Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 181 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 10 881 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 881 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku nepojištěného podle § 6 a § 45 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a k tomu náklady spojené s mimosoudním uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč, tedy celkem 11 181 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., v dané lhůtě nereagoval), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem [Anonymizováno]. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi ČR a [Anonymizováno] neexistuje žádná dvoustranná smlouva vztahující se na daný právní vztah, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Co se týče právního řádu, soud aplikoval právo české, neboť se jedná o speciální ustanovení (regres) vyplývající z českých veřejnoprávních norem o povinném pojištění motorového vozidla a odpovídá to i rozumnému uspořádání vztahů účastníků.
5. Na základě účastníky předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti s dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.
6. Žalovaný byl zapsán v registru vozidel jakožto provozovatel/vlastník vozidla RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód] (dále jen „vozidlo“). Vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců nad 2500 cm³. Toto vozidlo bylo pojištěno od [datum] do [datum] u [Anonymizováno], a. s., pod č. smlouvy [Anonymizováno] /1, vozidlo poté nebylo pojištěno v období [datum] do [datum], tj. 117 dní. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobkyně výzvou ze dne [datum], doručenou dne [datum], k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 881 Kč + náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to do 60 dní od doručení výzvy, kdy splatnost nastala [datum] (to vše zjištěno z výpisu registru silničních vozidel, z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne [datum], z portálu české pošty k sledování zásilky [Anonymizováno]). Žalovaný byl následně upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil (to vše zjištěno z upomínky ze dne [datum], z upomínky ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum]).
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Žalobkyně je [Jméno žalobkyně], které podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 45 odst. 2 téhož zákona. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel [dále jen „registrované vozidlo“; ad písm. a)], nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo [ad písm. b)].
9. Soud dospěl k závěru, že žalovaný tuto povinnost porušil, neboť ke shora uvedenému vozidlu neměl v období od [datum] do [datum], tj. 117 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. uhradit za toto období žalobkyni příspěvek a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se podle ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druh vozidla pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou v souladu s ustanovením § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. stanoveny vyhláškou č. 69/2024 Sb. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) této vyhlášky činí tento příspěvek pro daný druh vozidla 93 Kč denně. Podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 11 181 Kč, kdy nezaplacená část příspěvku za porušení povinnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. činí 10 881 Kč (93 x 117) a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z žalované částky za období od [datum] do zaplacení na základě výzvy k úhradě příspěvku, kdy splatnost výzvy nastala dne [datum], a to podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Je pak věcí žalobkyně od kdy požaduje zákonný úrok z prodlení, přičemž v tomto případě žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 11 181 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání ve věci samé (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
11. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.