 m². Dále tam dříve choval 200 slepic, králíky. Měl tam i dílnu na nábytek. Zároveň se snažili připravit prostory na pronájem. Pokud se měl svědek vyjádřit k částkám, které jim měl syn ukrást, uvedl, že v roce 2010 se jednalo o částku 85 000 Kč. Dále ví o částkách 10 000 Kč na podnikání a dalších penězích, dle svědka si půjčoval i od přítele dcery. Ví o částce 140 000 Kč, které měl od nich syn získat na splátku úroků, resp. půjčky, a v letech 2015 nebo 2016 dalších 150 000 Kč. Žalobu na vrácení těchto prostředků svědek nepodával. Hypotéku začal dle svědka platit proto, že si údajně uvědomil, že na nich spáchal příkoří. Hypotéka v tu dobu činila ještě 900 000 Kč. Z těchto prostředků zaplatil 194 000 Kč. Pak přišel covid a požádal jménem svědka o roční odklad. Hypotéku začal platit v květnu 2019 a platil jí přibližně od května 2019 do dubna 2020. Pokud jde o dispoziční oprávnění, které měl svědek synovi zřídit ve vztahu k jejich účtu, tak toto dispoziční oprávnění bylo dle svědka uděleno, aby mohl syn splácet hypotéku, že bude dávat peníze na účet, ze kterého bude následně placená hypotéka. Svědek vyhrál spor se synem o náhradu za zničené šneky, kdy vyhrál 450 000 Kč včetně poplatků.24. Dle výplatního lístku žalobce za květen 2016 byla žalobci stanovena zaměstnavatelem náhrada za překážky zaměstnavatele z provozních příčin ve výši 1 398 Kč, dávky při nepracovním úrazu 23/05-25/05 ve výši 0 Kč a dávky při nepracovním úrazu 26/05-31/05 ve výši 3 424 Kč.25. E-mailem ze dne 22. 3. 2024 byl žalobce tiskovým a informačním oddělení [právnická osoba] informován, že maximální doplatek za lék [Anonymizováno] v květnu 2016 činil 121,70 Kč za jedno balení a za lék [Anonymizováno] v květnu 2016 činil 55,34 Kč za jedno balení.26. Výslech svědkyně [jméno FO], sestry žalobce, nalézací soud neprovedl, když tento shledal pro posouzení nároků žalobce nadbytečným. Výslech jmenované byl navržen žalovaným k prokázání tvrzení žalovaného, že žalobce nebyl po údajném napadení ze strany žalovaného jakkoliv omezen ve svém způsobu života, zejména, že nenosil [Anonymizováno] límec. Jak vypověděl již [Jméno žalobce A] starší, navržená svědkyně žila již v tu dobu 10 let v paneláku v [Anonymizováno], tzn. na jiném místě, než bydlel žalobce, přičemž bydliště žalobce měla dle tvrzení svědka navštěvovat dvakrát až třikrát týdně. Zdravotní stav žalobce byl dostatečným způsobem v řízení zjištěn předloženými lékařskými zprávami, ze kterých vyplývá, že žalobce utrpěl bolestivé zranění, které bylo nezbytné léčit dle [tituly před jménem] [jméno FO] více jak 14 dnů. Současně žalobce podstoupil injekční aplikaci uvolňující látky, kterou by nepochybně nepodstupoval, pokud by žádným zdravotním omezením netrpěl. Z uvedeného tak vyplynulo, že žalobce byl omezen ve svém obvyklém způsobu života.27. Podle ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, odčiní škůdce při ublížení na zdraví újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.28. Podle ust. § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, hradí škůdce též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.29. Podle ust. § 2962 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.30. Na základě závazného závěru odvolacího soudu vysloveného v usnesení ze dne 28. 2. 2023, že je dán základ nároku žalobce, neboť žalovaný ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku porušil zákonnou povinnost, když fyzicky napadl žalobce, čímž zasáhl do jeho absolutního práva (právo na tělesnou a duševní integritu), a je tak povinen žalobci nahradit, co tím způsobil, soud prvního stupně posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků žalobce uplatněných žalobou a jejich výši.31. Nárok na náhradu bolestného shledal nalézací soud oprávněným, když tento byl prokázán zejména zprávou z ambulantního vyšetření žalobce ze dne 20. 5. 2016, které bylo provedeno ve [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO], a výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] provedeným nalézacím soudem. Žalobci byla [tituly před jménem] [jméno FO] diagnostikována dne 20. 5. 2016 zranění [Anonymizováno], přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] dále při své výpovědi uvedl, že bylo přítomno i zhmoždění, respektive kontuze krku, a rovněž se u žalobce vyskytovalo povrchní poranění ramene a paže. Hematom krku byl současně zachycen dle [tituly před jménem] [jméno FO] na fotografii na č.l. 94 a jmenovaný lékař nevyloučil rovněž, že odřeniny na paži jsou zachycené na fotografii na č.l. 95. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] se současně vyjádřil ke vztahu podvrtnutí a zhmoždění krční páteře v tom směru, že pokud jde o podvrtnutí, tak toto v zásadě svědčí o posunutí kloubu, zatímco zhmoždění se týká měkkých tkání. S přihlédnutím k uvedenému soud prvního stupně přezkoumal výši náhrady bolestného stanovené žalobcem, přičemž dospěl k závěru, že tato byla stanovena zcela v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 14/2014 - Metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Předmětný nárok byl tudíž shledán oprávněným i co do žalobcem uplatněné výše tzn. v rozsahu částky 16 410 Kč.32. Další nemajetková újma, která spočívala dle žalobce ve vzniku trauma z návštěv nemocničních zřízení a podstoupení řady bolestivých a náročných vyšetření a zákroků, jakož i v dopadu na psychický stav žalobce, který po fyzickém napadení ze strany žalovaného ztratil sebevědomí a sebejistotu vůči potencionálním zaměstnavatelům, byla dle přesvědčení nalézacího soudu dostatečným způsobem prokázána účastnickou výpovědí žalobce. Žalobce v uvedené souvislosti uvedl, že si pokládal otázku, jestli má vůbec znovu chodit do práce, rok nebo dva intenzivně přemýšlel o celé události, proč se to stalo. Bylo to pro něj těžko pochopitelné a neuvěřitelné. Situace žalobce velmi ovlivnila, a to i při absolvování pohovorů, kdy z něj lidé vycítili strach. K návštěvám zdravotnických zařízení uvedl, že byl nejprve v nemocnici v Praze, kde čekal velmi dlouhou dobu na prvotní ošetření. Následně absolvoval nějaká vyšetření a byl odeslán na CT. Na základě výsledku CT mu bylo sděleno, že se stav žalobce lékařům nelíbí. Žalobce z toho neměl dobrý pocit, neboť do té doby s ničím vážněji nemarodil. Když absolvoval návštěvy lékaře v Kolíně, dostával injekce do krku, které byly značně bolestivé. V některých případech i omdlíval. Vyjádření žalobce považuje soud prvního stupně za přesvědčivé, neboť má za to, že obdobným způsobem by situaci mohl vnímat i jakýkoliv jiný zaměstnanec, pokud by byl vystaven předmětnému fyzickému napadení ze strany svého nadřízeného. Ve vztahu k výši požadovaného zadostiučinění nebyl nalézacímu soudu znám obdobný případ, který by mohl porovnat s případem žalobce. Při určení výše zadostiučinění proto vycházel ze své volné úvahy, přičemž přihlížel k délce pracovní neschopnosti žalobce, která trvala do 16. 6. 2016, k rozsahu návštěv zdravotnických zařízení, kdy žalobce absolvoval celkem 4 návštěvy zdravotnických zařízení, při kterých byl ošetřován, jakož i k tomu, že si žalobce následně našel dobré zaměstnání a situace se ustálila. Jako přiměřenou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu shledal soud prvního stupně s ohledem na uvedené částku 30 000 Kč.33. Nárok na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví byl shledán odůvodněný v rozsahu doplatků na léky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy doporučení užívat tyto léky bylo prokázána zprávami [adresa] z 26. 5. 2016 a 30. 5. 2016 a výše doplatků byla prokázána e-mailem tiskového a informačního oddělení [právnická osoba] ze dne 22. 3. 2024, a v rozsahu nákladů na cestovné účtované žalobcem v souvislosti s cestami vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ], na ošetření absolvovaná žalobcem ve dnech 23. 5. 2016 v [Anonymizováno] u [tituly před jménem] [jméno FO], 26. 5. 2016 a 30. 5. 2016 v [adresa] V řízení nebylo současně prokázáno, že by žalobce absolvoval 23. 5. 2016 ošetření v [adresa]., neboť dne 26. 5. 2016 se jednalo o jeho první návštěvu, ani že by dne 20. 5. 2016 absolvoval cestu z [adresa] shora uvedeným vozidlem, neboť dle výslechu svědka [jméno FO] cestovali společně se žalobcem z [adresa] vlakem. Z uvedených důvodů nalézací soud vyhověl nároku žalobce na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví v rozsahu částky 535,20 Kč.34. Ve vztahu k poslednímu nároku žalobce uplatněnému žalobou vycházel nalézací soud především ze skutečnosti, že pracovní poměr žalobce u společnosti [jméno FO] skončil na základě žalobcem podané výpovědi ke dni 31. 5. 2016. Za situace, kdy byl žalobce napaden žalovaným, v důsledku čehož byl následně do skončení pracovního poměru v pracovní neschopnosti, náleží žalobci dle ust. § 2962 odst. 1 občanského zákoníku náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem žalobce před vznikem újmy a náhradou toho, co bylo vyplaceno žalobci v důsledku úrazu. Účastníci v tomto směru učinili nesporným, že hrubá mzda v měsících leden až březen 2016 činila vždy 37 500 Kč, tzn., že v rozhodném období před vznikem škody činila hrubá mzda žalobce celkem 112 500 Kč. Jelikož bylo v rozhodném období celkem 520 pracovních hodin, činil průměrný hodinový výdělek žalobce 216,30 Kč. Pokud by žalobce nebyl dne 20. 5. 2016 napaden žalovaným, vznikl by mu tudíž za období od 20. 5. 2016 do 31. 5. 2016 nárok na mzdu ve výši 13 843,20 Kč. Jak dále vyplynulo z výplatního lístku žalobce za květen 2016, byla žalobci přiznána zaměstnavatelem za uvedené období náhrada za překážky zaměstnavatele z provozních příčin ve výši 1 398 Kč a dávky při nepracovním úrazu [Anonymizováno] ve výši 3 424 Kč, tzn. celkem částka 4 822 Kč. V uvedené souvislosti považuje soud za nezbytné poukázat na skutečnost, že žalovaný se sice bezprostředně před napadením žalobce dne 20. 5. 2016 pokusil žalobci předat listinu označenou jako sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele z důvodu provozních příčin, dle které došlo dne 20. 5. 2016 u společnosti [jméno FO] k náhlé a nepředvídané poruše softwarového systému, jehož oprava si pravděpodobně vyžádá několik dní, nicméně tuto listinu považuje soud za účelově vytvořenou zejména s přihlédnutím k tomu, že ostatní zaměstnanci práci v prostorách společnosti [jméno FO] předmětného dne vykonávali, jak vyplynulo z výslechu svědků [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno]. Z uvedeného důvodu má soud za to, že žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku i za den 20. 5. 2016 přestože zaměstnavatel evidoval předmětný den u žalobce překážky v práci na straně zaměstnavatele. V situaci, kdy byla žalobci přiznána ze strany zaměstnavatele za předmětné období pouze částka 4 822 Kč, vznikl žalobci nárok na úhradu částky ve výši 9 021,20 Kč (13 843,20 Kč – 4 822 Kč). Žalobce se sice domáhal současně náhrady za ztráty na výdělku za dobu celé pracovní neschopnosti žalobce, která trvala do 16. 6. 2016, nicméně i přes poučení nalézacího soudu nedotvrdil, že nebýt pracovní neschopnosti, žalobce by začal pracovat pro konkrétního zaměstnavatele, když netvrdil, že s konkrétním zaměstnavatelem uzavřel pracovní smlouvu nebo byl připraven uzavřít pracovní smlouvu, dle které by byl povinen počínaje začátkem měsíce června 2016 vykonávat pro zaměstnavatele pracovní činnost. Předmětný dílčí nárok žalobce tudíž důvodným shledán nebyl.35. Na základě shora učiněných závěrů soud rekapituluje, že shledal odůvodněnými nároky žalobce na úhradu bolestného ve výši 16 410 Kč, další nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč, nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 535,20 Kč a ztráty na výdělku ve výši 9 021,20 Kč. Výrokem I. proto nalézací soud přiznal žalobci celkovou částku ve výši 55 966,40 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. zamítl.36. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2, neboť v řízení byl procesně úspěšný převážně žalobce. Předmětem řízení byly ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení nárok na náhradu bolestného ve výši 16 410 Kč, nárok na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, nárok na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 1 188,30 Kč a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 46 615 Kč. Výše tarifní hodnoty u nemajetkových újem se na rozdíl od majetkové škody stanovuje dle judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobce byl ve sporu procesně úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu bolestného v plné výši, ve vztahu k nároku na náhradu další nemajetkové újmy v plné výši, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu, ve vztahu k nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 535,20 Kč a ve vztahu k nároku na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 9 021,20 Kč, zatímco byl procesně neúspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 653,10 Kč a ve vztahu k nároku na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 37 593,80 Kč. Žalobce byl tudíž úspěšný v rozsahu 66,5% a v rozsahu 33,5% byl neúspěšný. Z tohoto důvodu mu vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 33%. V případě plného úspěchu by žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení zahrnující odměnu za právní zastoupení za 30 úkonů právní služby á 5 700 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínku, žalobu, vyjádření ze dne 25. 10. 2017, účast na jednání dne 26. 1. 2018, vyjádření ze dne 22. 2. 2018, vyjádření ze dne 26. 2. 2018, vyjádření ze dne 4. 5. 2018, účast na jednání dne 11. 5. 2018, vyjádření ze dne 29. 10. 2018, účast na jednání dne 2. 11. 2018, vyjádření ze dne 11. 1. 2019, účast na jednání dne 18. 3. 2019, účast na jednání dne 8. 6. 2020, odvolání ze dne 20. 7. 2020, vyjádření ze dne 18. 10. 2020, účast na jednání odvolacího soudu dne 20. 10. 2020, účast na jednání odvolacího soudu 8. 12. 2020, dovolání ze dne 9. 3. 2021, vyjádření ze dne 24. 5. 2021, účast na jednání odvolacího soudu dne 7. 2. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 28. 2. 2023, účast na jednání dne 11. 9. 2023, vyjádření ze dne 4. 10. 2023, účast na jednání dne 4. 12. 2023, vyjádření ze dne 11. 12. 2023, vyjádření ze dne 12. 1. 2024, účast na jednání dne 12. 2. 2024, vyjádření ze dne 28. 2. 2024, účast na jednání dne 24. 5. 2024), 30 režijních paušálů po 300 Kč, DPH. V případě plného úspěchu ve věci by žalobci tudíž vznikl nárok na úhradu částky ve výši 217 800 Kč. S přihlédnutím k částečnému úspěchu ve věci byla žalobci přiznána náhrada nákladů ve výši 71 874 Kč. Vzhledem k tomu, že byl žalobce procesně úspěšný v rozsahu 66,5%, v důsledku čehož je povinen hradit náklady Obvodního soudu pro Prahu 2 pouze ve výši 10 708,05 Kč, přičemž žalobce již uhradil zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, vznikl žalobci současně vůči žalovanému nárok na úhradu částky 9 291,95 Kč, která představuje rozdíl mezi uhrazenou zálohou a částkou, kterou je žalobce povinen hradit na náklady Obvodního soudu pro Prahu 2 dle výsledku řízení. Nalézací soud tudíž výrokem III. přiznal žalobci vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů v celkové výši 81 165,95 Kč.37. Jelikož vznikly rovněž Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v souvislosti s řízením náklady spočívající ve vyplaceném svědečném a znalečném v celkové výši 11 964,45 Kč, byl nalézací soud povinen rozhodnout i o těchto nákladech, a to s přihlédnutím k tomu, že žalobce již uhradil zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč. V situaci, kdy byl žalobce procesně neúspěšný v rozsahu 33,5% a žalovaný v rozsahu 66,5%, uložil soud povinnost hradit náklady Obvodního soudu pro Prahu 2 výrokem V. žalovanému, neboť žalovaný byl dle procesního úspěchu povinen hradit z celkových nákladů nalézacího řízení ve výši 31 964,45 Kč částku 21 256,40 Kč. Žalobci byla výrokem IV. uložena povinnost uhradit náklady nalézacího řízení v nulové výši, neboť žalobce již částku, kterou by byl povinen uhradit dle procesního úspěchu ve výši 10 708,05 Kč, uhradil prostřednictvím složené zálohy ve výši 20 000 Kč.38. Náklady spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši 3 007 Kč vznikly rovněž Městskému soudu v Praze. V situaci, kdy byl žalobce procesně neúspěšný v rozsahu 33,5% a žalovaný v rozsahu 66,5%, uložil soud povinnost hradit náklady Městského soudu v Praze v uvedeném poměru oběma účastníkům ve výrocích VI. a VII.

Rozsudek ze dne 8. 6. 2020 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 24. 5. 2024)

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovaným 1) a 2) uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 164 213,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% za období od 20.5.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 198 512,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen uhradit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na nákladech řízení vzniklých v souvislosti s uhrazením svědečného a znalečného částku ve výši, jež bude specifikována v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.8.2017 domáhal po žalovaných zaplacení shora uvedené částky představující v souhrnu bolestné ve výši 16 410,- Kč, zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000,- Kč, náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví v celkové výši 1 188,30 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku v celkové výši 46 615,- Kč, na které mu měl vzniknout nárok v souvislosti s protiprávním činem statutárního ředitele žalovaného 2) žalovaného 1). Žalobce je bývalým zaměstnancem žalovaného 2). Dne 20.5.2016 byl žalobce v sídle žalovaného 2) napaden žalovaným 1), když žalovanému 2) přišel předat oznámení o trvání na dalším zaměstnávání. Žalobce byl žalovaným 1) popadnut silně za krk a násilně vyvlečen z kancelářských prostor žalovaného 2), čímž mu byla způsobena nemajetková újma na zdraví, jež je představována vytrpěnou bolestí a další nemajetkovou újmou. Žalobce byl rovněž nucen vynaložit náklady spojené s lékařskou péčí o jeho zdraví a vzhledem k jeho dlouhodobější rekonvalescenci došlo také ke ztrátám na jeho výdělku. Žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, jež je představována vytrpěnou bolestí, v celkové výši 16 410,- Kč. Žalobce při stanovení výše bolestného vycházel z metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví ze dne 30.6.2014. Dle lékařské zprávy z ambulantního vyšetření ze dne 20.5.2016 na ortopedicko-traumatologické klinice [adresa] vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] utrpěl žalobce při napadení žalovaným 1) zranění s diagnózou S134 - Distotorsio vert. cerv. a S400 – Contusio humeri l. sin. Dle dalších lékařských vyšetření úrazu způsobeného žalovaným 1) byla žalobci diagnostikována distorze C páteře, přetrvávající calafea v rámci cervikokraniálního syndromu a prekolapsový stav v důsledku léčby výše uvedených zranění. Celkově lze zranění ohodnotit dle žalobce 62 body. Za situace, kdy průměrná mzda za rok 2015 činila 26 467,- Kč a hodnota jednoho bodu činila 264,67 Kč, určil žalobce výši bolestného částkou 16 410,- Kč. Žalobci byla fyzickým napadením způsobena i další nemajetková újma spočívající mj. v nutnosti návštěvy nemocničního zařízení a podstoupení řady vyšetření. Žalobce musel čelit strachu z trvalých následků jeho zranění, obával se trvalého poškození krční páteře, což by ho omezovalo ve výkonu povolání i v běžném životě. Vzhledem k charakteru zranění byl žalobce nucen absolvovat několik týdnů po jeho vzniku celou řadu bolestivých a náročných vyšetření a zákroků. Zranění ho po dobu rekonvalescence značně omezovalo v běžném životě a léky na zmírnění bolesti nezabíraly. Žalobce byl nucen vyhýbat se nejen náročnějším pohybovým aktivitám, ale rovněž mu byla zakázána práce na počítači, tedy způsob jeho výdělečné činnosti, či sledování televize apod. Nejzásadnějším činitelem pro určení výše nemajetkové újmy je dle žalobce skutečnost, že po incidentu bylo pro žalobce psychicky velice obtížné hledat si práci, jelikož po fyzickém napadení zaměstnavatelem zcela ztratil sebevědomí a sebejistotu a bál se jakkoli projevovat před novým, potencionálním zaměstnavatelem. Přes tři měsíce po incidentu trpěl nespavostí a neustále se k incidentu v myšlenkách vracel a přemítal, jak se to vůbec mohlo stát. Žalobce je proto přesvědčen, že mu vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000,- Kč. V důsledku popsaného úrazu žalobce dále vynaložil náklady spojené s péčí o zdraví v celkové výši 1 188,30 Kč za náklady na cestovné na ambulanci a k lékařům. Žalobci vznikl rovněž nárok na náhradu ztráty na výdělku v celkové výši 46 615,- Kč, neboť výkon jeho povolání spočívá v kancelářské práci a především v práci na počítači. V důsledku zranění způsobeného žalovaným 1) mu byla dne 23.5.2016 vystavena neschopenka a po neurologickém vyšetření dne 30.5.2016 mu byla zakázána práce na počítači. Žalobce rovněž nebyl v důsledku úrazu a pracovní neschopnosti schopen aktivně hledat nové zaměstnání na dobu po skončení dosavadního pracovního poměru a jeho zařazení do pracovního poměru se tak prodloužilo minimálně o 25 dní. Žalobce oba Žalované vyzval k úhradě žalované částky, a to předžalobními výzvami ze dne 2.5.2017, respektive ze dne 4.5.2017, které byly právnímu zástupci žalovaných doručeny dne 12.5.2017.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobce neuznávají a považují ho za zcela nedůvodný. Žalovaní popřeli, že by někdy došlo k napadení žalobce žalovaným 1). Poukázali na skutečnost, že údajné napadení žalobce žalovaným 1) bylo řešeno v rámci přestupkového řízení, které vedl [adresa]. Po důkladném prošetření a provedení rozsáhlého dokazování vydal [adresa], [Anonymizováno] dne 9.1.2017 pod č.j. [Anonymizováno] rozhodnutí, kterým řízení o údajném přestupku proti občanskému soužití, jež měl narušit žalovaný 1) tím, že měl uchopit žalobce silným stiskem za krk a levou paži, zastavil, neboť spáchání skutku nebylo žalovanému 1) coby obviněnému z přestupku prokázáno. Soud by tak měl dle žalovaných z předmětného rozhodnutí vycházet při posouzení skutečnosti, zda k útoku došlo či nikoli. Žalobcem navržená svědkyně [tituly před jménem] [adresa] byla v řízení před správním orgánem vyslechnuta, stejně jako žalobce, přičemž ve výpovědi žalobce a [adresa] jsou dle žalovaných těžko překonatelné rozpory ohledně údajného napadení, a to v naprosto klíčových bodech. Naopak výslechy dalších přítomných osob potvrdily výpověď žalovaného 1), že k žádnému fyzickému útoku nedošlo. K jednotlivým nárokům žalobce žalovaní uvedli, že nemajetková újma na zdraví je vyčíslena dle staré metodiky. Další majetková újma a ztráta na výdělku je dle žalovaných pouze tvrzena, ale není ničím relevantním prokazována. Žalobce mohl k dopravě do nemocničních zařízení použít hromadný dopravní prostředek. Podle žalovaných navíc nemusel cestovat k léčbě do Prahy, ale mohl navštěvovat zdravotnické zařízení v místě svého bydliště. Žalovaní rovněž poukázali na skutečnost, že mezi nimi není pasivní solidarita a žalobce si měl tudíž vybrat, zda bude žalovat žalovaného 1) nebo žalovaného 2).

3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno následující. Lékařská zpráva vyhotovená ve [adresa] dne 20.5.2016 potvrzuje, že žalobce byl předmětného dne v uvedeném zdravotnickém zařízení vyšetřen ve 13.29 hod., přičemž mu byla diagnostikována zranění [Anonymizováno] napaden zaměstnavatelem, byl uchopen za krk a za levou paži. Na těle žalobce byl objeven podkožní hematom [Anonymizováno]. Žalobci byl ošetřujícím lékařem doporučen měkký límec cca 14 dní, šetřící režim, dostatek analgetik.

4. Dle záznamu z karty žalobce vedené [tituly před jménem] [Anonymizováno] se sídlem v [Anonymizováno] byl žalobce ošetřen dne 23.5.2016, přičemž bylo zjištěno, že trpí bolestí hlavy od C páteře, bere 4x denně [Anonymizováno]. Z lékařské zprávy [adresa] ze dne 26.5.2016 bylo soudem zjištěno, že v této je uveden ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobce závěr: [podezřelý výraz]. Žalobci byl doporučen doma dostatek tekutin, měkký krční límec, analgetika při bolesti, klidový režim, neprovádět prudké pohyby páteře. Žalobci byl vystaven recept na [Anonymizováno]. V. díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného žalobci dokládá, že žalobce byl shledán práce neschopným od 23.5.2016 do 16.6.2016.

5. Mzdový výměr ze dne 27.10.2015 prokazuje, že žalobci byla na pozici manažera pro klíčové zákazníky stanovena měsíční hrubá mzda ve výši 37 500,- Kč, a to s účinností od 27.5.2015.

6. Z lékařské zprávy [adresa] ze dne 30.5.2016 soud zjistil, že žalobci byl doporučen nadále klidový režim, dostatek tekutin, neprovádět prudké pohyby páteře, měkký krční límec, doma [Anonymizováno] 1-2x denně, nepřetěžovat oči, nesledovat dlouho PC, TV, [Anonymizováno] 1 tbl na noc.

7. Přípis právního zástupce žalobce ze dne 2.5.2017 potvrzuje, že právní zástupce žalobce vyzval v zastoupení žalobce právního zástupce žalovaného 1) k úhradě částky 165 125,- Kč, a to v souvislosti s napadením žalobce žalovaným 1). Přípis právního zástupce žalobce ze dne 4.5.2017 potvrzuje, že právní zástupce žalobce vyzval v zastoupení žalobce právního zástupce žalovaného 2) k úhradě částky 165 125,- Kč, a to v souvislosti s napadením žalobce žalovaným 1). Přípis právního zástupce žalovaných ze dne 30.5.2016 dokládá, že právní zástupce žalovaných oznámil právnímu zástupci žalobce, že převzal zastoupení žalovaného 2), přičemž v reakci na dopisy právního zástupce žalobce ze dnů 19.5.2016 a 23.5.2016 označil za nepravdivé informace, že žalovaný 2) bezdůvodně okamžitě zrušil pracovní poměr žalobce a že byl žalobce fyzicky napaden statutárním ředitelem žalovaného 2) žalovaným 1).

8. Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 20.5.2016 ve věci č.j. [Anonymizováno] dokládá, že žalobce se dne 20.5.2016 dostavil na [adresa] podat oznámení ve věci napadení. Dle záznamu se žalobce dne 20.5.2016 dostavil v 10.00 hodin do zaměstnání spolu s paní [adresa], zaměstnankyní [právnická osoba], kterou si najal ve věci předání oznámení o trvání na dalším zaměstnání, jelikož mu zaměstnavatel neoprávněně zamezil výkon práce. Po příchodu do zaměstnání kontaktoval majitele firmy pana , Jméno žalované A, s tím, že mu chce předat uvedené sdělení. [jméno FO] sdělení nepřijal a zároveň žalobce začal slovně urážet, kdy slovně urážel i paní [jméno FO]. [jméno FO] dle záznamu uváděl, ať táhnou, že tam nemají, co dělat. Žalobce se otočil s tím, že odejdou. Při odchodu jej pan [jméno FO] chytil pravou rukou za krk, a to v zadní části, kdy jeho levou rukou žalobce uchopil za levou ruku žalobce. Následně žalobci pan [jméno FO] stiskl silně krk a vyvedl jej z kanceláře. Po opuštění pracoviště uposlechl rady paní [jméno FO], kdy navštívil [adresa] a nechal se ošetřit.

9. Osvědčení o registraci vozidla č. [Anonymizováno] potvrzuje, že dle osvědčení je žalobce zapsán jako vlastník vozidla tov.zn. [Anonymizováno] RZ [SPZ], jehož spotřeba činí 8,2/5,8/6,7 l motorové nafty na 100 km.

10. Rozhodnutí [adresa] [Anonymizováno] ze dne 9.1.2017 značky [Anonymizováno] prokazuje, že příslušný orgán existenci vzniklých zranění nikterak nepopírá, avšak tato zranění nelze vzhledem k přihlédnutím ke všem svědeckým výpovědím přiřknout za vinu obviněnému , Jméno žalované A, , neboť ve svědeckých výpovědích [tituly před jménem] [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] jsou značné rozpory, kdy se jedná především o postavení osob, které se měly na úzké chodbě nacházet, a dále ke způsobu spáchání údajného přestupkového jednání, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že měl být obviněným chycen za krk a levou paži a mněl ho táhnout k hlavním dveřím, které měl následně otevřít, vyhodit ho před hlavní dveře, kde ho měl ještě chvilku držet za krk, kdy se dále [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil tak, že prostory opouštěl dobrovolně a obviněný ho měl následně takto uchopit. Naproti tomu svědkyně [jméno FO] uvedla, že z prostor kanceláře odcházela jako první, kdy byla v chodbě předběhnuta obviněným, který držel [tituly před jménem] [jméno FO] za krk a táhl ho ven. Naopak popisy událostí od svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] se dle rozhodnutí jednoznačně shodují, kdy je z jejich výpovědí zřejmé, že obviněný vyprovázel [tituly před jménem] [jméno FO] tím způsobem, že měl jednu ruku položenou na jeho zádech a doprovázel ho k východu. V souladu s procesní zásadou in dubio pro reo rozhodující orgán řízení o přestupku zastavil.

11. Z protokolu o ústním jednání ze dne 13.10.2016 ve věci značky [Anonymizováno] ve věci výslechu žalovaného 1) soud zjistil, že žalovaný 1) k přestupku uvedl, že zhruba v březnu 2016 za ním přišel žalobce, že by chtěl ukončit pracovní poměr a navrhoval okamžitý konec. Žalovaný 1) trval na tom, že pokud chce ukončit pracovní poměr, tak by měl řádnou cestou podat výpověď. Poté žalobce přišel s návrhem výpovědi, ale zcela nestandardně bylo v návrhu stanoveno, kdy a jakým způsobem bude čerpat nárok na dovolenou. Žalobce dále docházel do zaměstnání a čerpal dovolenou dle dohodnutých termínů. V pátek 20.5.2016 se žalobce dostavil do zaměstnání až okolo 11.00 hod. V tu chvíli měl žalovaný 1) interní poradu s kolegy ve své kanceláři. Žalobce v doprovodu jedné osoby vstoupil do kanceláře, kde se konala porada a vyzval žalovaného 1) k převzetí jakési listiny. Žalovaný 1) měl pro žalobce informaci, že nemůže v daný den nastoupit do zaměstnání z důvodu technických překážek a vyzval ho k odchodu ze zaměstnání. Po poradě žalobce s osobou, která jej doprovázela, žalobce žalovanému 1) oznámil, že listinu s oznámením o překážkách nepřevezme a naopak trval, aby žalovaný 1) podepsal převzetí listiny, jejíž obsah nebyl žalovanému 1) znám. Vzhledem k patové situaci žalovaný 1) znovu žalobce požádal, aby odešel z pracoviště. Přitom se přesunuli do předsíně kanceláře. Konec schůzky se odehrál v průběhu asi 10 vteřin, kdy žalovaný 1) žalobce doprovázel tím způsobem, že ho tlačil před sebou a jeho doprovod byl za žalovaným 1).

12. Z pokračování protokolu o ústním jednání ze dne 13.10.2016 bylo soudem zjištěno, že žalobce k přestupku uvedl, že dne 20.5.2016 přišel do zaměstnání poté, kdy jej žalovaný 1) vyhodil neoprávněně ze zaměstnání. Kontaktoval advokátní kancelář pana [Anonymizováno] a poprosil o pomoc. Ten sepsal doklad o pokračování zaměstnání, kdy tento spolu s paní [jméno FO] šli předat žalovanému 1). Zaklepali na jeho kancelář, vstoupili, žalobce představil paní [právnická osoba] předal žalovanému 1) tiskopis o pokračování v zaměstnání. Žalovaný 1) tiskopis nepřijal a zároveň žalobci dal svůj tiskopis o nepředvídatelných překážkách a chybách v systému. Tiskopis si žalobce převzal, ale nepodepsal. Poté se snažili předat žalovanému 1) tiskopis. Na tento popud na ně začal žalovaný 1) křičet., co tu dělají, že jsou na soukromém pozemku, že mají vypadnout. Rozhodli se, že odejdou, přišli do jiné kanceláře a vyvinuli druhou iniciativu k tomu, aby žalovanému 1) předali dokument o pokračování v zaměstnání. Druhý pokus byl také neúspěšný, tudíž se rozhodli, že odejdou a tiskopis zašlou poštou. Při odchodu žalovaný 1) žalobce chytil za krk a levou paži a táhl žalobce k hlavním dveřím. Tyto otevřel a žalobce vyhodil před hlavní dveře. [jméno FO] byla za žalovaným 1) a celou dobu byla incidentu přítomna. Jiní svědci tam nemohli být. Zároveň žalobce dodal, že v kanceláři jiné osoby byly, ale z logického hlediska je jasné, že je nemohli vidět, jelikož toto se stalo v uličce, kdy se osoby nacházely za rohem. Z útoku měl žalobce poranění krku, takže musel navštívit [Anonymizováno], kde absolvoval rentgen páteře. Po tomto rtg se to doktorovi nezdálo, proto žalobce poslal ještě na CT a po CT mu napsal zprávu, že má pohmožděnou páteř a že má min. 14 dnů neschopenku, má být v klidovém stavu a v případě obtíží má navštívit doktora. Během víkendu 2x zvracel. V pondělí navštívil lékaře, který jej objednal na neurologii. Tam byly žalobci aplikovány injekce do krku. Po aplikaci žalobce omdlel. Neschopnost práce byla žalobci nařízena do 16.6.2016. Dne 17.5.2016 žalovaný 1) žalobci sebral klíče a vyhodil žalobce ze zaměstnání s tím, že mu zaplatí mzdu do 17.5.2016 a ostatní dny mu bude psát neomluvenou absenci a v případě, že s ním che dále jednat, tak ať s ním jedná přes právního zástupce. 18.5.2016 a 19.5.2016 měl žalobce plánovanou dovolenou a právě v této době kontaktoval advokátní kancelář.

13. Z pokračování protokolu o ústním jednání ze dne 13.10.2016 bylo soudem zjištěno, že [adresa] k přestupku uvedla, že žalobce za nimi přišel den předem s tím, že dostal prý údajně výpověď, že nemá chodit do práce, takže sepsali oznámení o trvání na dalším zaměstnání. Toto společně se žalobcem nesli do společnosti, kde u vchodových dveří zazvonili. Někdo je pustil dovnitř a šli do kanceláře žalovaného 1), kdy před touto kanceláří byla místnost, kde seděla asistentka. V kanceláři žalovaného 1) seděl žalovaný 1), nějaká žena a další osoba. Žalovanému 1) říkala, kvůli čemu tam jsou a předávala mu daný dokument současně s předávacím protokolem. Žalovaný 1) měl připravený jiný dokument, myslela si, že to bylo nějaké oznámení o tom, že pro něj žalobce nemůže z technických důvodů nadále pracovat. Chtěl, aby mu dokument žalobce podepsal. A oni mu naopak dávali oznámení a zároveň chtěli, aby jim podepsal předávací protokol. V ten moment žalovaný 1) řekl, že si nepřeje, aby tam byla, že tam nemá co dělat, že je to jeho prostor. V tomto se obrátila na žalobce a dala mu uvedené dokumenty a začala odcházet. Žalovaný 1) řekl, že nic podepisovat nebude, proto mu žalobce položil papíry na stůl. V tom je žalovaný 1) hodil zpět a nahlas začal předčítat, co bylo uvedeno na jeho papírech. Když jim to začal předčítat, tak mu svědkyně naopak začala předčítat jejich papíry. To žalovaného 1) rozčílilo a začal řvát, kdy používal i vulgární výrazy. Toto se odehrávalo v prostoru mezi kanceláří žalovaného 1) a místností pro asistentku. Pak řval, ať okamžitě vypadnou, opustí prostory kanceláře. Svědkyně začala odcházet, žalobce byl za ní, když byli na chodbě, tak jej žalovaný 1) popadl za krk a vytáhl ho mimo prostory společnosti, žalobce za ním klopýtal. Svědkyně šla za nimi. Poté šli ven, nicméně před vchodem hodili do schránky ten papír, který mu nesli. Žalobce se strašně motal, tak tam stáli a dal si cigaretu, kdy se stále klepal, tak si tam sednul na obrubník. Protože měl dost rudý krk, tak to hned ještě na té chodbě fotila, kdy to poté fotila i venku, kdy seděl na obrubníku. Žalobce říkal, že ho snad ještě více bolí ruka, na které se mu dělala modřina. Byl otřesený, vůbec nevěděl, co se stalo. Dokouřil, začal se vzpamatovávat a zjistil, že ho hrozně bolí krk a nemůže s ním hýbat. Svědkyně mu říkala, že by měl jít k lékaři, ale žalobce se hrozně motal. Prvně dostala svědkyně z kanceláře kontakt na nějakou lékařku, tam však nebrali pojišťovnu žalobce, proto ho svědkyně vzala do nemocnice na [adresa]. Jakmile došli do nemocnice, tak ho tam svědkyně nechala a šla pryč. Odpoledne jí poslal fotografii lékařské zprávy z [adresa].

14. Přípis právního zástupce žalobce adresovaného žalovanému 2) k rukám žalovaného 1) ze dne 23.5.2016 potvrzuje, že dle tohoto přípisu bylo v příloze zasláno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce v důsledku úrazu, který mu způsobil žalovaný 1) napadením dne 20.5.2016, kdy mu přišel předat oznámení o trvání na dalším zaměstnávání. Právní zástupce vyzval žalovaného 2) v této souvislosti k úhradě nemajetkové újmy ve výši 100 000,- Kč.

15. Z pokračování protokolu o ústním jednání ze dne 16.11.2016 bylo soudem zjištěno, že [jméno FO] k přestupku uvedl, že neviděl začátek, protože byl ve vedlejší kanceláři, než mělo k incidentu dojít. Z kanceláře, ve které byl, bylo vidět, že se přesouvají z kanceláře, kde mělo dojít k počátku konfliktu, kdy vycházejí ven na chodbu a jdou ke vchodovým dveřím. Svědek si myslel, že první šel žalobce, pak žalovaný 1) a pak nějaká paní.

16. Z pokračování protokolu o ústním jednání ze dne 16.11.2016 bylo soudem zjištěno, že [jméno FO] k přestupku uvedla, že to bylo v den, kdy měli u žalovaného 1) v kanceláři poradu, kdy v průběhu porady přišel za žalovaným 1) žalobce s nějakou paní. Přišel zřejmě z důvodu, aby mu žalovaný 1) podepsal nějaké dokumenty. S tím, žalovaný 1) nesouhlasil a dal mu podepsat nějaké překážky na místě zaměstnavatele. Chvíli se o tom dohadovali, neboť ani jedna strana nechtěla podepsat ty dokumenty a po krátké debatě žalovaný 1) vyprovodil žalobce ven z kanceláře, kdy svědkyně viděla, jak vycházejí ven na chodbu, kdy seděla zády ke dveřím, tak se za nimi ještě otočila. Viděla, že ho jednou rukou držel za záda a vyprovázel ho ven. To bylo vše, co viděla až na tu chodbu. Z kanceláře jsou dveře do další kanceláře na chodbu, tam ještě viděla, pak jsou tam další dveře, východ, kam už neviděla, protože to bylo za rohem.

17. Oznámení o trvání na dalším zaměstnání ze dne 19.5.2016 dokládá, že právní zástupce žalobce v zastoupení žalobce přípisem oznamuje žalovanému 2), že žalobce trvá na tom, aby ho žalovaný 2) dále zaměstnával do řádného konce výpovědní doby, tedy do 31.5.2016. Sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele z důvodu provozních příčin ze dne 20.5.2016 potvrzuje, že dle jeho obsahu došlo u žalovaného 2) k náhlé a nepředvídané poruše softwarového systému, jehož oprava si pravděpodobně vyžádá několik dní. Žalovaný 2) žalobci sděloval, že vzhledem k této skutečnosti není možné v době od 20.5.2016 do ukončení pracovního poměru přidělovat žalobci práci a dochází ke vzniku překážky na straně zaměstnavatele.

18. Výpověď z pracovního poměru ze dne 31.3.2016. prokazuje, že žalobce podal předmětného dne výpověď z pracovního poměru u žalovaného 2) s tím, že pracovní poměr skončí 31.5.2016.

19. Ze zvukového záznamu obsaženého na CD nosiči předaného žalobcem soudu na jednání dne 11.5.2018 bylo zjištěno, že na tomto záznamu žalovaný 1) žalobci sděluje: „Hele, jestli mi něco chceš říct, tak ať mi to napíše tvůj právník, ok? Já ti zaplatím mzdu, kterou ti mám zaplatit za tu dobu, co jsi tady odpracoval plus dovolenou. Další dny ti píšu absence.“ Žalobce reaguje: „To je nesmysl, mi psát absence.“ Žalovaný dále uvádí: „A jestli se ti to nelíbí, tak mi napiš přes právníka. Nazdar. Čest.“

20. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že věděl, o co se jedná. Žalobce dle svědka tvrdí, že jej napadl žalovaný 1) a z tohoto důvodu chce žalobce po žalovaném 1) peníze. Na konkrétní datum si svědek nepamatoval. Předmětný den viděl, že žalobce přišel s nějakou paní, která byla dle svědka spíše silnější, snad blonďatá a byla zhruba stejně vysoká jako žalobce, a směřovali do kanceláře žalovaného 1). Svědek se v tu dobu nacházel v jiné kanceláři. Následně viděl na chodbě žalobce, dále žalovaného 1) a slečnu, která šla se žalobcem. Takto je mohl vidět zhruba 3-4 vteřiny, než prošli chodbičkou okolo kanceláře. Svědek měl za to, že žalovaný 1) v tu dobu žalobce tlačil ve spodní části zad. Mezi těmito osobami nedošlo dle svědka po dobu, co je viděl, k žádnému fyzickému napadení. Vzhledem k tomu, že v jejich kancelářích je v zásadě naprosté ticho, zaznamenal nějaký hlahol, rozhodně však ne křik. Od kanceláře žalovaného 1) může být chodba dle svědka dlouhá přibližně 6 metrů, přičemž za rohem ke vstupu může mít další 2-3 metry. Celkově může trvat cesta ke vstupu 5-6 vteřin. Následně viděl, jak se žalovaný 1) vrací. Svědek měl za to, že žalobce měl v ruce nějaké listiny nebo obálku a že listiny nebo obálku měl v ruce i žalovaný 1). Celé jednání žalobce a žalovaného 1) mohlo trvat dle svědka odhadem zhruba do 5 minut. Pokud jde o šířku chodby, ta je dle svědka přibližně široká 2 metry. Pokud by měli vedle sebe projít 3 lidé, tak by prošli, nicméně velice těsně. Když zmíněné osoby odcházely, tak to registroval pouze jako běžný odchod. Pokud byl svědkovi předložen plánek kanceláří na č.l. 160 spisu, zakreslil do plánku místo, kde stál v předmětnou dobu, a to u kolegyně [jméno FO], která seděla v tu dobu u stolu s počítačem v místnosti naproti kanceláře svědka, kde běžně sedí, a svědek s ní řešil nějaké problémy s výpočetní technikou nebo s programem [Anonymizováno], tzn., že následně viděl a slyšel odcházet žalobce, žalovaného 1) a přítomnou slečnu skrz otevřené dveře, a to v prostoru chodby až ke vstupu do kanceláří. Svědek pracoval v době výslechu pro žalovaného 2) na pozici ve finančním controllingu. Současně vykonával IT správu a staral se o program [Anonymizováno].

21. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že v době výslechu byla na rodičovské dovolené, kdy před nástupem pracovala u žalovaného 2) na pozici customer service representative. Žalobce je jejím bývalým kolegou. Svědkyně věděla, o co se v dané věci jedná. Předmětný den byla u žalovaného 1) v kanceláři. Dle svědkyně se tam konala porada. V průběhu této porady vstoupil žalobce s nějakou slečnou, v důsledku čehož se porada přerušila a žalobce se začal se žalovaným 1) bavit. Slečnu, se kterou vstoupil žalobce, svědkyně hodnotila jako silnější, spíš s blond vlasy, přičemž vysoká mohla být zhruba jako žalobce. Svědkyně věděla, že žalobce chtěl podepsat převzetí dokumentu žalovaným 1). Žalovaný 1) toto odmítl. Obsah dokumentů v přítomnosti svědkyně nečetli. Žalovaný 1) požádal žalobce, aby odešel. Celé se to mohlo odehrát dle svědkyně zhruba tak za 3-5 minut. Žalobce trval na tom, že neodejde a že chce podepsat předmětný dokument. Oproti tomu žalovaný 1) opakoval svou výzvu k odchodu. Žalovaný 1) chytil žalobce za spodní část zad nebo za ruku a normálním krokem vyšli ven z kanceláře do vedlejší kanceláře. Svědkyně měla za to, že šli pravděpodobně za sebou, a to nejprve žalobce, poté žalovaný 1) a pak slečna. Následně všichni vyšli ven z kanceláře, kde měli poradu a poté na chodbu. Viděla je až k východu z vedlejší kanceláře. Svědkyně byla po celou dobu otočená zády ke vstupním dveřím do kanceláře. V momentě, kdy vycházeli, se pootočila, nicméně stále seděla na svém místě. Odchod osob na ní působil normálně. Žalobce vycházel dobrovolně. Bavili se, v ruce drželi dokumenty. Možná zaznamenala lehce zvýšený hlas, ne však hádku. Rovněž tak ani následně, kdy již osoby neviděla, neslyšela nic nestandardního. Žalovaný 1) se vzápětí vrátil do kanceláře. Dle svědkyně to mohlo trvat pár sekund. Chodba od vstupu do vedlejší kanceláře, kde sedí asistentka, může být dle svědkyně dlouhá tak 2-3 metry k rohu a široká zhruba tak 2 metry. Svědkyně si nepamatovala, zda si ten večer psala s žalobcem. Uvedla, že neví o žádných zdravotních problémech žalobce, které by měl v souvislosti s předmětnou návštěvou.

22. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že v době výslechu byla zaměstnankyní žalovaného 2). Se žalobcem se de facto míjela, neboť nastoupila dne 18.4.2016. V tu dobu pracovala jako asistentka, tzn., že otevírala i návštěvám. V ten den zazvonil dle svědkyně žalobce, svědkyně ho pustila dál a následně ho uvedla k žalovanému 1) do kanceláře. Poté za sebou zavřela dveře. Následně žalobce viděla až při odchodu. V tu dobu byla již v kanceláři naproti. Periferně viděla, že žalobce odchází se žalovaným 1) a slečnou, která byla spíše hubenější, světlovlasá. Svědkyně v tu dobu seděla u počítače a něco nastavovala. Neslyšela žádnou hádku ani křik. Při odchodu žalobce nezaznamenala nic nestandardního. Vedle ní stál kolega [jméno FO]. Chodba, která vede mezi kancelářemi, je dle svědkyně přibližně 1,5 – 2 metry široká a její délka na konec chodby může být tak přibližně 5 kroků.

23. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [adresa] bylo soudem zjištěno, že žalobce byl klientem advokátní kanceláře, ve které pracovala. Svědkyně věděla, že den před předmětnou událostí kontaktoval žalobce , tituly za jménem, Těmína s tím, že s ním byl ukončen pracovní poměr, nebyl mu však předán žádný papír. Pan doktor dle svědkyně sepsal prohlášení, že žalobce trvá na dalším zaměstnání s tím, že s tímto se měl dostavit do kanceláře a svědkyně zde měla působit jako svědek. Předmětný den se setkali v 9.00 hod. ráno u nich v kanceláři. Následně vyrazili k žalovanému 2). Šli pěšky. Před předmětným činžovním domem zazvonili. Vzhledem k tomu, že žalobce již neměl klíče, jeho kolegyně jim následně otevřela. Vešli do prostor kanceláří. Nejprve šli chodbou. Pak se přemístili do malé předsíňky, kde působila asistentka žalovaného 1). Následně snad žalobce dle svědkyně zaklepal a vešli do kanceláře žalovaného 1). Zde se v tu dobu nacházely další 2 až 3 osoby. Žalobce začal sdělovat, z jakého důvodu se zde nachází svědkyně a žádal, aby žalovaný 1) podepsal prohlášení, že žalobce trvá na dalším zaměstnání. Žalovaný 1) dle svědkyně odvětil, že toto nepodepíše. Předával žalobci jiný dokument. Týkalo se to překážek v práci. Začal číst svůj dokument. V návaznosti na to začali číst dokument oni. Žalovaný 1) se stal dle svědkyně velmi agresivní. Požadoval po nich, ať opustí prostory kanceláře. V návaznosti na to se přesunuli do kanceláře vedle. Když svědkyně vycházela, tak za sebou slyšela nějaký šrumec. Otočila se a viděla, jak žalovaný 1) vede žalobce za krk a ruku, a to ze dveří na chodbu. Takto jej vlekl ven z kanceláří. Žalobce se dožadoval, ať jej žalovaný 1) pustí. Svědkyně na to reagovala tak, že takhle se přeci nejedná. Následně žalobce vyhodil ven z kanceláří. Svědkyně se prosmýkla za nimi. Žalobce se ptala, jestli je v pořádku. Následně šli dolů. Měl hodně pohmožděný krk, byl rudý, začal otékat. Svědkyně volala doktoru [Anonymizováno]. Na chodbě, resp. na odpočívadle, žalobce vyfotila. Poté, kdy vyšli ven před dům, tak si sedl na obrubník, vydýchával se. Svědkyně jej znovu fotila. Následně zjišťovali, kam by mohl žalobce odejít na vyšetření. Nejprve navštívili první ambulanci, kde lékařka odmítla žalobce vyšetřit, a posléze se dostali do [podezřelý výraz]. Po předmětném incidentu viděla svědkyně zranění krku a ruky žalobce. Samotné uchopení neviděla. Viděla, až když jí předešli. Žalovaný 1) byl po celou dobu vulgární a vyhrožoval. Žalobce šel předat předmětný dokument osobně, neboť se dle svědkyně musel předmětný den dostavit na pracoviště k výkonu práce. Do kanceláří žalovaného mohli dorazit tak v 9:30 hod. Žalobce nepředpokládal, že bude pracovat, neboť zaměstnavatel mu vše již odebral včetně klíčů a znemožnil mu přístup k počítači. Celý incident musel být dle svědkyně slyšet. Svědkyně se o plánované návštěvě kanceláří dozvěděla dne 19.5.2016, kdy jí byl dán pokyn, aby následujícího dne šla se žalobcem jako svědek. Dostali s sebou pouze dvě paré prohlášení o trvání na dalším zaměstnání. Pokud byl svědkyni předložen dokument na č.l. 127 soudního spisu, potvrdila, že se jedná o předmětný dokument, o kterém hovořila. Tento se snažili předat žalovanému 1). Následně dokument po odchodu z kanceláří hodili do schránky společnosti a tento dokument se posílal dle svědkyně i doporučenou poštou. Žalobce chtěl dle svědkyně pokračovat v zaměstnání. Svědkyně poznala fotografie na č.l. 94, ke kterým uvedla, že byly foceny před budovou, která se nachází přibližně 20-30 metrů vedle budovy, kde se nachází kanceláře žalovaného 2). Zde se mohli zdržet tak přibližně 10 minut. Následně se pokoušeli navštívit ambulanci lékařky, která se nachází mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Tato je však odmítla. Následně tedy zamířili do [podezřelý výraz]. Svědkyně žalobci řekla, ať jde po vyšetření na policii.

24. Z komunikace vedené mezi uživatelem označeným jako [jméno FO] a uživatelem označeným jako [Anonymizováno] dne 20.5.2016 v časovém rozmezí od 19:33 hodin do 19:45 hodin prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] bylo soudem zjištěno, že dle této [jméno FO] v 19.33 hod. napsala: „Cau, si v pohode?“ Uživatel [Anonymizováno] napsal: „Čau, ne v pohode fakt nejsem.“ [jméno FO] reagovala: „No to som si myslela :(„ [Anonymizováno] napsal: „On mě fyzicky napadl!!! Chapes? Byl sem 5 hodin v nemocnici.“ [jméno FO] reagovala: „Jo videla som, Coze? A co je s tebou?“ [Anonymizováno] odpověděl: „Já myslel že si to nevidela. Byl s na rentgenu a pak na CT. Mám pohmoždění krční pater.“ [jméno FO] uvedla: „Videla som iba z jeho kanclu dalej nie. Iba som pocula tak som si domyslela. No ty vole.“ [Anonymizováno] reagoval: „Stále ti připadá normální v něčem takovém pracovat?“ [jméno FO] odpověděla: „No je to divočina.“

25. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že se žalobcem jsou přátelé od střední školy. Je možné, že předmětný den spolu se žalobcem jeli vlakem do [Anonymizováno]. Po ukončení vyšetření svědka ve [podezřelý výraz] žalobce svědkovi volal, že byl napaden. Říkal, že jej napadl žalovaný 1), když byl v práci. Byl značně rozrušen. Svědkovi říkal, že půjde do nemocnice. Na to mu svědek sdělil, ať na něj počká, že to absolvují spolu. Následně se sešli někde nad [adresa]. V tu dobu byl žalobce dle svědka sám. Svědek na něm viděl přímo známky napadení, a to červený krk. Viděl i otisky na krku. Žalobce byl dle svědka hodně otřesen. Stěžoval si, že ho bolí krk, že se mu motá hlava. Následně jeli společně do [adresa], kde svědek absolvoval se žalobcem rentgenové vyšetření a ještě nějaké další vyšetření. Čekali zde hroznou dobu. To se mohlo odehrávat někdy okolo oběda. Žalobci byl dle svědka nasazen po vyšetření ve [adresa] krční límec. Po vyšetření ve [podezřelý výraz] jeli společně domů, zřejmě vlakem. V nemocnici mohli strávit 3 až 4 hodiny. Vyšetření ve [podezřelý výraz] mohl svědek absolvovat se žalobcem asi přibližně dva roky zpětně. Mohlo to být dle svědka někdy na jaře. Následně se viděli, a to u žalobce doma. Žalobce měl v tu dobu na sobě dle svědka límec. Ke svému stavu mu říkal, že při čtení nebo sledování počítače se mu motá hlava. Psychicky byl relativně v pořádku. Pouze občas sděloval, že je stále otřesen z předmětného incidentu. V následujícím období byl se žalobcem ještě jednou nebo dvakrát na kontrolním vyšetření u lékaře. Svědek si myslel, že jeli do [adresa]. Na kontrolní vyšetření jeli vozidlem žalobce tov.zn. [Anonymizováno], šedé barvy.

26. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že žalobce je jejím synem. Svědkyně věděla o tom, že její syn byl napaden žalovaným 1), když u něj pracoval. Dozvěděla se o tom tak, že její syn přijel domů a na krku měl límec. Dle svědkyně byl bledý. Sdělil jí, že byl v práci s nějakou paní a žalovaný 1) ho snad chytil za krk. Následně musel vyhledat lékaře, neboť mu bylo špatně. U lékaře mu dali límec. Svědkyni dále sdělil, že ho bolí hlava a že si jde lehnout. Předmětná událost se mohla stát dle svědkyně tak přibližně před dvěma roky, někdy mezi jarem a létem. Dle svědkyně říkal rovněž, že se mu motá hlava. I v následujících dnech si stále stěžoval na bolesti hlavy. Následně absolvoval dle svědkyně vyšetření. Vozila žalobce k lékaři vozidlem tovární značky [Anonymizováno], šedostříbrné barvy. Mohlo to být tak ve dvou nebo ve třech případech. Věděla, že byli v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno]. Pokaždé absolvovali vyšetření sami ve dvou. Syn svědkyně mohl být v pracovní neschopnosti přibližně měsíc. Zejména prvních čtrnáct dnů mu nebylo dle svědkyně dobře. V souvislosti s bolestí hlavy bral nějaké léky. Svědkyně znala [jméno FO], kterého označila za bývalého spolužáka jejího syna. Věděla, že pan [jméno FO] přijel po předmětném incidentu za jejím synem na návštěvu.

27. Z doplňujícího výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že je stále zaměstnankyní žalovaného 2). Pokud byla svědkyni předložena komunikace mezi uživatelem označeným jako [jméno FO] a uživatelem označeným jako [Anonymizováno] dne 20.5.2016 v časovém rozmezí od 19:33 hodin do 19:45 hodin prostřednictvím aplikace [Anonymizováno], k této uvedla, že si nepamatuje, že by tímto způsobem komunikovala se žalobcem. Nepamatovala si, zda se dne 20.5.2016 se žalobcem bavili o nějakých zdravotních problémech. Potvrdila, že v předmětnou dobu využívala aplikaci [Anonymizováno]. K opětovnému dotazu soudu svědkyně uvedla, že neviděla žádné fyzické napadení žalobce. Slyšela pouze hádku mezi žalobcem a žalovaným 1), a to již v kanceláři, kde seděla. Rovněž tak při odchodu z této kanceláře. Dále slyšela zvýšené hlasy a bouchnutí dveří. Žalobce se žalovaným 1) hovořil dle svědkyně v kanceláři o nějakých dokumentech, následně odešli. Žalovaný 1) doprovázel žalobce ven z kanceláře. Svědkyně v momentě, kdy se hovořilo o dokumentech v kanceláři, seděla u stolu. Zvýšené hlasy zaslechla svědkyně z chodby vedoucí mezi kancelářemi.

28. Znalecký posudek č. [Anonymizováno] zpracovaný [právnická osoba]. [jméno FO], , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, k pravosti komunikace vedené dne 20.5.2016 mezi svědkyní [jméno FO] a žalobcem prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] potvrzuje, že dle znalce vzhledem k tomu, že ani jedna z uvedených osob již nemá telefon, ze kterého měla komunikace prostřednictvím [Anonymizováno] probíhat, není možné ohledáním těchto telefonů potvrdit, že tato komunikace proběhla z daných telefonů ani posoudit obsah komunikace, který by mohl být v telefonech uložený. Jelikož není dle znalce možná modifikace (editace) zpráv doručených do [Anonymizováno], je třeba vycházet z předpokladu, že modifikace či podvržení obsahu e-mailu je proveditelná pouze do okamžiku jeho doručení do schránky [Anonymizováno]. Mohlo by se tak stát pouze takovým způsobem, že by byl export komunikace z [Anonymizováno] odeslán uživatelem (žalobcem) na jiný server (jinou e-mailovou adresu), zde by byla příloha, obsahující výpis komunikace, v nějakém počítači modifikována a následně odeslána z této e-mailové adresy na adresu [e-mail]. Vzhledem k tomu, že dokument nacházející se v souboru „[jméno FO] “ není opatřen kryptografickým či podobným nástrojem zajišťující neporušenost souboru od jeho vzniku (elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko nebo kontrolní součet), nelze dle znalce jednoznačně vyloučit, ale ani potvrdit zásahy, které by byly případně provedeny v době od spuštění exportu z aplikace [Anonymizováno] do doručení na e-mailový účet [e-mail].

29. Z doplňujícího výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že dne 20.5.2016 žalobce dorazil do kanceláří žalovaného 2) v doprovodu nějaké paní. Kolegyně svědka je pustila do kanceláří, přičemž následně šli do kanceláře žalovaného 1). Poté je slyšel, když společně odcházeli. Svědek je viděl projít chodbou. V tu dobu byl v kanceláři u paní [jméno FO]. Pomáhal jí na počítači. Do této kanceláře přešel ze své kanceláře, která byla naproti. Svědek stál vedle paní [jméno FO]. Něco mu ukazovala na počítači a svědek jí radil. Následně se podíval na chodbu, kde postřehl, že někdo vychází. Díval se, kdo jde s tím, že vycházeli žalobce, za ním žalovaný 1) a za ním i předmětná paní, o které svědek dříve hovořil. Bavili se společně, přičemž prošli uličkou ke vstupním dveřím. Svědek mezi nimi neviděl žádný fyzický kontakt. Slyšel je pouze mluvit, nicméně nemluvili hlasitě. Jestli se v rámci svého výslechu u zdejšího soudu dne 11.5.2018 vyjádřil v tom směru, že viděl pana [jméno FO] tlačit žalobce, k tomuto uvedl, že si již na danou věc nemůže pamatovat. Věděl však, že mezi nimi nedošlo k ničemu zásadnímu. S nikým ze zaměstnanců v ten den danou situaci neřešil. Svědek se u žalovaného 2) stará o finance a zároveň řeší i ekonomický software a drobné IT problémy. Nepamatoval si, že by v předmětný den byla nějaká porucha softwarového systému. Na počítačích mohl pracovat, rovněž tak paní [jméno FO]. Nebyli posláni domů z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Někdy mohlo dojít k výpadku v účetním systému, kdy v tu dobu museli pracovat na něčem jiném. Svědek si však myslel, že předmětný den k tomuto výpadku nedošlo.

30. Z doplňujícího výslechu svědkyně [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že v době doplňujícího výslechu již pracovala u jiného zaměstnavatele než u žalovaného 2). Svědkyně věděla, že v období okolo 20.5.2016 dorazil žalobce do kanceláře žalovaného 2), a to se ženou. Svědkyně jim otevřela dveře, neboť to bylo součástí její asistentské práce. Žalobce následně vešel do kanceláře k žalovanému 1). Svědkyně následně řešila něco s kolegou [jméno FO] ve vedlejší místnosti, přičemž měli otevřené dveře na chodbu. Prostorem otevřených dveří bylo možné vidět na protilehlou zeď na chodbě. Následně zaznamenala odchod žalobce a s ním šel žalovaný 1). Svědkyně nevěděla, zda mezi nimi došlo k nějakému fyzickému kontaktu. Nepamatovala si již, zda zaslechla zvýšený hlas. Odchod zaznamenala, neboť byl v jejím zorném poli. Ve společnosti věděli, že se něco děje. Dle svědkyně to však byly drby. Měla za to, že se o tom bavili kolegyně [jméno FO] a pan [jméno FO]. Svědkyně u žalovaného 2) řešila i drobné IT věci. Správu IT u žalovaného 2) řešila svědkyně a kolega [jméno FO]. Svědkyně si nevzpomněla, že by předmětný den byla na počítačích žalovaného 2) porucha softwarového systému. Svědkyně ten den mohla určitě na počítači pracovat. Nikdy se nestalo, že by byli posláni žalovaným 2) domů z důvodu poruchy softwarového systému.

31. Návrhy na účastnické výslechy žalobce a žalovaného 1) soud pro nadbytečnost zamítl, neboť tyto by dle názoru soudu nepřispěly objasnění rozhodných skutečností, když lze předpokládat, že tyto by korespondovaly s tvrzeními účastníků.

32. Po zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

33. Žalobce pracoval pro žalovaného 2) na pozici manažera pro klíčové zákazníky. Dne 31.3.2016 předal žalovanému 1) výpověď z pracovního poměru, dle které měl pracovní poměr žalobce a žalovaného 2) skončit dne 31.5.2016. Dne 20.5.2016 se žalobce dostavil mezi 9.30 hod a 11.00 hod. společně s [tituly před jménem] [adresa], zaměstnankyní právního zástupce žalobce, do kanceláří žalovaného 2), přičemž zaměstnankyně žalovaného 2), [jméno FO], je uvedla do kanceláře žalovaného 1). V tu dobu se v kanceláři žalovaného 1) konala porada, které byli přítomni žalovaný 1), [jméno FO] a další osoba. Žalobce vyzval žalovaného 1) k převzetí oznámení o trvání na dalším zaměstnání ze dne 19.5.2016, dle kterého žalobce trval na tom, aby ho žalovaný 2) dále zaměstnával do řádného konce výpovědní doby, tedy do 31.5.2016. Žalovaný 1) převzetí oznámení odmítl, přičemž sám vyzval žalobce k převzetí sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele z důvodu provozních příčin ze dne 20.5.2016, dle kterého došlo u žalovaného 2) k náhlé a nepředvídané poruše softwarového systému, jehož oprava si pravděpodobně vyžádá několik dní, a vzhledem k této skutečnosti není možné v době od 20.5.2016 do ukončení pracovního poměru přidělovat žalobci práci a dochází ke vzniku překážky na straně zaměstnavatele. Žalobce odmítl potvrdit převzetí sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele. Následně žalovaný 1) vyzval žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] k opuštění kanceláří žalovaného 2). Žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] poté v doprovodu žalovaného 1) kanceláře žalovaného 2) opustili. Žalobce byl následně dne 20.5.2016 ve 13.29 hod. ošetřen ve [podezřelý výraz], přičemž mu byla diagnostikována zranění [Anonymizováno] byl žalobce předmětného dne kolem 10.00 na [Anonymizováno] napaden zaměstnavatelem, byl uchopen za krk a za levou paži. Na těle žalobce byl objeven podkožní hematom [Anonymizováno]. Žalobci byl ošetřujícím lékařem doporučen měkký límec cca 14 dní, šetřící režim, dostatek analgetik. Žalobce se dne 20.5.2016 dostavil na [adresa] podat oznámení ve věci napadení. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení se žalobce dne 20.5.2016 dostavil v 10.00 hodin do zaměstnání spolu s paní [adresa], zaměstnankyní [právnická osoba], kterou si najal ve věci předání oznámení o trvání na dalším zaměstnání, jelikož mu zaměstnavatel neoprávněně zamezil výkon práce. Po příchodu do zaměstnání kontaktoval majitele firmy pana , Jméno žalované A, s tím, že mu chce předat uvedené sdělení. [jméno FO] sdělení nepřijal a zároveň žalobce začal slovně urážet, kdy slovně urážel i paní [jméno FO]. [jméno FO] dle záznamu uváděl, ať táhnou, že tam nemají, co dělat. Žalobce se otočil s tím, že odejdou. Při odchodu jej pan [jméno FO] chytil pravou rukou za krk, a to v zadní části, kdy jeho levou rukou žalobce uchopil za levou ruku žalobce. Následně žalobci pan [jméno FO] stiskl silně krk a vyvedl jej z kanceláře. Po opuštění pracoviště uposlechl rady paní [jméno FO], kdy navštívil [adresa] a nechal se ošetřit. [adresa], [Anonymizováno], rozhodnutím ze dne 9.1.2017 značky [Anonymizováno] řízení o přestupku v souladu s procesní zásadou in dubio pro reo zastavil. Příslušný orgán existenci vzniklých zranění nepopřel, avšak tato zranění nelze vzhledem k přihlédnutím ke všem svědeckým výpovědím přiřknout dle příslušného orgánu za vinu obviněnému , Jméno žalované A, , neboť ve svědeckých výpovědích [tituly před jménem] [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] jsou značné rozpory, kdy se jedná především o postavení osob, které se měly na úzké chodbě nacházet, a dále ke způsobu spáchání údajného přestupkového jednání, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že měl být obviněným chycen za krk a levou paži a měl ho táhnout k hlavním dveřím, které měl následně otevřít, vyhodit ho před hlavní dveře, kde ho měl ještě chvilku držet za krk, kdy se dále [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil tak, že prostory opouštěl dobrovolně a obviněný ho měl následně takto uchopit. Naproti tomu svědkyně [jméno FO] uvedla, že z prostor kanceláře odcházela jako první, kdy byla v chodbě předběhnuta obviněným, který držel [tituly před jménem] [jméno FO] za krk a táhl ho ven. Naopak popisy událostí od svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] se dle rozhodnutí jednoznačně shodují, kdy je z jejich výpovědí zřejmé, že obviněný vyprovázel [tituly před jménem] [jméno FO] tím způsobem, že měl jednu ruku položenou na jeho zádech a doprovázel ho k východu. Žalobce byl uznán dočasně práce neschopným od 23.5.2016 do 16.6.2016. Ve dnech 23.5.2016, 26.5.2016 a 30.5.2016 absolvoval žalobce vyšetření ve zdravotnických zařízeních v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno]. Právní zástupce žalobce přípisem ze dne 23.5.2016 zaslal žalovanému 2) k rukám žalovaného 1) rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce v důsledku úrazu, který mu způsobil žalovaný 1) napadením dne 20.5.2016, kdy mu přišel předat oznámení o trvání na dalším zaměstnávání, a současně vyzval žalovaného 2) v této souvislosti k úhradě nemajetkové újmy ve výši 100 000,- Kč. Právní zástupce žalovaných přípisem ze dne 30.5.2016 oznámil právnímu zástupci žalobce, že převzal zastoupení žalovaného 2), přičemž v reakci na dopisy právního zástupce žalobce ze dnů 19.5.2016 a 23.5.2016 označil za nepravdivé informace, že žalovaný 2) bezdůvodně okamžitě zrušil pracovní poměr žalobce a že byl žalobce fyzicky napaden statutárním ředitelem žalovaného 2) žalovaným 1). Právní zástupce žalobce přípisem ze dne 2.5.2017 vyzval v zastoupení žalobce právního zástupce žalovaného 1) k úhradě částky 165 125,- Kč, a to v souvislosti s napadením žalobce žalovaným 1). Právní zástupce žalobce přípisem ze dne 4.5.2017 vyzval v zastoupení žalobce právního zástupce žalovaného 2) k úhradě částky 165 125,- Kč, a to v souvislosti s napadením žalobce žalovaným 1).

34. Ve smyslu ust. § 167 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, zavazuje právnickou osobu protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

35. Dle ust. § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

36. Podle ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, odčiní škůdce při ublížení na zdraví újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

37. Podle ust. § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, hradí škůdce též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

38. Podle ust. § 2962 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

39. Pro účely posouzení oprávněnosti jednotlivých nároků žalobce nalézací soud primárně v řízení posuzoval, zda došlo k žalobcem tvrzenému protiprávnímu činu, kterého se měl vůči žalobci dopustit žalovaný 1) jakožto statutární ředitel žalovaného 2), který měl dne 20.5.2016 popadnout žalobce silně za krk a násilně jej vyvléci z kancelářských prostor žalovaného 2), v důsledku čehož mělo být žalobci ublíženo na zdraví. Přestože několik důkazů nasvědčuje tomu, že k incidentu popsaném žalobcem dojít mohlo, jednoznačný závěr vylučující jakékoliv pochybnosti ve vztahu ke skutkovému ději, při němž mělo dojít k ublížení na zdraví žalobce, nebylo na základě provedeného rozsáhlého dokazování možné dle názoru zdejšího soudu učinit. Tvrzení žalobce podporuje zvuková nahrávka rozhovoru žalobce se žalovaným 1), která byla přehrána na jednání soudu dne 11.5.2018, dle které žalovaný 1) vyjádřil úmysl uhradit žalobci toliko za odpracované dny a dovolenou a ostatní dny evidovat žalobci absence v práci. Předmětný záznam odůvodňuje navazující jednání žalobce, který se snažil předat žalovanému 1) oznámení o trvání na dalším zaměstnání ze dne 19.5.2016, kdy za tímto účelem navštívil dne 20.5.2016 společně se svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO] kanceláře žalovaného 2). Snahu žalovaného 2) vyhnout se řádnému hrazení mzdy žalobci do konce výpovědní doby podporuje i sdělení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele z důvodu provozních příčin ze dne 20.5.2016, které měl žalovaný 1) dne 20.5.2016 pro žalobce připraveno a jehož převzetí se po žalobci dožadoval. Z doplňujících výslechů svědků [jméno FO] a [jméno FO] totiž jednoznačně vyplynulo, že předmětného dne u žalovaného 2) k žádné náhlé a nepředvídané poruše softwarového systému nedošlo. Jmenovaní svědci na svých počítačích v ten den pracovali a rozhodně nebyli žalovaným 2) posláni domů z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. V případě samotného incidentu, při kterém mělo předmětného dne 20.5.2016 dojít k ublížení na zdraví žalobce, podporuje tvrzení žalobce svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], nepřímo lékařská práva z [adresa], kde byl žalobce dne 20.5.2016 ve 13.29 hod. ošetřen, a komunikace mezi uživatelem označeným jako [jméno FO] a uživatelem označeným jako [Anonymizováno] dne 20.5.2016 v časovém rozmezí od 19:33 hodin do 19:45 hodin prostřednictvím aplikace [Anonymizováno], ohledně níž však svědkyně [jméno FO] uvedla, že si nepamatuje, že by tímto způsobem komunikovala se žalobcem, a jejíž pravost nebyla potvrzena ani znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]. Tvrzení žalobce je proti tomu zpochybňováno výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří shodně uvedli, že zaznamenali odchod žalobce a svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v doprovodu žalovaného 1), který viděli prostorem otevřených dveří kanceláře na chodbu, přičemž na tomto odchodu nezaznamenali nic nestandardního. Neslyšeli žádnou hádku ani křik. Sám žalobce přitom tvrdí, že žalovaný 1) odvlekl žalobce chodbou do prostoru za hlavní vchodové dveře do kanceláře, přičemž jej držel za krk a levou paži. Byť svědkyně [jméno FO] zcela nevyloučila, že dne 20.5.2016 komunikovala v časovém rozmezí od 19:33 hodin do 19:45 hodin se žalobcem prostřednictvím aplikace [Anonymizováno], ani z této komunikace, pokud by tato skutečně proběhla, není možné učinit závěr, že k fyzickému napadení žalobce žalovaným 1) došlo a navíc způsobem uvedeným žalobcem, neboť i v této komunikaci uživatel [jméno FO] uvedla: „Videla som iba z jeho kanclu dalej nie. Iba som pocula tak som si domyslela“. V rámci své výpovědi svědkyně [jméno FO] uvedla, že zúčastněné osoby viděla až k východu z vedlejší kanceláře, přičemž odchod osob na ní působil normálně. Žalobce vycházel dle svědkyně dobrovolně. Bavili se, v ruce drželi dokumenty. Možná zaznamenala lehce zvýšený hlas, ne však hádku. Ostatně sám žalobce při projednání přestupku uvedl, že se to stalo v uličce a jiné osoby kromě [tituly před jménem] [jméno FO] je nemohly vidět. Zdejší soud je přesvědčen, že na základě shora uvedených důkazů, jakož i dalších důkazů nebylo možné uzavřít, že k protiprávnímu jednání žalovaného 1) popsanému žalobcem skutečně došlo. Soud I. stupně při svém rozhodování přihlížel i k rozdílným výpovědím svědků navržených žalobcem, a to [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že po incidentu jela se žalobcem do [podezřelý výraz], kdy tuto skutečnost tvrdil i žalobce ve svém podání ze dne 22.2.2018, kde uvedl, že paní [adresa] doprovodila žalobce do [adresa] a v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 20.5.2016, a [jméno FO], který při svém výslechu uvedl, že se po incidentu sešel se žalobcem někde nad [Anonymizováno] a poté společně jeli do [podezřelý výraz]. Výpověď svědka [jméno FO] nekoresponduje ani s výpovědí svědkyně [jméno FO], matky žalobce, a to v části týkající se kontrolních návštěv žalobce u lékařů po tvrzeném incidentu, kdy svědek [jméno FO] vypověděl, že tyto návštěvy v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] absolvoval se žalobcem, zatímco svědkyně [Anonymizováno] uvedla, že předmětné návštěvy absolvovala se žalobcem ona sama. Svědek [jméno FO] rovněž zcela pominul návštěvu [adresa], kde byl žalobce po opuštění [adresa] podat oznámení o napadení žalovaným 1). V neposlední řadě žalobce v žalobě uplatnil nárok na náhradu nákladů za cestovné, kdy účtoval cestu vykonanou vozidlem tov.zn. [Anonymizováno] dne 20.5.2016 z [adresa], ačkoliv svědek [jméno FO] uvedl, že do [adresa] jeli v předmětný den společně zřejmě vlakem. Ve vztahu k předmětné cestě z [adresa] lze předpokládat, že tuto nemohl s ohledem na popsaná zranění a nasazený krční límec absolvovat žalobce jako řidič a svědek [jméno FO] by si dle názoru zdejšího soudu s největší pravděpodobností pamatoval, že vezl žalobce jeho vozidlem domů. Na základě veškerých shora uvedených skutečností nalézací soud žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl, aniž by posuzoval důvodnost a výši jednotlivých nároků žalobce uplatněných žalobou.

40. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložili a které jsou představovány odměnou advokáta žalobce za 13 úkonů právní služby á 12 320,- Kč (při zastupování dvou účastníků) a paušální náhradou hotových výdajů advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. á 300,- Kč za 13 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 17.9.2017, účast na jednání soudu dne 26.1.2018, sepis vyjádření ze dne 22.2.2018, sepis repliky ze dne 8.3.2018, účast na jednání soudu dne 11.5.2018 trvajícího od 9.00 hod do 13.10 hod., účast na jednání soudu dne 2.11.2018, sepis vyjádření ze dne 19.11.2018, účast na jednání soudu dne 18.3.2019, sepis vyjádření ze dne 7.1.2020, účast na jednání soudu dne 8.6.2020), DPH ve výši 21%, celkem 198 512,60 Kč.

41. Jelikož soud dosud nerozhodl o svědečném, které uplatnila [jméno FO], rozhodne soud o nákladech státu zahrnujících rovněž uhrazené znalečné až samostatným usnesením poté, kdy o svědečném rozhodne, přičemž povinnost nahradit náklady státu bude uložena žalobci, který nebyl ve sporu úspěšný.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací