Výrok
I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu R015, výrobního čísla [hodnota], které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa], Česká republika, v místě spotřeby (EIC) č.: [anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, [Jméno advokátky], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je uložení povinnosti žalovanému vydat plynoměr. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu v souladu se zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu byl žalovaný odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [adresa] (dále jen „odběrné místo“). Žalovanému bylo na adrese odběrného místa, v místě spotřeby EIC: [anonymizováno], osazeno měřící zařízení (dále jen „plynoměr“) typu R015, výrobního čísla [hodnota]. Smluvní vztah byl ukončen ke dni [datum]. Z důvodu ukončení smluvního vztahu mezi odběratelem a dodavatelem byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] a emailem k zpřístupnění předmětného měřidla, žalovaný na výzvu nijak nereagoval. V důsledku fúze došlo ke sloučení žalobkyně a zanikající společnosti [Jméno žalobkyně A] [právnická osoba]., člen koncernu [Jméno žalobkyně A], a. s., IČO: [IČO] (dále jen „zanikající společnost“), kdy na žalobkyni přešlo jmění zanikající společnosti.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný má státní příslušnost [Anonymizováno], přičemž trvalé bydliště v České republice má hlášené na adrese [adresa]. Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení), podle kterého na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, ve spojení s § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.
4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
6. Mezi žalobkyní a zanikající společností [Jméno žalobkyně A] [právnická osoba]., člen koncernu [Jméno žalobkyně A], a. s., IČO: [IČO] došlo k fúzi, kdy na žalobkyni, jako nastupující společnost, přešlo jmění zanikající společnosti (zjištěno ze zápisu ze dne [datum] z obchodního rejstříku vedeném u Městského soudu v [Anonymizováno], oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno]). Žalovaný podepsal se žalobkyní dne [datum] smlouvu o připojení k distribuční soustavě na základě které bylo odběrné místo [adresa], osazeno plynoměrem typu R015 BK G4, výrobní číslo [hodnota] (zjištěno ze Smlouvy o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel - domácnost č. [hodnota]). Žalovaný podepsal s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (zjištěno ze Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. [hodnota]). Ke dni [datum] došlo k přerušení distribuce plynu do odběrného místa žalovaného (zjištěno z přílohy k žádosti o ukončení nebo přerušení distribuce plynu, č. l. 23). Výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně o zpřístupnění plynoměru v. č. [hodnota], žalovaný však na výzvy žalobkyně žádným způsobem nereagoval (zjištěno z výzvy ze dne [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum])
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8. Podle § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení (důraz přidal soud).
9. Soud dospěl k závěru, že žalovaný svoji povinnost umožnit žalobkyni přístup k plynoměru nesplnil, přestože byl žalobkyní opakovaně ke zpřístupnění plynoměru vyzýván (naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]).
10. Jelikož je nárok žalobkyně po právu, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do [datum] (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč po 1 500 Kč/úkon za 2,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrada za 21% DPH z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč na základě dokladu o plátcovství DPH advokátkou.
12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř.