Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 050 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu (původně Obvodnímu soudu pro Prahu 7) dne 3. 3. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky představující příspěvek za vozidlo provozované bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila následovně: Žalovaný dle registru silničních vozidel provozuje nákladní automobil reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód]. K uvedenému vozidlu neměl žalovaný v období od 17. 10. 2023 do 8. 4. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tuto povinnost ukládá zákon. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném za provoz vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek ve výši 15 050 Kč a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, soud nejprve posoudil svou mezinárodní příslušnost k projednání věci. Ve vztahu k Ukrajině je použitelná smlouva o právní pomoci ve věcech občanských ze dne 28. 5. 2001 uveřejněná pod číslem 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „smlouva“). Závazkový vztah mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb., popřípadě č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat na území České republiky motorové vozidlo s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jde tedy o závazek z deliktní odpovědnosti. Podle čl. 49 odst. 1 smlouvy se odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo v rozporu se zákonem na území České republiky, řídí se poměry účastníků v této věci českým právním řádem. Pravomoc českých soudů pak vyplývá z čl. 49 odst. 2 smlouvy, podle kterého pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
4. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícímu zjištění ohledně skutkového stavu:
5. Žalovaný coby registrovaný provozovatel/vlastník nákladního automobilu značky [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] (viz informace z registru silničních vozidel ze dne 24. 5. 2024, zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách) byl výzvou ze dne 29. 7. 2024 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 15 050 Kč z důvodu nesjednaného pojištění odpovědnosti z provozu pro toto vozidlo v době od 17. 10. 2023 do 8. 4. 2024 a k úhradě nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Příspěvek spolu s náklady uplatnění měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení této výzvy (viz výzva k úhradě příspěvku ze dne 29. 5. 2024 a dne 29. 7. 2024 s informací o zásilce). Žalovaný byl o úhradu příspěvku a nákladů uplatnění opakovaně upomínán (viz upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 23. 10. 2024, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 12. 2024). Dále byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínka ze dne 31. 1. 2025 (viz předžalobní upomínka ze dne 31. 1. 2025 včetně podacího lístku a sledování zásilek).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Povinnost žalovaného jako provozovatele vozidla reg. zn. [SPZ] mít toto vozidlo pojištěné vyplývala v době od 17. 10. 2023 do 31. 3. 2024 z § 1 odst. 2 a) a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), který byl platný a účinný do 31. 3. 2024, v době od 1. 4. 2024 do 8. 4. 2024 tato povinnost žalovaného jako provozovatele vozidla vyplývala z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024. Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 4 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 45 zákona č. 30/2024 Sb.
7. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovovalo Ministerstvo financí do 31. 3. 2024 vyhláškou č. 205/1999 Sb., od 1. 4. 2024 vyhláškou č. 69/2024 Sb. Denní výše příspěvku dle shora citovaných vyhlášek činí u předmětného vozidla 86 Kč (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb.), výše nákladů činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.).
8. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil.
9. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení příspěvku ve výši 15 050 Kč a nákladů v částce 300 Kč byl oprávněný a žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého dluhu, pokud dlužnou částku nezaplatil ve stanovené lhůtě. Žalobkyně má dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 350 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.