Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 736,07 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 736,07 Kč jdoucí od 26. 4. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 18,96 % ročně jdoucí z částky 23 736,07 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 257,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 23 736,07 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. 4779971010987827 ze dne 2. 10. 2020. Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr čerpaný kreditní kartou VISA č. 4779971010987827 s celkovým úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 23 736 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitel proto dopisem ze dne 25. 4. 2023 prohlásil celý dluh žalovaného za splatný.
2. Ze Smlouvy O úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty č.4779971010987827 ze dne 2. 10. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 18,96 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 23 736 Kč, kterou řádně nesplácel.
3. Soud se zabýval i otázkou, zda původní věřitel dostál své zákonné povinnosti a řádně se zabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že věřitel vyšetřil poměry žalovaného, jeho zaměstnání, bydliště i jinou úvěrovou angažovanost. Stejně tak bylo zjištěno, že věřitel vedl pro žalovaného dlouhodobě běžný účet, měl přehled o toku jeho finančních prostředků. Z předložených výpisů, z doby předcházející uzavření revolvingového úvěru, má sodu za zjištěné, že účet žalovaného vždy vykazoval zůstatek kladný, a to ve výši přesahující úvěrový rámec, stejně tak jeho měsíční bilance byla vždy kladná a jeho příjmy v řádu nižších desetitisíců přesahovaly jeho výdaje. Z výpisu nevyplývají neobvyklé výdaje žalovaného. Žalovaný byl prověřen i v databázi dlužníků.
4. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalovanému ze dne soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 23 736 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2023[Anonymizováno] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 1806 o. z. lze úroky požadovat bylo-li to ujednáno.
8. Podle ust. § 1802 o. z., není-li výše úroků ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníky v době uzavření smlouvy.
9. Podle § 1931o. z., bylo-li ujednáno planění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.
10. Podle ustanovení § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
12. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, z nějž žalovaný prostřednictvím platební karty vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupil. V souladu s citovanými ustanoveními tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § § 1970 o. z. občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 351/2013Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 257,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 736,07 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 560 Kč ve výši 747,60 Kč.