Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 020 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 687 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 6 242,05 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 15 062,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 446,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 020 Kč od 28. 9. 2023 do 18. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 19,98 % ročně z částky 7 466,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 707 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 20. 8. 2012 smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku spolu s částkou 6 687 Kč formou 60týdenních splátek ve výši 245 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 14. 10. 2013. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, kdy uhradila pouze první 4 splátky v souhrnné výši 980 Kč, a marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, kdy ke dni 19. 3. 2013 činila dlužná jistina částku 7 466,19 Kč a dlužný poplatek částku 6 240,81 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemuž byla žalovaná informována. Žalobkyně nyní kromě dlužné jistiny ve výši 7 466,19 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 240,81 Kč požaduje v souladu se smlouvou také kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 6242,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 15 062,48 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 466,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 7 466,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalované byla před podáním žaloby zaslána výzva ze dne 3. 6. 2024 k zaplacení dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.
5. Ze zákaznické karty ze dne 20. 8. 2012 soud zjistil, že žalovaná v něm uvedla své osobní údaje a dále že bydlí v nájmu a její měsíční příjmy formou státní podpory vyplácené Úřadem práce a další příjmy činí 11 600 Kč. Karta obsahuje vlastnoruční podpis žalované, její totožnost právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z občanského průkazu.
6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 8. 2012 č. [hodnota] včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaném peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 14 687 Kč, přičemž úvěr měl být splacen týdenními splátkami ve výši 245 Kč do 14. 10. 2023.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2013 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. O tomto byla žalovaná informována, což bylo zjištěno z dopisu označeného jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023. Tento dopis byl odeslán dne 27. 10. 2023 dle podacího lístku z téhož dne.
8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 6. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 36 436,34 Kč. Výzva byla odeslána dne 4. 6. 2024 (zjištěno z podacího lístku ze dne 4. 6. 2024).
9. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již prokázaných byl zcela spolehlivě zjištěn skutkových stav věci.
10. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dle § 658 odst. 1 o. z. dohodnout též úroky.
12. Dle § 2 písm. a) zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.
13. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, platí, že tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1 a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen „spotřebitelský úvěr“).
14. Dle § 52 odst. 1 o. z. platí, že spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
15. Dle § 52 odst. 2 o. z. je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
16. Dle § 52 odst. 3 o. z. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
17. Dle § 56 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
18. Dle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
19. Pokud jde o smlouvu o půjčce ze dne 20. 8. 2012 č. [hodnota], ze smluvních ujednání ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu v souvislosti s výkonem svého podnikání, ani tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a žalovala žalovanou jako fyzickou osobu, posoudil soud předloženou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů20. Soud dále zkoumal, zda měla žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 6 687 Kč (součet kapitalizovaných úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 021 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částka za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč a částka ve výši 4 146 Kč za hotovostní inkaso splátek). Jde-li o zpracování smlouvy (která má formulářovou povahu), péči o zákazníka a splácení úvěru v hotovosti, je soud toho názoru, že tyto služby představují rutinní úkony, které spadají do běžné agendy právní předchůdkyně žalobkyně, a částka účtovaná za jejich provedení je zcela neadekvátní. V daném případě se nejedná o poplatky odrážející cenu poskytnutých služeb, i když se toto zdání právní předchůdkyně žalobkyně snažila navodit, ale o další skrytý úrok. Soud proto porovnal celkovou výši sjednané úplaty (6 687 Kč) s výší úvěru (8 000 Kč) a dospěl k závěru, že částka představuje 83,6 % z dlužné jistiny. Při době trvání úvěru 14 měsíců by se pak jednalo o roční úrok ve výši zhruba 73 %. Tuto výši soud poměřil s průměrnými úrokovými sazbami poskytovanými bankami u spotřebitelských úvěrů, které činily v srpnu 2012 (měsíci uzavření smlouvy) celkem 10,88 % (viz. statistické údaje dostupné na webových stránkách České národní banky dostupné na https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/publikace-menove-statistiky/Publikace-menove-statistiky-pdf-rok-2012/) a dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 39 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005).21. Poskytnutou jistinu ve výši 8 000 Kč soud posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 o. z., které je žalovaná povinna žalobkyni jako postupníkovi vrátit v souladu s § 451 odst. 1 o. z. Žalovaná již dle tvrzení žalobkyně vrátila částku ve výši 920 Kč, zbývá jí tedy vrátit 7 080 Kč. Co do zbytku nárokované částky ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 8. 2012 č. [hodnota] a smluvních úroků nezbylo soudu než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná.22. Soud však přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši ve výši 6 242,05 Kč a dále od 28. 9. 2023 do zaplacení z částky 7 466,19 Kč ve výši 7,5 %. Doba plnění u bezdůvodného obohacení je přitom vázána na výzvu věřitele. Teprve touto výzvou se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek ze dne 7. 4. 2010 Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 3. 6. 2024, která byla odeslaná dne 4. 6. 2024. Žalobkyně v ní vyzývala žalovanou k úhradě dluhu do 18. 6. 2024. Žalovaná se tedy dostala do prodlení dnem 19. 6. 2024. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 7 020 Kč za dobu od 19. 6. 2024 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Přestože ke dni 19. 6. 2024 činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem.23. Závěrem má soud i s ohledem na obsah žalobních tvrzení za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni tak, jak vyplývá z § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, čímž je doložena aktivní legitimace žalobkyně.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádné ze stran ji nepřiznal, neboť míra úspěchu / neúspěchu je u obou účastníků takřka totožná (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,21 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,79 %).