Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 205/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 3Datum rozhodnutí: 17. 9. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 3Č. j.: 11 C 205/2024-72Předsedkyně senátu: JUDr. Jana SpaniláAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení 67 423,35 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH03:2024:11.C.205.2024.72
postoupení pohledávkysmlouva o úvěrubezdůvodné obohaceníkorporacesmlouva pracovníneplatnost právního jednání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (38) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 20 000 Kčb) částku 22 016 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částkya) částky 15 377,35 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 758,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 806,26 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplaceníb) částky 10 030 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 512,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 506,42 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 312,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 23 312,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 433 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 4. 4. 2024 domáhala uložení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 67 423,55 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen právní „předchůdce žalobkyně“) se žalovaným A) dne 23. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Na základě smlouvy se pak žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle jistiny též úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 10 485 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,17 % ročně, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v hotovosti ve výši 3 484 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v 12 měsíčních splátkách po 3 085 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 23. 12. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky neuhradil jedinou splátku. Vzhledem k prodlení žalované se neuhrazená jistina stala splatnou a od 24. 12. 2022 se úročila úrokem ve výši 18,17 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 35 377,35 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 15 377,35 Kč, dále žalobkyně uplatňuje nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 2 806,26 (18,17 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 12. 2022 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 758,33 Kč (15 % ročně z částky 20 000 Kč od 4. 7. 2022 do 27. 9. 2023), úrok 18,17 % ročně z dlužné částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

2. Právní předchůdce žalobkyně dále se žalovaným B) uzavřela dne 3. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti. Na základě smlouvy se pak žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle jistiny též úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 6 198 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,17 % ročně, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v hotovosti ve výši 1 558 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit v 12 měsíčních splátkách po 2 984 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 3. 12. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradil jedinou splátku ve výši 2 984 Kč (uhrazena 12. 1. 2022). Vzhledem k prodlení žalovaného se neuhrazená jistina stala splatnou a od 4. 12. 2022 se úročila úrokem ve výši 18,17 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 32 046 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 23 312,84 Kč a z dlužných poplatků ve výši 8 733,16Kč, dále žalobkyně uplatňuje nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 3 506,42 Kč (18,17 % ročně z částky 23 312,84 Kč od 4. 12. 2022 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 512,17 Kč (11,75 % ročně z částky 23 312,84 Kč od 12. 2. 2022 do 27. 9. 2023), úrok 18,17 % ročně z dlužné částky 23 312,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky 23 312,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

3. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně v doplnění žalobního tvrzení ze dne 3. 8. 2024 uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 3. 12. 2021 a ze dne 23. 12. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z potvrzení o příjmu (8, 9, 10/21) a současně z insolvenčního rejstříku ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace od žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, s ohledem na výši příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěry je dostatečná. Právní předchůdkyně však neuchovává doklady o ověření tvrzené výše příjmů a výdajů. Žalobkyně tak nemá k dispozici jiné důkazy než právě zákaznickou kartu.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání dne 17. 9. 2024 se žalovaný nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze zákaznické karty ze dne 3. 12. 2021 (č. l. 13) soud zjistil, že žalovaný uvedl jako adresu [adresa], [adresa] a jako adresu trvalého pobytu [adresa], uvedl, že žije v nájemním bytě, vzdělání má [Anonymizováno], je [Anonymizováno], nemá žádnou vyživovací povinnost, účel úvěru specifikoval jako „dovolená“; jako zdroj příjmů dále uvedl plný pracovní úvazek, a to jako jednatel ve společnosti [Anonymizováno], jeho čistý měsíční příjem činí [částka], což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu za měsíce 8-10/2021. Dále uvedl, že má bankovní účet, výpisy předloženy a zkoumány nebyly; dále žalovaný udal, že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nebylo však zkoumáno, v jaké dosud nesplacené výši; ohledně výdajů ze zákaznické karty pouze vyplývá výše externí splátky 4 400 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje 16 000 Kč měsíčně.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (č. l. 15) ze dne 3. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 25 000 Kč. Poplatek za úvěr byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 198 Kč s úrokovou sazbou ve výši 43 % ročně, odměnou za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 1 558 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 32 698 Kč měl žalovaný hradit formou celkem 12 splátek ve výši 2 984 Kč měsíčně. Při 12 splátkách byly sjednány úroky ve výši 43 % ročně.

8. Z tabulky umoření (č. l. 20) ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný uhradil na uvedenou smlouvu pouze 2 984 Kč, tedy jednu jedinou splátku, a to dne 12. 1. 2022.

9. Ze zákaznické karty ze dne 22. 12. 2021 (č. l. 14) soud zjistil, že žalovaný uvedl jako adresu [adresa], [adresa] a jako adresu trvalého pobytu [adresa], uvedl, že žije v nájemním bytě, vzdělání má [Anonymizováno], je [Anonymizováno], nemá žádnou vyživovací povinnost, účel úvěru specifikoval „Vánoce“; jako zdroj příjmů dále uvedl plný pracovní úvazek, a to jako jednatel ve společnosti [Anonymizováno] jeho čistý měsíční příjem činí [částka], což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu za měsíce 8-10/2021. Dále uvedl, že má bankovní účet, výpisy předloženy a zkoumány nebyly; dále žalovaný udal, že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nebylo však zkoumáno, v jaké dosud nesplacené výši; ohledně výdajů ze zákaznické karty pouze vyplývá výše externí splátky 4 400 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje 16 000 Kč měsíčně. V zákaznické kartě není nijak zohledněn předchozí úvěr poskytnutý žalovanému dne 3. 12. 2021 a výše měsíční splátky 2 984 Kč.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (č. l. 17) ze dne 23. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Poplatek za úvěr byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 485 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, odměnou za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 3 484 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 017 Kč měl žalovaný hradit formou celkem 12 splátek ve výši 3 085 Kč měsíčně. Při 12 splátkách byly sjednány úroky ve výši 85 % ročně.

11. Z tabulky umoření (č. l. 21) ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný neuhradil na uvedenou smlouvu jedinou splátku.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 29) ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy č. 1 (č. l. 26), bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 9. 2023 (č. l. 19), který byl odeslán na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (viz podací lístek na č. l. 22).

13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě (č. l. 24) ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku (č. l. 18) ze dne 16. 2. 2024 byla výzva žalovanému zaslána na adresu shodnou ve smlouvě.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku obchodní korporace [Anonymizováno], IČO: [IČO], soud zjistil, že tato společnost byla zrušena s likvidací rozhodnutím Městského soudu v Praze, č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Obchodní korporace byla vymazána ke dni [datum]. Jediným jednatelem a společníkem této obchodní korporace byl žalovaný. Základní kapitál této korporace činil dle zápisu v obchodním rejstříku 100 Kč.

15. Z obsahu sbírky listin vyplývá, že společnost nezakládala od doby svého vzniku řádné účetní závěrky. První a jedinou účetní závěrkou je rozvaha a účetní závěrka za rok 2023, kterou vypracoval likvidátor. Z této a rovněž z konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace ze dne 26. 7. 2024 vyplývá, že likvidátor kontaktoval samotného jednatele a společníka společnosti (žalovaného), který mu sdělil, že „firma [právnická osoba] nemá žádný movitý a nemovitý majetek. Firma jinak neměla nikdy žádného zaměstnance.“ Dále ze zprávy vyplývá, že korporace nevykazovala žádnou obchodní činnost, nemá žádné pohledávky, pouze splatné závazky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, veřejné zdravotní pojištění a daňové nedoplatky u místně příslušných finančních orgánů. Likvidační zůstatek činí 0 Kč, v průběhu likvidace nebyl zjištěn žádný majetek; účetnictví společnosti nebylo ze strany žalovaného jako statutárního orgánu předáno.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti. Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaný měl spolu s poplatky hradit celkovou částku ve výši 32 698 Kč formou měsíčních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení, když uhradil pouze první splátku ve výši 2 984 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne 23. 12. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaný měl spolu s poplatky hradit celkovou částku ve výši 37 017 Kč formou měsíčních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení, když žalobkyni neuhradil jedinou splátku. Obě smlouvy byly uzavřeny v těsné časové souvislosti, účelem prvé byla dovolená, účelem druhé byly Vánoce. Žalovaný uváděl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka]; uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou odhadem 16 000 Kč. Také specifikoval externí půjčku, ale ani u jednoho spotřebitelského úvěru nevyplývá ze zákaznických karet, že by výše nesplatné jistiny této půjčky byla zkoumána. Rovněž nebyly zkoumány a prověřeny jeho příjmy a výdaje z bankovních výpisů, ačkoliv žalovaný uvedl, že je majitelem bankovního účtu, nebylo dále prověřováno jeho tvrzení o nájemném a jeho výši; výdajová stránka nebyla dle obsahu zákaznických karet zkoumána (prověřována) vůbec. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

17. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

21. Dle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 o. z. se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

22. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

23. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Dle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

29. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

30. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

31. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

35. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

36. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu závěru. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byly v souladu s § 2395 o. z. uzavřeny dne 3. 12. 2021 a 23. 12. 2021 (tedy v rozmezí 1 měsíce) smlouvy o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota], které svou povahou odpovídají smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Uzavření těchto smluv žalovaný nečinil sporným. Právní předchůdkyně žalobkyně však dle provedeného dokazování před uzavřením této smlouvy nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr.

38. Povinnost věřitele zaobírat se s péčí řádného hospodáře úvěruschopností dlužníka, tedy ověřovat si jím tvrzené skutečnosti, je podrobně řešena např. již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. K řádnému zkoumání a ověřování tvrzených příjmů a výdajů se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Ze závěru tohoto rozhodnutí plyne závěr, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí, při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.“ K uvedenému se rovněž již vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 AS 30/2015: „Věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem.“

39. S ohledem na uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, ačkoliv zde byly důvodné pochybnosti o objektivní schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ostražitost u poskytovatele úvěru měla vzbudit především skutečnost, že žalovaný s deklarovanými čistými měsíčními příjmy [částka] měl potřebu si půjčovat na účel dovolené a Vánoc; ze zákaznické karty dále plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, především výši jím deklarovaných dalších externích spotřebitelských úvěrů, u smlouvy ze dne 23. 12. 2021 vůbec nebyl zohledněn u téže společnosti uzavřený úvěrový obchod ze dne 3. 12. 2021; z obsahu této zákaznické karty tak plyne, že byly pouze mechanicky doplněny totožné údaje jako u karty ze dne 3. 12. 2021. Pochybnosti vzbuzuje rovněž deklarovaná výše jediného příjmu žalovaného od společnosti [Anonymizováno], u které bylo možno pouhým nahlédnutím do veřejného obchodního rejstříku ověřit, že nezakládá žádné listiny do sbírky listin, neplní své zákonné povinnosti a nevykazuje vůbec žádnou obchodní činnost; není tak zřejmé, z jakých prostředků měla být jednateli vyplácena mzda. Vzhledem k výše uvedenému závěru z judikatury, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede i k prověření (požadavku na doložení) tvrzení žadatele o úvěr, soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně měla dojít k závěru o objektivní neschopnosti žalovaného oba úvěry splácet, a to i vzhledem ke způsobu plnění dosavadních dluhů. Tato skutečnost ostatně plyne mimo jiné již z toho, že ze splátek na smlouvu ze dne 3. 12. 2021 žalovaný byl schopen uhradit pouze jednu (první) splátku, ze splátek na smlouvu ze dne 23. 12. 2021 neuhradil vůbec ničeho.

40. V souladu s výše citovaným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 OPR-Finance soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Soud tedy obě spotřebitelské smlouvy posoudil jako absolutně neplatné dle § 588 o. z. V takovém případě je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se totiž o soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Kromě toho, že poskytovatel nemůže požadovat dohodnutý úrok či jiné poplatky za půjčení peněz, mění se i doba plnění. Žalovaný na úvěrovou smlouvu ze dne 3. 12. 2021 uhradil celkem 2 984 Kč a zbylou část poskytnuté jistiny (22 016 Kč) je povinen vrátit žalobkyni jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. Žalovaný na úvěrovou smlouvu ze dne 23. 12. 2021 neuhradil ničeho, je tak povinen vrátit žalobkyni jako bezdůvodné obohacení částku 20 000 Kč. V této části tedy soud žalobě částečně vyhověl (výrok I.).

41. Co do smluvních úroků za poskytnutí úvěru a poplatků soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021): „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

42. Soud se dále proto zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom opět mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého je účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo jiné postih poskytovatele, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost, upřednostnil svůj ekonomický zájem a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z povinnosti stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění jako bezdůvodného obohacení mohou pro spotřebitele vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru. Proto se v zákoně stanoví na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Poskytovatel úvěru má tedy nárok na nesplacenou jistinu úvěru až v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která nezávisí na výzvě věřitele k plnění, ale na možnostech žalované. Účelem je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

43. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného se splacením poskytnuté jistiny. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti a určí ji tedy zdejší soud až svým rozhodnutím. Žalovaný nemá nadále dle vlastních sdělení vůči likvidátorovi obchodní korporace [právnická osoba] žádný příjem od této společnosti, neboť jmenovaná společnost zanikla s nulovým likvidačním zůstatkem. Žalovaný neplní žádnou ze splátek vůči svému věřiteli (žalobkyně), na jiný jeho příjem či majetek z provedeného dokazování a z obsahu zákaznických karet nelze usoudit. Soud dospěl k závěru, že stanovení splátek by bylo zcela neúčelné a také nepřiměřeným zvýhodněním dlužníka za situace, kdy pro toto řešení sám žalovaný aktivně neplédoval. Proto soud stanovil dobu plnění celého dluhu najednou, a to v obecné třídenní lhůtě, jdoucí od právní moci rozsudku, přičemž tuto dobu plnění dluhu soud vyhodnotil jako přiměřenou předpokládaným možnostem žalovaného, když uzavřel, že takto stanovená doba je vzhledem k celkovým prokázaným poměrům spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání smluvních stran.

44. Na základě shora uvedeného soud proto zamítl žalobu rovněž co do požadovaného úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku I. tohoto rozsudku (vykonatelností rozsudku), přičemž co do požadovaného úroku z prodlení soud vyhodnotil žalobu jako předčasnou.

45. Pro úplnost soud uvádí, že k postoupení pohledávky na žalobkyni došlo v souladu s § 1879 a násl. o. z., je tak doložena aktivní legitimace žalobkyně.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 5 433 Kč, přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 698 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 423,35 Kč ve výši 3 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání dne 17. 9. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za podání ze dne 3. 8. 2024 na č. l. 59, jelikož se jedná o vyjádření žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, přičemž tyto informace měly být již součástí samotné žaloby, zvláště za situace, kdy žalobkyně podává u soudu množství totožných žalob (i když jiných dlužníků) a musí být soudem opakovaně vyzývána ke sdělení těchto informací. Celková výše náhrady nákladů řízení by činila 22 638,80 Kč, 24 % představuje částku 5 433 Kč, kterou je žalovaný žalobkyni povinen uhradit. Pariční lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení soud určil jako obecnou třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací