Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 899,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 899,66 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 7 697 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 15. 1. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 899,66 Kč s příslušenstvím. Pro odůvodnění nároku tvrdila, že dne 29. 3. 2024 způsobil žalovaný vozidlem [Anonymizováno] RZ [SPZ], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu na vozidle [Anonymizováno], RZ [SPZ]. Žalovaný neměl k datu nehody uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – společnost [právnická osoba]. (dále jen „pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření uhradila poškozenému částku 44 674 Kč jako náhradu na opravu poškozeného vozidla a pověřenému partnerovi uhradila částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu 1/3 toho, co plnila, vůči žalovanému. Ani přes výzvu se stanoveným datem splatnosti 17. 10. 2024 nebyla dlužná částka uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně se již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdala, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Dne 29. 3. 2024 způsobil žalovaný vozidlem [Anonymizováno] RZ [SPZ], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu na vozidle [Anonymizováno], RZ [SPZ] /záznam o dopravní nehodě ze dne 29. 3. 2024, oznámení poškozeného o škodní události/. Žalovaný k datu nehody neměl uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila třetí osobu – společnost [právnická osoba]., aby jejím jménem vyřídila škodní událost. Škodní událost byla zaevidovaná společností [právnická osoba]. pod č. [Anonymizováno]. Škoda na poškozeném vozidle [Anonymizováno], RZ [SPZ] byla vyčíslena na částku 44 674 Kč /stanovení výše skutečné škody vozidla, kalkulace nákladů na opravu/. Žalobkyně dne 14. 5. 2024 uhradila bezhotovostním převodem na účet vlastníka poškozeného vozidla částku 44 674 Kč /potvrzení [Anonymizováno] o provedené transakci/. Žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba]. dne 6. 6. 2024 celkem částku 496 100 Kč coby náklady za zpracování pojistných událostí za období květen 2024, přičemž náklady na vyřízení pojistné události č. [hodnota] činí 3 025 Kč/faktura společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota], potvrzení [Anonymizováno] o provedení transakce ze dne 6. 6. 2024, podklady pro fakturaci [právnická osoba]. za období od 1. 5. do 31. 5. 2024/ Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky, kterou uhradila poškozenému a k náhradě nákladů na vyřízení případu, dopisem ze dne 17. 9. 2024 /dopis ze dne 17. 9. 2024/. Rovněž zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby dne 9. 12. 2024 /výzva k úhradě ze dne 9. 12. 2024, podací arch [právnická osoba]. ze dne 9. 12. 2024/. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by vozidlo bylo pojištěno. Rovněž negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že celková dlužná částka [částka] nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z těchto skutečností vycházel.
5. Při právní kvalifikaci regresního nároku žalobkyně na náhradu částek, které plnila ze škodní události namísto pojišťovny, s níž měl mít vlastník vozidla smlouvu uzavřenu, soud vycházel z § 2927 a násl. a z § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdy žalovaný odpovídá za škodu jako provozovatel vozidla, které způsobilo škodu, a současně jako řidič. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), byl žalovaný coby vlastník vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že tuto povinnost k datu dopravní nehody nesplnil, byla žalobkyně povinna poskytnout poškozenému podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobkyni nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Za situace, kdy žalobkyně uhradila vlastníkovi poškozeného vozidla částku 44 674 Kč a společnosti, která jejím jménem škodní událost vyřídila, náklady spojené s vyřízením případu 3 025 Kč, byl žalovaný povinen jí nahradit 1/3 toho, co plnila, tudíž 1/3 částky 47 699 Kč, tj. částku 15 899,66 Kč. Vzhledem k tomu, že takto žalovaný doposud neučinil, soud žalobě jako opodstatněné vyhověl. Jelikož je žalovaný stále v prodlení s úhradou dlužné částky, uložil mu soud dle § 1970 o. z. i povinnost zaplatit úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.
6. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč, odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 1 740 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 870 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění ze dne 9. 12. 2024), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 697 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.