Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18.680,00 Kč spolu se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 18.680,00 Kč od 13.6.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 22.390,09 Kč spolu s 30 % úrokem ročně z částky 26.359,56 Kč od 24.7.2023 do zaplacení, a dále s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 30.872,18 Kč od 3.8.2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 14.11.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě obdržel žalovaný dne 15.11.2022 úvěr ve výši 27 000,00 Kč, který se společně se sjednaným fixním úrokem uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1.664,00 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru pod ztrátou výhody splátek. Právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného z žalovaným předložených dokladů a veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 8.320,00 Kč.Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 23.07.2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 32.470,18 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 24.07.2023 má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30,00% ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 26.359,56 Kč až do jejího zaplacení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 03.08.2023 pak žalobce uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15,00% ročně z dlužné nové jistiny ve výši 30.872,18 Kč (odpovídající v souladu s ujednáním v čl. 6. části B) Smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) do zaplacení. Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 26.359,56 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 4.512,62 Kč) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 24.07.2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 30.872,18 Kč za každý den prodlení. ve výši 30.872,18 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 10.197,91 Kč (vyčíslené ke dni 16.05.2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné nové jistiny od 24.07.2023), úroky ve výši 30,00% ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 26.359,56 Kč od 24.07.2023 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 15,00% ročně z dlužné nové jistiny ve výši 30.872,18 Kč od 03.08.2023 do zaplacení. Výzva k plnění před podáním žaloby byla žalované odeslána, avšak přesto žalovaná ze shora uvedených částek ničeho neuhradila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k ústnímu jednání u soudu, ačkoliv mu bylo dne 20.1.2025. Soud proto jednal podle ust.§ 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.
4. Dle Výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Jméno žalobkyně]. ke dni 12.12.2022 byla [tituly před jménem] [jméno FO] jako předsedkyně správní rady oprávněna jednat za žalobce samostatně.
5. Dle Hodnocení klienta ze dne 14.11.2022 má mít žalovaný čistý měsíční příjem 28.558,- Kč, na životní minimum je využita částka 4.620,- Kč, na bydlení (nájemné a inkaso) částka 4.639,- Kč, celkem výdaje činí 9.259,- Kč. Zbývá rezerva ve výši 18.299,- Kč.
6. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 15.11.2022 byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 27 000,- Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 664,- Kč. Celková výše RPSN měla činit 95,37%, při 68,88 % úrokové sazbě.
7. Dle dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu dne 15.11.2022 odešla na účet č. [č. účtu] částka 27 000,- Kč, pod variabilním symbolem [var. symbol], a to z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu].
8. Oznámením z 23.7.2023 byl žalovaný žalobce informován o zesplatnění úvěru v důsledku jeho prodlení s úhradou jednotlivých splátek s tím, že celková dlužná částka činí 32.470,- Kč (zbývající dlužná původní jistina úvěru činí 26.359,56 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 4.512,62 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998,- Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 600,- Kč).
9. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 3.4.2024 strany smlouvy o postoupení deklarovaly uzavření předmětné smlouvy.
10. Dle soupisu jednotlivých postoupených pohledávek (příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek), čítajícího celkem o 11 stran, byla na 4. straně uvedena i pohledávka ze smlouvy č. [hodnota], za žalovaným.
11. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.4.2024 byl žalovaný informován, že došlo k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na [Jméno žalobkyně]. s tím, že výše postoupené pohledávky včetně příslušenství činí 46.820,19 Kč. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky.
12. Dle Podacího lístku č. RR2719452217F ze dne 16.4.2024 byla zásilka zaslaná žalovanému na adresu [adresa], tedy adresu pro doručování, kterou žalovaná označila ve smlouvě o úvěru.
13. Dle Tabulky umoření úvěru s číslem smlouvy [Anonymizováno] ke dni 2.10.2023 (úvěr sjednán 14.11.2022), byla dne 15.11.2022 vyplacena žalobcem žalovanému částka 27 000,- Kč. Naopak žalovaným bylo na úvěr uhrazeno 5 plateb po 1.664,- Kč, a to 19.12.2022, 23.1.2023, 20.2., 30.3. a 10.5.2023.
14. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28.5.2024 byl žalovaný právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě částky v celkové výši 51 738,66 Kč.
15. Dle Podacího lístku ze dne 29.5.2024 byla žalované zasílána předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce na adresu [adresa].
16. Z Informace o zpracování osobních údajů z 16.4.2024, zaslané žalované společností [Jméno žalobkyně]., žalované, soud nezjistil ničeho pro věc podstatného.
17. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „SpotřÚv“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč coby spotřebiteli. Ze shora citovaných ustanovení vyplývala žalobci coby poskytovateli spotřebitelského úvěru, povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 věty druhé SpotřÚv platí, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Soud tedy je povinen i bez námitky žalovaného coby spotřebitele, a aniž by byl vázán jakoukoli lhůtou v tomto směru, posoudit, zda žalobce řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.
23. Soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně skutečnosti, zda řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když tvrzení ohledně této skutečnosti obsažená v žalobě jsou pouze obecná a žalobce další důkazy nepředložil. Právní povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací tak nelze mít za prokázanou, a tudíž ani splněnou. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli úvěru, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Za situace, kdy posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo v řízení žalobcem prokázáno, je třeba uzavřít, že právní předchůdkyně žalobce povinnost uloženou v § 86 odst. 1 SpotřÚv nesplnil a předmětnou smlouvu je proto třeba vyhodnotit jako absolutně neplatnou (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
24. Protože žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy převzal, je povinen tuto částku vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí SpotřÚv a to ve lhůtě, kterou soud stanoví. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci částku ve výši 18.680,00 Kč, která představuje dosud nesplacenou jistinu. K jejímu zaplacení proto soud žalovaného výrokem I. zavázal. Protože z absolutně neplatné smlouvy nevznikla účastníkům žádná práva a povinnosti, nemá žalobce nárok na jakékoliv další příslušenství, spočívající v požadovaných úrocích a poplatcích.
25. Soud proto další požadavky žalobce nad rámec poskytnuté jistiny ve výši 6 608,19 Kč a s tím spojeného úroku z prodlení zamítl (výrok II.).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, který by s ohledem na úspěch ve věci měl právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 9,03% (zatímco žalovaný byl úspěšný co do 54,52 %, žalobce byl úspěšný v 45,49%). Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III.