Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit nebytové [Anonymizováno] tedy v celkové výměře 439,65 m², ve vlastnictví žalobce, které se nachází [Anonymizováno] území [adresa], zapsaného na [Anonymizováno] vedeném u [právnická osoba], katastrální pracoviště [adresa], a vyklizené předat žalobci do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 555,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 22. 11. 2024 se žalobce domáhá vyklizení nebytových prostor užívaných žalovaným. Uvedenou žalobu opírá o tvrzení, že s žalovaným uzavřel dne 30. 8. 2011 smlouvu č. [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“) ve znění dodatku č. 1 ze dne 14. 5. 2018 (dále jen „dodatek“) o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou sloužících k nepodnikatelskému účelu – provozování umělecké činnosti, sochařský ateliér, na základě které je žalovaný oprávněn užívat v budově na pozemku [Anonymizováno], zapsané na [Anonymizováno] vedeném u [Anonymizováno] (dále jen „nebytové prostory“) a současně mu tímto byla stanovena povinnost hradit nájemné ve výši 296 338,40 Kč ročně splatné v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož však ze strany žalovaného nedošlo od října 2023 k úhradě nájemného, žalobce v souladu s článkem VII. bod 2 smlouvy nájemní smlouvu vypověděl. I přes ukončení smlouvy dne 30. 6. 2024 však žalovaný nebytové prostory dále užívá bez právního důvodu.
2. Při jednání ve věci dne 11. 9. 2025 žalobce navrhl pariční lhůtu (lhůtu k vyklizení nebytových prostor) 15 dnů od právní moci rozsudku.
3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že nesporuje dluh na nájemném. Lhůtu k vyklizení považoval za nepřiměřeně krátkou s ohledem na dlouhodobost nájemního vztahu a jednak s ohledem na uložení veškerých svých uměleckých děl, která se v nebytových prostorech nachází. Žalovaný požádal o prodloužení lhůty k vyklizení na 90 dnů, ideálně však 1 rok.
4. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem nebytových prostor pronajímaných žalovanému evidovaných na [Anonymizováno] zapsaném u [Anonymizováno], katastrální pracoviště [Anonymizováno] (viz informace o pozemku – výpis z katastru nemovitostí k datu 11. 9. 2025 a 10. 4. 2025 [Anonymizováno].
5. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 30. 8. 2011 smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou ve znění dodatku ze dne 14. 5. 2018, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat nebytové prostory a současně mu byla mimo jiné uložena povinnost hradit nájemné v pravidelných splátkách dle splátkového kalendáře ve výši 24 694,87 Kč měsíčně (viz nájemní smlouva č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2011 [Anonymizováno] dodatek č. 1 ke smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 14. 5. 2018 [Anonymizováno], splátkový kalendář č. [Anonymizováno] na rok 2018 ke smlouvě č. [Anonymizováno]).
6. S ohledem na skutečnost, že žalovaný od října 2023 neplnil svou povinnost hradit žalobkyni nájemné, vypověděla žalobkyně smlouvu výpovědí ze dne 6. 5. 2024 v souladu s ustanovením článku VII., bod 2 smlouvy, na základě něhož v případě prodlení žalovaného s hrazením nájemného o více jak jeden měsíc má žalobkyně právo nájemní smlouvu v jednoměsíční výpovědní době vypovědět s tím, že výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni doručení výpovědi (viz nájemní smlouva č. [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2011, výpověď nájemní smlouvy ze dne 6. 5. 2024 [Anonymizováno]). Skutečnost, že žalovaný od října 2023 dluží žalobci nájemné, žalovaný v řízení nečinil sporným.
7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému byla výpověď doručena prostřednictvím datové schránky dne 16. 5. 2024, došlo k ukončení nájemní smlouvy ke dni 30. 6. 2024 (výpověď nájemní smlouvy ze dne 6. 5. 2024, č. j. [Anonymizováno], potvrzení o doručení datové zprávy [Anonymizováno] ze dne 17. 5. 2024 [Anonymizováno].).
8. I přes ukončení nájemní smlouvy žalovaný nebytové prostory dosud neopustil a nevyklidil, což učinili účastníci nesporným.
9. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení ze dne 29. 10. 2024, tato byla doručena žalovanému do datové schránky dne 8. 11. 2024 (předžalobní výzva ze dne 29. 10. 2024 na [Anonymizováno], doručenka datové zprávy [Anonymizováno]).
10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako pronajímatel a vlastník nebytových prostor přenechal žalovanému na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] nebytové prostory k pronájmu. Žalovaný od října 2023 řádně nehradil nájemné, z toho důvodu mu žalobce v souladu se smlouvou dal výpověď ze dne [datum], kterou žalovaný převzal dne [datum]. Nájemní poměr skončil uplynutím měsíční výpovědní doby dne [datum]. Žalovaný dosud nebytové prostory nevyklidil i přes doručení předžalobní upomínky.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
12. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
13. Dle § 3 zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění ke dni 30. 8. 2011 (dále jen „zákon č. 116/1990 Sb.“), nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání.
14. Dle § 10 zákona č. 116/1990 Sb., je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak.
15. Dle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.
16. Dle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.
17. Soud postupoval dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu nebytových prostor dle zákona č. 116/1990 Sb. V článku VII. bod 2 smlouvy ujednali výpovědní dobu v rozsahu jednoho měsíce počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy byla nájemci výpověď z nájmu doručena. Dle textu smlouvy pronajímatel k takovému kroku přistoupí v případě prodlení nájemce s hrazením nájemného či úhrady služeb a dodávek energií a médií spojených s užíváním nebytových prostor, a to v případě prodlení přesahujícím dobu jednoho měsíce. Žalovaný nájemné nehradil od října 2023, tedy, s ohledem na skutečnost, že výpověď je ze dne 6. 5. 2024, byl v prodlení s úhradou nájemného sedmi měsíců, což v řízení nečinil sporným. Jelikož k úhradě dlužného nájemného ze strany žalovaného nedošlo, přistoupil žalobce k postupu dle předmětného článku VII. bod 2 smlouvy, tedy smlouvu vypověděl. Nájem skončil dne 30. 6. 2024. Jelikož žalovaný ani přes tuto skutečnost nebytové prostory neopustil a užívá je dodnes, dospěl soud k závěru, že je užívá neoprávněně a rozhodl o jejich vyklizení, jak je stanoveno ve výroku I. rozsudku.
18. Lhůtu k vyklizení nebytových prostor soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. delší než 15 dnů. Přihlédl k tomu, že žalobce ponechal lhůtu k vyklizení na uvážení soudu, přičemž však preferoval lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku. Oproti tomu žalovaný požadoval lhůtu v rozsahu 1 roku, nejméně 90 dnů, kdy argumentoval zejména typem uměleckých děl, která se v daných prostorách nacházejí. Soud v dané otázce shledal lhůtu 15 dnů s přihlédnutím ke skutečnosti, že se v nebytových prostorech nacházejí umělecká díla, nepřiměřeně krátkou a současně lhůtu požadovanou žalovaným v rozsahu 1 roku či 90 dnů za nepřiměřeně dlouhou, která by byla v rozporu se zájmy žalobce jako věřitele. Oproti tomu lhůta 60 dnů respektuje skutečnost, že žalovaný v nebytových prostorách provozoval uměleckou tvorbu, kdy přemístění těchto děl, jakož i technické zajištění vyklizení nebytových prostorů vyžaduje čas na logistické zajištění. S ohledem na výše uvedené soud stanovil lhůtu k vyklizení v rozsahu 60 dnů, kterou shledal jako kompromis mezi právní jistotou žalobce a praktickými potřebami žalovaného.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a jednoho úkonu za účast na jednání soudu dle a. t. účinného od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty 65 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. e) a. t. (jeden úkon právní služby ve výši 3 700 Kč) včetně 4 paušálních náhrad výdajů (3krát po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 (úkony provedené v roce 2024) a 1 krát 450 Kč dle § 13 odst. 4 ve znění a. t. od 1. 1. 2025 (účast na jednání soudu – úkon v roce 2025) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 16 555,50 Kč.